Matouš Musil

Probíhající mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku přineslo nejen atraktivní utkání a nečekané výsledky, nýbrž i bolestnou českou porážku se Slovinskem. Právě tento zápas rozproudil mezi českými hokejovými příznivci vlnu kritiky a nevole.

Jestli lze nějakou éru Divadla Járy Cimrmana považovat za plodnou, pak jsou to léta sedmdesátá. Na jevišti bylo uvedeno celkem pět nových kusů a dvě obnovené premiéry. Mezi nimi vynikal pozoruhodný osvětový večer na téma Cimrman v říši hudby.

Za celou takřka šedesátiletou historii Divadla Járy Cimrmana bylo součástí souboru mnoho osobností – dnes již zapomenutých či polozapomenutých, zejména v průběhu 60. a 70. let minulého století. Mezi nimi byl i Josef Koudelka-Bergstein.

Vždy, kdy se v Čechách slaví významný svátek, objevují se v médiích ankety zkoumající, kterak se „nastupující generace“ vyzná v našich dějinách. A z těchto sond pak povstává onen přízrak „ztracené generace“.

Nejslavnější chvíle někdy nečekají na tribunách, nýbrž v mlze. Fotbalová historie napsala spousty příběhů, které dodnes vzbuzují emoce, vášeň… ale někdy napíše i takové, které pobaví. To se týká i legendárního utkání brankáře Samuela Bartrama.

V současnosti probíhá 88. mistrovství světa v ledním hokeji. Favorité jako Kanada, Česká republika či Švédsko čekají na vyřazovací fázi, zatímco týmy jako Maďarsko, Slovinsko a Norsko bojují o udržení mezi elitou.

Není tomu dávno, co se v pražských prostředcích hromadné dopravy objevily samoobslužné platební terminály, jež umožňují zakoupiti jízdenku přímo za jízdy. Věc na pohled nanejvýš rozumná se vám však může teoreticky státi osudnou.

Jestli však česká tvorba v něčem skutečně dominovala, byly to komedie. Jednak tu byl Václav Vorlíček a Miloš Macourek, jednak Oldřich Lipský a Jiří Brdečka a další. V 70. letech se však objevila zcela nová dvojice.

Český lev dosáhl svého 32. ročníku. Opět budeme svědky slavnostního večera, plného oceňování českých filmů. Dá se ale říci, že zde najdeme vrchol české kinematografie?

Režisér Otakar Vávra se podepsal pod jednu z nejznámějších filmových trilogií v Čechách. Nejen pod jeho „husitskou trilogii“, ale i pod jeho „válečnou trilogii“ filmů Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy. Druhý zmíněný snímek provází absurdní osud.

97. ročník Oscarů se blíží. Pro českého filmového diváka se pozornost upírá i na kategorii zahraniční film, do které se může probojovat český zástupce - Vlny, film režiséra Jiřího Mádla.

Některé seriály z produkce Československé televize z 60. let minulého století upadly v zapomenutí. Nejen seriály původní, ale i seriály inspirované slavnými předlohami knižními. Seriál Klapzubova jedenáctka mezi takové patří.

Po Nemocnici na kraji města se do lékařského prostředí pustil scénárista Jiří Hubač. Pokusil o zmapování historie pražské zdravotnické záchranné služby od konce 50. let 20. století.

Ve světe filmu existuje řada rekordů, které se neustále překonávají a překonávají. Málokterý český režisér se může pochlubiti zápisem v Guinnessově knize rekordů. F. A. Brabec však mezi takové patří.

V historii televizních seriálů najdeme spousty zajímavostí z natáčení. Stejně tak i řadů sporů a neshod. Jedna z těch nejabsurdnějších pochází z natáčení dětského sci-fi seriálu Návštěvníci.

Legendární vánoční pohádka Tři oříšky pro Popelku je stálice českého vánočního vysílání již léta. Režisérem filmu je známý a populární režisér a scenárista Václav Vorlíček. Všechno však mohlo být jinak.

Seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka byl jedním z nejunikátnějších českých seriálů. Nabídl možnosti hlasovati diváky o tom, jak bude děj pokračovat. Tento nápad unikátní - interaktivní seriál - však nebyl původní nápad Československé televize.

Jiří Pomeje se zapsal do naší kinematografie zejména jako producent filmů režiséra Zdeňka Trošky. Právě s ním se v roce 2000 pustil do projektu „Andělská tvář“, která mu změnila život. Ovšem jinak, než si přál.

Večerníček Maxipes Fík dodnes patří k těm nejlepším v naší historii. Přitom hlas legendárního Maxipsa Fíka vznikl zcela nepohádkovým způsobem.

Seriál Byl jednou jeden dům dodnes patří k nejoblíbenějším seriálům Československé televize. Ač se mohlo zdát, že se seriálem nebude problém, po roce od dokončení se jeden celý díl přetáčel.

Tankový prapor je vůbec první porevoluční film, který u nás vznikl u soukromé společnosti. Byla to společnost BONTON, která vyprodukovala první český soukromý film od roku 1945.

Zřejmě nejslavnější román Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále čekal na svou adaptaci dlouhé roky. Plány začaly již v 80. letech s Karlem Kachyňou, ale sametová revoluce natočení zastavila. A tak začala „Válka o krále“.

60. léta jsou obecně brána jako nejlepší éra kinematografie české. Tak to mu bylo až do roku 1969, kdy se 1. října stává ústředním dramaturgem Ludvík Toman. 11 let pak neomezeně vládl českému filmu.

Film Tmavomodrý svět režiséra Jana Svěráka, který se vrací k osudům našich letců z Velké Británie, je dodnes poměrně oblíbený. Přestože film nebyl ve světě považován jako velkofilm, v USA se příběh nejspíše zalíbil.

Začalo to Botou jménem Melichar, přes Slunce, seno…, Princeznu ze mlejna, Kameňák až třeba po Strašidla. To jest jen malý výčet filmů režiséra Zdeňka Trošky. Každý o něm alespoň jednou slyšel.