Na zdraví

Lékařka Kateřina Simpson se zabývá parodontologií. Jaká byla její cesta od dentální hygieny až po studium medicíny? A jak správně pečovat o chrup?

Červený kříž je symbolem pomoci, nalezením místa a rukou, kde a které ji poskytnou. Podvědomě si představujeme sestřičky, někdy lékaře záchranáře, jak pečují o nemocné na lůžku. Modely a formy péče o potřebné však zejména v poslední době nabývají nových podob. Dnešním hostem je prezident Českého červeného kříže RNDr. Marek Jukl, Ph.D., který upozorňuje, že Červený kříž je otevřen i dětem.

Jednou se to tak stane. Břicho se překulí přes opasek. Nadváha je totiž problém valné části populace, obezita je další stupínek. Že se z téhle šlamastyky ale můžete dostat, dobře ví přední český endokrinolog, obezitolog a tělovýchovný lékař doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. z III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice na pražském Karlově náměstí.

Mezi bariatrické operace patří takzvané přiškrcení neboli bandáž žaludku, která může být poslední šancí pro silně obézní lidi, kterým tuk způsobuje zdravotní potíže. Operaci předchází různě dlouhá fáze přípravy, jejíž součástí je i pohovor s psychologem nebo setkání s nutričním odborníkem, jenž pacientovi poradí se zásadami správného stravování. „Součástí konzultací je i výběr nejvhodnějšího typu operačního zákroku a přesné instrukce o režimu, který je nutný po operaci dodržovat.“ – vysvětluje mimo jiné nutriční terapeutka Kristýna Čmerdová.

Když jsou hezké a v pořádku, tak nejsou vidět. Pokud jste uhádli, že se jedná o žíly, máte pravdu. O tématu bude hovořit náš dnešní host – angioložka Petra Zimolová. Je specialistkou na žilní onemocnění, které postihuje kolem 70 % obyvatelstva. Proč nejsou výjimkou lidé kolem čtyřicítky? A jak se o nohy správně starat?

Dnešní doba je velice těžká a těžce působí na naši psychiku. Může nás dovést k různým závislostem anebo třeba k menšímu zlu, a tím je obezita. Tedy je-li obezita menší zlo než závislost. I o tom promluví certifikovaný psycholog, TFP terapeut a vysokoškolský pedagog Karel Dobroslav Riegel. „TFP terapeut je zkratka pro Transference-focused psychotherapy neboli psychoterapii zaměřenou na přenos, což je jedna z psychoterapií založená na vědeckých výzkumech o efektivitě,“ vysvětluje úvodem Riegel. „V Česku se teprve rozvíjí, já už mám výcvik za sebou. Byla vyvinuta speciálně pro léčbu závažných poruch osobnosti, například hraniční nebo narcistické poruchy,“ dodává Riegel. Jedná se, jak objasňuje, o intenzivní terapii s frekvencí sezení 2x týdně. Dle teorie TFP je pacient s hraniční organizací osobnosti nositelem internalizovaných, neslučitelných, protichůdných představ o sobě samém a druhých (není schopen integrovat zároveň dobré a frustrující představy). Zkreslené obrazy vlastního já, ostatních lidí a přidružené afekty jsou středobodem terapie, jelikož se objevují ve vztahu s terapeutem (přenosová reakce). Terapie je zaměřená na integraci odštěpených částí vlastního já, a neustálá interpretace těchto narušených percepcí je považována za hlavní mechanismus změny. „Moji klienti mají tendenci k sebepoškozování či mají opakované tendence k sebevraždě. Vždy záleží na věku; čím dřív se dostanou do odborné péče, tím je lepší prognóza,“ konstatuje Karel Dobroslav Riegel.

Dnešním tématem je obezita. Obezita je totiž nemoc, která nás nejenom omezuje, ale v dnešní době si možná více než kdy jindy uvědomujeme, že nás i ohrožuje na životě. O tom, jak z obézního těla udělat štíhlejší anebo jak ze štíhlého těla neudělat obézní, hovoří nutriční terapeutka Aneta Sadílková.

