Michal Mazanec

S oznámením místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra, že se vzdává nominace na ústavního soudce, se v článku Seznam zpráv objevily spekulace o dalších jménech možných kandidátů. Zatímco v případě Jiřího Přibáně se jedná o jméno již známé, které se v souvislosti s Ústavním soudem objevuje opakovaně, případná nominace advokáta Pavla Uhla vzbudila v justici i advokacii překvapení.

Jako předsedkyně soudcovské rady to byla právě Miluše Došková, kdo vedle předsedy Josefa Baxy a místopředsedy Michala Mazance měl klíčový vliv na budování Nejvyššího správního soudu po stránce personální, ale i organizační. Byla otevřena tomu, aby k Nejvyššímu správnímu soudu přicházeli nejen soudci, ale i nadějní profesionálové z advokacie, akademické sféry či správních úřadů, často velmi mladí.

Vítězem aktuální sezony fotbalové Fortuna:Ligy se stala Viktoria Plzeň. Západočechům titul zajistila dnešní výhra nad Hradcem Králové.

Nejvyšší správní soud (NSS) je přetížený, nový předseda Karel Šimka proto bude usilovat o navýšení počtu asistentů a soudců. Alternativním řešením je rozšířit okruh stížností, které by soud mohl odmítat pro nepřijatelnost, případně jiným způsobem „utáhnout šrouby“ a omezit přísun nových podnětů.

Nejvyšší správní soud (NSS) je přetížený, nový předseda Karel Šimka proto bude usilovat o navýšení počtu asistentů a soudců. Alternativním řešením je rozšířit okruh stížností, které by soud mohl odmítat pro nepřijatelnost, případně jiným způsobem "utáhnout šrouby" a omezit přísun nových podnětů. Šimka jinak neplánuje v čele soudu otáčet kormidlo, řekl v rozhovoru s ČTK. NSS podle něj funguje dobře a vydává srozumitelná rozhodnutí.

Předsedou Nejvyššího správního soudu se stal soudce Karel Šimka. Předchozí šéf NSS Michal Mazanec skončil na sklonku loňského roku kvůli dosažení věkové hranice 70 let.

Předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) bude soudce Karel Šimka. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že spolupodepsal rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o Šimkově jmenování. Předchozí šéf NSS Michal Mazanec skončil na sklonku loňského roku kvůli dosažení věkové hranice 70 let.

Prezident Miloš Zeman varoval při dnešním jmenování nového předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimky před politizací této instituce a expandováním mimo okruh její působnosti. Tato tendence podle něj kazí renomé soudní soustavy a vede k "poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře Parlamentu". Zeman také zkritizoval NSS kvůli délce vyřizování kauz. Šimka k tomu později řekl, že v tomto ohledu nelze čekat zázraky.

Do kádru Pražanů se vrací David Tomášek, v brance nahradí Alexandra Saláka Julius Hudáček a útok posílí ruský forvard Gennadi Stoljarov.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) očekává, že prezident Miloš Zeman jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) v únoru. Řekl to novinářům po dnešním jednání s prezidentem v Lánech. Všichni tři kandidáti na funkci jsou podle ministra skvělí, nechtěl jmenovat svého favorita.

Na post předsedy Nejvyššího správního soudu kandidují tři lidé.

Nový předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) nebude jmenován hned zkraje roku, uvedl dnes ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj to ale chod instituce neohrozí. Současnému šéfovi soudu Michalu Mazancovi vyprší mandát 31. prosince kvůli tomu, že dosáhne věkové hranice 70 let pro výkon funkce soudce.

Je třeba nahradit ústavní soudkyni Šimáčkovou a předsedu Nejvyššího správního soudu Mazance.

Nastal čas k přípravě usnesení podle článku 66 ústavy, že prezident Miloš Zeman nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, soudí ústavní právníci, které oslovila ČTK. Ondřej Preuss a Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekli, že úkoly hlavy státy se netýkají pouze formování nové Sněmovny a jmenování vlády, takže neplatí argumenty, že do 8. listopadu nejsou žádné úkony prezidenta potřeba.

Novým soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) by se mohl stát Michal Bobek, který v současnosti působí jako generální advokát Soudního dvora EU. Jméno kandidáta dnes zveřejnil předseda NSS Michal Mazanec na webu soudu. V říjnu se Bobek osobně představí na slyšení před plénem NSS, kde přiblíží své názory, motivaci a vlastní pohled na fungování soudu a svou možnou roli v něm.

Nejvyšší správní soud v návaznosti na východiska Memoranda o dočasném přidělování a překládání soudců k Nejvyššímu správnímu soudu opětovně nabízí možnost dočasného přidělení soudců k Nejvyššímu správnímu soudu. Na webu soudu to uvedl předseda Michal Mazanec. Smyslem institutu dočasného přidělení v podmínkách

Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně uznal, že plošné omezení výuky na středních školách bylo nezákonné. Zabýval se tím na podnět jedné studentky střední školy. Opatření ministerstva zdravotnictví bylo účinné pouze jeden týden, následně vydalo obdobné. Informoval o tom na svém webu.

