Mozaika

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.

Josef Kroutvor je český esejista, básník, prozaik, historik umění a poutník. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval filozofii, historii a dějiny umění. Od roku 1970 působil třicet let v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, kde se zaměřil na dějiny plakátu, věnoval se ale i umělecké fotografii, designu, architektuře a sociologii kultury.

32. ročník výročních filmových a televizních cen Český lev už zná své vítěze. Českého lva za nejlepší celovečerní film získalo drama Vlny. Snímek režiséra Jiřího Mádla připomíná události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Členové České filmové a televizní akademie už dříve Vlny nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů, do užšího výběru se nedostal.

Muzeum literatury v Praze otevřelo 3 nové expozice. Jak proměnil anarchistu a dekandenta S. K. Neumanna pobyt v Bílovicích nad Svitavou v „lesního muže“? Které ze současných vynálezů předpověděl Jan Neruda ve svých fejetonech? A kdo vymyslel Boha kanálů Lomikela?

Čtyři ženy jsou nuceny vzít osud do svých rukou, aby je nesemlela kola ekonomiky, která se neúprosně točí. Realistická hra Krkavci Henryho Becqua bude poprvé uvedena na českém jevišti. V současné úpravě ji v Dejvickém divadle režíruje Jan Frič.

Na Vltavě si můžete dnes večer naladit přímý přenos koncertu SOČRu ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze. Na programu pod taktovkou Petra Popelky bude Verdiho Requiem.

Osmdesát let je jako jeden lidský život a právě tolik let letos oslaví největší svátek hudby v České republice. Na každé pondělí od 9.30 připravila Alena Maršíková Michálková jedno festivalové téma, o němž bude hovořit s dramaturgem festivalu Josefem Třeštíkem. Symbolicky tak odpočítáme jedenáct týdnů zbývajících do zahajovacího koncertu s Mou vlastí Bedřicha Smetany, kterou letos provede Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem.

Manželský život i společenské konvence ji svazují. Jediným možným velkým gestem hrdého, svobodného ducha se ukáže být sebevražda. Henrik Ibsen napsal drama Heda Gablerová roku 1890. Před necelým rokem a půl měla v londýnském Rose Theatre světovou premiéru parafráze britské autorky Niny Segal. Místo do obývacího pokoje umísťuje hrdinku na natáčecí plac. A tím se v inscenaci Jiřího Havelky Heda Gablerová - naostro stane dnes poprvé scéna pražského Činoherního klubu.

Komiksovou cenu Muriel si v klíčových kategoriích Nejlepší kniha roku, kresba i scénář odnesl titul Winton nebyl sám. Hlavní ocenění ale Česká akademie komiksu přiřkla artovějšímu temnému experimentu Traum 1999. Bez vavřínů nakonec odešla dvakrát nominovaná Katarina Kratochvílová.

Svou tvorbou balancuje na hraně mezi uměním a designem. Módní návrhář Martin Kohout žije v bytě plném snových, opulentních a dramatických rób, které navrhuje primárně pro červený koberec. Módu nestudoval, ale aktivně se jí věnuje od roku 2018, kdy se na sebe poprvé výrazně upozornil v soutěži Van Graaf Junior Talent. Tehdy v soutěžní kolekci recykloval vlastní olejomalby. Inspiraci pro své kolekce nachází ve světě umění, nejčastěji ve filmech.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006, turecký spisovatel Orhan Pamuk, vyprávěl v Praze u příležitosti stejnojmenné výstavy v centru současného umění DOX o svém Muzeu nevinnosti, touze stát se malířem i o novém románu Morové noci.

Cenu Karla Čapka udělovanou letos u příležitosti 100. výročí založení Českého centra Mezinárodního PEN klubu obdržel Tomáš Halík. Porota vyzdvihla jak jeho dílo filozofické, tak publicistické.

Povídání s animátorem, výtvarníkem a režisérem Davidem Súkupem, jedním z autorů celovečerního animáku Pohádky po babičce, který se už zanedlouho představí v sekci Generation Kplus prestižního filmového festivalu Berlinale.

Před stodeseti lety se v Brně narodila hudební skladatelka, klavíristka a respektovaná dirigentka Vítězslava Kaprálová. Přesto, že se dožila pouhých 25 let, stačila složit více než čtyřicet skladeb a to klavírních, komorních, orchestrálních i vokálních, vyhrála několik skladatelských soutěží a obdržela řadu ocenění.

