Nebát se.

Odvaha pro nás není zásadní téma, důležitá je pro pouhou polovinu Čechů. Za odvážné považujeme členy rodiny nebo pár jmen z historie, nikoliv sebe. Společné vzory současné odvahy nám chybí úplně. Tak lze shrnout některé ze závěrů sociologického výzkumu společnosti Behavio Lab. Vedoucí výzkumu Vojtěch Prokeš představuje poznatky o Češích, které navazují na výzkum o strachu z roku 2020. Proč je těžké odvahu vědecky zkoumat? Patří odvaha jen do časů krize? A jak odvahu cíleně budovat?

„Nikdy nebudeme vědět všechno. Nebudeme dělat dokonalá rozhodnutí. Dokonalost neexistuje a existovat nebude,“ říká populární moderátor Daniel Stach, který není vědcem, ale přesto se stal symbolem vědy a její popularizace. Proč se podle něj někteří lidé vědy bojí? Jak spolu souvisí věda a odvaha? Co nám dala a vzala pandemie a válka na Ukrajině, a jak nám může věda pomoci v politice? Na to všechno jsme se ptali. A vy se na to můžete podívat!

Režisérka a herečka Tereza Nvotová se po veřejném oznámení, že neplánuje mít děti, setkala mimo jiné s nepochopením a odsouzením, které podle ní vychází ze strachu z neznámého. Ten vnímá jako příčinu velkého množství zla, i proto natáčí filmy o zásadních sociálních tématech jako je například sexuální násilí. Jak se snaží prolomit mlčení? Proč bychom si měli přát multikulturní společnost? A proč je důležité nejen pomáhat, ale i umět si nechat pomoct? Podívejte se na další rozhovor Nebát se!

Zuzana Vránová založila Sousedský klub, protože jí vadilo, že se ve městech neznáme. Brzy začala pomáhat lidem v nouzi: seniorům, matkám samoživitelkám a nově lidem z Ukrajiny. A věří, že pomoc druhým je základem štěstí. Jak se brání altruistickému vyhoření, jak se vyrovnává s nevděkem? Podívejte se na vánoční rozhovor Nebát se!

Existuje způsob, jak se správně hádat? Existuje moment, kdy je správné ze vztahu odejít? Problémy a krizemi procházejí všechny partnerské vztahy. Psychoterapeut Honza Vojtko říká, že páry jsou většinou krizí překvapené. O vztah je vždy potřeba pečovat, všímat si nekomfortních věcí a s odvahou nastavovat hranice, umět někdy říct: už dost. O tom všem je další rozhovor Nebát se!

„Je zapotřebí se krizí nebát, jsou největším nástrojem sociální změny. Vždycky je to chirurgický řez. Když operujete slepák, taky vám nezbyde než člověka zranit,“ říká režisér Vít Klusák. Jakou máme my Češi povahu? Režisér Vít Klusák považuje za jedny z největších problémů současnosti populismus a nekomunikaci bublin. Co je jeho současný český sen? Podívejte se na celý rozhovor!

Lze aktuální krize chápat a řešit skrz humor? Jak vykládat svět plný rozporů a neupadnout přitom do cynismu? Spisovatel, publicista a sociolog Stanislav Biler se v popisu současné společnosti nebojí fatálních slov jako je krize nebo kolaps. Jak to jde dohromady s humorným nadhledem? A proč podle něj mocní nikdy nemohou být skutečně vtipní? Podívejte se na celý rozhovor!

Projela stopem Senegal, domluví se arabsky i persky a působí jako průvodkyně v Iráku, Sýrii nebo Mauretánii. Ze zemí, které procestovala, podává důležitá svědectví jako vědkyně, novinářka a fotografka. Kde bere odvahu Lenka Hrabalová? Jak bojuje proti stereotypům o ženách, Blízkém východě nebo Africe? A za jak dlouho v Iráku vyschne poslední řeka? Podívejte se na rozhovor!

Po letech zkoumání příčin kolapsu civilizací říká známý archeolog, že je potřeba si dát pozor na slovo kolaps. Neznamená podle něj apokalypsu, ale spíše radikální transformaci civilizací. Ty přestávají fungovat a rozvíjet se, pokud nezvládají krize, systém jejich fungování jim přerůstá přes hlavu a přijdou o zdroje energií. Přesto je profesor Bárta optimistou.

Novinář, publicista a skaut Erik Tabery se dlouhodobě zabývá nejen politikou, ale také českou povahou. Podle něj máme problém se sebevědomím, neumíme si stanovit ambiciózní cíle, ani si plně uvědomit propojení se světem. Mohou média přispět k vybudování důvěry? A jak může novinařina pomoci při hledání odvahy a v boji proti strachu? Podívejte se na celý rozhovor!

