Mozaika

Organizátoři festivalu měli z čeho vybírat – kvůli koronavirové situaci a s ní související filmově-distribuční politice se nahromadilo množství vynikajících snímků. „Spousta producentů odložila premiéry svých opusů třeba i o rok a mnoho festivalů na pandemii reagovalo razantním seškrtáním počtu uváděných titulů, takže se zvětšila konkurence,“ vysvětluje ředitel „Jihlavy“ Marek Hovorka.

Strhující a zuřivé sólo předvedla na olomouckém festivalu Divadelní Flora herečka Berliner Ensemble Bettina Hoppe v inscenaci Žena, která narážela do dveří. Nesentimentální výpověď o domácím násilí, alkoholových excesech a chudobě režíroval podle předlohy irského spisovatele Roddyho Doylea intendant Berliner Ensemble Oliver Reese.

Militantní feministka, nepřítelkyně státu nebo škůdkyně kultury. I takové nálepky, které fungují jako obchodní značka, si vysloužila rakouská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. 20. října oslaví 75 narozeniny a při této příležitosti vznikl pro Mozaiku nový seriál, ve kterém dílo této rakouské spisovatelky přiblíží teatroložka a překladatelka Barbora Schnelle a překladatelka Jitka Jílková.

Militantní feministka, nepřítelkyně státu nebo škůdkyně kultury. I takové nálepky, které fungují jako obchodní značka, si vysloužila rakouská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. 20. října oslaví 75 narozeniny a při této příležitosti vznikl pro Mozaiku nový seriál, ve kterém dílo této rakouské spisovatelky přiblíží teatroložka a překladatelka Barbora Schnelle a překladatelka Jitka Jílková.

Militantní feministka, nepřítelkyně státu nebo škůdkyně kultury. I takové nálepky, které fungují jako obchodní značka, si vysloužila rakouská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. 20. října oslaví 75 narozeniny a při této příležitosti vznikl pro Mozaiku nový seriál, ve kterém dílo této rakouské spisovatelky přiblíží teatroložka a překladatelka Barbora Schnelle a překladatelka Jitka Jílková.

Militantní feministka, nepřítelkyně státu nebo škůdkyně kultury. I takové nálepky, které fungují jako obchodní značka, si vysloužila rakouská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. 20. října oslaví 75 narozeniny a při této příležitosti vznikl pro Mozaiku nový seriál, ve kterém dílo této rakouské spisovatelky přiblíží teatroložka a překladatelka Barbora Schnelle a překladatelka Jitka Jílková.

Militantní feministka, nepřítelkyně státu nebo škůdkyně kultury. I takové nálepky, které fungují jako obchodní značka, si vysloužila rakouská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. 20. října oslaví 75 narozeniny a při této příležitosti vznikl pro Mozaiku nový seriál, ve kterém dílo této rakouské spisovatelky přiblíží teatroložka a překladatelka Barbora Schnelle a překladatelka Jitka Jílková.

Dokumentarista Jan Šikl sbírá a zpracovává především domácí videa a soukromé archivy; v počátcích dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace stál ovšem nález doposud neznámých profesionálních filmových materiálů. Vznikly 21. srpna 68 a ve dnech bezprostředně následujících. Po zevrubném pátrání se ukázalo, že za nimi stojí režiséři a kameramani tehdejšího studia Armádního filmu.

Tvůrčí tým kolumbijského Mapa Teatro pod vedením sourozenců Heidi a Rolfa Abderhaldenových se v dokumentární inscenaci La Luna en el Amazonas – Měsíc v Amazonii – zabývá kmenem, který žije v amazonském pralese v naprosté izolaci. Divadelníci se vydali po jeho stopách skrze vyprávění šamanů, svědků a antropologů. Inscenace s environmentální tematikou, která poukazuje na riziko vymizení deštných pralesů, byla uvedena na festivalu Pražské křižovatky.

V roce 2020, u příležitosti Roku slovenského divadla – uplynulo 100 let od otevření Slovenského národního divadla – vydal Divadelní ústav v Bratislavě několik zásadních publikací z hlediska vývoje slovenské divadelní historiografie a dalšího vědeckého výzkumu historie a současnosti slovenského divadla.

V roce 2020, u příležitosti Roku slovenského divadla – uplynulo 100 let od otevření Slovenského národního divadla – vydal Divadelní ústav v Bratislavě několik zásadních publikací z hlediska vývoje slovenské divadelní historiografie a dalšího vědeckého výzkumu historie a současnosti slovenského divadla.