Novým ředitelem pražského Studia Ypsilon byl v pondělí jmenován děkan Divadelní akademie múzických umění Karel František Tománek. Ypsilonka se podle jeho koncepce má stát výukovým a uměleckým pracovištěm právě DAMU. Přestože do konce této sezóny nehodlá Tománek zasahovat do chodu divadla, během další sezóny by se měla Ypsilonka vyvázat ze sítě příspěvkových organizací hlavního města Prahy.

Dvacet let po smrti Zuzany Navarové ožívá písničkářčin odkaz v jejím rodném městě. Klicperovo divadlo v Hradci Králové připravilo hudebně-divadelní projekt na její počest. Spolupracuje při tom s Filharmonií Hradec Králové a skupinou RAZAM a Ivou Marešovou. Inscenace vznikla v rámci oslav osmi set let od první dochované písemné zmínky o městě.

Botanickou zahradu v pražské Troji rozzářily desítky skleněných rostlin a zvířat. Vyrostly pod rukama uměleckého skláře Jiřího Pačinka. Mezi nejvýraznější exponáty patří fantastické rostliny nazvané skleněnka zářivá či masožravá Adéla, skleněné zvířecí motivy včetně plameňáků a ještěrek či křišťálový betlém pod největším osvětleným stromem v Praze. Ve dne se skleněné květy a zvířata třpytí v záři slunce, zatímco večer ožívají světelnou a zvukovou show.

Šest dnů – tak se jmenuje nová kniha Tomáše Padevěta. Jde o román, jehož text částečně vychází z autorova života. Grafický designér a hudební vydavatel se tak vrhl na čistě fiktivní beletrii, i když to není jeho literární prvotina. Tou byla kniha Carmen: skutečný život Hany Hegerové. Tu ale sám autor označuje jako román dokumentární.

V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, konkrétně na scéně Divadla Antonína Dvořáka, má premiéru nová inscenace opery Giacoma Pucciniho Turandot. Titulní roli kruté čínské princezny, která posílá na smrt své nápadníky, pokud neuhodnou její hádanky, nastudovaly v alternaci sopranistky Maida Hundeling a Frédérique Friess. Více v reportáži, kterou v Ostravě natočil Daniel Jäger.

Beata Hlavenková (1978) je česká pianistka, skladatelka, zpěvačka, producentka a pedagožka. Ráda experimentuje, má ráda moderní sound design, hledá nekonvenční harmonie a aranžmá. Vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, Konzervatoř Jaroslava Ježka a svá studia dokončila na University od Massachusetts (obor kompozice, jazzová kompozice a aranžování). V rámci studií absolvovala rezidenční program Betty Carter Jazz Ahead v Kennedy Center ve Washingtonu.

Klobouk ve křoví, Nebe na zemi nebo třeba Život je jen náhoda. To jsou jen některé z nesmrtelných šlágrů Jaroslava Ježka. V sále U Nováků (dnešní Divadlo ABC) pomáhaly budovat slávu Osvobozeného divadla. Zítra se poprvé na tomtéž místě představí jejich tvůrce jako titulní postava hry Simony Petrů s lakonickým názvem Ježek.

V kraji irských rašelinišť na okraji venkovské komunity žije Hester Swanová. Její příběh zhustila dramatička Marina Carr do jediného dne. V ten den si bere otec jejího dítěte jinou ženu. Černou komedii U kočičí bažiny, která je postavena na půdorysu antického mýtu Médea, uvede pražské Divadlo pod Palmovkou poprvé tuto sobotu. Poslechněte si rozhovor s režisérem Michalem Langem a herečkou Terezou Dočkalovou.

Zdeněk Řanda alias Pasta Oner (1979) je známý multimediální umělec. Narodil se Trenčíně a žije v Praze. Stěžejní je pro něj malba, ve které vychází, komentuje a ironizuje současnou popkulturní společnost. Inspiruje se hlavně v reklamě od 30. do 80. let minulého století. Zajímá ho konzumní společnost, bohatství, spotřební krása, luxusní značky a další témata s tím spojená. Zkoumá je, rozpracovává a často se zabývá také fenoménem světových značek.

Spisovatelka a scénáristka Klára Vlásaková se nově zabydluje i na divadle. Hořko-směšná hra Lhářky, kterou napsala v rámci rezidenčního programu Divadla LETÍ přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou, má zítra premiéru v Divadle VILA Štvanice. Příběh dvou stárnoucích žen, které neumí žít ani spolu, ani bez sebe, režíruje Natália Deáková.

