Michal Černý (lyžař)

Ač to dnes může znít trochu jako provokace, pandemie onemocnění covid-19 může do budoucna přinést i pozitivní změny do našich pracovních životů. V mnoha společnostech totiž může urychlit přechod k tzv. pracovištím/kancelářím budoucnosti, který by se jinak táhl nesmyslně dlouho. S odborníky jsme probírali, jaké změny můžeme výhledově v kancelářských profesích očekávat.

Omezit setkávání dětí z různých tříd ve středních školách, jak to doporučuje ministerstvo školství s hygieniky v manuálech k fungování škol v novém školním roce, není podle zástupců školských spolků reálné. Znamenalo by to podle nich zásah do rozvrhu tříd a chodu celé školy. Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové a šéfa Asociace ředitelů základních škol Michala Černého je dobře, že manuály obsahují hlavně doporučení a školy z nich nebudou muset všechna dodržovat.

Vedle hygienických opatření, jako je časté větrání či mytí rukou, je jeho součástí také návod k organizaci výuky na dálku.

V noci na úterý dostali první ředitelé škol v Česku manuál k provozu za epidemie koronaviru. Do začátku školního roku zbývají dva týdny. Přijetí manuálu od ministerstva školství potvrdili někteří ředitelé i prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Materiál určuje jak hygienická opatření, tak i například pokyny pro pomoc dětem s překonáním mezer ve vzdělání kvůli uzavření škol v minulém školním roce.

Ministerstvo zdravotnictví od září zpřísní hygienická opatření. Připravuje se tak na možnou druhou vlnu koronavirové nákazy. K jejímu šíření může přispět i návrat dětí do škol a podzimní chřipkové období. Zdá se nevyhnutelné, že virus se objeví právě ve třídách. Vláda proto dnes schválila novelu školského zákona, která legislativně zakotvuje distanční vzdělávání jako rovnocennou formu výuky.

Prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v pražských Klánovicích Michal Černý v rozhovoru pro Právo řekl, že jednotlivých případů covidu ve školách se nebojí, ale varuje před panikou rodičů.

Prvního září se otevřou školy, ale již nyní se mnozí obávají, že dřív nebo později se v nich začne šířit nákaza koronavirem. Problémy mohou vznikat zejména při výdeji obědů stovkám dětí a desítkám kantorů a dalším zaměstnancům nebo při prolínání tříd a družin.

Zamezit šíření koronaviru ve škole v případě nákazy některého žáka bude podle zástupců školských asociací při běžném provozu škol v novém školním roce zřejmě problematické. Na druhém stupni základních škol a na středních školách rozvrhy vyučování předpokládají setkávání žáků z různých tříd. Změna režimu v jedné třídě by proto asi měla vliv i na další výuku ve škole. Novinářům to dnes řekli předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Zamezit šíření koronaviru ve škole v případě nákazy některého žáka bude podle zástupců školských asociací při běžném provozu škol v novém školním roce zřejmě problematické. Na druhém stupni základních škol a na středních školách rozvrhy vyučování předpokládají setkávání žáků z různých tříd. Změna režimu v jedné třídě by proto asi měla vliv i na další výuku ve škole. Novinářům to dnes řekli předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Zamezit šíření koronaviru ve škole v případě nákazy některého žáka bude podle zástupců školských asociací při běžném provozu škol v novém školním roce zřejmě problematické. Na druhém stupni základních škol a na středních školách rozvrhy vyučování předpokládají setkávání žáků z různých tříd. Změna režimu v jedné třídě by proto asi měla vliv i na další výuku ve škole. Novinářům to dnes řekli předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Zamezit šíření koronaviru ve škole v případě nákazy některého žáka bude podle zástupců školských asociací při běžném provozu škol v novém školním roce zřejmě problematické. Na druhém stupni základních škol a na středních školách rozvrhy vyučování předpokládají setkávání žáků z různých tříd. Změna režimu v jedné třídě by proto asi měla vliv i na další výuku ve škole. ČTK to řekli předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Školní rok by měli všichni žáci zahájit v lavicích. V některých okresech si ale možná budou muset přibalit do batohu i roušku. Opatření se budou odvíjet od epidemiologického semaforu Ministerstva zdravotnictví.

Zatím žádný politik nezpochybnil návrat žáků do škol v úterý 1. září. Nenaznačuje to ani vývoj nákazy, koronavirus zkrátka neřádí plošně. Ministerstvo školství a některé kraje však chtějí v příštích týdnech připravit pravidla pro případnou reakci při zhoršení situace.

Vzdělávací systém se podle zástupců školských asociací vypořádal s koronakrizí dobře. Situace podle nich byla nečekaná, takže nebylo snadné hledat vždy nejlepší řešení. Pokud by se situace opakovala, daly by se některé věci udělat lépe. Shodli se na tom zástupci školských asociací, které dnes oslovila ČTK. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že vzdělávací systém v ČR zvládl situaci kolem koronaviru skvěle. Podle spolku Pedagogická komora by ale samotný ministr u učitelů propadl. Podle České středoškolské unie se ukázalo, že bylo vzdělávání dosud zastaralé.

Většina žáků zřejmě na konci školního roku dostane klasické vysvědčení se známkami. Možnosti slovního hodnocení, ke kterému letos v souvislosti s mimořádnou situací kolem koronaviru vyzývalo i ministerstvo školství, školy na vysvědčení příliš nevyužijí. Rozdávání vysvědčení se uskuteční v řadě škol již tento pátek 26. června, i když oficiálně skončí školní rok až v úterý 30. června.

Většina žáků zřejmě na konci školního roku dostane klasické vysvědčení se známkami. Možnosti slovního hodnocení, ke kterému letos v souvislosti s mimořádnou situací kolem koronaviru vyzývalo i ministerstvo školství, školy na vysvědčení tolik nevyužijí. Rozdávání vysvědčení se uskuteční v řadě škol již tento pátek, i když oficiálně skončí školní rok až v úterý 30. června. Díky uvolnění epidemiologických opatření se budou moct sejít celé třídy bez omezení počtu dětí, někde ale ředitelé nepustí do školy všechny třídy najednou. Vyplývá to z vyjádření zástupců školských asociací, které oslovila ČTK.

Žáci se letos u přijímacích zkoušek na střední školy zlepšili. Nejvýraznější rozdíl byl u osmiletých gymnázií, kde byl průměrný výsledek uchazečů z matematiky o deset procentních bodů lepší než loni. Podle Cermatu, který organizuje jednotné přijímačky i státní maturity, souvisí zlepšení výsledků s uzavřením škol kvůli pandemii koronaviru, kdy děti doma využily čas k přípravě na zkoušky.

Přesun výuky do každodenního života domácností v době epidemie, kdy se s úkoly žáků potýkal kdekdo napříč generacemi, naplno ukázal, že učiva je na děti příliš mnoho.

Zájemci o studium víceletých gymnázií zamířili v úterý 9. června k jednotným přijímacím zkouškám. Na řadě těchto škol je velký převis přihlášených, víceletá gymnázia většinou otevírají jednu až dvě třídy. Například v Praze se na ně přitom hlásí často i několik stovek dětí. Kvůli pandemii koronaviru se uchazeči letos víc než dříve museli spoléhat na domácí přípravu.

Už za dva týdny děti a jejich rodiče zjistí, jak se školy vypořádaly s hodnocením žáků, které kantoři dva měsíce viděli jen přes Skype.

Způsob postupného znovuotevírání škol zavřených kvůli koronaviru staví podle vedoucího středních škol ve spolku Pedagogická komora Štefana Klímy veřejnost proti ředitelům a učitelům ve školách. Klíma to napsal v dopise, který adresoval ministrovi školství Robertu Plagovi (ANO). ČTK má dopis k dispozici. Podle něj Plaga zničil důvěru rodičů ve školu, s učiteli v době koronavirové krize ministr příliš nekomunikoval a jejich práci spíše komplikoval. Plaga ČTK napsal, že negativní obraz učitelského povolání svou činností vytváří naopak spolek Pedagogická komora, který označil za obskurní. Podle něj nereprezentuje většinový hlas českých škol a učitelů.

Pouze polovina žáků prvního stupně se vrátila zpět do třídních lavic. Zbytek dětí musel být doma kvůli státním opatřením proti koronavirové nákaze, která je ale nyní na ústupu. Část politiků volá po tom, aby skončila doba pokusů a vrátila se povinná školní docházka.

