Šimon Magus píše o vystřízlivění z umělé inteligence. Jeho text však současně ukazuje něco zajímavějšího. Ne slabiny AI samotné, ale slabiny způsobu, jakým ji někteří lidé používají.
Prezident Petr Pavel prohlásil, že by „neměl sebemenší problém“, kdyby se Česká republika přeměnila na monarchii, když by to bylo přání občanů. Diskuse o změně státní zřízení je plně legitimní a měla by se vést.
Kapitulace 21. kordunského sboru dne 8. srpna 1995 završila operaci Oluja, která obnovila chorvatskou kontrolu nad Srbskou Krajinou. Následoval exodus více než 200 000 Srbů.
Krize v Ceutě mohla být marockým vzkazem Madridu po Sánchezově cestě do Alžíru. Španělská sólo diplomacie tak znovu vystavila riziku Schengen i evropské zájmy.
21. července si Černošín připomněl sto let od vybudování památníku místním obětem první světové války. O pietní místo pod Vlčí horou pečují obec i historické spolky.
Při každých prezidentských volbách musí každý kandidát říci mantru, že chce být nadstranický a sjednocující společnost. Otázka je, může být volený prezident opravdu sjednocujícím?
Macinka pokračuje v prozápadní politice, kterou Motoristé před volbami slibovali; očekávání českého obratu k Rusku bylo jen projekcí části jejich publika.
Polsko podporuje obranu Ukrajiny proti Rusku, ale odmítá ukrajinskou oslavu UPA, jejíž jednotky provedly etnické čistky polského obyvatelstva na Volyni.
Válka na Ukrajině se stále častěji jeví nikoli jako konflikt směřující k rozhodnému vítězství jedné strany, ale jako dlouhodobý pat, který bude formovat evropskou politiku i bezpečnostní prostředí po celé další desetiletí.
Zákon urychlil přípravu větrných elektráren, zatímco obce, politici a voliči teprve zjišťují, co schválená pravidla znamenají pro krajinu a samosprávu.
Dnes, 4. července, je to 15 let od úmrtí velkého státníka, který zanechal výraznou stopu po Evropě včetně Českých zemí. Pro toto půlkulaté smutné výročí se hodí připomenout tuto osobnost, která je čím dál více aktuální.
V roce 1846 dosedl na Petrův stolec ve Vatikánu nově zvolený papež Pius IX., který za svého dlouholetého působení prostého venkovského faráře získal pověst liberála a muže vcelku osvíceného.
Chystaná prohibiční legislativa vrací do české drogové politiky logiku zákazů a represe. Smysluplná regulace musí rozlišovat mezi jednotlivými látkami, způsoby jejich užívání a skutečnými škodami, které působí uživatelům i jejich okolí.
Koruna Česká v roce 2026 slavila 36 let své existence od založení monarchistického hnutí pod tímto jménem v pražském Realistickém divadle 25. 11. 1990.
Rostoucí význam Střední Asie není zásluhou jedné vlády. Jde o důsledek geopolitických změn po ruské invazi na Ukrajinu, které proměnily strategické priority celé Evropy.
Na půdě Parlamentu České republiky proběhla veřejná debata o obnově monarchie. Akce otevřela otázky ústavního uspořádání státu a připomněla téměř čtyřicet let vývoje českého monarchistického hnutí.
Praha schválila návrat pomníku maršála Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí. Po více než sto letech se uzavírá spor o jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin.
Balkánské dějiny nejsou jen příběhem válek, ale také hledání identity. Balkánské národy se formovaly na pomezí víry a ústředního mýtu od rozpadu monarchií přes občanské války až po nadějnou současnost.
Zatímco veřejná debata o českých dějinách se mezitím výrazně proměnila a Mariánský sloup se na Staroměstské náměstí vrátil, Radeckého pomník stále čeká. Především na politickou vůli.
7. červen je pro Norské království a jeho moderní dějiny zásadním dnem, a to rovnou třikrát. Tento den byl pro Norsko novým začátkem, pádem a velkým návratem ve 20. století.
Spolek Radecký Praha více než patnáct let usiluje o návrat pomníku maršála Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí. Spor o jednu sochu postupně odhalil hlubší konflikt o výklad českých dějin a vztah k habsburské minulosti.
Generativní AI zvyšuje množství publikovaného obsahu, ale kvalita výstupů stále závisí na schopnostech a znalostech uživatele. Největší rizika mohou vzniknout ve státní správě a byrokracii.
Sudetoněmecký sjezd v Brně ukázal menší vliv panslavismu a protiněmeckých nálad, než tvrdí kritici. Česká konzervativní scéna se pomalu vrací ke středoevropské tradici.
