Na Východ!

Dilemata ukrajinských mužů, jestli jít na frontu bránit svoji zemi, nebo se během války především postarat o rodinu. Slova potřebná k zachycení syrové reality každodenního bombardování a zabíjení. Anebo filmově zpracovaná historie Domu Slovo v Charkově, postaveného pro novou sovětskou literární elitu, která ještě netušila, jak tragický osud ji nakonec čeká.

„Když to tu zvládli básníci, nestabilní tvorové, tak to zvládnu taky!“ řekla si reportérka Adéla Knapová poté, co uprostřed ruské invaze na Ukrajinu dostala pozvání na spisovatelskou rezidenci od charkovského literárního muzea. Na Charkov, ležící zhruba 30 km od ruské hranice, přitom kontinuálně dopadají bomby a rakety. První noc, kdy Knapová do města dorazila, zasáhla jedna z nich sousední blok domů. „Byla jsem připravená se ráno sbalit a odjet, básníci nebásníci,“ přiznává.

Filmy odhalující temné a po desetiletí zamlčované souvislosti odchodů československých občanů do oblasti Střední Asie v Sovětském svazu. Knihy a články pátrající po konkrétních osudech. To vše doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!.

Jak otevřeně kritičtí se odváží být ruští sportovci k současnému vedení Kremlu, které svým vedením války na Ukrajině způsobilo zákaz startu ruských týmů v mezinárodních soutěžích? Proč se v Rusku nevysílá seriál Spalující rivalita, který tematizuje ruský hokej a téma LGBT komunity, ale na tamních neoficiálních streamovacích platformách slaví velký úspěch? A jaké reakce vyvolal návrh předsedy FIFA Gianniho Infantina povolit návrat ruských týmů na mezinárodní fotbalové soutěže?

Maďarský premiér Viktor Orbán je mezi současnými evropskými lídry nejdéle sloužícím premiérem. Jeho politické názory přitom opsaly zajímavý oblouk, jak už ukázal podcast Na Východ! s Martinem Ehlem. V tomto bonusovém materiálu doplňují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem doporučení na další analýzy takzvané iliberální demokracie, kterou v Maďarsku Orbán zavedl, a komentují i současnou pozici této země k válce na Ukrajině.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

„Když se dostanete do společnosti ruských mužů a chcete navázat kontakt, jde to bez alkoholu jen těžko,“ říká v podcastu Na Východ! původem ruský novinář a komentátor Alexandr Mitrofanov. Otvírá tím debatu o tom, jakou roli hraje vodka a další lihoviny ve společenských vztazích i politice na Východě, především v Rusku. A jak se status quo snažily změnit státní protialkoholní kampaně?

Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do něj mají evropští a američtí novináři a akademici specializující se na dějiny a tamní společnost značně ztížený přístup. Někteří, jako třeba host podcastu Na Východ! Mark Galeotti, dostali dokonce výslovný zákaz do Ruska vstupovat. Jak se kvůli tomu proměnily možnosti informování o dění v této zemi? A může rozumět Rusku někdo, kdo neumí rusky?

Když se čtyři ruští oligarchové rozhodnout zažalovat vydání knihy, znamená to, že ťala do živého. Kniha se jmenuje Putin's People: How the KGB Took Back Russia and Then Took On the West a napsala ji britská novinářka Catherine Beltonová, která byla hostem červnového vydání podcastu Na Východ!. Nejen toto čtivo je ale na seznamu doporučené literatury o fungování Kremlu, který přikládají Ondřej Soukup a Josef Pazderka v bonusovém materiálu.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

V Česku platí od jara 2025 nová legislativa upravující odhalování a postihování destabilizačních činností Ruska v zahraničí. Na jeho základě byla v dubnu vyhoštěna běloruská novinářka Natallia Sudlianková. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! doplňují Josef Pazderka a Ondřej Soukup aktuální informace k jejímu případu a připomínají také kauzy dalšího ruského agenta Pabla Gonzálese, který má rovněž vazbu na Česko.

Lana Estěmirovová, dcera rusko-čečenské novinářky a lidskoprávní aktivistiky Natalji Estěmirovové, kterou v roce 2009 unesli neznámí útočníci z čečenského hlavního města Groznyj a následně byla nalezena zavražděná v sousedním Ingušsku, vydává své paměti. Vzpomíná v nich na Čečensko, na války, které tuto zemi sužovaly od 90. let do přelomu tisíciletí, na matku i na svůj vztah k ní, který často musely kvůli bezpečnosti udržovat jen na dálku.