Komponování Her Country mě přimělo přemýšlet o své zemi. O její historii, o vztahu k ní a také o jejím potenciálu, který jakoby teprve čekal na své naplnění. To říká Nikol Bóková o své skladbě Her Country (Její vlast) inspirované hudbou Bedřicha Smetany. 7. prosince vyjde na jejím sedmém autorském albu.

Nikolaj Rimskij-Korsakov složil Šeherezádu jako symfonickou báseň. První baletní verze vznikla až začátkem 20. století. A pro Národní divadlo v Praze, kam se titul vrací po padesáti letech, vytvořil teď zcela novou choreografii Mauro Bigonzetti. Uznávaný italský choreograf se souborem Baletu naší první scény spolupracuje už počtvrté. Jeho Šeherezádu čeká premiéra dnes večer.

Přelaďte se na noční vysílání. Dramaturgyně Dora Štědroňová zve na nezvyklou novinku Divadla Na zábradlí, inscenaci Šubyduby. V hlavní roli je zde moderátor nočního rozhlasového vysílání. Inscenace nabídne koláž scén, písní, obrazů i mluveného slova napříč vlastním repertoárem.

Lucie Jindrák Skřivánková (1982) je intermediální umělkyně žijící v Praze. Patří mezi výrazné osobnosti výtvarné scény. Je absolventkou ateliéru Michaela Rittsteina na pražské AVU. Vytváří hlavně barevné abstraktní obrazy, kde kombinuje materiály, pracuje se strukturami, reliéfy a vrstvami. Maluje to, co zrovna cítí a prožívá. Hnací silou jejích děl jsou emoce.

Ve Státní opeře v Praze má dnes premiéru nová inscenace opery francouzského barokního skladatele Jeana-Philippa Rameaua Platée. Pojednává o samolibé žábě, která chce vystoupat na společenském žebříčku a stát se maželkou samotného boha Jupitera.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přiváží 29. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací našich sousedů nabízí festival i nabitý doprovodný program. Trvá do 7. prosince.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přiváží 29. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací našich sousedů nabízí festival i nabitý doprovodný program. Trvá do 7. prosince.

Přední německojazyčné divadelní scény jako Berliner Ensemble, Schaubühne Berlin, Schauspielhaus Bochum nebo Volksbühne Berlin přiváží 29. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Kromě exkluzivního výběru výrazných inscenací našich sousedů nabízí festival i nabitý doprovodný program. Trvá do 7. prosince.

V manželství s venkovským lékařem se Ema dusí banalitou všedního života. Její romantická duše sní po opojení vzrušující láskou. Happy end nečekejte. Národní divadlo v Praze se po téměř sto letech vrací k slavnému románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová. Dnes čeká adaptaci Tomáše Loužného druhá premiéra.

Petr Starec (1966) vystudoval archeologii na FF UK v Praze. Pracuje v Muzeu Prahy a specializuje se na archeologii středověké a novověké Prahy. Věnuje se hlavně poznání veřejných prostranství našeho hlavního města, městského opevnění a také pohřebištím. Dizertační práci věnoval archeologii Václavského náměstí, kde také teď několik let dohlíží na stavební práce spojené s revitalizací tohoto pražského náměstí a vede záchranný archeologický výzkum.

Podle policie se mladá Aneta zabila sama. Zasadila si devět bodných ran, z toho tři přímo do srdce. Případ se stal před deseti lety, ale někteří Anetini blízcí se s výsledky vyšetřování policie dodnes nesmířili. Filmový štáb v čele s Jiřím Sádkem se rozhodl vydat na horkou půdu a osudnou noc zrekonstruovat. Hlavními aktéry události byli tehdy vedle Anety její tehdejší přátelé Kateřina a Ahmad. Distribuční dokument s názvem Aneta vstupuje do českých kin.

Co všechno lze ještě prozkoumat při psaní o vztahu současného města a vesnice? A co ještě zůstalo nezachyceno?

Jaká je reakce dětí na „dospělá“ témata – lásku, rozchod, smrt nebo konec světa? Tyto otázky si v inscenaci Medea’s Children klade původem švýcarský režisér Milo Rau společně s dětskými herci a ansámblem belgického divadla NTGent. Představení uvede festival Národního divadla Pražské křižovatky.

Co spojuje životopisný film o posledních šestnácti letech Bedřicha Smetany a celovečerní kinodokument o výpravě do Papui-Nové Guinei? Je to osoba Marka Najbrta.

