Mikuláš Peksa

Bateriová úložiště jsou dnes považována za jednu z nejdůležitějších technologií pro stabilizaci a zajištění efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie.

Jak vysoké ceny elektřiny na spotovém trhu ukazují cestu k udržitelnější energetice? Podíváme se na tři klíčové aspekty, které naznačují, že energetická tranzice je nevyhnutelná a ekonomicky smysluplná.

Kdybyste si dnes v Česku postavili na zelené louce barák a chtěli v něm svítit a topit, narazíte na hromadu byrokracie s připojením. Ta je daná z části historicky, v dnešní digitální době ale nemá opodstatnění. Pojďme se podívat, jak se to dá změnit.

Evropský parlament v uplynulých pěti letech dokázal najít shodu na řadě kroků, které modernizují evropskou ekonomiku a otevírají cestu čistým inovativním technologiím.

Vzpomínáte si ještě na spor ohledně těžby v polském hnědouhelném dole Turów? A na tu nevýhodnou a neveřejnou česko-polskou dohodu? Tak dnes jsou tomu přesně dva roky, co premiéři Česka a Polska dohodu o pokračování těžby v dole Turów pomezí uzavřeli.

Předloňský korupční skandál Katargate otřásl Evropským parlamentem v základech. Reakce Parlamentu a Komise na korumpování europoslanců třetími zeměmi ale byly velmi vlažné. Co se stalo a jak se z toho můžeme poučit?

Klimatický summit COP28 poprvé dosáhl shody na tom, že bude potřeba skončit s fosilními palivy.

Je smutnou pravdou, že hlavní slovo při udávání směru klimatické politiky často nemají evropští občané ani jejich volení zástupci, ale zájmy fosilního průmyslu.

Rusko se připravuje na dlouhou válku. Vladimir Putin podepsal historicky největší ruský státní rozpočet, který v následujících letech významně posílí armádu a pomůže Rusku přežít západní sankce. Stačí nám sankce, nebo potřebujeme ještě přitvrdit?

Vloni touto dobou to vypadalo, že se na Evropu valí armagedon.

Právo veta členských států je pro Evropu přítěží. Zastaralý systém hlasování dnes zneužívají evropští autoritáři pro vydírání zbytku Evropy. Pokud chceme silnou a jednotnou Evropu, potřebujeme reformu.

Volební kampaň do Evropského parlamentu právě začala. Odstartoval ji stranický tisk hnutí ANO, který si na titulní stranu kdysi váženého zpravodajského deníku MF Dnes pověsil bombastický titulek „Brusel chce zakázat chov mnoha zvířat“.

Předvolebním Polskem už pár týdnů hřmí nová kontroverze: film „Zielona granica“ režisérky Agnieszky Holland. Situace vyeskalovala až do takové míry, že si režisérka musela požádat o policejní ochranu – kterou jí orgány odmítly poskytnout.

Evropská komise se tváří, že uvolní Maďarsku část evropských fondů, které mu před 10 měsíci zmrazila za systematickou korupci a ničení právního státu. Doléhá na ni Orbánovo vydírání Evropy blokováním hlasování v Radě.

Navzdory předvolebním průzkumům, navzdory exit pollům, zůstal nakonec nejsilnější prorusky, korupčně a autoritářsky orientovaný SMER Roberta Fica.

Jasné, že jsou tyhle nebo tamty volby zrovna ty nejdůležitější, říká každý prakticky před každými volbami, které se kdy udály. V případě slovenských parlamentních voleb to tak ale skutečně je.

Při diskuzích o přechodu na obnovitelné zdroje energie často padá argument o tom, že fosilní zdroje jsou zkrátka levnější.

V zemědělství se nám děje něco nepěkného. Od roku 2005 do roku 2020 ubylo v Evropě asi 37 % (přes 5 milionů) menších farem, jejich půda se přesunula do velkých agrárních holdingů.

Evropský parlament schválil zprávu o zkušenostech a doporučení z dob pandemie koronaviru. V případě řešení problému duševního vlastnictví patentů vakcín se mu to ale příliš nepovedlo.

