Miloslav Kala

ROZHOVOR. Česká televize a Český rozhlas mají být pod ještě pečlivější kontrolou veřejnosti než dnes – pravomoc hlídat efektivitu jejich hospodaření má nově získat Nejvyšší kontrolní úřad. Jenže zatímco úprava příslušného paragrafu Ústavy ČR je už v běhu, nezbytnou novelizaci zákona o NKÚ zatím nikdo nepřipravil. A sám úřad také mírní očekávání, že by snad

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je mezi politiky populární asi jako mor a cholera. Kontroloři z úřadu pod vedením Miloslava Kaly pořád prudí, všude lezou a nastavují žvanilům napříč politickým spektrem nemilosrdné zrcadlo. Nově vyšlo najevo, že vláda Petra Fialy poněkud odflákla protipovodňovou ochranu.

Úřady, ministerstva a další instituce spadající do pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolní zjištění často obratem rozporují, bagatelizují, kritizují či zcela ignorují. Kontrolorům se to nelíbí a vůbec poprvé se těmito reakcemi detailně zabývají ve své aktuální výroční zprávě. „Potřebné změny se odkládají, zatímco náklady na stejné chyby rostou,“ komentuje to NKÚ. Ignorování svých kontrolních zjištění

Státu se navzdory vysokým investicím nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy složité procesy nezjednodušila. Stát nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené přetíženými kamiony, a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvádí ke své výroční zprávě za uplynulý rok.

ROZHOVOR. Stát vyhazuje miliardy ve zbytečných projektech, dotace se čerpají, jen aby se vyčerpaly, přetížené kamiony ničí s velkou slávou otvírané nové úseky dálnic a nákupy pro resort obrany jsou ve stavu chaosu… Tak zní jen stručný výběr z obsahu, který nabízí dnes vydávaná výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2025. Aktuální výroční zpráva

Nejvyšší kontrolní úřad se připravuje na kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií. Reálný začátek auditu ale zůstává nejistý. Ústavní novela, která má NKÚ tuto pravomoc otevřít, prošla v Poslanecké sněmovně teprve prvním čtením. A nikdo dosud nepředložil nezbytnou navazující novelu zákona o NKÚ, bez níž kontrolu nelze zahájit. Prezident NKÚ Miloslav Kala v podcastu Politalk serveru Novinky.cz upozornil, že samotná změna Ústavy nestačí. „Bude to v Ústavě, ale nestačí to. My jsme léta měli v…

Ve státní správě není všechno tak zlé, jak to z našich zpráv vypadá, my se totiž přímo zaměřujeme na bolavá místa systému, říká v podcastu PoliTalk o auditech Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho prezident Miloslav Kala. I tak ale s nelibostí mluví o problému, se kterým se za poslední roky nepodařilo příliš pohnout – dotační politice. Podle jeho odhadu se stále až tři čtvrtiny všech dotací využívají neefektivně. Volá proto po změně dotační mentality. A kritizuje i strukturální deficity státního rozpočtu. Jeho aktuální podoba, kterou navrhla nová vláda, je podle něj navíc v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Takový odliv členů kolegia v tak krátkém čase nepamatuji, říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který v čele úřadu stojí už od roku 2013. Kvůli věkovému limitu 65 let musí skončit postupně hned šest z patnácti členů kolegia. Tak masivní obměnu klíčového orgánu NKÚ v tak krátkém čase si nevybavují ani matadoři úřadu. „Členové

Aktuální kontrolní akce NKÚ se zaměřila na ochranu měkkých cílů v letech 2021 až 2025. Její závěry veřejnost rozhodně neuklidní.

Ani 14 obětí a 25 zraněných na FF UK Česko nepřimělo, aby zlepšilo ochranu měkkých cílů. To přes stovky milionů korun na tuto ochranu.

Takový odliv členů kolegia v tak krátkém čase nepamatuji, říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který v čele úřadu stojí už od roku 2013. Kvůli věkovému limitu 65 let musí skončit postupně hned šest z patnácti členů kolegia. Tak masivní obměnu klíčového orgánu NKÚ v tak krátkém čase si nevybavují ani matadoři úřadu. „Členové

Širší vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), takzvané kolegium, by mohl doplnit bývalý soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek. Navrhl ho prezident úřadu Miloslav Kala. Členy kolegia volí Sněmovna. Suchánek byl ústavním soudcem v letech 2013 až 2023. Nyní vedle advokátní praxe vyučuje například na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. The post Kdo zasedne ve vedení NKÚ? Kandidátem je bývalý ústavní soudce Suchánek appeared first on Česká justice.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle informací Ekonomického deníku a České justice požaduje úspory po vybraných institucích veřejné moci už v rámci schváleného rozpočtu na letošní rok. Mezi dotčenými jsou například Ústavní soud nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Potvrdila to mluvčí NKÚ Hana Kadečková: „O tomto požadavku víme.

Pár desítek miliard sem, pár tam. V zemi, která už pátým rokem vykazuje deficity ve výši stovek miliard, si člověk na kouzla se státním rozpočtem už tak nějak zvykl. Miliardy se ale většinou přehazují v případech nenadálých událostí, nikoliv pár dní před zveřejněním finálního výsledku hospodaření za celý rok.

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Éra pálení peněz je zpátky, reagoval známý politický komentátor Petros Michopulos na sobotní výrok ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta na sociální síti oznámila, že dodržení plánovaného sch…

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je tak nepravděpodobné, uvedla dnes na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO). "Sledujeme náraz Stanjurova letadla do zdi v přímém přenosu," konstatovala Schillerová.

