Možná mi to nebudete věřit, ale mě to teda naučili. A přestože se to může zdát jako velice praktická dovednost, je mi to stejně k ničemu, jako většině ostatních.
Navzdory nadpisu tento článek nepojednává o hádce s manželkou během jejích dní, ale o již delší dobu probíraném tématu DPH na vložky a tampony. Podívejme se na to, proč je takové řešení k ničemu.
I když kolonizace rudé planety druhem Homo sapiens zůstává i nadále sci-fi, už dávno máme pro tuto situaci připravený systém udržování času. Nebo tedy několik systémů.
Nenápadný obrýlený muž v roce 2007 ukradl přes 540 milionů korun a pak se po něm slehla zem. Po téměř 16 letech nebyl nalezen ani pachatel, ani peníze.
Jasudži Okamura nepochybně patří mezi nejkontroverznější postavy japonských dějin minulého století. Byl to jen voják plnící rozkazy, nebo válečný zločinec vraždící civilisty?
Stále častěji se setkávám s jednoduchým odsouzením školního vzdělávání jako něčeho zbytečného, nebo dokonce kontraproduktivního. V následujících řádcích bych rád ukázal, že to není pravda.
Případů pohřešovaných osob, které nebyly nikdy nalezeny, je celá řada. Jeden je ale specifický. Jde o majitelku starožitnictví z Walesu, která si odběhla ze svého obchodu a po níž se pak slehla zem.
Mirek Topolánek se do historie ČR zapsal jako první premiér, jehož vládě byla vyslovena nedůvěra. A také tím, že stanovil důležitý precedent, který vnesl světlo do kalných vod ústavního systému.
Může se zdát, že je něco v nepořádku, pokud náš právní řád umožňuje pachateli vyhnout se trestu, pokud dostatečně dlouho nebude dopaden. Zamyslel se však někdo nad tím, k čemu je to dobré?
Jakkoli je obsazování černošských herců do rolí bělochů vykládáno jako boj proti diskriminaci, je jeho pravým opakem. A důvodem je spíš než cokoliv jiného obyčejná lenost.
Mezi dlouhodobě probírané problémy českého volebního systému patří jeho disproporcionalita. Řešení se zdá být v nedohlednu, přitom však leží přímo před nosem.
Přestože strávil ze všech stranických premiérů v čele vlády ČR nejkratší dobu - necelý rok, se Stanislav Gross v jednom ohledu nesmazatelně podepsal na podobě politického systému naší země.
V minulé úvaze jsem poukazoval na možnou paralýzu státních orgánů při nefunkčním parlamentu. Nicméně šlo pouze o otázku vyhlášení krizového stavu, jak to ale bude v jeho průběhu?
Psal se rok 13, když naší republikou otřásl nebývalý skandál, jehož ústředním párem byli Petr Nečas a Jana Nagyová. Pojďme se na to s odstupem 10 let podívat.