Kyjevské metro jako stage pro světové hvězdy, razantní nástup mladých muzikantů i více písní v ukrajinštině. To jsou některé z trendů, které Ukrajinci pozorují na domácí scéně, když hledají útěchu v hudbě v těžkých časech války. „Realita se nám doslova mění před očima. Myslím tím mentalitu lidí, stejně jako jejich hudební vkus. Za posledního dva a půl roku se změnily věci, které by jinak trvaly desetiletí,“ popisuje v podcastu Na Východ! hudební publicista Vitalij Bardeckij.

Ukrajinu a Izrael spojují aktuální, otevřené války na jejich území a početné skupiny obyvatel židovského vyznání. Přesto však tyto země nejsou automatickými spojenci. Proč? Vysvětlení je třeba hledat v geopolitické situaci na Blízkém východě a ruské aktivitě v tomto regionu. Podrobněji je rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup si do něj pozvali zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a držitele Novinářské ceny 2024 Jana Fingerlanda.

Za komunismu bývala Gruzie pomyslnou ozdravovnou východního bloku. Rozpad Sovětského svazu ale způsobil chaos a na povrch vypluly ekonomické problémy, národnostní třenice i konflikty s Ruskem. Nasměrovat zemi do západního okruhu se od roku 2004 snažil prezident Michail Saakašvili. Vláda v Tbilisi, přestože je pořád oficiálně proevropská, mluví čím dál víc o potřebě sblížit se s Ruskem. Co se v Gruzii stalo, rozebírá podcast Na Východ! s odborníkem na Kavkaz Janem Černíkem.

Jaké knihy o aktuální zahraniční politice Německa směrem na východ doporučuje novinář Daniel Brössler ze Süddeutsche Zeitung? Kvůli své skromnosti na seznam nepřipojil tu svoji o kancléři Olafu Scholzovi, přestože získala příznivé recenze i oficiální ocenění. Doplnit ji proto musejí Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem, kteří doporučují i další audiovizuální díla zobrazující dlouho stabilní rusko-německé vztahy. Až do doby, kdy v nich Scholz v roce 2022 vyhlásil obrat.

Wandel durch Handel – změna skrze obchodování. Podle tohoto principu rozvíjely Německo a Sovětský svaz svoje vztahy už od 70. let minulého století a převzaly ho i ruské a německé vlády po roce 1991. Dobré ekonomické konexe těchto dvou zemí postupně narostly tak, až se v roce 2010 stalo Německo pro Rusko nejvýznamnějším obchodním partnerem. Symbolem tohoto spojenectví se stal plynovod Nordstream. Jenže v roce 2022 vyhlásil kancléř Olaf Scholz „Zeitenwende“ – historický obrat.

Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Devět z nich mělo americké, německé nebo britské občanství. Zbylých sedm byli Rusové. I svoje spoluobčany se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl vyměnit je za tajné agenty, kteří byli v dřívějších letech zatčeni v různých koutech světa: ve Spojených státech, Slovinsku, Polsku, Norsku a především Německu.

S ruskou invazí je v Česku dodnes spojen vznik mýtu o Rusácích. Nejen o tom se mluvilo na crossoveru podcastů Přepište dějiny a Na Východ!. Autoři se sešli na konferenci Hranice (ne)svobody.

Spasibo bolšoje, nebo duže ďjakuju? Ještě před deseti lety bylo tohle dilema na Ukrajině jen akademické. Úředním jazykem sice byla ukrajinština, ale velká část lidí, hlavně na východě a jihu země, mluvila převážně rusky. Teď se ale stala jazyková otázka nejen symbolem ukrajinské identity, ale taky holého přežití. Proč, to ukazuje podcast Na Východ!

Zpěvák Šaman se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu stal asi nejznámějším uměleckým hlasem válečné propagandy. V tentýž týden, kdy vystoupil jako hlavní hvězda na koncertě ke Dni Ruska, mezitím vyprodal berlínský klub jiný ruský zpěvák s miliony fanoušků. Rapper Ivan Alexejev, který si říká Noize MC, uctil v Německu památku nedávno zemřelého opozičního politika Alexeje Navalného. Zvolit si stranu teď takhle musejí všichni ruští hudebníci.

Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.

Ruský prezident Vladimir Putin přikázal začátkem letošního května armádě otestovat použití taktických jaderných zbraní – jako odvetu za slova západních politiků nabízejících Kyjevu navýšení zbrojní pomoci a vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu. Jaderní experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z počátku 60. let minulého století.