V roce 2020, u příležitosti Roku slovenského divadla – uplynulo 100 let od otevření Slovenského národního divadla – vydal Divadelní ústav v Bratislavě několik zásadních publikací z hlediska vývoje slovenské divadelní historiografie a dalšího vědeckého výzkumu historie a současnosti slovenského divadla.

S Václavem Havlem se seznámil už na vojně. V 60. letech společně působili v pražském Divadle Na zábradlí. Poté, co si mladý dramatik koupil chalupu na Hrádečku, stali se i sousedy. Andrej Krob – jeden z prvních signatářů Charty 77, bývalý jevištní technik, člen amatérského souboru. Teprve po revoluci se mohl začít věnovat režii i profesionálně. Do roku 2016, kdy se s divadlem rozloučil Havlovou Asanací, nastudoval všechna jeho dramata, některá dokonce opakovaně.

Havlovu hru Zítra to spustíme představil první díl scénického časopisu Rozrazil. Na tom se už od roku 1988 podílelo Divadlo Husa na provázku. Dramatikovu přízeň si získal i pozdější umělecký šéf Husy na provázku Vladimír Morávek. Hru Odcházení s ním Václav Havel například probíral jako s prvním. A dokonce si přál, aby se o světovou premiéru postarala jeho brněnská scéna. Ta místo toho nakonec nastudovala scénickou montáž z Havlových textů.

V 60. letech minulého století vznikaly hry Václava Havla ještě pro Divadlo Na zábradlí, kde naplňovaly programovou linii divadla. Ta se opírala o tehdy módní žánr absurdního dramatu. Nakolik jsou ale nyní aktuální? A nakolik jsou přenositelné na velké jeviště? I nad tím se zamýšlí Jan Burian, tentokrát v pozici ředitele Národního divadla.

Většinou nepracují s pevnými texty. A pokud ano, stejně se jich nedrží. V případě zakázky od Knihovny Václava Havla však byli postaveni před novou výzvu: reprodukovat Havlovo drama s respektem k autorovi. Namísto perzifláže tedy doslovná ilustrace textu. Soubor Buchty a loutky objevil Havla hravého i poetického. Havla, v němž může vystupovat i čarodějnice a vodník, aniž by se tím narušila věrnost předloze.

Havlova Audience. Kdo by si nevzpomněl na Sládka v podání Pavla Landovského? Ale co když ho hraje žena, na hlavě má obří bustu a vyjadřuje se pouze pohybovými gesty, zatímco z reproduktoru tu a tam zazní střípky replik z notoricky známé nahrávky a nezadržitelně se cyklí? Takové čtení Havlovy aktovky nabídla poprvé v roce 2013 skupina Spitfire Company – cíleně nepietní, minimalistické zpracování ikonické předlohy s prvky improvizované klauniády.

Vojtěch Štěpánek patří k mladší režisérské generaci. Havlovy hry ho zaujaly už koncem základní školy a první příležitost k jejich nastudování dostal před čtyřmi lety. To ho oslovilo vedení ostravské Komorní scény Aréna s nabídkou dvou titulů – Vyrozumění, nebo Odcházení. Tehdy ještě netušil, že se posléze stane uměleckým šéfem Národního divadla moravskoslezského a vyzkouší si jevištní interpretaci obou.

Dopisy Václava Havla Gustavu Husákovi nebo politicko-kritické stati Petra Pitharta. I takové texty adaptuje brněnské Divadlo Feste. Principála divadla Jiřího Honzírka zajímá práce s monologickou stavbou těchto textových bloků i přímé pojmenování určité historické zkušenosti. Jeho nezávislé generační divadlo se snaží svými tématy i kolektivním způsobem jejich zpracování aktivizovat občanské postoje společnosti.

Nepřehlédnutelná budova České spořitelny na Vršovickém náměstí je někdejší Občanská záložna, kterou v roce 1910 navrhl Antonín Balšánek. Architekt, který spolu navrhl Obecní dům, most Legií nebo Městská divadla v Plzni a v Pardubicích a od jehož smrti letos uplynulo sto let. Vůbec poprvé se tato secesní památka otevře během festivalu Den architektury v neděli 3. října. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen bankovní halu, ale také kanceláře v patře, včetně té ředitelské.