Do základních škol se dnes ráno po dvou a půl měsících vrátila část žáků prvního stupně. Docházka je až do konce školního roku dobrovolná a provází ji řada hygienických opatření. Zbytek školáků, který zůstal doma, což je podle odhadů v celostátním průměru zhruba polovina, učitelé dál vzdělávají na dálku. Na 1. stupeň ZŠ se podle odhadů MŠMT vrátilo až 60 procent mladších žáků. Problémy s fungováním škol dnes úřad ani školské spolky nezaznamenaly.

Porůznu se školy chystají na návrat dětí prvního stupně od 25. května, a to za přísných hygienických opatření. Liší se i motivace rodičů, zda děti do škol poslat. Významnou roli podle všeho hraje to, jestli budou děti se svým třídním učitelem, nebo ne. A to není zdaleka jisté, protože mnozí kantoři patří k rizikovým skupinám, které do škol nenastoupí.

V pondělí 25. května se otevřou školy pro první stupeň. Už do pondělí ale musí dát rodiče ředitelům vědět, jestli své dítě do školy pošlou. Podle informací Seznam Zpráv se na první stupeň vrátí patrně jen polovina žáků.

Hrátky poslanců se znovuzavedením povinné školní docházky v omezeném provozu budí rozpaky. Ředitel Masarykovy ZŠ Praha – Klánovice Michal Černý, šéf Asociace ředitelů základních škol, se domnívá, že školy by nezvládly zajistit povinnou docházku 1. stupně při zachování výuky po 15 dětech. Přijatelná by byla varianta obnovy povinné docházky bez skupinových omezení.

Vládní pomoc je přitom pro areály škol v přírodě nebo letních táborů často nedosažitelná.

Způsob fungování skupin pro deváťáky, jejichž návrat do základních škol bude podle dnešního rozhodnutí vlády možný od 11. května, je zatím nejasný. ČTK to řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Není podle něj nyní zřejmé, jak by měla jejich příprava na přijímací zkoušky fungovat, kolik hodin a jaké předměty by se mohly ve škole učit. Doufá, že ministerstvo tyto záležitosti ještě upřesní.

Většina škol předpokládá, že bude mít dostatek učitelů pro vyučování školních skupin. Zvlášť menší školy, kde učí starší pedagogové, ale nemusí zajistit výuku pro všechny děti na prvním stupni.

Přibližně třetina základních škol by mohla mít velké problémy se zajištěním školních skupin, které by na prvním stupni mohly fungovat od 25. května. Víc než polovina škol by to měla zvládnout bez větších potíží. Zhruba polovina ředitelů by je ale raději do konce června už vůbec neotevřela. Hlavní problémy vidí v zajištění hygienických podmínek ve školách nebo učitelů. Vyplývá to z ankety, kterou mezi 146 školami udělala Asociace ředitelů základních škol. O výsledcích ankety ČTK informoval šéf asociace Michal Černý.

S šéfem asociace ředitelů Michalem Černým o provizoriu na konci roku.

Plán vlády, podle kterého by se po 25. květnu mohly děti na prvním stupni základních škol začít učit ve školních skupinách, je podle zástupců základních škol stále plný nejasností. Není podle nich například zřejmé, kolik dětí do škol začne chodit, ani zda pro ně školy budou mít dost vyučujících a jak se fungování skupin skloubí s výukou na dálku. Pokud by se tento plán naplnil, školní skupiny by pravděpodobně sloužily spíš jen k hlídání dětí, nikoli ke vzdělávání. Vyplývá to z vyjádření zástupců základních škol, které oslovila ČTK.

Prezident asociace ředitelů ZŠ a ředitel Masarykovy ZŠ Praha – Klánovice Michal Černý vnímá rozporuplně skutečnost, že se koncem května budou moci do škol vrátit žáci 1. stupně, navíc dobrovolně. V rozhovoru pro Právo však připouští, že kdyby do škol nastoupily všechny děti, nešlo by to za současného stavu zvládnout už vůbec. Zároveň se vyjádřil, že nechce přeceňovat vysvědčení v tomto pololetí.

Roušky by fungovaly jen jako symbol. Děti na ně budou sahat, budou si je sundavat, házet jimi po sobě, brát si je. Neměly by smysl.

Školy by měly při výuce zohledňovat časové možnosti rodin a učivo zaměřit hlavně na nejdůležitější předměty.