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

V bonusovém materiálu ke 14. dílu podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup jako obvykle zajímavé čtivo a další materiály k tématu ruských médií. Například knihu opoziční novinářky Jeleny Kosťučenkové Moje Rusko nebo dokument Zatracená práce o televizní stanici Dožď. Autoři také děkují věrným posluchačům, kteří prý dokáží poslouchat téměř všechny díly Na Východ! během jednoho dne.

13. díl podcastu Na Východ! zprostředkoval každodenní realitu Ukrajinců a Ukrajinek ve válečném stavu. Patří k ní vážné problémy, deprese, úzkosti a úmrtí, s nímž se lidé musejí dennodenně vypořádávat.

Důležité je nahnat k volebním urnám lidi, aby bylo možné vykázat účast – výsledek si už Vladimir Putin a jeho lidé zařídí. Tak rekapitulují Josef Pazderka a Ondřej Soukup hlavní myšlenku prezidentských voleb v Rusku v roce 2024. Co říct k jejich výsledku? Ztratil už staronový ruský prezident soudnost, nebo skutečně věří tomu, že má tak širokou podporu svých spoluobčanů?

Fotografie se v rozhlasovém vysílání nezprostředkovávají lehce, a tak vás host 11. dílu podcastu Na Východ! Stanislav Krupař navede, kde získat dobrou vizuální představu o krásách i ošklivostech Sibiře na internetu. Velká část bonusového dílu je potom věnována sibiřské hudbě, hlavně hrdelnímu zpěvu, který spustil mezi posluchači Na Východ! další hon za úchvatnými hudebními kousky. Šedesát koní v mém stádu vás nenechá stát!

Poslechněte si záznam z veřejného natáčení podcastu Na Východ! v pražském kulturním centru Vzlet. Ondřej Soukup a Josef Pazderka se ohlíží za dvěma roky plošné ruské agrese vůči Ukrajině a jako hosty si pozvali kolegy novináře Petru Procházkovou (Deník N) a Vojtěcha Boháče (Voxpot).

To, o čem se poslední týdny jenom spekulovalo, už je oficiální: Valerij Zalužnyj končí jako velitel ukrajinských ozbrojených sil. Ondřej Soukup a Josef Pazderka věnovali populárnímu ukrajinskému generálovi poslední díl podcastu Na Východ! V bonusu k tomuto dílu už mohli díky běhu událostí probrat nejen Zalužného konec, ale taky jeho nástupce Oleksandra Syrského.

Jak trefně popsat česko-ruské stýkání a hledání naší pozice vůči tomuto významnému globálnímu hráči? „Je to ode zdi ke zdi,“ navrhuje Josef Pazderka v sedmém díle podcastu Na Východ! Spolu s Ondřejem Soukupem se tentokrát snaží dobrat toho, jaký vztah Češi historicky k Rusku zaujímali a jestli dnes neexistuje i určitá střední a střídmá cesta.

Už téměř 30 let se v Bělorusku drží u moci Alexandr Lukašenko, přezdívaný Tatíček, ale taky Poslední diktátor v Evropě. Mazaný politik, který zanedlouho oslaví 70 let, prokázal neuvěřitelnou schopnost přežít velké krize, ochotu použít brutální metody vůči kritikům a taky tvrdý pragmatismus ve vztazích s Kremlem.

Máme pro vás bonusový obsah. Josef Pazderka a Ondřej Soukup přináší tipy na další zdroje a zajímavé čtení o Donbasu, kterému se věnovali ve třetí epizodě. Dozvíte se, jaká kniha vám pomůže pochopit sovětského člověka, k čemu Ondřeje inspirovaly reakce posluchačů na poslední díl a proč dostal Josef kvůli němu doma vynadáno. Další klasickou epizodu podcastu na Na Východ! pro vás chystáme na 26. listopadu. Věnovat se budeme překvapivému kariérnímu veletoči Volodymyra Zelenského.

Pravidla jsou nepsaná, ale zjevně jasná. Chcete-li být zadobře s Kremlem, nesmíte se chovat určitým způsobem a říkat jisté věci. Jinak dopadnete jako Jevgenij Prigožin. Nebo Boris Němcov, Alexej Navalnyj, Vladimir Kara-Murza, Anna Politkovská…. Jak se o těch pravidlech dozví třeba zahraniční novináři? A kdo bude další na řadě? Odpovědi hledají ve druhém díle svého autorského podcastu Josef Pazderka a Ondřej Soukup, oba pohlceni postsovětským prostorem.