Jedním z nejvýraznějších hostů letošního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy byla Chimamanda Ngozi Adichieová, autorka původem z Nigérie, která však píše výhradně anglicky. Česky její romány Purpurový ibišek, Půl žlutého slunce a Amerikána nebo svazek esejů pojmenovaný Feminismus je pro každého vydává brněnské nakladatelství Host.

Má tvar jehlanu, keramický obklad a na první pohled zaujme vysokým komínem, který vyčnívá ze zdejší zástavby. Centrální kotelna ve Wenzigově ulici na Karlově je téměř neznámou technickou stavbou architekta Karla Pragera a bude otevřená v neděli mezi 10. a 13. hodinou v rámci festivalu Den architektury.

V poslední části seriálu Jiří Suchý zavzpomíná na důležité životní okamžiky a lidi, které potkal. Seriál připravil Tomáš Pilát.

Suchý ovlivňuje kulturní prostředí Československa a České republiky od padesátých let minulého století dodnes. Je divadelní principál, režisér, autor, herec, autor písní a zpěvák, výtvarník i osobitý myslitel. Redaktor Tomáš Pilát se postupně bude věnovat všem zmíněným činnostem Jiřího Suchého.

Odmalička chodil do kina, miloval grotesky, a záhy ke kinematografii přičichl i profesionálně. Právě filmová činnost Jiřího Suchého je tématem druhé části cyklu Tomáše Piláta, který vznikl k umělcovým devadesátinám.

K významnému jubileu divadelníka, písničkáře, básníka a výtvarníka jsme připravili cyklus, který mapuje šíři jeho uměleckého záběru. V tomto díle se zaměříme na Suchého výtvarnou a taky sběratelskou činnost. Seriál připravil Tomáš Pilát.

Jiří Suchý se na české kulturní scéně pohybuje už sedm dekád. U příležitosti jeho devadesátých narozenin jsme připravili cyklus, ve kterém připomínáme většinu oblastí, do kterých silně zasáhl. Ve čtvrté části se autor Tomáš Pilát zaměřil na Suchého coby literáta, tedy spisovatele a básníka.

Textař, skladatel a zpěvák. V téhle poloze asi zná Jiřího Suchého většina lidí všech generací. Jeho písně zlidověly, dodnes se zpívají při nejrůznějších příležitostech, a to napříč generacemi. Seriál připravil Tomáš Pilát.

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Jak se mění pražské ostrovy? Co čeká Štvanici a Rohanský nebo Císařský ostrov? A znáte i ty nejmenší ostrovy na Vltavě? Poslouchejte nový seriál, který natočila Alena Rokosová. Začínáme na Štvanici…

Rozhovor s porotcem 1. kola soutěže Concertino Praga, klarinetistou Karlem Dohnalem.

Otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro vznik inscenace Robot Radius, která má premiéru 10. září na Nové scéně Národního divadla. Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Režisérkou Robot Radius je Miřenka Čechová.

Proč se jezdilo na přelomu 19. a 20. století na prázdniny zrovna do Bechyně? A jaká letní sídla tam z té doby zůstala? Jaká je minulost bechyňské fary a který výjimečný dům tu zbytečně zmizel z mapy? Historii svého rodného města a jeho architektury i dalších zákoutí průběžně mapuje Pavel Brandejs, autor knih Bechyně na letním bytě i Příběhy bechyňských domů a jejich obyvatel.

Chaplinova filmová klasika – satirická komedie Diktátor z roku 1940 – se objeví poprvé v české divadelní adaptaci. Městská divadla pražská ji v režii Martina Čičváka uvedou v premiéře zítra (14.8.) v šapitó Azyl78 – v září se inscenace přesune na scénu divadla ABC. Podle Martina Čičváka je sílící nacionalismus pádným důvodem, proč se do příběhu pustit na divadle právě teď. Ve dvojroli diktátora Adenoida Hynkela a židovského holiče se představí Filip Březina.

Poprvé v České republice vystoupí francouzský novocirkusový soubor Compagnie 100 Issues. Na festival Letní Letná přiváží inscenaci Don't Feed the Alligators, směsici akrobacie, bojového umění i estetiky bollywoodu.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro ranní Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro ranní Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Hannah Lühmann studovala v Berlíně a Paříži filozofii a pracuje jako zastupující vedoucí rezortu fejeton v deníku Welt. Během pandemie se jí podařila sepsat prozaická prvotina s názvem Auszeit – čili volně přeloženo Chvíle oddechu. Eva Novak knihu četla a přináší její recenzi.