Miloslav Kala

Evropské dotace v Česku jsou příliš roztříštěné, často financují desetitisíce malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů a „nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti“. Vyplývá to z EU reportu 2025 Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), zveřejněného letos v říjnu. Úřadu dávají zapravdu další.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil EU report 2025, který hodnotí využívání evropských prostředků v Česku. Zpráva konstatuje, že dotace byly rozptýleny do desetitisíců malých projektů bez strategického významu, což nevedlo k trvalému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nepodařilo se ani snížit regionální rozdíly mezi českými regiony a průměrem EU.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025. V něm shrnul výsledky kontrol za období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025, které se věnovaly evropským dotacím.

Miliardové dotace z Evropské unie byly rozptýleny do desítek tisíc malých a marginálních projektů, které Českou republiku nikam zásadněji neposunuly. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v rámci tzv EU Reportu 2025, který shrnuje kontroly dotačních projektů z let 2024 a 2025.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti.

Nejvyšší kontrolní úřad v neveřejném protokolu z poloviny září popsal, jak Ministerstvo obrany tak dlouho váhalo s nákupem raket pro protiletecké baterie, až jejich výrobce z Izraele zvedl cenu o 400 milionů. Obrana chybu odmítá.

Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.

Podle zprávy NKÚ dosáhl deficit státního rozpočtu v roce 2024 výše 271,4 mld. Kč, což je o 10,6 mld. Kč méně než plán. Výsledek ovlivnilo zejména kladné saldo z fondů EU ve výši 17,5 mld. Kč; bez něj by byl deficit vyšší. Příjmy z tzv. windfall tax činily 36,7 mld. Kč, vláda je však nevyužila na kompenzace cen energií, jak původně plánovala.

Loňské hospodaření státu nebylo podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tak optimistické, jak by se mohlo z některých dat zdát. Při kontrole návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok NKÚ konstatoval, že se plánovaný deficit podařilo snížit pouze díky financím z EU a nesystémovým krokům.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun.

Schodek rozpočtu za minulý rok skončil na 271,4 miliardy. To bylo oproti plánu o 10,6 miliardy méně. Přispěly k tomu i nesystémové kroky vlády, jako bylo například navýšení vládní rozpočtové rezervy.

Výsledek loňského státního rozpočtu sice dopadl lépe, než se plánovalo, ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tomu dopomohly i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun.

Účelem evropských dotací se stalo už jen jejich samotné čerpání, říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Praha - Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při dnešním projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

Vláda má nákup tanků za více než 34 miliard posvětit v příštích týdnech. To zásadní ovšem kontraktu chybí - nutná smlouva na servis nové techniky.

Český státní dluh se vyšplhal na rekordní částku – více než 3,5 bilionu korun. Jen od začátku tohoto roku vzrostl o 139 miliard. Podle ministerstva financí za to může zejména prodej státních dluhopisů. Ale podle ekonomů a opozice je na vině špatné hospodaření státu.

Systém kontrolního vážení kamionů podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) neplní svou funkci, tisíce přetížených kamionů tak dál ničí silnice v Česku. Podle kontrolorů vysokorychlostní váhy často nefungují a skutečné postihy jsou na úrovni jednotek procent. Ministerstvo dopravy se závěry nesouhlasí. Úřad podle něj částečně vychází z informací, které už dlouho nejsou aktuální. NKÚ se zaměřil na období 2019 až 2024.

Jen zlomek přestupků podle NKÚ skončil pokutou, stát mezitím vydává desítky miliard na opravy.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přitvrzuje se sankcemi za porušení „tržní síly“ a víc se zaměří také na online trh. Nyní třeba potrestal firmu Zdeňka Jandejska, pořadatele loňských protestů zemědělců.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2024 odhalil zásadní problémy v oblasti využívání dotací a veřejných prostředků. Státní dotační systém v České republice se i nadále zaměřuje spíše na formální splnění požadavků než na podporu projektů s konkrétním přínosem pro společnost. Tato praxe významně brzdí rozvoj regionů a konkurenceschopnost země.

Dotace ovládla síť stovek zprostředkovatelů, kteří zájemcům slibují, že jim je zařídí. A úřady se při schvalování zaměřují na formality, kritizuje systém rozdělování peněz státem prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. „Politické zadání, a to dlouhodobé, bylo prostě jednoznačné: nenecháme v Bruselu ani jedno euro,“ říká v pořadu Peníze a vliv. Kvůli podezření z podvodů a zneužití dotací loni úřad podal šest trestních oznámení.

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Vláda po téměř dvou letech příprav schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který určuje, jak by Česko mělo do roku 2030 dosáhnout cílů v ochraně klimatu a transformaci energetiky. Plán je v mnoha ohledech krokem vpřed - obsahuje například cíl ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo zateplování budov. Vláda se však rozhodla nahradit dříve dohodnuté jasně formulované klimatické cíle vágními formulacemi.

