Národní divadlo

Děj baletu Liliom Johna Neumeiera líčí tragickou lásku zasazenou do prostředí zábavních parků ve Spojených státech třicátých let dvacátého století. Ve strhujícím příběhu sledujeme osud muže, který miluje, ale neumí svou lásku vyjádřit. Tento balet, syrový, něžný, nepohodlný i nesmírně lidský, představuje pro tanečníky výjimečnou hereckou výzvu. O tom, jak se jí zhostili, se dozvíte v novém dílu podcastu Národního divadla od sólisty Giovanniho Rotola, představitele hlavní role Lilioma, a demisólistky Kristiny Kornové v roli svůdné paní Muškátové. V čem se svými postavami souzní a co si odnesli z nastudování baletu s Johnem Neumeierem, který byl v Praze osobně přítomen u zkoušek? Jaké je tančit s jazzbandem přímo na jevišti a jak je tento příběh ovlivnil v osobním životě? Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková. Dozvíte se také zajímavé souvislosti o literární předloze díla i o jeho uvedení na jevišti Národního divadla. V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

Formátem V hlavní roli slavíme jubilea členů Národního divadla. Tentokrát jde o jihomoravskou rodačku Martinu Preissovou, která na konci října oslavila padesátiny. Martina je v angažmá Národního divadla 25 let. Za tu dobu hrála mnoho postav od mladých žen po despotické matky a mohla taky pozorovat proměny Činohry od nultých let po současnost, o kterých citlivě přemýšlí. Martina ze svých bohatých zkušeností vybrala tři inscenace, ke kterým se chtěla vrátit: Černé mléko, Zvony a Maryšu. Řeč ale přišla také na Paní Bovaryovou. Zvolené inscenace pro ni představují tři silná setkání s režisérskými osobnostmi – Janem Kačerem, J. A. Pitínským a Janem Mikuláškem, kteří ji zásadně obohatili v divadelním myšlení. Národní divadlo cítí jako svůj maják, který ji drží na tvůrčí cestě a ke kterému se vrací i ze své bohaté mimodivadelní činnosti. Poslechněte si, kdo jí pomohl v Praze najít „moravský domov“, proč se po návratu z mateřských musela složitě „přehrávat“ do rolí maminek, v jaké inscenaci v sobě našla zlobu a proč má ráda stylizované herectví a sborovost. V podcastu uslyšíte ukázky a hudbu z inscenací Černé mléko, Zvony, Maryša a Paní Bovaryová. Moderuje Jitka Kostelníková.

Představte si pustou, vyprahlou krajinu, v níž stromy vyrůstají z nebe vzhůru nohama, řeka se proměnila v proud odpadků a mýtické nymfy z ní už nadobro zmizely. Právě do tohoto podivného, snového světa nás zavádí inscenace Don Quijote. Pustá země, inspirovaná jednou z nejzásadnějších básnických skladeb 20. století od Thomase Stearnse Eliota. Součástí této zvláštní krajiny je i samotný divák. Nesedí, jak bývá zvykem, v hledišti, ale ocitá se přímo na jevišti – z točny sleduje, jak se před ním otevírají nová dějiště a ožívají literární postavy, mezi nimi Don Quijote de la Mancha, věštec Tirésias nebo athénská princezna Prokné. Činohra Národního divadla přenáší do budovy Státní opery odvážný site-specific projekt režijního dua SKUTR, který hledá odpovědi na cestu ven z krize a nabízí úvahy o lidské budoucnosti. Diváky vybízí, aby se nesnažili vše racionálně pochopit, ale aby se nechali vést vlastní fantazií. Podcastem provází dramaturg Róbert Štefančík, režisér Lukáš Trpišovský a herečky Denisa Barešová a Marie Poulová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 30. 4. 2025.

Chtěli byste být bohatší? Jak by vypadal váš život, kdyby vaši rodiče investovali v kuponové privatizaci chytře? A kdo jsou dnes nejbohatší Češi? Inscenace Privatizace je inspirována osudem podnikatele a „vítěze“ kuponové privatizace Petra Kellnera. Částečně dokumentární a částečně fikční hra vychází především z rozhovorů, vzpomínek a svědectví lidí, kteří se v okolí Kellnera pohybovali, byli nějakým způsobem ovlivněni jeho aktivitami nebo se stali pozorovateli jeho kariéry „Následky 90. let a to, jakým způsobem tady lidé zbohatli, a hlavně to, jakým způsobem ovlivňovali vládu, to je pro mě děsivé,“ říká Pavla Beretová, která ztvárňuje roli Renaty Kellnerové. V roli Petra Kellnera uslyšíte Davida Prachaře. „Bohatí lidé jsou hybnou silou společnosti, jsou utajení, jsou trochu v pozadí,“ dodává Prachař. Celým podcastem vás provede jeden z režisérů inscenace, Boris Jedinák. Odhalí například, proč všechny ženské postavy v inscenaci mlčí nebo co stálo za rozhodnutím umístit hlediště na jeviště Nové scény Národního divadla. Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 29. 1. 2025.

Jaké vlastnosti jsou klíčové, aby režijní tandem fungoval? Proč se nechá Boris Jedinák rád Petrem Erbesem převálcovat? Kdy Martin Kukučka odchází z divadla a v jaký okamžik se Lukáš Trpišovský chodí schovat na záchod? Vídají se členové tandemů i mimo divadlo? V tomto speciálním díle podcastu se setkávají dvě tvůrčí dvojice českého divadla: režijní duo SKUTR, tvořené Lukášem Trpišovským a Martinem Kukučkou, a tandem Borise Jedináka a Petra Erbese. Obě dvojice mluví o tom, co na sobě oceňují, jakým výzvám při spolupráci čelí a jak přemýšlejí o své budoucnosti. Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Privatizace, Kytice a Nebezpečné známosti, hudba z inscenace Pýcha a předsudek.

Do jaké míry můžeme měnit věci kolem sebe? Co máme v rukou a co už ne? Příběh začíná nečekanou a zdánlivě banální komplikací: na jeviště kape voda a představení nemůže začít. Co když si s tím ale nedokáže poradit ani šest tanečníků? Kdo je vlastně skutečně zodpovědný za tento problém? A co když se situace prostě vymyká kontrole? Inscenace In Our Hands je oslavou neverbální komunikace jako klíče k porozumění světu i sobě samým. V dynamickém spojení fyzického divadla, akrobacie, parkouru a živé hudby se diváci vydávají na cestu, kde se každé gesto stává poselstvím a příležitostí k novému pohledu na to, co máme skutečně ve svých rukou. Podcastem nás provede akrobat Matyáš Ramba, uslyšíte také performerku Cécile Da Costa a australského režiséra inscenace Darcyho Granta. Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 12. 12. 2024 a z rozhovoru Darcyho Granta pro Českou televizi.

Mužské emoce v divadle mají stovky odstínů a vrstev. Jak však číst příběhy hrdinů, kteří bojují nejen s okolním světem, ale často i sami se sebou? Co jejich selhání, triumfy nebo bezradnost vypovídají o našem vnímání maskulinity? Archetypální mužské role – od neohroženého mača přes ztraceného rozervance až po zdánlivě nešikovného ňoumu – stále dominují na jevištích. Ale do jaké míry se nás tyto postavy ještě dotýkají? Repertoár Národního divadla nabízí pestrou škálu inscenací, které ukazují nejen tradiční obrazy mužství, ale také jejich modernější, někdy zcela netradiční podoby. Třeskuté téma rozebírají Ondřej Hučín, Nina Jacques a Kateřina Hanáčková. Uslyšíte hudbu z inscenací Tajemství, Král Oidipús, Romeo a Julie, Bakchantky, Don Giovanni, Hamlet, Carmen, Růžový kavalír a Otec hlídá dceru.

Když se režisér Jan Frič dozvěděl, že bude zkoušet Eurípidovy Bakchantky, věděl prý okamžitě, že Dionýsa musí hrát Petr Vančura. Dionýsos je bůh vína, bujarého veselí, tance a divadla. Co má v sobě Petr Vančura tak dionýského?! Na to se v podcastu V roli snaží Lucie Kryzová najít odpověď. S Petrem si povídala o hledání rovnováhy v životě, touze po dialogu, ale i o tom, jestli umělec potřebuje srdcebol, aby tvořil. Společně se snaží zjistit, v čem je Dionýsos a jeho energie inspirující a kdy už je sebezničující. Kdo je Dionýsos? A jak se mu povedlo poblouznit všechny thébské ženy? Manipuluje jimi, nebo jim prostě rozumí? A jak vypadá Petr Vančura jako bůh? Pere se v Petrovi chaotická energie s racionalitou? Měli bychom v životě víc jásat? V podcastu uslyšíte hudbu z inscenace Bakchantky z pera Jakuba Kudláče v podání kapely Bert & Friends. Poslechněte si naše další podcastové epizody o Bakchantkách:K jádru věci: BAKCHANTKY https://open.spotify.com/episode/74oCg8Ht9a55kL98ODXgIi?si=e0c492b2b6434cfc Speciál: Jak se překládá antické drama s PETREM BORKOVCEM a MATYÁŠEM HAVRDOU https://open.spotify.com/episode/1VihDKGEb7w7iwkA2qZP6C?si=041efe925c0c4178

Národní divadlo jako symbol české kultury a identity se od svého vzniku nezaměřovalo jen na zachování národních hodnot, ale také na zapojení do širšího evropského a světového kontextu. Proč je pro naše soubory klíčové podporovat mezinárodní dialog a spolupráci? Jakou inspiraci čerpají ze zahraničí a co naopak můžou přinést světové scéně? A jaké prostředky používají k překonávání kulturních a jazykových rozdílů? O tématech, která rezonují divadelním světem, si opět povídají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturg Opery Ondřej Hučín a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry. Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte hudbu z inscenací Naši furianti, Rusalka, Labutí jezero, Robot Radius, Kafka: Proces, Kylián – Mosty času, La traviata, Misantrop a Rej.

Co vás napadne jako první, když se řekne dětský domov?Odkud se berou naše utkvělé představy o něčem, o čem nemáme k dispozici žádné relevantní informace? Formují naše domněnky média, školní osnovy nebo třeba filmy a knížky? Proč se začneme k člověku chovat jinak, když zjistíme, že je z dětského domova? Na tyto otázky se snažili najít odpovědi tvůrci inscenace Takže asi tak, kterými jsou mimo jiné i sami teenageři z dětských domovů. Podcastem nás provede režisér Janek Lesák spolu s dramaturgyní Natálií Strýčkovou Preslovou. Dále uslyšíte divadelní lektorku Zuzanu Kráľovou, scénografku Janu Hauskrechtovou, hudebního skladatele Jana Čtvrtníka a také některé z herců a hereček. Režijně-dramaturgické duo známé pod názvem Janek & Natálka se spolu s teenagery scházelo více než půl roku. O tématu dlouze diskutovali, sbírali různé materiály a rozhovory a následně je improvizačně rozehrávali a různě měnili. „Máme rádi, když na jevišti vidíme spíš toho skutečného člověka než postavu, kterou hraje,“ říká Natálie Strýčková Preslová. „Ani u běžného zkoušení nás moc nebaví si něco připravit a potom někomu oznámit, že takhle to bude,“ doplňuje ji Janek Lesák. Použité ukázky jsou ze záznamu generální zkoušky z 30. 8. 2024.

Coppélia narušuje klasické baletní archetypy. Místo princezen, princů, labutí či spících krasavic nám nabízí jednoduchý příběh dvou venkovanů, Franze a Swanildy, které brzy čeká svatba. Jejich láska však prochází zkouškou ve chvíli, kdy do jejich života vstoupí tajemná Coppélia. Kdo je krásná dívka sedící na balkoně? Proč Franze tolik přitahuje? A není na ní něco podivného? Náš balet vznikal v době, kdy společností hýbal technologický pokrok a snahy vytvořit umělého člověka. Lidé fascinovaly mechanické loutky a věřili, že jednoho dne mohou nahradit živé bytosti. Ačkoli Coppélia vychází z romantické baletní tradice 19. století, nese v sobě tyto nadčasové myšlenky. Poslechněte si příběh o lásce, která musí rozlišit, co je skutečné a co je jen iluze. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Ronalda Hynda a tanec doprovází hudba Léa Delibese. Podcastem provází PR baletu Kateřina Hanáčková a o napětí mezi lidským a umělým mluví také první sólisté Patrik Holeček a Alina Nanu.

Podcast V HLAVNÍ ROLI vzniká vždy, když někdo z našich souborů slaví kulaté narozeniny. Do křesla oslavence tentokrát zasedl charismatický herec IGOR OROZOVIČ, kterému bude v létě čtyřicet. Se svým kamarádem a hereckým kolegou FILIPEM KAŇKOVSKÝM mluví o svých třech zásadních rolích na jevištích Národního divadla. Role si Igor sám vybral, čím jsou pro něj právě tyto tři postavy zásadní? Igor s Filipem vzpomínají na inscenaci STRAKONICKÝ DUDÁK v režii J. A. Pitínského, kde se Igor coby titulní Švanda dudák vydává do světa a narazí na prohnaného Vocílku, kterého hrál právě Filip. Kdo je česká postavička dudáka v naší národní báchorce? Naučil se Igor hrát na dudy? A proč byl na plakátě Igor coby rocker? Jaký byl Igorův nástup do Národního divadla? A jak se staví Igor s Filipem k věčnému dilematu, zda má Národní divadlo posouvat hranice a experimentovat? Uslyšíte například, jak Igor říká, že Mozart by dnes rozhodně skládal na Macu. Souhlasíte? Dále bude řeč o inscenaci PLUKOVNÍK ŠVEC v režii Jiřího Havelky. V titulní roli se tentokrát představil Filip Kaňkovský a Igor hrál jeho nejlepšího přítele, rázovitého Kalužu. Kdo z nás zná zapomenuté osudy českých legionářů? Nad Kalužou Igor přemýšlí, jak tvoří postavu. Pomáhá mu přízvuk, nebo kostým? Na poslední z vybraných inscenací se můžete stále vydat do Národního divadla. V HAMLETOVI režijního dua SKUTR hraje Igor překvapivě postavu Claudia, tedy Hamletova strýce. Co se stane, když je Claudius obsazen jako Hamletův vrstevník a královna Gertruda je vedle něj najednou o dost starší? A proč se Igorovi v divadle říká „Igor Otázkovič“?    V podcastu slyšíte ukázky ze zmíněných inscenací: Strakonický dudák (režie J. A. Pitínský, premiéra 19. 1. 2014) s Igorem Orozovičem coby Švandou dudákem. Postavu Vocílky zde alternoval Filip Kaňkovský s Karlem Dobrým, v ukázkách slyšíte Karla Dobrého. Plukovník Švec (režie Jiří Havelka, premiéra 25. 10. 2018). Titulní postavu Plukovníka Švece ztvárnil Filip Kaňkovský, Igor Orozovič hrál roli Kaluži. Hamlet (režie SKUTR, premiéra 7. 12. 2023), kde stále můžete vidět Igora Orozoviče jako Claudia. O inscenaci Hamlet si můžete poslechnout podcast K jádru věci: HAMLET - https://open.spotify.com/episode/6GaGtdyQ9SyhFNhlJdBIRS?si=313da064b45546f2 A Igor s Filipem doporučují podcast Speciál: PROFESOR MARTIN HILSKÝ O HAMLETOVI - https://open.spotify.com/episode/31nKluIzw5aXYQMOJp9S7N?si=577d4de4f40449c6

Tragédie o hranicích šílenství, úzkosti a křehkosti Je Hamlet šílený psychopat a masový vrah, nebo komplikovaný intelektuál? Proč Rosencrantze a Guildensterna hrají ženy v minisukních? Čím je v inscenaci posílené téma války a invaze? Podcastem nás provedou režiséři inscenace a zároveň umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Dále uslyšíte Pavla Neškudlu (Hamlet), Bereniku Annu Mikeschovou (Ofélie) a Ondřeje Pavelku (Polonius). Ještě před několika lety by Skutři inscenovali nejznámější tragédii Williama Shakespeara jako rodinné drama. Dění ve světě se ale změnilo natolik, že téměř po pětadvaceti letech vstupují tvůrci na jeviště Národního divadla s Hamletem, který výrazně promlouvá o současné době plné válek a nepokojů. Královská rodina je natolik zahleděná do svých problémů, že zapomene starat se o stát. Jak pošpiní člověka touha po moci? A jak cesta za odplatou? Má smysl v tomhle světě milovat? Má smysl jednat? Drama o odvaze postavit se zlu a o tom, jak těžké je vzít na sebe odpovědnost ve světě, který selhal. Použité ukázky jsou ze záznamu představení z 16. února 2024.

Jak vznikala vizuální kampaň, kterou pro letošní sezonu Činohry Národního divadla vytvořil Krištof Kintera? Proč jsou na plakátu k Mefistovi lahvičky, barely a zavařovačky plné negativních emocí? Který plakát nakreslil Kintera pomocí elektrického proudu? Přijměte pozvání do továrny na sny – ateliéru, v němž Krištof Kintera svými kresbami glosuje svět. Jako kresby vyhledávaný český výtvarník nazývá svá trojrozměrná díla, která by většina lidí považovala spíš za koláže či asambláže. Kintera nás zavede do svého terapeutického koutku, vysvětlí, jak přemýšlí o starých předmětech, a představí svůj nový projekt: světelnou zahradu plnou lamp veřejného osvětlení, která vznikne pod Dvoreckým mostem. Hlavním tématem ale bude letošní vizuální kampaň pro Činohru ND. O šesti plakátech a především o šesti premiérových titulech společně s Kinterou mluví umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Jak díky plakátům vstupuje Národní divadlo do veřejného prostoru? Čím je pro SKUTR Kintera inspirativní?

Slovenský barytonista Pavol Kubáň jako zamilovaný svůdník hrabě Almaviva ve Figarově svatbě, ale i jako mladý prostopášný šlechtic Don Giovanni ve stejnojmenné opeře. Na rozdíl od rolí, jež ztvárňuje, Pavol ve svém osobním životě hledá pevný základ a upřímnost. Podvratnost postav ovšem pečlivě zkoumá a dokáže ji přesvědčivě přenést na jeviště. Proč je Pavol Kubáň obsazovaný do rolí svůdníků? Jak se v nich cítí? A co pro něj znamená manželský svazek? Tentokrát představíme dvě role ze slavných oper Wolfganga Amadea Mozarta. Díla jsou součástí trilogie a autorem libret je italský básník Lorenzo da Ponte. Podcastem provází Agáta Hrnčířová a snaží se přijít na to, co interpreta spojuje s jeho rolemi. Uslyšíte ukázky z Figarovy svatby a Dona Giovanniho.

V podcastu dramaturgyně Ilona Smejkalová přemýšlí o tom, jaké by dnes s odstupem času po celém procesu zkoušení a reprízování dala inscenaci motto. Přichází s replikou Tulačky: „Můžeš spočítat, kolik je jablek na stromě. Ale nemůžeš spočítat, kolik je stromů v jablku.“ Právě toto romské moudro odráží příběh celé vesnice Krivá na Podkarpatské Rusi, která prožívá podivnou smrt Juraje Hordubala. Ten se po osmi letech vrátil z Ameriky domů ke své ženě Polaně a dceři Hafii a čekal, že domov najde, jak jej opustil. Jenomže nenajde… A pak Juraj nečekaně zemře. Příběh se rázem mění v detektivku. Inscenace začíná na karu za mrtvého, kde se sejde celá vesnice a také dva policisté, kteří smrt vyšetřují. Kdo měl motiv Hordubala zabít? Jak říká na konci podcastu režisér Michal Vajdička, vrahem může být kdokoliv. V podcastu uslyšíte dramaturgyni a také autorku dramatizace Ilonu Smejkalovou, režiséra Michala Vajdičku a herce Radúze Máchu, kterého uvidíte v Hordubalovi jako Štěpána Manyu, milence Hordubalovy ženy Polany.  Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

BEYOND VIBRATIONS představuje večer komponovaný z děl tří choreografů současného tance – Krzysztofa Pastora, Hanse van Manena a Marka Goeckeho. Tvůrce tří rozdílných generací spojuje hledání vibrací v tanečním pohybu, hudbě a energii tanečníků. Všichni tři choreografové vytvořili svá díla na smyčcovou hudbu. Večer tak doprovází skladby Alfreda Schnittkeho, Henryka Góreckého, Benjamina Brittena a Gustava Mahlera. Trojici spojuje také příslušnost k tzv. Holandské škole, pro kterou je charakteristická střízlivost a jednoduchá vizualita. Motivací pro ně není vyprávět příběh, ale ukázat možnosti těla a krásu pohybu. Choreografie vybral umělecký šéf Baletu ND Filip Barankiewicz. Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková, PR Baletu ND. Uslyšíte také dva tanečníky, kteří v Beyond Vibrations upoutali pozornost, sólistu Baletu Národního divadla Francesca Scarpata a členku souboru Annu Novotnou. Anglické pasáže do češtiny namluvil David Stránský. Zaposlouchejte se s námi do vibrací tančících těl a znějících strun. Hudba podcastu je hudbou inscenace. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Jak stárnutí prožívají herci, tanečníci a operní pěvci? Jsou některé inscenace už zastaralé nebo naopak dozrávají s časem? A proč už se dnes diváci odváží chodit do divadla v teplákách? U neformální diskuze o ambivalentním vztahu „starého“ a „nového“ (tradice a moderny) se setkávají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Zkoumají úlohu Národního divadla v navazování mezigeneračního dialogu – daří se naší scéně být místem pro všechny? Poslechněte si první epizodu podcastu Z druhé galerie.

Naši furianti. Jedna z nejlepších českých her, národem milovaná klasika, která se opakovaně vrací na naše jeviště. Jaké to je, postavit se výzvě silné inscenační tradice? Může k nám Stroupežnického více než sto třicet let starý text promlouvat i dnes? V čem je jeho síla, jedinečnost a trvající přitažlivost? V novém dílu podcastu K jádru věci nahlédneme nejen na sousedské války v jihočeských Honicích, ale i na krvavou bitevní vřavu u Náchoda a spolu s dramaturgyní Janou Sloukovou, herečkou Martinou Preissovou a autorem scénické hudby Matějem Kroupou se zamyslíme nad tím, co znamená "jít na čest", "být náš" a "být furiant".   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Už jste slyšeli, že za humny se koná největší večírek všech dob? A tím „za humny “rozumějte ve Stavovském divadle. Do Théb, kde vládne mladý racionální Pentheus, přichází nespoutaný Dionýsos. Jeho stoupenkyně Bakchantky provádějí v Kythairónských roklích podivné rituály. Jedni tvrdí, že se oddávají orgiím a vlastníma rukama sápou dobytek na kusy. Jiní říkají, že umí zázraky, že jim z holí teče med a mléko. Pentheus chce ve svém městě řád s s Dionýsem, bohem vína a divadla, se dostane do nevyhnutelného střetu. Vzniká nesmrtelný konflikt nejen pro jednotlivce, ale pro celou společnost - bipolarita racionální skepse a bezhlavého fanatismu. Filologové se přou, zda jsou Bakchantky komedií, nebo tragédií. Eurípidés v ní dává velký prostor chóru, o němž se domníváme, že byl v antickém Řecku zpívaný. Režisér Jan Frič tak zvolil formu scénického koncertu plného líbivých melodií, který se v určitém okamžiku zasekne a z barevné pompéznosti se stane komorní rodinné drama. O hudbě režisér Jan Frič v podcastu říká, že zní asi tak, jako by zněl Woodstock, kdyby v USA vyhráli komunisti. Ale kdo je vlastně ten narušitel systému, Dionýsos? A proč má na sobě božské slipy se zářivou jahodou? Musel Pentheus skončit bez hlavy? Podcastem provází dramaturgyně Nina Jacques, režisér Jan Frič a samotný Dionýsos, Petr Vančura.  Použité ukázky jsou z záznamu premiéry 16.2.2023. Hudba je hudbou inscenace z pera Jakuba Kudláče. Slyšíte zpívat a hrát herce Národního divadla, kapelu Bert & Friends a ženský sbor.

Podcastový Magazín s Bakchantkou Jindřiškou Dudziakovou a Furiantem Šimonem Krupou je celý jarně rozněžnělý. Ve Zlaté kapličce měli premiéru Naši furianti a ryze českou hru o jedné rozhádané vesnici si nenechal ujít ani Petr Pavel! Po dvaceti letech se tak prezident České republiky ukázal v našem hledišti. A Šimon Krupa s ním má selfíčko! Režisér inscenace Martin Františák si zasteskne, jaká je škoda, že už nemáme ponocné. A chtěl by být David Matásek starostou? Víte o tom, že v Bakchantkách hraje živě kapela Bert & Friends? A jak říká Jindřiška, nejsou to "žádný vořezávátka", ale kluci, kteří vyprodávají stadiony. Lucie Kryzová se je snažila po koncertě, tedy po představení, dohnat. Dozvíte se také deset věcí, které jste určitě nevěděli o inscenaci Laterny magiky Robot Radius. Pro celý soubor Baletu se u nás otevřelo nové fyziocentrum! Tanečníci jásají, že bude o jejich namáhaná těla ještě lépe postaráno. Jak vypadá taková ploska nohy tanečníka? Demisólistka Klára Jelínková se sólistou Francescem Scarpato vám na rovinu řeknou, jestli balet bolí. A funguje jeviště jako zázračný lék? Soubor Opery v březnu odehraje jedinečný koncert Lucia di Lammermoor! O koncertě vám poví Daniel Matoušek, který je mimochodem nejmladším sólistou Opery! Zpívá také krejčovského tovaryše v operní komedii Šaty dělají člověka. Daniel ale přiznává, že si s jehlou a nití příliš nerozumí. A víte, co má společného Opera a sci-fi film Pátý element?! Ne? Tak to si musíte poslechnout!

Turandot, operou o strachu z lásky, končí jedna velká operní tradice. Giacomo Puccini je poslední z velkých mistrů italské opery a Turandot byla jeho posledním dílem, ani ji nedokončil. Árie Nessun dorma by se tak dala označit za poslední operní megahit a nejlepší světoví tenoři se předhánějí v délce posledního tónu.  Dramaturg Ondřej Hučín opět odkrývá taje opery a divadla vůbec. Je Turandot čínská pohádka, nebo psychoanalytický mýtus? Ondřej pátrá po původu námětu, který, jak asi tušíte, nemá s Čínou nic společného. V zemi, kde vládne Turandot, probíhají za svitu měsíce popravy jejích neúspěšných nápadníků. Kdo je tajemná princezna Turandot? A proč se tak brání lásce? A kdo se o její srdce i tak pokusí? V podcastu uslyšíte i Hanu Zagorovou. Že nevěříte?  V podcastu je užita nahrávka Pucciniho opery Turandot z roku 2020 v nastudování Opery Národního divadla. Účinkují: Iveta Jiříková (Turandot), Michal Lehotský (Kalaf), Alžběta Poláčková (Liu), Jiří Brückler (Ping), Richard Samek (Pang), Josef Moravec (Pong), Roman Vocel (Mandarín), Jiří Sulženko (Timur), Jan Ježek (Císař Altoum), Sbor Národního divadla, Kühnův smíšený sbor, Kühnův dětský sbor a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Ukázky z různých provedení árie Nessun dorma jsou převzaty z YouTube. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Dionýsos s révovím ve vlasech pozdvihá číši! Máme pro vás totiž novoroční překvapení! Podcastový Magazín dostal nový kabátek. Představujeme novou moderátorskou dvojici - Jindřišku Dudziakovou a Šimona Krupu! Ona je divoká Bakchantka a Šimon je z Ostravy! No, ať se vám raději představí sami. A co se v Magazínu dozvíte? Jestli se síla režiséra Jana Friče ukrývá v jeho vlasech? A co má s Dionýsem společného? Jak se Balet vyrovnává se zobrazením násilí na jevišti? Je inscenace Krajina těla jevištní básní? Proč by měly děti chodit na operu? A uslyšíte taky ASMR… V Magazínu vám Jindřiška se Šimonem doporučovali:  V roli: ZUZANA HRZALOVÁ jako Baletka - https://open.spotify.com/episode/37FQZ6K6kF9kEU3fylXySO?si=12af6393d17345e2 K jádru věci: KOUZELNÝ CIRKUS - https://open.spotify.com/episode/7KVVa9oI4d8Oec958rIH1D?si=605acc20033446b2 K jádru věci: KYLIÁN - MOSTY ČASU https://open.spotify.com/episode/6uX5N21ute6TFOQVzR4qIZ?si=872ab9385b5f4cc2    

Generální ředitel Jan Burian přeje všem divákům a divačkám vše nejlepší v novém roce a spousty dech beroucích divadelních zážitků! Jan Burian je v roli generálního ředitele Národního divadla už od sezóny 2013/14. V roce 2015 byl jmenován profesorem, na pražské DAMU učí režii. Na našem repertoáru můžete vidět operní Libuši v jeho režii, což je symbolické, protože právě tuto operu napsal Bedřich Smetana k příležitosti otevření Národního divadla. Jak Jan Burian rekapituluje minulý rok? Na co se těší v druhé polovině divadelní sezóny? Jaké strasti i radosti provázejí roli generálního ředitele? 

Zuzana Hrzalová byla celou svou taneční kariéru věrná Laterně magice. A ač dnes již působí jako baletní mistryně, v inscenaci Radima Vizváryho Krajina těla se vrací na jeviště. A rovnou na špičky! Postava Baletky společně se Starým tanečníkem v podání Josefa Kotěšovského v inscenaci, která oslavuje lidské tělo, reprezentuje třetí generaci tanečníků. A jak sama říká, tančí spíš duší. Kdo je postava Baletky? A jaký vztah má k tělu Zuzana Hrzalová? Je inscenace jevištní básní? Co všechno je „krajina těla“? Zuzana Hrzalová v podcastu V roli tentokrát o těle…    

Magdaléna Borová se v podcastu V roli představí jako Elisabeth Bennetová z inscenace Pýcha a předsudek. Lucie Kryzová zkoumá, kdo je Elisabeth. Co si myslí, že chce. A co chce doopravdy. A kdo je Magdaléna Borová? Občas působí, že se skoro schovává. Ale když vykoukne… Sama o sobě v podcastu říká, že když jede po představení tramvají s diváky, většinou ji nikdo nepoznává. Ale když stojí na jevišti, nebo před kamerou je nepřehlédnutelná. Ostatně se stala múzou režiséra Bohdana Slámy a za roli v jeho filmu Krajina ve stínu dostala Českého lva. V inscenaci Daniely Špinar Pýcha a předsudek hraje, navzdory svojí introvertní povaze, rozvernou Elisabeth. V textu měla o své postavě Magda napsáno, že je Elisa jako rozvrkočené roští. Jak je to s Elisou a s panem Darcym? Jde se lásce ubránit? Jde se zamilovat proti své vůli? Podcast V roli o lásce, ale taky o odvaze… 

Co se stane, když se na jevišti Národního divadla setká český dudák s excentrickým režisérem Vladimírem Morávkem? Kdo je Švanda? A co má společného se Strakonickým dudákem Josefa Kajetána Tyla? Proč byl u nás český a později americký skladatel Jaromír Weinberger skoro zapomenut? Opera Švanda dudák se vrací do historické budovy Národního divadla po 90 letech, přitom byla vytvořena právě pro tohle jeviště. Dramaturg Opery Ondřej Hučín, který vás podcastem provede, říká, že je to snění o české pohádce. Je tam obyčejná láska mezi dudákem a děvčetem, vychytralý loupežník Babinský a okolo nich se motají čerti. A taky spousta drůbeže. Ostatně lidová písnička "Na tom našem dvoře všechno to krákoře" je ústřední melodií rozverné opery. Poslouchejte a zjistíte, jestli je Morávkova inscenace výstředním snem. V podcastu je užita nahrávka premiéry inscenace Švanda dudák ze dne 6. října 2022 v Národním divadle. Účinkují Jiří Brückler (Švanda), Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Martin Šrejma (Babinský), Ester Pavlů (Královna), Martin Bárta (Černokněžník), Dušan Růžička (Sudí), Vít Šantora (Kat), Jiří Sulženko (Čert), Ondřej Koplík (Pekelný hejtman), David Bosh (vypravěč), Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera.   Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Kouzelný cirkus je bez nadsázky legendární inscenací Laterny magiky. Měl premiéru v roce 1977 a od té doby se odehrálo téměř 6500 repríz! Za tu dobu se v hlavních rolích vystřídalo 22 Veselých klaunů, 25 Smutných klaunů, 25 Svůdců a 32 Venuší! A teď se po těch dlouhých letech schyluje ke smutné derniéře. A to se tehdy režisér Evald Schorm obával, jestli se inscenace bude hrát aspoň rok. „25 let, Evalde! Zdravíme tě do nebe!“, volá v našem podcastu úplně první Veselý klaun Josef Kotěšovský. Proč je Kouzelný cirkus tak legendární? Nese původní čistou esenci Laterny magiky? Jak mohl vydržet na repertoáru tak dlouho? Nad tímto fenoménem se zamýšlí 3 dvojice: poslední Veselý klaun David Stránský a ten úplně první Josef Kotěšovský, poslední Smutný klaun Libor Kettner a devátý Smutný klaun v pořadí Václav Janeček. Také uslyšíte současnou Venuši a Svůdce, Natálii Paulasovou a Alexe Sadirova.  V podcastu uslyšíte ukázky z inscenace a také ukázky z archivního dokumentu České televize „Kouzelný cirkus v Paříži“ s hlasem Františka Filipovského.     

Zdá se, že První sólista Baletu Národního divadla Adam Zvonař je přímo předurčen k rolím romantických hrdinů a princů. Kdo je v baletu romantický hrdina a co s sebou tento archetyp nese? Adam Zvonař je tančil snad všechny! Zamilované i rozervané, šťastné i tragické. Adam Zvonař je Romeo, Oněgin, princ Siegfried, princ Desiré i Louskáček. Kdo je ale samotný Adam? V podcastovém cyklu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi interprety či interpretkami a jejich postavami. Má Adam Zvonař blíž k rozervaným romantickým hrdinům, nebo pohádkovým princům? A zlomil už někdy někomu srdce? 

Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Záhořovo lože, Svatební košile, Štědrý den, Dceřina kletba - osm nesmrtelných balad z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Osm archetypálních příběhů, které nechává režijní duo SKUTR ožít na jevišti Národního divadla. Spletité osudy postav inspirované lidovými pověstmi se setkávají ve vyhořelém kostele. Jsou to snad obyvatelé jedné vesnice? Duchové zemřelých, nebo děsuplné přízraky? Inscenací Kytice vás provede její dramaturgyně Ilona Smejkalová a SKUTR, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Víte o tom, že Národní divadlo zve do hlediště i ty úplně nejmenší diváky? Nemusí umět ani chodit, ani mluvit. BatoLaterna je inscenace Laterny Magiky určená, jak název napovídá, pro batolata! Vítány jsou všechny děti od půl roku do tří let v doprovodu rodičů. Jak se tvoří hravá inscenace pro prvodiváka? A co tak malé dítě v divadle zažije? A jaké to je stát na jevišti a být ze všech stran obklopen batolaty? Podcastem vás provede režisérka unikátní inscenace Hana Strejčková a tanečník David Stránský. Berte své ratolesti do divadla už od malička! Hudba podcastu je hudbou inscenace z pera hudebního skladatele Michala Müllera.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

David Matásek přišel na natáčení Magazínu pozdě, že prý někoho potkal. Koho? A poletí někdo do vesmíru? Celý květnový Magazín je plný neuvěřitelných setkání, která vám zvednou tep. Je totiž věnován premiéře Baletu bpm, což je zkratka anglického beats per minute, tedy údery za minutu. Zkratka bpm označuje, jak tempo hudební skladby, tak tlukot srdce. Bpm je triptych dynamických, vzrušujících choreografií. Co znamená v hebrejštině „Artza“, tedy název choreografie izraelského tvůrce Eyala Dadona? Bohemian Gravity přivádí poprvé na jeviště Národního divadla choreografii Yemiho A.D., tedy producenta a představitele světa street dance. Kostýmy navrhla Liběna Rochová a hudbu složil Nobody Listen. A právě Yemi A.D. poletí do vesmíru! Jak se příprava na zážitek bez gravitace promítá do jeho tvorby? Třetí choreografií je Bill hvězdy současného tance, izraelské choreografky Sharon Eyal. Je Bill děsivým zážitkem? Proč se o této choreografii mluví jako o „techno baletu“? A proč mají tanečníci kontaktní čočky? Na závěr Magazínu uslyšíte tradiční krátké zprávy z našich souborů. A koho tedy potkal ten David Matásek?    Hudba užití v Magazínu je hudbou baletní inscenace bpm. Artza: Eyal Dadon, Nicolas Jaar, Daler Mehndi. Bohemian Gravity: Nobody Listen. Bill: Ori Lichtik, Oren Barzilay. 

Lucie Juřičková s Davidem Matáskem netrpělivě otevírají obálku s nápisem TOP SECRET, aby vám odtajnili, jaké tituly nás v nové sezoně čekají!  Co připravuje Činohra pod novým uměleckým vedením režijního dua SKUTR? A David Matásek se ptá, jestli ho taky do něčeho obsadí? Obsadí? Opera má nového hudebního ředitele. Je jím dirigent Robert Jindra. Co chystá? A soubor Baletu? Dočkáme se nesmrtelné baletní pohádky? I současného tance? Soubor Laterny Magiky čeká vzrušující sezona plná tělesnosti i štěbetání ptáků. Myslíte si, že se mezi sebou dorozumí česká sýkorka a tropický tukan? Ano, i to se dozvíte v našem Magazínu! Na závěr vám naši nejmenší diváci poví, jak se jim líbilo představení BatoLaterny. Ptali jsme se ročního Olivera a čtyřleté Mařenky. Tak schválně, jaké budou jejich recenze?!    V dubnovém Magazínu jsme vám doporučovali:  podcastový Speciál: Musica non grata – Nežádoucí hudba https://open.spotify.com/episode/6MxiWKfTz5bu57vEbygJy8?si=768a56b402d94a10 [https://open.spotify.com/episode/6MxiWKfTz5bu57vEbygJy8?si=768a56b402d94a10]

Zdálo se, že covidová pandemie pomalu utichne. Místo ní začala hlasitá válka… Rusko napadlo Ukrajinu. Ani podcastový Magazín nemůže být zticha. Co dělá Národní divadlo pro Ukrajinu? Ve středu 2.3. proběhl Emergency briefing v rámci ND talks s novinářem Ondřejem Soukupem a ukrajinistkou Lenkou Víchovou, která se nedávno vrátila z Kyjeva. Česko-ukrajinská básnířka Marie Iljašenko mluvila o ukrajinské próze a poezii, ale také o tom, že básnici dnes drží místo pera a tužky v rukou zbraně. V Magazínu uslyšíte ukázky ukrajinské poezie z úst herců Národního divadla. Jak pomáhají studenti AMU příchozím z Ukrajiny? Jak pomáhá ukrajinským tanečníkům, tanečnicím a dětem soubor Baletu? Proběhla také slavnostní premiéra filmu Daniely Špinar Idiot. Uvedení vyvolalo drobnou kontroverzi. Dramaturgyně Ilona Smejkalová vysvětluje, proč velikán ruské literatury F.M.Dostojevskij rozhodně nemůže za Putina.

Jeden večer, tři tváře současného tance, tři významní choreografové. Forsythe, Clug a McGregor. Co je spojuje? Čistá radost z pohybu, zkoumání možností lidského těla, objevování estetiky, cizelování výtvarného pojetí, přesahy od tance dál k výtvarnu, k hudbě, ale také k filozofii. A tohle všechno vede Kateřinu Hanáčkovou, PR Baletu Národního divadla, k otázce, zda lze bez umění vůbec žít?! Triptych baletů otevírá The Second Detail Williama Forsytha. Co udělá s přesnou strukturou příchod Cate, tanečnice v bílých šatech? Odpoví vám přímo sólistka Baletu ND Kristýna Němečková, která zažívá všechny tři pohybové rejstříky na vlastní tělo. Následuje hravý Handman Edwarda Cluga, „shooting star" světové choreografie. Nad tím, co v divácích vyvolává ikonický moment tanečníků v kruhu, se zamýšlí taneční teoretička Zuzana Rafajová. Večer uzavírá choreografie Eden | Eden Wayna McGregora. Už jste někdy viděli balet o klonování?    Možná při poslechu zjistíte, že abstraktních baletů není třeba se bát. A vyrazíte do Státní opery objevovat krásy současného tance a hledat v něm svoje vlastní příběhy…    Hudba podcastu je hudbou inscenace. The Second Detail: Thom Willems. Handman: Milko Lazar pro soubor NDT a skladby Justina Hurwitze z filmu Whiplash. Eden | Eden: opera Three tales Steva Reicha. 

Matěj Petrák je akrobat, mim, herec a Kluk. Kluk s velkým K. Tak se totiž jmenuje postava, kterou ztvárnil v inscenaci Laterny magiky Zázrak (S)tvoření v režii Radima Vizváryho. Kluk se nudí a nechá se vtáhnout do světa z papíru. Co tam najde? Co se tam naučí? A co se skrze Kluka naučil Matěj? Kde bere křehkost? A jak do toho zapadá klub rváčů?! V podcastu V roli hledá Lucie Kryzová, kde se postava setkává se svým interpretem. Kdo je Kluk a kdo je Matěj Petrák?   V podcastu hraje hudba z inscenace Zázrak (s)tvoření skladatele Iva Sedláčka. 

K jádru věci: PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY   Spisovatel Milan Kundera popsal operní Příhody lišky Bystroušky jako drásavou idylu. Sám Leoš Janáček v korespondenci píše, že je to veselá věc se smutným koncem. Je jedna z nejproslulejších českých oper pohádka, bajka, groteska, nebo snad existenciální podobenství o cyklu života? Janáček ve svém plnokrevném díle na motivy ilustrované novinové série Rudolfa Těsnohlídka konfrontuje svět lidí se světem zvířat. A titulní hrdinka, Liška Bystrouška, si posteskne: “Hrozná zvířata, ti lidé.”. Má svět zvířat svůj řád, zatímco ten lidský je jeden velký chaos? A víte, jak probíhají liščí námluvy? A proč má liška prvorepublikové šaty charlestonky? Podcastem o hravé, poetické, ale i mírně erotické inscenaci vás provede dramaturg opery Ondřej Hučín. A uslyšíte také režiséra inscenace Ondřeje Havelku.

V novém podcastovém Speciálu se dramaturgyně činohry Národního divadla Nina Jaques zamýšlí nad nezvratnými klimatickými změnami a zodpovědností každého z nás, tedy včetně divadla, vůči naší planetě. Vědci bijí na poplach, naštěstí se pomalu mění i klima ve společnosti a lidé začínají víc přemýšlet o udržitelnosti. Jak se k tomu postaví divadlo? A nemáme tím na mysli jen současné drama, které často naše ne příliš nadějné vyhlídky budoucnosti reflektuje. Co divadlo jako instituce? Může být běžný divadelní provoz víc ekologický? A nebude snaha o udržitelnost omezovat tvůrčí svobodu? Nina Jaques si přizvala konzultantku pro udržitelnost Národního divadla Michaelu Rýgrovou a na palčivými otázkami se zamýšlí společně s uměleckým ředitelem sekce výroby Martinem Černým a také se scénografem Draganem Stojčevskim. Speciál nabídne tři kroky k udržitelnému divadlu. Národní divadlo chce jít příkladem - věděli jste například, že teplý vzduch z divadelních sálu ohřívá sprchy v šatnách herců?!    V podcastu zněla hudba Jiřího Hájka z inscenace Pýcha a předsudek a ukázky ze zpravodajství Deutsche Welle a BBC News.

Lucie Juřičková a David Matásek vás vítají v roce 2022! A přicházejí s inspirací na čtyři novoroční předsevzetí! Soubor opery vám poradí, jak si v novém roce lépe organizovat čas. V lednu je totiž čekají hned tři premiéry - hořce komická opera Cosi van tutte, bouřlivý Bludný Holanďan a drásající Káťa Kabanová. Jak se to dá všechno stihnout?! Kdo vyrábí všechny ty dekorace, rekvizity, kostýmy, paruky? Umělecký ředitel výroby Martin Černý prozradí, jak se na operní premiéry chystají v ateliérech a dílnách Národního divadla. Pokud vaše předsevzetí souvisí s láskou, poslechněte si reportáž z baletu. První sólista Adam Zvonař se právě začal připravovat na roli Romea ve slavném Prokofjevově baletu. V činohře proběhla v prosinci první čtená zkouška hry Otec hlídá dceru - o tom, co znamená být mužem, otcem a také o táboření. Tři muži, tři otcové a tři inscenátoři - režisér Jan Frič, dramaturg Jan Tošovský a autor hry Ondřej Novotný - vám tak možná dají pár rodičovských rad. A taky si přejme do nového roku méně strachu. Jen na jevišti se to nepočítá. Soubor Laterny magiky totiž připravuje inscenaci ze života a tvorby samotného mistra hororu Edgara Allana Poea. Tak ať vám ta předsevzetí co nejdéle vydrží!  V lednovém magazínu jsme vám doporučovali:  K jádru věci: LOUSKÁČEK  Magazín: Národ tobě v listopadu - o přípravách inscenace Batolaterna  V Magazínu jste slyšeli tyto hudební ukázky:  Leoš Janáček: Káťa Kabanová - v podání Orchestru Národního divadla a Sboru Státní opery, dirigent Jaroslav Krombholc. Sergej Prokofjev: Romeo a Julie - v podání Filharmonie New York, dirigent Dimitri Mitropoulos. Ukázka ze zkoušky baletu - korepetice Giovanni Curelli. 

Balet P.I.Čajkovského Louskáček je nerozlučně spjat s vánočními svátky. Pro mnohé diváky se z každoroční návštěvy Louskáčka stal rituál, ostatně všechna vánoční představení bývají okamžitě vyprodána. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Youriho Vàmose, jehož nastudování je inspirováno Vánoční koledou Charlese Dickense. Poslechněte si příběh předvánočního Londýna 19.století, kde Klárka hledá vysněného prince. Klidné svátky jsou ale v ohrožení, ne všechny postavy mají dobré úmysly. Ale nebojte se, kouzlo Vánoc je natolik mocné, že dokáže proměnit i lidské povahy. Podcastem vás provede PR baletu Kateřina Hanáčková. O magii a kouzlech Vánoc mluví také baletní mistr Alexej Afanasijev a demisólista Marek Svobodník.    K poslechu našeho podcastu doporučujeme: nalijte si vaječný koňak (nebo sklenici mléka, pakliže nejste plnoletí), zapalte si svíčku, zachumlejte se do měkké deky, zmáčkněte play… A pak už jen zavřete oči a poslouchejte. Slyšíte? To jsou Vánoce…    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

V prosincovém Magazínu možná Lucie Juřičková přesvědčí Davida Matáska, aby zazpíval nějakou tu koledu. Nevěřite? Poslouchejte. A uslyšíte také, jak se sedm členů baletního souboru stalo na okamžik choreografy. Dvě tanečnice a pět tanečníků představili své choreografie během dvou večerů s názvem Dance lab. Jak nad tvorbou přemýšleli? Rebecca Mabin, Frazer Roach a Matěj Šust nám řeknou, co je inspirovalo. Robot Radius naplnil své poslání a odjel do Dubaje na Expo reprezentovat českou účast. Jak se to povedlo a co říkali diváci? Tenorista Petr Nekoranec získal prestižní ocenění Vincero World Singing Competiton! Jsou pro něj ceny radost, nebo spíš závazek? A jak se vyrovnává se stresem? Petr Nekoranec si povídal v rozhovoru s Lucií Kryzovou. Činohra dělá inventuru. Večery s názvem ND talks dostaly podtitul inventura. Odcházející umělecké vedení se ohlíží zpátky a rekapituluje. Jak ND talks probíhají? A co dalšího se děje v našich souborech v tomto předvánočním čase? A co ta koleda? Bude?  V prosincovém Magazínu jsme vám doporučovali:  K jádru věci: ROBOT RADIUS - https://open.spotify.com/episode/2UdDMNbHRTHKCUSyHQUI3j?si=AHuh-huBRCipUrZ9fPYrYQ SOUTĚŽ: Své nahrávky posílejte na email podcast@narodni-divadlo.cz [podcast@narodni-divadlo.cz] do 16.12. Výsledky budou zveřejněny v dalším díle Magazínu. 

Sólista Opery Národního divadla, barytonista Ivan Kusnjer, oslavil 10. listopadu 70. narozeniny. A jak říká postava Žalářníka Beneše ve Smetanově Daliborovi: „Čtyřicet let již tomu bude, co věrně konám službu svou.“, tak i Ivan Kusnjer působí v Národním divadle bezmála čtyřicet let. Za tři ze svých mnoha nezapomenutelných rolí získal tři prestižní ceny Thálie. První ocenění získal za ztvárnění role Tonia v Leoncavallových Komediantech v roce 1994, druhou za roli Krále Jiřího v Osmi písních pro šíleného krále Petera Maxwella Daviese v roce 1997 a třetí za Voka Vítkovice ve Smetanově Čertově stěně v roce 2001. Skrze tyto tři role se Ivan Kusnjer ohlédne za svou pěveckou dráhou. Aktuálně jej můžete vidět na našich jevištích v inscenacích Její pastorkyňa, Prodaná nevěsta a Rusalka. Podcastem o nezaměnitelném barytonu Ivana Kusnjera vás provede Beno Blachut ml., dramaturg opery.    Hudební ukázky pocházejí ze tří zmíněných inscenací Národního divadla:    Ruggero Leoncavallo: Komedianti, Prolog - role Tonia, 1994/95  Peter Maxwell Davies: Osm písní pro šíleného krále (v rámci inscenace Šílenství a vášeň) - role Krále Jiřího, 1996/97  Bedřich Smetana: Čertova stěna, role Voka Vítkovice, 2001/02 

„Dá se vyprávět příběh pravdivě? Ex post?“ Vesmír myšlenek. Výprava do vlastní mysli. Má svět smysl? Je skutečný, nebo jsou skutečné jenom moje myšlenky? Hlavní hrdina Witold prchá z dusné Varšavy do Zakopaného, někde pod Tatrami. Potká kamaráda Fuchse a ubytují se v penzionu. Je nesnesitelné vedro, v noci nelze spát, tělo je zpocené a mysl přehřátá. A všude se objevují jakási znamení. Oběšený vrabec. Šipka na stropě. Znetvořený ret hospodyně. Opravdu někam ukazují, nebo je to všechno jen výplod Witoldovy hořečnaté mysli? Autor předlohy Witold Gombrowicz, jeden z nejvýznamnějších polských spisovatelů 20. století, je často považován za předchůdce existencialismu. Byl třikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Potřetí mu unikla jen o jediný hlas. Pak zemřel. A Nobelova cena se uděluje pouze žijícím autorům. Jeho román Kosmos je „filozofický thriller“. Inscenací vás provede její dramaturg Jan Tošovský, režisér Ivan Buraj a herec Matyáš Řežníček. Upozornění: podcast Kosmos může způsobovat závrať. Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.  

Lucie Juřičková a David Matásek ze studia volají: „Kultura je bezpečná! Tak pojďte do divadla.“ Listopadové vydání podcastového Magazínu je plné silných ženských hrdinek. Na jevišti Stavovského divadla měla minulý týden premiéru nekompromisní Vassa Železnovová v podání Zuzany Stivínové. Kdo je Vassa a proč stojí na okraji změny? - na to odpoví režisér inscenace Jan Frič a dramaturgyně Marta Ljubková. Soubor opery se chystá na premiéru dvou oper v jednom večeru, jejichž společným jmenovatelem je také Žena a svět. Satirickou operní miniaturu Kurta Weilla a dramatika Bertolda Brechta Sedm smrtelných hříchů zkouší Dagmar Pecková, která se tak vrací na naše jeviště. A na náročnou roli Ženy v Schönbergově studii ženské duše s názvem Očekávání se připravuje Petra Alvarez Šimková. Soubor Laterny magiky chystá unikátní projekt - pro ty nejmenší diváky! Inscenace s názvem BatoLaterna bude mít premiéru na jaře, ale už teď se připravuje scéna tak, aby šla prolézt i ožužlat. A balet má za sebou premiéru komponované inscenace z děl tří současných choreografů Forsythe | Clug | McGregor - a zvládli to bravurně! Tohle všechno a mnohem víc se dozvíte v našem Magazínu!    V listopadovém Magazínu jsme vám doporučovali tyto epizody našich podcastů:  O hudbě v době, kdy Evropu zachvátil temný stín nacismu: Speciál: Musica non grata - Nežádoucí hudba  - https://open.spotify.com/episode/6MxiWKfTz5bu57vEbygJy8?si=pqQ9z1iORXay106_mSAN6Q [https://open.spotify.com/episode/6MxiWKfTz5bu57vEbygJy8?si=pqQ9z1iORXay106_mSAN6Q] O přípravách baletu Forsythe | Clug | McGregor jsme hovořili už v květnovém Magazínu: Magazín: Národ tobě v květnu 2021 - https://open.spotify.com/episode/7zB7CI8muAKHP53AgL0EN0?si=a2Qiq-t8SIS_YnHnB3ypxg [https://open.spotify.com/episode/7zB7CI8muAKHP53AgL0EN0?si=a2Qiq-t8SIS_YnHnB3ypxg] O rezidenci běloruských dramatiček a jejich cestě za svobodou: Speciál: Cesta za svobodou (běloruské dramatičky) - https://open.spotify.com/episode/7zB7CI8muAKHP53AgL0EN0?si=a2Qiq-t8SIS_YnHnB3ypxg [https://open.spotify.com/episode/7zB7CI8muAKHP53AgL0EN0?si=a2Qiq-t8SIS_YnHnB3ypxg]   V podcastu byla užita tato hudební nahrávka jako ukázka Schönbergova Očekávání:  Arnold Schönberg: Erwartung Žena – Jessye Norman Metropolitan Opera Orchestra Dirigent – James Levine Vydavatelství – Philips Digital Classics

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo, být posledním člověkem na zemi?! Performer a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry se v inscenaci Robot Radius ocitne právě v této situaci. Je na jevišti skoro sám, jediným partnerem je mu muzikant Michal Pavlíček. A oba jsou lapeni moderní technologií. Režisérka Miřenka Čechová vypráví dystopickou vizi budoucnosti, kde svět zcela ovládla umělá inteligence. A náš poslední člověk se musí rozhodnout - dokončí systém a stane se sám jeho součástí, nebo se vzepře?! Inscenace Robot Radius vznikla na popud Kanceláře české účasti na výstavě Expo 2020 v Dubaji a je inspirována hrou Karla Čapka R.U.R., která vloni oslavila 100 let od premiéry. Podcastem vás provede režisérka inscenace Miřenka Čechová, poslední člověk na zemi Radim Vizváry a muzikant Michal Pavlíček. Digitální technologie v inscenaci ovládá Jan Hladil a František Pecháček a o light design se stará Karel Šimek. Hudba inscenace i podcastu je autorskou hudbou Michala Pavlíčka. Můžeme? Nastavení. Kalibrace. Systém je připraven. Stačí zmáčknout "play".    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Národní divadlo, to je nejen živým divadelním centrem současnosti, ale také součástí naší národní paměti. Vypravte se s námi v dnešním Speciálu do historie. Dramaturg opery Ondřej Hučín vás vezme na Anenské náměstí do útrob tajemného hudebního archivu Národního divadla. Nevěřili byste, jaké poklady se zde ukrývají - rukopisy těch největších mistrů nedozírné hodnoty, kterých se pomalu bojíte dotknout. Ale také třeba kresbičky a zápisky hráčů a pěvců, kteří se nudili na zkoušce, a na okraj not si zapsali, kolik právě stojí třeba buřt. Uslyšíte také vedoucího archivu Matěje Dočekala a herce činohry Národního divadla Jindřišku Dudziakovou a Petra Vančuru.   V podcastu jsou užity hudební ukázky z těchto nahrávek:   W. A. Mozart: Così fan tutte (TELDEC) Ferrando – Deon van der Walt, Guglielmo – Gilles Cachemaille, Don Alfonso – Thomas Hampson, Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam, dirigent – Nikolaus Harnoncourt L. van Beethoven: Fidelio (Deutsche Grammophon) Berliner Philharmoniker, dirigent – Herbert von Karajan L. Janáček: Její pastorkyňa (Supraphon) Jenůfa – Gabriela Beňačková, Števa – Vladimír Krejčík, Sbor a Orchestr Janáčkovy opery v Brně, sbormistr – Josef Pančík, dirigent – František Jílek A. Dvořák: Rusalka (Supraphon) Hajný – Jindřich Jindrák, Kuchtík – Jiřina Marková, České filharmonie, dirigent – Václav Neumann B. Martinů: Juliette - (Supraphon) Michel – Ivo Žídek, Orchestr Národního divadla, dirigent – Jaroslav Krombholc B. Smetana: Slavnostní předehra C dur (Supraphon) Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent – Vladimír Válek B. Martinů: Hry o Marii (Supraphon) Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, sbormistr – Milan Malý, Symfonický orchestr hl. m. Prahy, dirigent – Jiří Bělohlávek R. Wagner: Parsifal (Deutsche Grammophon) Berliner Philharmoniker, dirigent – Herbert von Karajan R. Strauss: Elektra (Deutsche Grammophon) Sólistky – Annette Jahns, Gabriele Sima, Elisabeth Wilke, Anne Schwanewilms, Katerina Beranova, Helga Termer, Wiener Philharmoniker, dirigent - Giuseppe Sinopoli L. Janáček: Výlety páně Broučkovy (Supraphon) Würfl – Karel Berman, Sbor a Orchestr Národního divadla, sbormistr – Vladivoj Jankovský, dirigent – Václav Neumann  A. Dvořák: Stabat mater (Supraphon) Pražský filharmonický sbor, Česká filharmonie, dirigent – Wolfgang Sawallisch 

Dobrý den, vítejte v mé zemi! Venku prší a do hlediště divadla teče. Posaďte se tedy na jeviště. A poslouchejte. Ze šesti herců se stanou vypravěči. A vypráví malé temné bajky Ascania Celestiniho. Celestini je představitelem italského „vyprávěného divadla“. Je to divadlo slova, hry s jazykem a s přísnou logikou, jak to popsala režisérka inscenace Petra Tejnorová. A tak se dozvíte například to, že jsou na světě dva druhy lidí - ti s deštníkem a ti bez deštníku. Ti bez deštníku lidem s deštníkem pochopitelně závidí. Co se mezi nimi stane?! Trefné metafory světa, ve kterém žijeme, plné ironie, humoru a provokace. Vypravěčem podcastu o inscenaci Proslov k národu je dramaturg Jan Tošovský, dále uslyšíte režisérku Petru Tejnorovou a hudebního skladatele Ian Mikisku.     Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Jaký bude podzim v Národním divadle? Lucie Juřičková a David Matásek vás provedou říjnovým vydáním podcastového Magazínu. Uslyšíte reportáže hned ze dvou zářijových premiér. Pokud chcete pohladit po duši pohádkou s velkolepou výpravou, vydejte se do Státní opery na baletní Spící krasavici. A co na premiéru říkala baletní legenda Márcia Haydée? Pokud chcete naopak rozdráždit smysly moderní technologií, vydejte se do Laterny magiky na inscenaci Robot Radius. Robot se nyní vydává reprezentovat do Dubaje na Expo 2020. Lucie Kryzová si po premiéře povídala s generálním komisařem české účasti na Expu 2020, panem Jiřím Františkem Potužníkem, a také s muzikantem Michalem Pavlíčkem. V září proběhlo také scénické čtení textů mladých studentek o politice - zakončení projektu Člověk a politika. Studentky sbíraly autentické rozhovory o politice, z nichž pak vznikly dva dramatické texty. Jak to dopadlo? A co připravuje opera? Režisérka Magdalena Švecová právě zkouší Rossiniho Lazebníka sevillského. Dozvíte se, jak se dělá humor v opeře a proč je na plakátu kaktus?! Tak na viděnou v divadle!    V říjnovém magazínu jsme doporučovali tyto epizody našeho podcastu:  K jádru věci: SPÍCÍ KRASAVICE - https://open.spotify.com/episode/5Rv9TFRmNNdEWEFDbtnYej?si=HTj7WXVAT9G3VXojWkVRGQ&dl_branch=1 [https://open.spotify.com/episode/5Rv9TFRmNNdEWEFDbtnYej?si=HTj7WXVAT9G3VXojWkVRGQ&dl_branch=1] Magazín: Národ tobě v červnu 2021 - o přípravách inscenace Robot Radius - https://open.spotify.com/episode/7DGUPeDALOSM8hU1tXWjBb?si=qvnSKM64R_KLNR430ls-_A&dl_branch=1 [https://open.spotify.com/episode/7DGUPeDALOSM8hU1tXWjBb?si=qvnSKM64R_KLNR430ls-_A&dl_branch=1] Speciál: Nebýt lhostejný - Divadlo, mládí a politika - https://open.spotify.com/episode/3Rm54s3atKp29sNvYOAVAd?si=sLxZArAjTZu2kgathhoiLA&dl_branch=1 [https://open.spotify.com/episode/3Rm54s3atKp29sNvYOAVAd?si=sLxZArAjTZu2kgathhoiLA&dl_branch=1] Speciál: Orchestr – Motor pod kapotou opery - https://open.spotify.com/episode/4W9XJ2WOg4vs6rFuL7CAJr?si=b15796dc960841e2 [https://open.spotify.com/episode/4W9XJ2WOg4vs6rFuL7CAJr?si=b15796dc960841e2] 

Už jste někdy tančili ve Stavovském divadle mezi sedadly s modrým sametem? To jste ještě neviděli inscenaci Stát jsem já! Syrově krutá a zároveň neuvěřitelně vtipná současná hra francouzského režiséra Vincenta Macaigne boří hranici mezi jevištěm a hledištěm. Postapokalyptická hra z roku 2017 je navíc takřka prorocká - na začátku se postavy loučí s mrtvou Itálií, mrtvou Anglií, mrtvým Španělskem. A veřejná generálka naší inscenace se odehrála vloni na jaře, přesně den předtím, než se u nás zavřela divadla a v Itálii umíraly tisíce lidí. Svět je na pokraji zkázy, politici svádějí populistické boje o moc, ale hlavní je zábava! Ostatně jedna z postav říká: “Svět se nemusí zachraňovat, svět se musí bavit.”. Marie má být znásilněna andělem a přivést na svět nového Proroka - může však být tenhle svět ještě zachráněn?! Postmoderní inscenací vás provede dramaturgyně Marta Ljubková. Uslyšíte také režiséra inscenace Jana Mikuláška, scénografa Marka Cpina a herce Roberta Mikluše.   S režisérem Janem Mikuláškem a scénografem Markem Cpinem jsme natáčeli na dálku, omlouváme se za možnou horší kvalitu zvuku.    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

FAUST! Divadelní zážitek na samé hranici pekla. Geothovo monumentální dílo, které - hráno v celku - trvalo by několik desítek hodin. V německém kontextu je mýtus o překračování hranic člověka dobře známý. Ale u nás? Všichni víme, že Faust upíše duši Mefistovi. Možná také, že zničí život Markétce. Ale tušíte, o čem je druhý díl tohoto klasicitního opusu? A víte, že se na začátku vsadí s Mefistem o Faustovu duši samotný Bůh?  Inscenační tým režiséra Jana Friče se ptá, kdo je Faust 21.století. A ďábel? Inscenací v novém jevištním překladu básníka Radka Malého o lidské zpupnosti a páchání zvěrstva ve jménu dobra vás provede dramaturgyně činohry Národního divadla Marta Ljubková společně s režisérem Janem Fričem. A o tom, proč stojí na scéně kamion vám poví scénograf Dragan Stojčevski. Vydejte se s nimi na pouť světem s ďáblem po boku…    Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.