Čtvrtý díl série Jana Drnka sleduje cestu od Mnichova přes okupaci a poválečný odsun až k Česko-německé deklaraci a dnešnímu politickému zacházení se sudetskou otázkou.
Třetí díl série Jana Drnka sleduje cestu od národnostních sporů první republiky přes hospodářskou krizi a vzestup Henleinovy SdP až k předvečeru Mnichova.
Rok 1848 změnil Evropu i české země. Druhý díl série Jana Drnka sleduje cestu od národního obrození přes rozpad monarchie až ke vzniku vzbouřenecké republiky.
Sudetoněmecký sjezd skončil, staré vášně však zůstávají. První díl série Jana Drnka připomíná dobu, kdy české země ještě nevnímaly Němce jako nepřítele a národnost nestála nad vírou ani korunou.
Brněnský sudetoněmecký sjezd odhalil, že česká politika stále žije z poválečných přízraků, provinčního nacionalismu a strachu ze středoevropské kontinuity.
Moderní ezoterika proměňuje relikvie, světce i poutní místa v „energetické objekty“. Případ svaté Zdislavy ukazuje střet katolické víry s novodobým duchovním synkretismem.
Uplynulo 500 let od nástupu Habsburků na český trůn. Následující řádky se vracejí k tomuto dlouhému dědictví, bez nánosů legend a s důrazem na souvislosti, které bývají přehlíženy.
Generace Z a alfa mažou aplikace, vypínají notifikace a hledají únik z internetu, který stále víc připomíná kombinaci reklamního tržiště, letištní kontroly a psychiatrického experimentu.
V týdnu výročí konce druhé světové války znovu část české politiky sahá po nacionalistických reflexech, kterých se naše veřejná debata nikdy zcela nezbavila. Sudetská otázka se znovu mění v předvolební kulisu.
Poválečné přesuny ve střední Evropě, od odsunu Němců po Trianon, ukazují, že nacionalismus formuje státy násilím a jeho důsledky dodnes určují politiku regionu.
Čekání na Godota po česku. Novela stavebního zákona slibuje řešení, ale ve skutečnosti posiluje centralizaci. Skutečný spor se vede o roli samosprávy a pravidla rozvoje.
Předkupní právo pachtýře je přímý zásah do vlastnictví. Stát určuje kupce, omezuje cenu a deformuje trh. Ochrana venkova je zástěrka pro oslabení práv vlastníků.
Kyjev drží slib i pod palbou. Budapešť po volbách mluví o změně, ale dál přešlapuje a kryje vlastní závislost. Nejde o potrubí, ale o rozhodnutí přepsat kontrakty a omezit závislost na ruské ropě.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil oznámil, že chce letět na Tchaj-wan spolu s delegací podnikatelů, ale premiér Andrej Babiš oznámil, že mu nepovolí letět vládním letadlem, neboť vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku.
Zákon č. 249/2025 Sb. měl urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Místo toho odkryl politické pokrytectví, slabost Senátu a problematickou implementaci evropského práva.
Pochod pro život znovu otevírá citlivé téma. V kulisách kulturních válek víme, kdo koho odsoudí – a že na sociálních sítích bude zase řádně nablito. Jenže realita mezi ochranou života a právy je složitější.
Nátlak části veřejnosti na brněnském zastupitelstvu ukázal, že nejde o Sudetoněmecký sněm, ale o obranu pohodlného mýtu a snahu umlčet jakoukoli debatu.
V době, kdy se lidstvo vrací k Měsíci, se ukazuje nepříjemná pravda: nejde o techniku, ale o vůli. Artemis je reakcí na Čínu i návratem k tomu, co jsme sami odložili.
Debata o letounech L‑159 se v českém prostoru zasekla v banální rovině. Dát, nebo nedat Ukrajině. Tím se ale míjí podstata problému. Jde o to, jak náš stát uvažuje o vojenských kapacitách, jejich využití a návratnosti.
Podle autora není krize současného světa krizí samotného pojetí moci. Kapitalismus i socialismus mohou skončit v rukou elit, které ztratily morální měřítko. Skutečnou alternativou je proto návrat k řádu služby a k absolutním hodnotám.
Dnes, 1. dubna, to je 104 let od úmrtí našeho posledního panujícího krále a také rakouského císaře Karla I. Rakouského. Přesto i dnes je osobností, která dokáže inspirovat ve svém postoji k životu a pojetí politiky.
Evropou se šíří nová forma násilí. Není to klasický terorismus ani spontánní aktivismus. Je to hybridní operace, která zneužívá ideologie a cizí konflikty.