Mají Češi odvahu měnit svůj přístup k sexu, sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu násilí? Jaké by měly být tresty a jakou roli může hrát restorativní justice? A kde vůbec najít odvahu mluvit veřejně a otevřeně o tak náročných tématech? Johanna Nejedlová se se svou organizací Konsent tohle všechno snaží posouvat. Podívejte se na celý rozhovor!

V současnosti Tim pomáhá stovkám Ukrajinců, kteří „plavou“ (nebo se topí) v českém systému humanitární pomoci. Ten je prý někdy nevlídný, nepřehledný a přehnaně byrokratický. Stát se taky příliš spoléhá na pomoc dobrovolníků a neziskových organizací. Co by se podle něj dalo dělat lépe? A proč je část Čechů tak neempatická?

„Když nepiješ, jsi divný. Přitom je pro nás těžké přiznat si, že alkohol nezvládáme,“ říká Michaela Duffková, autorka Zápisníku alkoholičky a Zápisníku abstinentky. V důsledku konzumace alkoholu v ČR umírá ročně až sedm tisíc osob, více než milionu lidí u nás se týká rizikové pití. Podle Duffkové však krize spojená s alkoholismem teprve přijde a pomoci nebude dost pro všechny.

Honest Guide neboli Kluci z Prahy jsou dnes už světoznámá dvojice průvodců. Dva kluci, kteří točí videa nejen o Praze pro Čechy i cizince, ale i novináři, kteří odkrývají, mapují a pomáhají napravit nepoctivosti a křivdy. Falešní mniši, předražené dálniční známky či nepoctivé směnárny – Janek Rubeš a Honza Mikulka se snaží pomoci turistům už řadu let. Nevěnují se jen radám, co vidět a kam zajít.

Tomáš Kačo pochází z 11 dětí, vyrostl v ghettu, zažil si osobně předsudky vůči Romům. Přesto dokázal uspět, včetně možnosti vystoupit v legendární Carnegie Hall. Klíčem pro změnu je podle něj otevřená mysl: „Ať to je jiné jídlo, jiná vůně, jiná rasa, vždycky když je něco nového a odlišného, tak se toho bojí,“ říká klavírista a skladatel o Češích. Je podle něj důležité si uvědomit, že za každý problém mohou obě strany: „Nechci říkat, že to je jen majoritní společnost, že není otevřená. To samé funguje i u Romů, u menšiny, taky nejsou otevření. Mají bariéry, předsudky dané od rodičů.“

Moc soli i cukru, málo ovoce, nedostatek pohybu, kouření, alkohol, velké porce. Tři čtvrtiny Čechů mají nadváhu, pětina špatné stravovací návyky. Podle specialistky na výživu a nutriční epidemioložky Elišky Selinger je klíčové začít přemýšlet o jídle jinak a mít odvahu zlepšit naše stravovací návyky. Priorita by to neměla být jen individuální, ale celospolečenská.

Přišel při nehodě o patnáctiletého syna a o svých pocitech a zkušenostech se později rozhodl promluvit veřejně. O ztrátách mluví jako o propastech, prázdnotách nebo tajemstvích a tvrdí, že obecný recept na smíření se s nimi neexistuje. Pomoci může mluvit, být upřímný, čelit otázkám a být vděčný za lidi, kteří situaci autenticky prožívají s námi.

Miroslav Krobot, jak ho asi neznáte: nemlčí, vypráví, usmívá se a vtipkuje. V rozhovoru s Mariannou Stránskou ukázal, jak je jeho skutečná povaha vzdálená od Pepika Hnátka a dalších legendárně morousovitých filmových a divadelních rolí. Strach je podle Krobota ohromná inspirace a zveřejnit vlastní strachy osvobozuje.

“Zbavit se komunismu a ustrašenosti v nás je velký zápas,” říká v dalším díle nové série inspirativních rozhovorů NEBÁT SE zakladatel Milionu chvilek pro demokracii. Po zkušenosti s (úspěšnou) občanskou i (neúspěšnou) politickou angažovaností je stále optimistou, Česko prý má nejlepší roky před sebou a pomalu odchází z puberty. Jak se snaží rozeznávat dobré od zlého? Co jsou podle něj “správné” ho

“Na hory může lézt i máma od dětí, strach je moje pojistka,” říká nejúspěšnější česká horolezkyně. Máme jiný přístup k horolezcům mužům a ženám? “Na kopci rozdíly mezi muži a ženami nehrají žádnou roli, je to o hlavě,” odpovídá a dodává, že riskování se přirozeně vyčítá více ženám. Odvaha a strach podle ní jdou vždycky ruku v ruce a z hor si odnáší pokoru ke světu a životu, který v Česku žijeme.