Učitelé by v současnosti při online výuce neměli využívat hodnocení jako formu nátlaku. Místo známkování by měli děti hodnotit slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Při výuce by měly školy zohledňovat časové možnosti rodin. Učivo by se mělo zaměřit hlavně na nejdůležitější předměty a vyučující by se měli domluvit, jakou látku případně přesunou do příštího školního roku. Vyplývá to z doporučených postupů pro období online výuky, které připravilo ministerstvo školství. ČTK o doporučení informovalo tiskové oddělení úřadu.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že školy by se mohly otevřít během května, ale musela by se dodržovat ochranná opatření, například metrové rozestupy mezi žáky, rozfázování začátků výuky, zvýšená hygienická opatření. Prezident Asociace ředitelů ZŠ a MŠ Michal Černý podobný scénář vidí jako nereálný. „Už je to asi dlouho, co byl pan premiér ve škole,“ uvedl.

Podle premiéra Babiše by konkrétní plán pro otevírání škol vláda měla představit po Velikonocích.

Metrové rozestupy mezi žáky či rozfázování začátku vyučovacích hodin jsou na českých školách neproveditelné. V České televizi (ČT) to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Taková opatření po znovuotevření škol zmínil premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru na serveru Blesk.cz. Plaga věří, že žáci a studenti se budou moci do všech typů škol vrátit ve druhé polovině května, bude ale záležet na doporučení ministerstva zdravotnictví. Školy jsou zavřené od první poloviny března kvůli epidemii koronaviru.

Kvůli koronaviru proběhnou zápisy do prvních tříd na dálku. Rodiče mohou využít poštu i datovou schránku.

Současná situace, kdy jsou kvůli opatřením proti koronaviru zavřené školy a výuka se vede na dálku, změní školství.

Současná situace, kdy jsou kvůli opatřením proti koronaviru zavřené školy a výuka se vede na dálku, změní školství. Ve svém přání pedagogům k dnešnímu Dni učitelů to uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj je dálková forma výuky mnohem náročnější, než když děti seděly v lavicích. Poděkoval vyučujícím, kteří se snaží této změně vyjít vstříc.

Učitelé se v posledních dvou týdnech ocitli ve zcela nové pozici. Zatímco běžně jsou zvyklí pracovat přímo s dětmi, kvůli opatřením proti koronaviru se nyní většina z nich učí vzdělávat žáky prostřednictvím internetu. Nemalá část z celkem zhruba 134.500 vyučujících ze základních, středních a vyšších odborných škol se přitom blíží důchodovému věku. Průměrný věk pedagogů v Česku je podle loňského průzkumu ministerstva školství kolem 47 let. V sobotu si vyučující připomenou 428 let od narození Jana Ámose Komenského a oslaví tradiční Den učitelů.

Většina škol v Praze zřejmě nebude mít velké problémy s nastavením pravidel pro výuku dětí na dálku. Už před přerušením výuky ve školách ke komunikaci s dětmi a rodiči používaly zpravidla elektronické systémy. V některých případech budou muset dořešit, jak pracovat s žáky, kteří doma nemají k dispozici počítač. Zajištění výuky nejmladších školáků pak bude záležet hlavně na zapojení rodičů. Největší problémy se dají očekávat v sociálně vyloučených lokalitách. ČTK to dnes řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Hekticky vyhlášená jednodenní stávka omezila ve středu podle informací z krajů provoz v tisících školách v republice, ale jen malá část na celý den zavřela brány úplně.

Dlouho doutnající spor o navýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků nemusí skončit pouze středeční stávkou. Další protest a zavření škol záleží zejména na vládních poslancích, kteří ještě mohou změnit podobu státního rozpočtu na příští rok. Premiér Andrej Babiš stávku kritizuje a tvrdí, že protest chce pouze malá skupina učitelů. To však odmítají odboráři, podle kterých jsou pod náporem telefonických hovorů, kdy učitelé žádají bližší informace k plánované stávce.

Šikana se podle některých průzkumů týká až třetiny dětí. Každou další možnost, jak ji odhalit, proto ředitelé a učitelé vítají. Platformu Nenech to být, kterou vymysleli tři čeští gymnazisté, tak využívají nejen stovky škol v České republice, ale třeba i v Jihoafrické republice, Singapuru nebo USA.