Plošné omezení středních škol prostřednictvím zákazu osobní přítomnosti studentů bylo nezákonné, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud (NSS). Konkrétně se na podnět studentky střední školy zabýval opatřením ministerstva zdravotnictví ze 14. května. Bylo účinné pouze týden, od 17. do 23. května, poté ministerstvo vydalo nové, obsahově obdobné opatření. Proto už mohl NSS jen konstatovat rozpor se zákonem, nikoliv opatření zrušit. O rozhodnutí informoval na svém webu.

Plošné omezení středních škol prostřednictvím zákazu osobní přítomnosti studentů bylo nezákonné, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud (NSS). Konkrétně se na podnět studentky střední školy zabýval opatřením ministerstva zdravotnictví ze 14. května.

Plošné omezení středních škol prostřednictvím zákazu osobní přítomnosti studentů bylo nezákonné, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud (NSS). Konkrétně se na podnět studentky střední školy zabýval opatřením ministerstva zdravotnictví ze 14. května. Bylo účinné pouze týden, od 17. do 23. května, poté ministerstvo vydalo nové, obsahově obdobné opatření. Proto už mohl NSS jen konstatovat rozpor se zákonem, nikoliv opatření zrušit. O rozhodnutí informoval na svém webu.

Neutrální stanovisko zaujala vláda k poslaneckému návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit v příštím roce platy ústavních činitelů. Sociální demokraté před zasedáním podpořili myšlenku, aby odměny nestouply, kritizují ale snahu o změnu způsobu výpočtu platů.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit platy ústavních činitelů včetně soudců pro příští rok na letošní úrovni zřejmě narazí na nesouhlas jeho kabinetu. Právě zásah do odměňování soudců je jedním z hlavních důvodů pro odmítavý postoj.

Čelní představitelé české justice zásadně nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO), který navrhuje zmrazit platy ústavních činitelů a soudců. Podle některých názorů je Babišův záměr protiústavní. Zaznívají také hlasy, že pokud by zákon prošel, stane se terčem žalob.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zmrazení platů ústavních činitelů pro příští rok narazil na zásadní nesouhlas předsedy Nejvyššího správní soudu Michala Mazance. V části týkající se platů soudců je podle něj neústavní. Babiš navrhuje pro příští rok zmrazit platy politiků i soudců na letošní úrovni, která je stejná jako loni. Pro další roky chce změnit i způsob výpočtu platů. Mazanec ve svém stanovisku uvádí, že takovou změnu nelze činit pouze na základě subjektivních představ některých představitelů moci zákonodárné, ale po zevrubné analýze a diskusi se zástupci zbývajících dvou mocí, tedy i za účasti představitelů moci soudní.

Nejvyšší správní soud (NSS) zatím obdržel deset návrhů na zrušení opatření přijímaných po schválení pandemického zákona. Směřují proti povinnému testování na covid-19 ve firmách a nově také proti povinnosti nosit na veřejnosti ochranu úst a nosu. Je pravděpodobné, že soud k některým návrhům svolá veřejné jednání, řekla mluvčí Sylva Dostálová.

Nejvyšší správní soud (NSS) zatím obdržel deset návrhů na zrušení opatření přijímaných po schválení pandemického zákona. Směřují proti povinnému testování na covid-19 ve firmách a nově také proti povinnosti nosit na veřejnosti ochranu úst a nosu. Je pravděpodobné, že soud k některým návrhům svolá veřejné jednání, řekla ČTK jeho mluvčí Sylva Dostálová.

Opatření, které podnikům uložilo povinnost testovat zaměstnance na koronavirus, přezkoumá Nejvyšší správní soud (NSS). Návrh na jeho zrušení sepsal jménem dělníka z automobilového průmyslu advokát Norbert Naxera. Tvrdí v něm, že testování je zákrok, se kterým pacient musí souhlasit.

Opatření, které podnikům uložilo povinnost testovat zaměstnance na koronavirus, přezkoumá Nejvyšší správní soud (NSS). Návrh na jeho zrušení sepsal jménem dělníka z automobilového průmyslu advokát Norbert Naxera. Znění návrhu Naxera dnes poskytl ČTK. Tvrdí, že testování je zákrok, se kterým pacient musí souhlasit.

Opatření vydávaná podle v pátek schváleného pandemického zákona by měl v případě jejich napadení přezkoumávat Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně. Jeho předseda Michal Mazanec v neděli prohlásil, že délka soudního přezkumu nebude možná v rámci dní, ale několika týdnů. Kvůli nové činnosti NSS se může protáhnout některá jeho další agenda.

Ve výběrovém řízení na soudce Tribunálu Soudního dvora EU porotu nejvíce zaujal právník David Petrlík. Uvedl to dnes web Lidovky.cz. Server Česká justice dříve napsal, že o post usiluje sedm zájemců včetně bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Vítěz konkurzu nahradí Jana M. Passera, který se u Soudního dvora EU v tomto týdnu ujal jiné soudcovské funkce.

Rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. června 2020 byl zproštěn kárného obvinění předseda Krajského soudu v Plzni JUDr. Miloslav Sedláček. Považuji za potřebné vyjádřit se v souvislosti s tímto řízením k otázce, zda a za jakých podmínek je právně možné, aby se kárný navrhovatel nechal při jednání před kárným soudem zastoupit jinou osobou.