Miroslav Libicher

Rubrika „Czech“ na pornografických webech nevznikla kvůli kráse českých žen, ani kvůli české národní povaze. V Česku se zkrátka sešlo několik zásadních faktorů, které erotický průmysl potřebuje.

Protesty v Íránu znovu otevírají otázku, proč uspěla tzv. Islámská revoluce a proč muslimské země v moderní době zaostávají. Nabízím vlastní interpretaci.

Na UMPRUMu vlajky vlají. O tom, co volají, se asi nikdy nepřestaneme hádat.

V tomto článku uvádím text dopisu, který jsem e-mailem zaslal ministrovi zahraničí Janu Lipavskému. Publikuji jej v nezměněné podobě.

Všichni jsme tak trochu ony pověstné sněhové vločky, co se snadno uráží. Levičáci i pravičáci, liberálové i konzervativci, křesťané i muslimové.

Provozovatelé anglojazyčných webů, které se věnují japonské pornografii, uvádějí, že velmi často dostávají zprávy od mužů z celého světa, kteří se zcela vážně ptají, co mají dělat, aby mohli v Japonsku působit jako pornoherci.

Od pornografie obvykle očekáváme, že nenechá před divákovým zrakem skrytá žádná zákoutí lidského těla. Pro tu japonskou to nicméně neplatí. Poněkud kontraintuitivně odpírá pohled na samotné pohlavní orgány, místo nichž ukazuje jen změť pixelů.

Izraelský režisér Nadav Lapid na filmovém festivale v Indii zkritizoval politicky angažovaný indický hit. Indická nacionalistická pravice zuří, izraelský velvyslanec se omlouvá a vzkazuje Lapidovi, že by se měl stydět.