Na scénu Národního divadla v Praze se po 45 letech vrací Fibichova opera Šárka. Tento mýtický příběh bude v rukou dirigenta Roberta Jindry a německého režiséra Kaye Linka.

Komfort a luxus vlastní koupelny i kuchyně. Ve Francii se po válce nastolila nová bytová výstavba a urbanistický záměr se podepsal na jedinečné podobě francouzských měst. Obří výstavbě nových sídlišť ale po 20 letech odzvonilo a jednotný styl se přestal líbit. Jak vypadá centrum a jak předměstí ve Francii? O architektuře a urbanismu se dozvíme víc od architekta Paula Landauera.

Jak se rozrůstala Paříž, jedno z největších hlavních měst Evropy? Vznikem mnohdy nových měst na předměstí nebo spojením menších obcí. Dnes působí francouzská metropole dojmem, jako by byla téměř bez konce. Na předměstí Paříže se často experimentovalo víc než ve středu hlavního města. Příkladem je i jeden z projektů obytných domů v obci Créteil. Právě tam se totiž nachází komplex budov zvaný „květáky“.

Moderní způsob bydlení – a to pro všechny, nejen pro bohaté. Už ve 30. letech vznikla slavná Athénská charta, jejímž hlavním zastáncem byl švýcarský architekt Le Corbusier. Jak se ale dařilo zejména po válce dodržovat a stavět podle tohoto konceptu? Jedním z příkladů je pařížské předměstí, kde vznikaly domy a celé komplexy s teplou vodou i ústředním topením. Další díl seriálu o architektuře a urbanismu, tentokrát s historikem Loïcem Vadelorgem.

V dalším díle seriálu o architektuře a urbanismu ve Francii se zaměříme na nový pohled na městkou výstavbu a nové projekty. Kolektiv Bellastock sdružuje v Paříži a regionu Ile de France odbornice a odborníky nejen v architektuře, ale i sociologii, ekologii nebo cirkulární ekonomii. Jak by měla vypadat ideální městská výstavba i urbanismus budoucnosti?

Její tvorba změnila pohled na pařížské předměstí. Emigrantka z Polska, která se usadila ve Francii. Dnes patří k nejvýznamnějším představitelkám architektonického stylu zvaný brutalismus, který je patrný i v Paříži a hlavně jejím okolí. A který se pro svou, mnohdy na první pohled, mimořádost, stal i ve Francii obdivovaný. Iwona Buczkowska se ale rezolutně brání být součástí nějakého hnutí nebo stylu. Své projekty dělá prostě tak, jak se jí líbí.

Román Canto ostinato po Seifertově ceně znovu potvrzuje, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších textů posledních let. Státní cenu za překladatelské dílo získala skandinávistka Dagmar Hartlová.

Na scénu Národního divadla v Praze se ve čtvrtek 7. listopadu po téměř padesáti letech vrátí opera Zdeňka Fibicha Šárka. Tento mytologický příběh z českého dávnověku bude v rukou německého režiséra Kaye Linka a hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry. Nejen o Fibichově hudbě s námi hovořil Robert Jindra společně s barytonistou Svatoplukem Semem, který v inscenaci vytvoří roli knížete Přemysla.

Čtvrttón Karla Ančerla je název koncertu, který se uskuteční dnes v pražském Rudolfinu. Půjde o vzpomínku na zavražděné hudebníky, kteří působili v orchestru dirigenta Karla Ančerla v terezínském ghettu. Kromě repliky někdejších koncertních programů zazní i pražská premiéra Skladby pro smyčcový orchestr v čtvrttónech.

Premiérou inscenace opery Výlety páně Broučkovy v režii Roberta Carsena bude zítra zahájen 9. ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Do moravské metropole přijede i proslulá Staatskapelle Berlin se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem. Na podrobnosti jsme se ptali uměleckého šéfa opery Národního divadla Brno Jiřího Heřmana.

V den vzniku samostatného československého státu je dobré si připomenout také fakt, že naše země byla vždy nejen zemí Čechů a Slováků, ale také křižovatkou kultur a lidí různých národností. K otevření se světu významně přispěly události roku 1989 a sametová revoluce. Zlomové události v tehdejším Československu s námi prožívalo také mnoho lidí, kteří přišli do naší vlasti odjinud. Ať už za prací či za studiem, láskou či pocitem bezpečí. Dnes jsou z nich naši spoluobčané.

