Matouš Děs

Kryštof Harant byl cestovatel, diplomat, skladatel i politik, který stál v samém centru dramat 17. století. Jeho život plný intrik, nebezpečných cest a nakonec krvavé popravy patří k nejpozoruhodnějším příběhům českých dějin.

Na českém venkově byly pranýře, klece hanby i veřejné výprasky po staletí běžnou součástí trestání. Měly člověka nejen potrestat, ale i zničit jeho pověst před celou komunitou. Dnes tyto památky mlčky připomínají tvrdou podobu někdejší spravedlnosti.

Praha si nese pověst města hříchu už od středověku. Od obávané Jedové chýše přes luxusní nevěstince 19. století až po Perlovku a Karlovo náměstí – prostituce tu byla vždy přítomná, i když ji úřady střídavě tolerovaly, regulovaly a zakazovaly.

Anton Schimak, přezdívaný „moravský Babinský“, se v květnu a červnu 1887 stal noční můrou severní Moravy. V několika týdnech spáchal řadu loupeží a vražd – a jeho veřejná poprava vzbudila nebývalý zájem.

Kateřina z Komárova patří mezi nejlépe doložené případy šlechtické brutality v českých zemích. Za systematické týrání poddaných, které vedlo k nejméně čtrnácti úmrtím, byla roku 1534 odsouzena k pomalé smrti ve věži Pražského hradu.

Moravský veterán, který po válce s Turky změnil v neúprosnou postavu loupežného a vražedného teroru. V letech 1568–1571 spáchal Martin Roháč spolu se svou skupinou nejméně 59 vražd — a skončil bolestivou popravou lámáním v kole.

Cesta ze školy v říjnu 2010 měla trvat pár minut. Devítiletá Anička Janatková ale domů nikdy nedorazila. Pátrání, které následovalo, se zapsalo do dějin české kriminalistiky a dodnes vyvolává silné emoce i zásadní otázky.

Marie Fikáčková (1936–1961) byla československá zdravotní sestra, odsouzená k trestu smrti za vraždy novorozenců v nemocnici v Sušici. Přiznala až deset útoků, soud však potvrdil jen dva. Jak mohla zůstat tak dlouho neobjevena, a co vedlo ke skonu?

V 70. letech 16. století zemřeli v rychlém sledu čtyři olomoučtí biskupové. Podezření z travičství padlo na jejich vlastního děkana Jana Philopona Dambrovského. Kněz, který chtěl moc – a zaplatil za to hlavou.

Ve vesnici Kopera v okrese Sagar, Madhya Pradesh (Indie) byly v roce 2024 nalezeny čtyři mrtvé členky jedné rodiny – dvě ženy visely na lanech uvnitř studny, matka a šestiletá dívka se topily ve vodě.

Na jaře 1985 terorizoval Prahu neznámý útočník. Byl jím teprve šestnáctiletý Jiří Straka, později přezdívaný „spartakiádní vrah“. Jak se zrodil, jak byl dopaden a co po něm zůstalo?

Manželé Stodolovi v letech 2001–2002 zavraždili osm seniorů a spáchali dalších devět násilných trestných činů. Pochybení při pitvách, manipulace a systematická brutalita upevnily jejich místo mezi nejtemnějšími stránkami novodobé historie ČR.

V Česku rodiny bojují s vysokými cenami volnočasových aktivit a zájmových kroužků. Děti, jejichž rodiče na to nemají, zůstávají mimo kolektiv a přicházejí o rozvoj a sebevědomí. Existuje ale pomoc.

Kino v Tampě se v roce 2014 stalo dějištěm šokující tragédie. Kvůli sporu o zapnutý mobilní telefon zastřelil bývalý policista Chada Oulsona. Případ vyvolal celonárodní debatu o zbraních, agresi i mezích sebeobrany.

Dne 10. července 1973 najela Olga Hepnarová nákladním vozem na lidi čekající na tramvaj na Strossmayerově náměstí a zabila osm osob. Její čin byl plánovaný, motivovaný pocitem odmítnutí společností – a stala se poslední ženou popravenou v ČSSR.

V červenci 1929 Brnem otřásl děsivý případ: dvouapůlletý chlapec snědl čokoládovou pralinku napuštěnou jedem. Tragédie vyvolala obrovskou paniku, lidé se báli i sladkostí od známých.

Za oponou poválečného boomu Ostravska se odehrávaly tiché, o to děsivější zločiny. Ženy, které na veřejnosti působily bezúhonně, doma míchaly jed do sklenic. Jak fungovaly, proč je bylo těžké odhalit a co o nich víme dnes?