Dnešním tématem budou rány. Bodné, sečné, anebo i ty, které nám zůstanou v srdci. Promluví o nich odborník na komplikované rány – lékař Jan Stryja. „Já jsem chirurg, který se poté specializoval na cévní chirurgii. Takže zaměření mám základní dvě: chirurgii a cévní chirurgii. Rány jsou problémem mezioborovým, nelze říct, že by k nim byla jedna odbornost více předurčena. U chirurgů se předpokládá, že řeší akutní poranění, která se stanou například u nehody anebo když se doma člověk řízne. Ale samozřejmě chirurgové řeší i cévní problémy, tím pádem rány, které souvisí s nedokrveností. Dále se ranám věnují kožní lékaři či diabetologové; ti se starají o nehojící se rány.“ – vyjmenovává mimo jiné Jan Stryja. „Nehojící se rána je taková, která nepostupuje, která je pořád otevřená, která svému nositeli komplikuje život tím, že z ní neustále něco vytéká, že bolí. Je to místo, kde se mohou množit bakterie. To způsobuje také zápach. Proto jsou tito pacienti vnímáni společností nepříznivě, ale i sami se cítí být na okraji společnosti.“ – popisuje Jan Stryja.

Radioterapeutická a onkologická klinika při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze je součástí Centra vysoce specializované onkologické péče pro dospělé Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Spektrum protinádorové léčby zahrnuje téměř všechny solidní nádory dospělého věku. Dnešním hostem je přednostka kliniky a docentka medicíny Renata Soumarová. „Radioterapie (ozařování, pozn. red.) je jedna ze základních možností léčby rakoviny. Takže je to ozařování, pak je to léčba systémová, to znamená chemoterapie, imunoterapie. A pak samozřejmě chirurgická léčba. A my se věnujeme těm prvním dvěma – to znamená radioterapii a systémové léčbě nádorových onemocnění u dospělých pacientů.“ – vysvětluje Renata Soumarová. „Nedá se říct, že bychom se specializovali na konkrétní orgány. Věnujeme se tomu, čemu se říká solidní onkologie, to znamená nádory dospělého věku, které jsou v různých orgánech, v různých místech, ale nejsou to tekuté nádory – hematologické, krevní. Takže my děláme ty solidní tumory.“ – dodává Renata Soumarová s tím, že zastoupení rakoviny v populaci se dá vyčíslit velmi dobře: „Existuje takové poměrně jednoduché pravidlo, kdy čísla jsou bohužel vysoká. Každý třetí onemocní nádorovým onemocněním a každý čtvrtý na něj zemře. Takže jsou to poměrně děsivá čísla, míněno u nás v České republice.“

Léčba diabetu i celá diabetologie se během posledních let radikálně proměnila. Dříve platilo, že se postačí soustředit na hodnoty glykémie a k dispozici bylo jen několik léků. Dnes jsou možnosti mnohem širší. O proměnách oboru, moderních možnostech léčby i o tom, jak vnímat pacienty v diabetologických ordinacích, mluví lékař Martin Prázný. „Diabetes se rozšířil napříč populací doslova epidemicky a počty pacientů extrémně stoupají. Radikálně se změnily i možnosti léčby, které máme nyní k dispozici.“ – říká mimo jiné Martin Prázný. „Máme třeba inzulínové pumpy, které už dokáží u pacienta udělat něco s tím cukrem i samy. Správně podají inzulín.“ „Každý pacient, který má cukrovku, má být dneska léčený tabletou. Máme ty léky docela dobře prověřené.“ – dodává Martin Prázný. A upozorňuje také, že vedle toho v Česku žijí řádově stovky tisíc pacientů s prediabetem, kteří sice ještě nesplňuje diagnostická kritéria pro cukrovku, ale už mají zvýšené hodnoty cukru v krvi, jsou více ohroženi kardiovaskulárními problémy než lidé, kteří mají normální hodnoty.

Zkuste si vzpomenout: kdy naposledy vás bolela hlava? A jste si jistí, že šlo skutečně „jen“ o bolest hlavy, a ne o migrénu? Téma podrobně rozebereme s neurologem Davidem Doležilem, specialistou na migrény a bolest hlavy.

Nejen o rakovině prostaty, její možné léčbě, příznacích či koho se týká nejvíce a jak důležitá je prevence nám poskytl rozhovor host – prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, přednosta z Urologické kliniky 3. LF UK v Thomayerově nemocnici. Rozhovor byl natočen v listopadu 2020.

S diabetem neboli cukrovkou se v současnosti léčí zhruba milion lidí. Podle odhadů by v roce 2030 mohlo být těchto pacientů až 1 300 000. Dnešním hostem je profesor Martin Haluzík, zástupce přednosty Centra diabetologie pro vědecko-výzkumnou činnost pražského IKEMu. „Cukrovka je onemocnění, které se vyznačuje zvýšením hladiny cukru v krvi. A převážná část pacientů, o kterých mluvíme, má takzvanou cukrovku druhého typu. Ta je spojená se středním až vyšším věkem, s obezitou a dalšími onemocněními, jako je zvýšený krevní tlak. Zde je hlavně problém obezita, díky které se snižuje citlivost na inzulin, hlavní hormon, který snižuje hladinu cukru v krvi.“ – vysvětluje Martin Haluzík. „90 až 95 procent pacientů má tuto cukrovku druhého typu. Ta menší část, tam patří hlavně diabetici prvního typu, což je taková ta cukrovka mladého věku. Ještě přesně nevíme, proč vzniká; je tam určitě vrozená složka, objevuje se i virová infekce. A vyznačuje se tím, že úplně chybí inzulin. Tělo vyrábí protilátky proti vlastní slinivce břišní. To jsou pacienti, kteří musí být od začátku léčeni injekčně právě inzulinem.“ – dodává Martin Haluzík.

Primářka oční kliniky Lexum Věra Kalandrová je velmi zkušeným oftalmologem. Její pracovní úspěchy a úsilí o popularizaci moderní oční medicíny mezi laickou veřejností bylo oceněno v roce 2011, kdy získala prestižní titul Žena regionu. Doktorka Kalandrová se specializuje především na mikroincizní operace šedého zákalu a korekci vysokých a komplikovaných dioptrických vad nitroočními čočkami všech typů. „Pracuji jako oční chirurg, mám na svém kontě zhruba 30 tisíc operací,“ dodává.

Viktor Vik v současné době působí nejenom jako vedoucí lékař na privátní klinice URO MEDICO, ale je i vedoucí urologických lékařů na oddělení transplantační chirurgie v Institutu Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM). Jeho specializací je urologie a andrologie. „Mnoho lidí si myslí, že k urologům chodí jako pacienti pouze muži – že urologie je obdobou ženské gynekologie, ale ono to tak vůbec není.“ – dodává vzápětí. „Urologie je obor, který se zabývá urogenitálním traktem. Genitálním traktem u žen se zabývá gynekolog a urologickým traktem u žen se zabývá právě urolog. To jsou ledviny, močový měchýř, u mužů k tomu navíc přibývá prostata, poruchy erekce. Čili jestliže se bavíme o nádorových onemocněních či o infekcích močových cest, ta problematika je podobná u mužů i u žen.“ – vysvětluje Viktor Vik.

Co všechno může způsobit, když si právě špatně vložíme do oka čočky anebo špatně nalepíme umělé oční řasy? „Častěji jsme viděli podstatné poškození oka právě z kontaktních čoček, kdy se manipulací s čočkou zanesla do oka infekce. Vzpomínám na studentku, která měla infikovaný roztok na kontaktní čočky, bakterie se dostala do oka a ona na to oko oslepla. Moderní kontaktní čočky jsou opravdu velice dobré, jsou bezpečné, ale člověk se o ně musí dobře starat. Hlavně pozor na infekce. Ty mohou oko poškodit nezvratně.“

„Paliativní péče je obor, který se věnuje podpoře nevyléčitelně nemocných, umírajících lidí, anebo lidí, kteří bojují s nějakou těžkou a život ohrožující nemocí. A je specifický tím, že se snaží tyto lidi podpořit nejenom po fyzické stránce, ale také po sociální, duchovní, spirituální. Takže na paliativní péči se vždy podílí tým odborníků, kde je lékař, sestra, psycholog, sociální pracovník a další. A kromě nemocného člověka se zaměřujeme i na rodinu, abychom dobře dokázali podpořit blízké nemocného, kteří často podporu potřebují.“ – říká lékař Martin Loučka.

Cítíme přes srdce lásku a emoce? Jakými způsoby operuje přednosta Kardiocentra IKEMu Jan Pirk operace? Od jakého roku operuje? Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským srdcem? Proč u žen nejsou infarkty tak časté?