Do koncertů velkolepého projektu Tisíc hlasů adventu zbývá něco málo přes dva měsíce, do hromadné zkoušky ve vinohradském Studiu 1 Českého rozhlasu pak tři týdny a tři dny. Jaké jsou pocity členů, respektive členek seniorského pěveckého sboru Rosanka z pražských Kobylis? Zvládnou vše náležitě nacvičit, nebo by potřebovali více času? Připravují se také doma? A jak tráví své volné chvíle?

Krištof Kintera (1973) je výrazný český sochař a multimediální umělec. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jiřího Lindovského, Aleše Veselého, Michaela Bielického a Milana Knížáka. Postgraduál absolvoval v letech 2003–2004 na Rijksakademie van beeldende kunsten v Amsterdamu. Je také spoluzakladatelem experimentálního prostoru NoD nad legendárním pražským klubem ROXY.

Patří město chodcům, cyklistům, nebo autům? Vyprávění rytmizované jízdou na kole, naštvaný pamflet, obžaloba fetišizace aut ale i rozdělování společnosti. Tak bychom mohli charakterizovat prózu Vyhoření, jejíž rozhlasovou podobu můžete poslouchat od dnešního pozdního večera v premiérové Četbě s hvězdičkou. O knize jsme si povídali s jejím autorem Petrem Šestákem.

České mistrovství ve zmíněném oboru potvrzuje i nový celovečerní dokument Identita: Film o českém grafickém designu, který se vydal na cestu našimi kiny. Jak říká jeden z jeho režisérů Petr Smělík, jde o průlet tím, co krásného jsme tady v posledních stech letech měli a máme. A že toho je opravdu dost!

Ztráta partnera bývá bolestná. Situaci navíc často komplikují úřady, se kterými pozůstalí musí přicházet do styku. A do toho všeho můžou vřít vztahy v rodině. I o tom je nový snímek Veroniky Liškové Rok vdovy.

Filozof Friedrich Nietzsche kdysi charakterizoval Wagnerovu operu Tristan a Isolda jako „nebezpečně fascinující“ a „hrůzně i sladce nekonečnou“. A věřme, že přesně takové bude i koncertní provedení třetího dějství této opery, které dnes zazní v pražském Rudolfinu. Završí se tak tříletý projekt Symfonického orceshtru Českého rozhlasu, jehož cílem je postupně nastudovat celé toto Wagnerovo monumentální dílo. Více v příspěvku Daniela Jägera.

Jak snadno se můžete kvůli dluhům a touze po rychlém zisku dostat do pasti drogové mafie? Před tím varuje nová inscenace Tomáše Dianišky nazvaná Noc zlomených nehtů. Pražské Divadlo pod Palmovkou ji uvádí coby první český rapový muzikál. Pod textem je kromě Jana Hanzlíka podepsán právě Tomáš Dianiška a Lenka Veverková.

Jejich myšlení formovalo ve stejnou dobu jedno a totéž místo. Jak vypadalo přátelství geniálního básníka Federica Garcíi Lorcy, filmaře Luise Buñuela a malíře Salvadora Dalího? V čem se svým osobnostním nastavením a uměleckým přístupem potkávali, v čem si odporovali? Odpověď hledá rozhlasová hra Kristýny Májové nazvaná Duende. Už dnes si ji můžete poslechnout na Vltavě.

Celé zahájení nové sezóny SOČRu bude mít speciální poslání. SOČR se totiž v duchu celorozhlasových aktivit zapojuje do sbírky Pomáhejte s námi, kterou organizuje Nadační fond Českého rozhlasu. Koupí vstupenky na Zahajovací koncert s podtitulem Koncert pro severní Moravu mohou posluchači podpořit domovy seniorů, které zasáhly povodně.

Petr Borovský (1966) je kmenový herec loutkového Divadla ALFA v Plzni. Působí tam už 35 let, a přestože nemá tento obor vystudovaný, patří k výrazným osobnostem českého loutkářství. Pod svá křídla si ho v roce 1990 vzal dlouholetý režisér a umělecký šéf Tomáš Dvořák, který Borovského naučil hrát s loutkami a hlavně je mít opravdu rád. S hlasem a uměním správně mluvit mu pomohl herec Jaroslav Choc, na kterého velmi rád vzpomíná.

Bylo založeno roku 1991 jako první nezávislé divadlo na Slovensku a svým autorským přístupem k tvorbě inspirovalo mnoho umělců. U příležitosti hostování Divadla Stoka v Praze připomínáme jednu z nejvýraznějších osobností slovenské alternativní scény, režiséra a dramatika Blaho Uhlára.