Prezident NKÚ Miloslav Kala shrnul, že projekt digitalizace stavebního řízení nebyl jednoduchou záležitostí. Loňskou digitalizaci systémů by bylo podle něho lepší zastavit. V současnosti úřad kontroluje pouze dílčí část projektu.

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad se zatím nebude zabývat vynakládáním prostředků ministerstva pro místní rozvoj kvůli digitalizaci stavebního řízení. Důvodem je ohlášené šetření Evropské komise, avizovaný forenzní audit nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) a je podáno několik trestních oznámení. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby a měl by být restrukturalizován tak, aby MO bylo schopné řídit velké zakázky. Oznámil to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Jako příklad uvedl pontonové mosty, které měly menší nosnost než tanky, které se mají kupovat. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro Echo24 řekla, že si Kala protiřečí a že dosud nesundal stranický dres.

Nebývá zvykem, aby šéf Nejvyššího kontrolního úřadu veřejně pranýřoval nějakou akci, aniž by ji předtím proklepli jeho kontroloři. Miloslav Kala v případě kritizovaného přesunu osmi set úředníků ministerstva obrany do budovy Tokovo v pražských Holešovicích udělal dvakrát výjimku. Podle Kaly není ministerstvo, které řídí Jana Černochová z ODS, schopné vyjednat tržní cenu.

Tak jako města zakazují ohňostroje, možná bychom si i my mohli dát moratorium, třeba od adventu až do 15. ledna bez politických dělobuchů. Ale chápu, je volební rok, a tak se petardy musejí střílet nepřetržitě. Ale když čtu a slyším kolegu Metnara, jak vystřeluje slova o blamáži se dvěma procenty HDP na obranu a o PR číslech, tak si musím povzdychnout: „Luboši, nedělej to, nesedí ti to.“ Ale chápu, stranické PR káže, píše ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v exkluzivním komentáři pro CNN Prima NEWS.

Pět procent HDP na obranu, o čemž mluví zvolený americký prezident Donald Trump, není v našich silách, ke třem procentům ale směřovat můžeme. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dále hovořila o tom, jak si představuje vztahy mezi USA a Evropou, respektive Českem a vývoj války na Ukrajině, ale také o modernizaci armády. Reagovala i na kritiku šéfa NKÚ Miloslava Kaly. Náčelník generálního štábu Karel Řehka Černochovou podle jejích slov lidsky zklamal.

Rozpočet ministerstva obrany narostl oproti roku 2021 téměř o polovinu a Česko tak poprvé po skoro dvaceti letech může překonat hranici dvou procent HDP na výdaje spojené s armádou. „Plány jsou velmi ambiciózní,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v rozhovoru pro Radiožurnál. Aby se je povedlo naplnit, resort obrany se podle něj „soustředí na velké projekty a unikají mu některé detaily“.

Výsledky celkem 208 kontrol provedených Nejvyšším kontrolním úřadem ukazují, že od počátečních problémů s pomalým čerpáním a prostých dotačních podvodů se ČR posunula k systému, který sice zajišťuje vyčerpání prostředků, ale stále neřeší smysl dotací. Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky.

Za 20 let členství v EU získala Česká republika z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Ve středu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o čerpání peněz z EU – EU Report 2024. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací.

Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to ve středu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které…

Česko získalo na dotacích z Evropské unie za posledních dvacet let o bilion korun více, než do společného unijního rozpočtu odvedlo. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřoval, jestli peníze České republice pomohly k prosperitě a posílení konkurenceschopnosti. Výsledek 208 kontrol, které se využitím evropských dotací zabývaly, ale nevychází pro Českou republiku nejlépe.

Česko za 20 let členství v EU získalo z unie o bilion korun více, než do ní odvedlo. Očekávané výsledky to z několika důvodů nepřineslo.

Praha - Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad.

Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.

Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuj…

Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci.

Nekvalitní stavební práce, problematické odstraňování některých závad, špatný stav mostů a nadjezdů, před poslance se jak bumerang vrací kritické připomínky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k modernizaci jedné z nejzásadnějších dopravních tepen v České republice, dálnici D1.

Přestěhovat zaměstnance se Ministerstvo obrany pokouší už podruhé. Loni narazilo na kritiku prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, že si vyjednalo příliš drahé nájemné.

Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023 dnes [26.8.] vydal Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. V něm jasně a přehledně konstatuje, že Česko v EU zaostává ve všech ekonomických parametrech s výjimkou nezaměstnanosti.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad.

„Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ uvedl šéf NKÚ Kala.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.

Rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v EU. Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, která působí pozitivně, v sobě skrývá rizika spojená s poklesem produktivity práce.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá…

Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Zatímco ministr Ivan Bartoš nezvládá uvést do praxe funkční IT systémy nového stavebního řízení, digitalizace nejen výplat dávek na ministerstvu práce a sociálních věcí dál úspěšně pokračuje.

Od roku 2020 se Česko zadlužilo nejrychleji v EU, jinak ve srovnání s ostatními zeměmi EU v ničem nevyniká. Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslava Kaly je problém, že to nikomu nepřijde divné. A také, že se nikdo na nic neptá.