Nedávné protesty ve Francii posloužily jako skvělá munice krajně-pravicovým politikům. Jejich vysvětlení důvodů protestů se ale absolutně míjí s realitou. Problém je totiž mnohem hlubší.

Nový plán dává evropským školám finance na tolik potřebnou digitalizaci. Ty o plánu ale často neví nebo ho nevyužívají správně.

Írán, který je dlouhodobě nechvalně známý svou tvrdou politikou proti ženským právům, plánuje přitvrdit. Nebude se přitom tolik lišit od represí ženských práv, které se odehrávají pod hlavičkou vládní PiS v Polsku.

Nedávno došlo na pražské burze k obchodu, který vyvolal velkou pozornost i kontroverzi.

V Evropském parlamentu jsme momentálně svědky něčeho, co si troufám nazvat „efekt zdanění tichého vína“.

Když se v Česku řekne energetika, většina lidí si představí ČEZ. Ten má jistě důležité postavení, pokud jde o dodávky energie. V evropském kontextu je ale možná důležitější jiná firma s trojpísmennou zkratkou a českými kořeny.

Už zase máme na stole návrh na zavedení školného na vysokých školách, který přednesla Národní ekonomické rady vlády (NERV) jako jeden ze způsobů, jak zlepšit stav státních financí.

Pro zavedení čtyřdenního pracovní týdne hovoří mnohé zkušenosti z okolních zemí i akademické studie. Dlouhodobý trend je totiž zcela jasný: počet pracovních hodin se zmenšuje a tlak na work-life balance roste.

Babišův způsob života je v ohrožení – a zřejmě to sám vnímá jako problém, protože cítil potřebu si na to postěžovat na setkání konzervativních politiků organizované dalším podnikatelem s evropskými dotacemi, maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Maďarsko se jako jediný členský stát Evropské unie staví proti členství Švédska v NATO. Na koho straně tedy Viktor Orbán stojí?

Slovenská vláda nedávno jmenovala svého kandidáta na člena Evropského účetního dvora, který provádí kontrolu financí Unie. Nemohla však vybrat horšího člověka.

Od vypuknutí války na Ukrajině uběhlo už přes 400 dní. Evropa ale stále nedokáže uplatňovat sankce proti společnostem s vazbami na sankční seznamy. Řešení ale existují – jen se musí chtít.

Z části za to může klimatická změna a zčásti… si za to můžeme sami.

Má mít Česko vlastní klimatickou legislativu, a pokud ano, jak by měla vypadat? O tom se koncem února diskutovalo v české Poslanecké sněmovně pod vedením mojí kolegyně, poslankyně Kláry Kocmanové.

Bydlení ve vlastním se pro většinu mladých Evropanů stává stále větší utopií. Systém danění nemovitostí však namísto zvyšování dostupnosti nahrává majetným lidem a velkým firmám.

Před několika týdny vyšel nový index vnímání korupce od Transparency International. Jak je na tom Česká republika?

V Evropě se nacházejí desítky tisíc firem pod ruskou kontrolou nebo se sankcionovanými osobami ve vlastnické struktuře. Pokud chceme, aby sankce skutečně fungovaly, musíme je taky umět správně implementovat.

Když se v Česku zeptáte příslušných úřadů, kolik peněz posíláme fosilním firmám, ať už napřímo, nebo formou nějaké podpory na jejich odbyt, nikdy se nedozvíte konkrétní číslo.

Je tu únor nového roku a většinu z nás nyní čeká podávání daňového přiznání. Zaměstnanci, živnostníci, ale i velké české firmy tak odvedou do státního rozpočtu miliardy korun - ale co nadnárodní korporace?

Kandidát na prezidenta a expremiér Andrej Babiš na základě nepravomocného rozhodnutí soudu v Praze z minulého týdne otevřeně tvrdí, že je nevinný. Dovolím si oponovat. Jeho korupčními kauzami se totiž zabývám už dlouhá léta.

Nebudu asi jediný, když řeknu, že mne prozatímní výsledek soudního procesu s Andrejem Babišem skutečně překvapil.