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V listopadu se podle ministerstva financí schodek prohloubil o 49,3 miliardy korun a vzrostl na 232,4 miliardy korun.

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla v sobotu na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Její předchůdce Zbyněk Stanjura (ODS) se k těmto okolnostem zatím nevyjádřil.

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla dnes na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Naplánovaný schodek státního rozpočtu na letošek činí 241 miliard korun a jeho dodržení je podle ministryně financí Aleny Schillerové nepravděpodobné. K 19. prosinci se přiblížil 275 miliardám korun.

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, napsala v sobotu na sociální síti X m…

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla dnes na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Praha - Schodek státního rozpočtu na letošní rok se k 19. prosinci přiblížil 275 miliardám korun. Dodržení plánovaného celoročního schodku 241 miliard je nepravděpodobné, uvedla dnes na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Vyjádření jejího předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS) ČTK zjišťuje.

Podle ministerstva financí nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost podléhá vnějším vlivům.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za letošní první pololetí. Podle…

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala ve stanovisku svého úřadu. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy.

Státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené.

Praha - Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za letošní první pololetí. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.

Evropské dotace v Česku jsou příliš roztříštěné, často financují desetitisíce malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů a „nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti“. Vyplývá to z EU reportu 2025 Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), zveřejněného letos v říjnu. Úřadu dávají zapravdu další.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil EU report 2025, který hodnotí využívání evropských prostředků v Česku. Zpráva konstatuje, že dotace byly rozptýleny do desetitisíců malých projektů bez strategického významu, což nevedlo k trvalému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nepodařilo se ani snížit regionální rozdíly mezi českými regiony a průměrem EU.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025. V něm shrnul výsledky kontrol za období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025, které se věnovaly evropským dotacím.

Miliardové dotace z Evropské unie byly rozptýleny do desítek tisíc malých a marginálních projektů, které Českou republiku nikam zásadněji neposunuly. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v rámci tzv EU Reportu 2025, který shrnuje kontroly dotačních projektů z let 2024 a 2025.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti.

Nejvyšší kontrolní úřad v neveřejném protokolu z poloviny září popsal, jak Ministerstvo obrany tak dlouho váhalo s nákupem raket pro protiletecké baterie, až jejich výrobce z Izraele zvedl cenu o 400 milionů. Obrana chybu odmítá.

Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.

Podle zprávy NKÚ dosáhl deficit státního rozpočtu v roce 2024 výše 271,4 mld. Kč, což je o 10,6 mld. Kč méně než plán. Výsledek ovlivnilo zejména kladné saldo z fondů EU ve výši 17,5 mld. Kč; bez něj by byl deficit vyšší. Příjmy z tzv. windfall tax činily 36,7 mld. Kč, vláda je však nevyužila na kompenzace cen energií, jak původně plánovala.

Loňské hospodaření státu nebylo podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tak optimistické, jak by se mohlo z některých dat zdát. Při kontrole návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok NKÚ konstatoval, že se plánovaný deficit podařilo snížit pouze díky financím z EU a nesystémovým krokům.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun.

Schodek rozpočtu za minulý rok skončil na 271,4 miliardy. To bylo oproti plánu o 10,6 miliardy méně. Přispěly k tomu i nesystémové kroky vlády, jako bylo například navýšení vládní rozpočtové rezervy.

Výsledek loňského státního rozpočtu sice dopadl lépe, než se plánovalo, ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tomu dopomohly i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun.

Účelem evropských dotací se stalo už jen jejich samotné čerpání, říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Praha - Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při dnešním projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Vláda má nákup tanků za více než 34 miliard posvětit v příštích týdnech. To zásadní ovšem kontraktu chybí - nutná smlouva na servis nové techniky.

Český státní dluh se vyšplhal na rekordní částku – více než 3,5 bilionu korun. Jen od začátku tohoto roku vzrostl o 139 miliard. Podle ministerstva financí za to může zejména prodej státních dluhopisů. Ale podle ekonomů a opozice je na vině špatné hospodaření státu.

Systém kontrolního vážení kamionů podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) neplní svou funkci, tisíce přetížených kamionů tak dál ničí silnice v Česku. Podle kontrolorů vysokorychlostní váhy často nefungují a skutečné postihy jsou na úrovni jednotek procent. Ministerstvo dopravy se závěry nesouhlasí. Úřad podle něj částečně vychází z informací, které už dlouho nejsou aktuální. NKÚ se zaměřil na období 2019 až 2024.

Jen zlomek přestupků podle NKÚ skončil pokutou, stát mezitím vydává desítky miliard na opravy.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přitvrzuje se sankcemi za porušení „tržní síly“ a víc se zaměří také na online trh. Nyní třeba potrestal firmu Zdeňka Jandejska, pořadatele loňských protestů zemědělců.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2024 odhalil zásadní problémy v oblasti využívání dotací a veřejných prostředků. Státní dotační systém v České republice se i nadále zaměřuje spíše na formální splnění požadavků než na podporu projektů s konkrétním přínosem pro společnost. Tato praxe významně brzdí rozvoj regionů a konkurenceschopnost země.

Dotace ovládla síť stovek zprostředkovatelů, kteří zájemcům slibují, že jim je zařídí. A úřady se při schvalování zaměřují na formality, kritizuje systém rozdělování peněz státem prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. „Politické zadání, a to dlouhodobé, bylo prostě jednoznačné: nenecháme v Bruselu ani jedno euro,“ říká v pořadu Peníze a vliv. Kvůli podezření z podvodů a zneužití dotací loni úřad podal šest trestních oznámení.

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun.