Naše nej...

Přestože je jablkům a hruškám víc než 150 let, vypadají naprosto věrohodně. Regionální muzeum v Chrudimi se může pochlubit největší sbírkou Arnoldiho modelů ovoce v Česku.

Hned po vylepení je lidé často strhávali a odnášeli domů. Muchovy plakáty s typickými secesními motivy se staly fenoménem už v době svého vzniku. Třetinu plakátové tvorby světoznámého umělce uvidíte v chrudimském muzeu.

Krajské technické muzeum návštěvníkům otevřelo nové expozice. Jedna z nich přibližuje vývoj cyklistiky v nejrůznějších souvislostech, které vás jistě překvapí. A taky pobaví.

V Africkém muzeu Dr. Emila Holuba v Holicích si můžete prohlédnout vzácné artefakty a exotická zvířata. Uvidíte tam ale i osobní věci manželů Holubových, se kterými prožívali dobrodružství na svých cestách.

K ikonickým exponátům Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích patří vycpaný šimpanz. Slavného cestovatele doprovázel při jeho druhé cestě do nitra Afriky. Život zvířecího mazlíčka zřejmě ukončila lest domorodého kmene.

Krajské technické muzeum ve Vysokém Mýtě vstupuje do své první návštěvnické sezóny. Kromě nových stálých expozic nabízí také tzv. otevřené depozitáře. Prohlédnout si v nich můžete předměty a artefakty, které po desítky let zůstávaly ukryté před zraky návštěvníků.

Městské muzeum a galerie Hlinsko pečuje o kolekci obrazů Františka Kavána. K výjimečným dílům patří obraz krkonošské chalupy. Kaván ji totiž namaloval na samém počátku své umělecké dráhy.

Návštěva hlineckého muzea může začít docela vesele. Vždyť vám na uvítanou zahraje téměř celá kapela. Více než stoletý orchestrion je plně funkční a svými písničkami si vydělává na další údržbu.

Sbírka zbraní a militárií Východočeského muzea v Pardubicích patří k nejvýznamnějším v Česku. Najdeme v ní řadu výjimečných kousků, mezi nimi i lovecké zbraně Josefa Vágnera. Od května je uvidíte na výstavě.

K pokladům Městského muzea Lanškroun patří historické klenoty, které vznikly v místní továrně na zlaté a stříbrné zboží. Ta jejího zakladatele i Lanškroun proslavila v mnoha zemích Evropy.

Žertovné figurky, jemná mimika i propracované dáliny. Rukopis malíře Jarolíma Štantejského se nezapře. Betlém vytvořil už v 19. století, navíc právě v Litomyšli.

Nikdo zatím neví, jak a kdy se zvláštní mince, vyražená v německém městě Ulm, dostala do Chrudimi. Jisté ale je, že vznikla za poměrně dramatických okolností. Šlo totiž o výkupné.

Orlické muzeum v Chocni vzniklo v roce 1908. Už od samého počátku se snažilo rozšiřovat přírodovědnou sbírku. Podsbírky hmyzu nebo ptáků už mají dnes svým způsobem i historickou hodnotu.

Zápis v historickém sbírkovém fondu Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě říká, že zdobený opasek patřil glavarům, bojovníkům z Černé Hory. Jak ale ukázal badatelský výzkum, pás byl součástí ženského kroje.

Hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže má velmi dávnou historii, vznikl pravděpodobně už v románském období. Jeho rozšiřování ale omezila železnice.

Nedaleko hlineckého nádraží stojí jedinečný historický dům, který si nechal v roce 1924 postavit majitel žulových lomů Jiří Matula. Ke spolupráci přizval slavného českého architekta Josefa Skřivánka.

Zajímavý dům v ronovské Čáslavské ulici je plný odkazů, které do jeho architektury a interiéru před téměř sto lety vtiskl významný český umělec František Bílek.

V zahradě si sedí jako těžký dort. Tak architekt David Vávra charakterizoval známou choceňskou vilu. V poklidu si naštěstí sedí dál, jen její okolí se tak trochu proměnilo…

Rudolf a Marie Prchalovi si před devadesáti lety nechali postavit dům. Nikdy v něm ale nebydleli.

Dobříkov u Vysokého Mýta si prvorepublikový politik Václav Klofáč zamiloval. Do obce přivezl kostelík a na místě středověké tvrze si postavil dům. Rád v něm vítal nejen slavné osobnosti, ale i obyčejné lidi.

Francouzská okna a fasáda z neomítaných cihel. To je typický rukopis slavného architekta Otakara Novotného. Před více než sto lety ho ke spolupráci na projektech svého domu a sokolovny získal holický lékař a mecenáš Čeněk Zemánek.

Kombinace vody, skal, staletých dubů i místních příběhů vždycky zabere. Na romantickou procházku se můžete navíc vydat pěšky přímo z města. Přírodní rezervace Peliny totiž leží na okraji Chocně.

Je to jedna z největších expozic svého druhu v Česku. Muzeum motýlů a brouků v Hlinsku přivítalo první návštěvníky letos na podzim. Jeho zakladatel Oldřiich Černý ale svoji sbírku dával dohromady čtyřicet let.

Nedostatek pitné vody nehrozí. Chrudim, Pardubice i Hradec Králové si mohou vypomáhat. A to díky soustavě technologických zařízení, která mají od letošního roku ještě vyšší kvalitu.

Před dvanácti lety začal zakladatel trampského muzea Jiří Fred Jedlička z Holic hledat místo, kde by rozsáhlou sbírku tisíců předmětů ze světa trampingu vystavil. Teď už připravuje stálou expozici.

Východočeské muzeum v Pardubicích opatruje monumentální vázu se zajímavým příběhem. Knížecí rodina Auerspergů ji před více než 100 lety darovala novomanželům ze Slatiňan.

Zámecké valy v Pardubicích patří mezi nejzachovalejší opevnění svého druhu v Česku. Na naučné stezce si můžete prohlédnout unikátní pernštejnská děla. Kam kdysi mířila?

V roce 2017 akciová společnost MD logistika zprovoznila velkokapacitní mrazírenskou komoru. V lednu letošního roku ji rozšířila o novou halu. Své zboží v ní skladují výrobci, velkoobchody a obchodní řetězce.

Pravěká studna, kterou archeologové objevili při záchranném výzkumu na trase komunikace D35 u Ostrova na Chrudimsku v roce 2018, je nejstarší datovaná dřevěná konstrukce na světě. Během ledna by z Litomyšle měla zamířit do Východočeského muzea v Pardubicích.

Hřbitov u obce Dřevíkov na Chrudimsku je jedním z mála vesnických židovských hřbitovů v našem kraji. Pod korunami stromů si stále střeží svá tajemství.

Dlouhá nebo kratší procházka a hlavně spousta zajímavých informací. To vás čeká v muzeu v přírodě, které představuje unikátní lokality Orlicko-Třebovska.

V Česku už vznikla řada stezek v korunách stromů. Pravděpodobně ten nejkratší vyhlídkový chodník najdete v Čisté u Litomyšle. Jeho středobodem se stala Fajmonova lípa.

Drátěný anděl se zrodil pod rukama kastelánky Nového zámku u Lanškrouna Krasavy Šerkopové. Ta je držitelkou dvou českých rekordů v technice drátování. Největší z andělů je překonává.

Někomu to může znít jako protimluv – poslední léta jsem coby dokumentarista Paměti národa vedl desítky biografických rozhovorů s Němci. Tedy s posledními žijícími účastníky nuceného vysídlení z poválečného Československa. Nic rozporuplného v tom ale nehledejte. Paměť národa zaznamenává vzpomínky na klíčové události naší historie. A mezi ně odsun skoro tří milionů obyvatel této země patří.

Tmavá fortna je nejužší a nejdelší zaklenutý průchod v našem kraji, který pochází ze středověku. Kdysi tuhle cestu skrze chrudimské opevnění využívali třeba soukeníci. Ozvěnu v Myší díře si děti užívají dodnes.