muni_arts

„Východní polovina Ukrajiny je na tom mnohem hůř a život v Charkově, Dnipru nebo Oděse se s realitou v Haliči nedá srovnat. Mí přátelé zůstali veselými lidmi, ale ne všichni jsou ještě na světě,“ říká ukrajinista Petr Kalina z Filozofické fakulty MU.

Příběh o rozpadu mumie Klementa Gottwalda se traduje od doby, kdy bylo jeho tělo vystaveno na pražském Vítkově. Fakt, že se jednalo o jakýsi dobový folklor rezonující až do současnosti, inspiroval Lucii Hlavinkovou k napsání knihy.

Místo memorování dat více přemýšlení, debat i práce s prameny. Takovým směrem se má ubírat výuka dějepisu. V rozhovoru o tom mluví historici Lukáš Fasora (LF) a Václav Kaška (VK) z Filozofické fakulty MU.

Za hledáním životní rovnováhy není jen fyzická či psychická odolnost, ale celistvé propojení péče o sebe sama. Obzvláště důležité je to pro onkologické pacienty. Upozorňují na to studentky Filozofické fakulty MU – vyvíjejí aplikaci Time to Self-care.

Nicol Dostálová z FF MU s týmem odborníků z projektu DYSLEX vymysleli unikátní metodu, která pracovníkům pedagogicko-psychologických poraden pomůže u klientů lépe diagnostikovat dyslexii. Využívá k tomu AI a data o pohybu očí z eye-trackeru.

Velitel Četnické pátrací stanice v Brně F. Muzikář byl nejlepším kriminalistou mezi moravskými četníky 20. a 30. let a nová kniha Deset let po stopách vražd a zločinů představuje nejzajímavější z jeho případů. Stojí za ní absolvent FF MU Jiří Skoupý.

„Nejvíc mě teď zaměstnává práce kolem románu Až na ten konec dobrý, protože kromě divadelní adaptace se chystá i ta filmová. Mám z toho radost, ale těším se, jak se zase ponořím zpátky do své další rozepsané knihy,“ říká sedmačtyřicetiletý Tomeš.

Letošní podzim provází 80. výročí od „transportu umělců“ z Terezína do Osvětimi. Mezi hudebními skladateli odeslanými do vyhlazovacích táborů byli Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas či Hans Krása.

Prestižní nakladatelství The Rowman & Littlefield vydalo čtyřsetstránkový svazek Martina Wihody z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Autor se v knize pokouší odpovědět na otázku, kdy a proč se národy střední Evropy staly součástí Západu.

Cestování zbožňuje odmala, a jakmile se objeví vhodná příležitost, neváhá a vyrazí třeba i na druhý konec světa. Udělala to tak po maturitě, po bakaláři a také letos na konci léta, kdy po promoci na FF MU vyrazila na roční pobyt do Austrálie.

Z období středověku se v českých zemích dochovalo přes 120 opisů takových textů. Všechny jsou zahrnuty do nové digitální databáze Herbaria manuscripta. Její vznik iniciovala latinská medievistka Dana Stehlíková z Filozofické fakulty MU.

Archeologové hrobku pod bazilikou Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně objevili už dříve pomocí georadaru. Michal Vágner a Martin Košťál z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU nyní zjistili, že je mladší, než původně odhadovali.

Tým brněnských výzkumníků z Filozofické fakulty MU a Vysokého učení technického v Brně uspěl v prestižní soutěži Prototypuj a ověřuj. Vyvíjejí technologii BraveMind pro terapii fobií.

Tým odborníků z laboratoře RESCUED při Ústavu archeologie a muzeologie FF MU navázal unikátní spolupráci s lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Počítačový tomograf, rovněž známý jako CT, využili k výzkumu bronzového kotlíku.

Setkal se s tím zřejmě každý. Spěcháte na důležité lékařské vyšetření a hned po vstupu do nemocnice zjistíte, že netušíte, kam vlastně jít. Ztratili jste se v síti chodeb rozlehlého nemocničního areálu a nepomůže vám ani značení orientačního systému.

Když se Jugoslávie začala krvavě rozpadat, byl Václav Štěpánek novinářem a opakovaně cestoval do oblastí zmítaných válkou. Své zkušenosti nakonec vydal i knižně. Kromě toho je rovněž uznávaným historikem, odborníkem na Balkán a folkloristou.

Letošní rok je pro pivovarnictví a pivní kulturu v České republice přelomový. Aspirují totiž na zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který je předstupněm zápisu do UNESCO.

Petra Klabouchová dlouho nedokázala najít klíč k tomu, jak se ke čtenářům dostat blíž a jak napsat bestseller. Ve Švédsku se zúčastnila lekce tvůrčího psaní a cenné know-how se rozhodla zúročit ve své „poslední“ knize. A podařilo se.

Na sociálních sítích ho sledují tisíce lidí, za typického influencera se však nepovažuje. Přesto připouští, že zejména mladou generaci do určité míry ovlivňuje. Třeba když i díky němu žáci bez problému odmaturují nebo úspěšně složí přijímací zkoušku.

V knize Pláňata se Petra Dvořáková věnuje tématu dospívání. Vrací se do 2. pol. 80. let, kdy bylo běžné nosit v sobě pocity křivdy, na rameni dvojče a stříkat si vlasy lybarem. Proč se mi nikdy nic nepovede tak jako ostatním? A jaká bude TA svoboda?

Kniha je druhým svazkem série, která představí kompletní Janáčkovo hudebně-dramatické dílo. Spolu s operami odkrývá ve fragmentech i skladatelův osobní život, v případě Osudu provázaný se smrtí dcery Olgy a následným poblouzněním Camillou Urválkovou.

S devíti výzkumnými týmy se Jakub Cigán z Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) zaobírá tématy konfliktu a budování odolné společnosti. Konflikt vnímá jako stabilní, a dokonce žádoucí součást lidského společenství.

Jak kreativní byl v minulosti člověk? A jak s omezeným množství prostředků a nástrojů dokázal využívat přírodní bohatství? Odpovědi přináší kniha Stopy lidského umu, která vychází z výzkumu zaměřeného na drobné technické stavby rožnovského panství.

Zdeněk Ráčil se po dvaceti letech ve vrcholové medicíně rozhodl pomáhat v Ugandě. Právě díky němu je ve městě Buikwe nejlepší klinika pro srpkovitou anémii a africké děti si ho podmanily natolik, že se za nimi vrací několikrát ročně.

Jako garantka a vyučující předmětu Píšeme Wikipedii vede Pavlína Mazačová studenty k tomu, aby své znalosti dokázali zúročit při studiu i v praxi. Jak dlouho trvá vytvoření jednoho hesla? A kolik termínů či článků zatím studenti vytvořili?

V tvorbě Petra Váši se propojuje proces psaní, fyzického básnictví i hudby. Nejsou to pro něj ohraničené světy, ale oblasti, které se vzájemně prostupují a ovlivňují.

„Když mi byl jeden rok, lékaři rodičům řekli, že se nedožiji deseti let. Už jsem tak překonala vše, co jsem mohla,“ říká jednadvacetiletá studentka, která je kvůli progresivní spinální svalové atrofii odkázána na elektrický vozík a osobní asistenci.

Petr Štědroň vystudoval na FF MU germanistiku a historii umění, přičemž němčina i „uměnovědné“ směřování prostupují jeho životem dodnes. Vede Divadlo Na zábradlí, Pražský divadelní festival německého jazyka a překládá německy píšící autory.

Potluč ananas dohromady, vytlač sós skrz šátku, dej lemonového sósu k tomu a vař tolik cukru ve vodě, jak mnoho zmrzlího potřebuješ. Tak zní úvodní část receptu na ananasovou zmrzlinu v historické kuchařce z let 1780–⁠1800 uložené v depozitáři FF MU.

Jazykový korektor Opravidlo.cz je aktuálně nejkomplexnější volně dostupný nástroj pro opravu jazykových chyb a překlepů. V rozhovoru ho představují autorky Dana Hlaváčková (DH) a Hana Žižková (HŽ) z Ústavu českého jazyka FF MU.

K čemu jsou moderní společnosti rituály a ceremonie? A jak do toho zapadá nedávná inaugurace českého prezidenta či korunovace britského krále? Nejen o tom hovoří Radek Kundt (RK) a Martin Lang (ML) z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU.

„Československo vzniklo na krajně nestabilních základech, proto hledalo oporu v monarchistických tradicích,“ říká historik Martin Wihoda. Symbolické spojení prezidentského úřadu s Pražským hradem podle něj bylo nutností.

Tomáš Glomb z Centra pro digitální výzkum náboženství FF MU v rozhovoru hovoří o důležité roli digitálních technologií v práci moderních vědců či například o tom, jak se některé starověké kulty prolínají do současné popkultury.

Martin Flašar představuje knihu mapující tvorbu i osobní život skladatele Jana Nováka na pozadí jeho korespondence s Bohuslavem Martinů. „Je pozoruhodné, nakolik se jejich životní osudy podobají,“ říká. Kniha vznikala téměř čtyři roky.

Ukrajinista Petr Kalina se po roce války na Ukrajině zamýšlí nad tím, jak se s příchodem válečných uprchlíků proměnila česká společnost a jak se konflikt může vyvíjet dál. Hovoří o neúčinnosti západních sankcí či o ohrožené pozici Vladimira Putina.

„Edvard Beneš byl zajatcem možností patnáctimilionového národa uprostřed Evropy. Řešil úkoly, které by většina lidí lidsky neunesla,“ říká o druhém československém prezidentovi absolvent FF MU Pavel Dvořák. Benešovi věnoval svou disertační práci.

Ondřej Haváč z Historického ústavu FF MU několik let studoval český exil v Rakousku a Švýcarsku po roce 1968. Před zlovůlí režimu tam po srpnové invazi prchly tisíce Čechů a Slováků. O tématu před časem vydal knihu.

Tým expertů v horách dalekého Ománu ověřuje hypotézu, podle které se lidé v dobách zhoršování klimatu, kdy se nížiny proměňovaly v pouště, stěhovali do horských krasových oblastí. Detaily popsala vedoucí expedice Inna Mateiciucová z FF MU.

Éra první republiky přirostla Šárce Gmiterkové k srdci už v dětství, kdy se také poprvé setkala s filmy Oldřicha Nového. Jemu nakonec věnovala disertační práci, jejíž knižní podobu loni pokřtila na filmovém festivalu v Karlových Varech.