Základem skautingu je odvaha dělat svět lepším. I proto skautští dobrovolníci pomáhají s následky každé krize, ať už je to tornádo, pandemie nebo válka na Ukrajině. „Není dobré se do pomoci vrhnout naplno a vyčerpat se. Myslete i na sebe,“ zdůrazňuje skautská mluvčí Bára Trojak v dalším díle nové série inspirativních rozhovorů NEBÁT SE. Pomoc druhým podle ní děti ani dospělé strachu nezbaví, ale u

Pomoc stovkám tisíc uprchlíků z Ukrajiny, dva roky covidové pandemie či vesnice srovnané se zemí po tornádu ukazují, jak důležitá je humanitární pomoc. Prvním hostem druhé série Nebát se je Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni: „Humanitární pomoc je potřeba ve chvíli, kdy si lidé nejsou schopni pomoci sami, dává jim naději do budoucna.“ Krize nám podle Pánka dávají možnost začít nad světem uvažovat jinak. Právě Česko se podle něj změnilo – chováme se po dlouhé době jako země s ideály, za které jsme ochotni se postavit.

Po uprchlících, Romech či ohrožení “tradiční rodiny” se koronavirus stal novým symbolem českého strachu. O sebe samotné se často bojí 13 % lidí a o svoje blízké dokonce 37 %. “Koronavirus je v tomto slova smyslu geniální symbol strachu, protože je jednoznačný, rozpoznatelný, kontrastní, je všude kolem nás a perfektně pracuje s potřebami, které když nemám uspokojené, tak se začínám bát, říká sociolog a skaut Vojtěch Prokeš.

Bohdan Bláhovec prodělal dětskou mozkovou obrnu, nebylo jisté, jestli bude mluvit, chodit. Dnes dělá nejen to, ale o svých zkušenostech také točí dokumentární filmy a dělá slam poetry. Jaké bylo být součástí prvních porevolučních tendencí k inkluzivnímu vzdělávání? Jak jeho okolí reaguje na odlišnost? A jak se cítil, když nedávno zažil přechodné ochrnutí?

Potřeboval dobře oddělit pracovní a osobní život. A tak si při posledním stěhování do nového bytu nezavedl internet a nemá chytrý telefon. „Nebyla to nějaká zásadní změna. Zkrátka jsem se díky tomu naučil říkat ne,“ říká Hynek Trojánek. Proč je podle něj nebezpečné spoléhat se výhradně na internet a elektronická řešení? Co znamená, že se internet "zužuje"? A jakých věcí bychom se měli držet, abychom dokázali vybalancovat rozumné zastoupení digitálního světa v našich životech?

Strach z LGBTQ+ je strach z neznámého, říká vědec a popularizátor Michal Pitoňák, který se tématu sexualit a společnosti dlouhodobě věnuje. Jak jsou na tom s tolerancí a přijímáním jiných sexualit Češi? Co pro něj znamená pojem "tradiční rodina"? A proč jsou coming outy problematické?

„Spousta lidí si myslí, že inkluze je o tom, že se odněkud objeví tisíce různě těžce znevýhodněných dětí a nějak pokazí to‚ do té doby dobré české školství‘. Není to tak. Inkluze je přirozený proces, musíme se bavit o tom, jak ji máme posunout. Pro dobro nejen znevýhodněných dětí, ale pro dobro všech dětí, které ve školách jsou,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. Jaké mýty kolem inkluze kolují ve společnosti a proč je pro český vzdělávací systém stále tak těžkým krokem?

Honza Kára, cestovatel, divadelník a kutil se rozhodl nevázat na představy jiných lidí o životě. Došel pěšky 3000 km z Nymburka na Gibraltar, plavil se na lodi postavené z PET lahví, vybavuje si dům renovovaným obsahem popelnic: „Kupovat si nové věci, udělat si radost, to je dneska úplně jako náboženství. Já mám zase víc radost z toho, když najdu něco, co někdo vyhodil.“ Podívejte se na další rozhovor Nebát se a udělejte dnes alespoň jednu věc JINAK!

Pamatujete si na dobu, kdy hrdinní Češi volali policii na muzikanty z Beninu, na lesní dělníky, či na kominíka v Domažlicích? Máloco Češi prožívají tolik a máloco je tolik rozděluje. Od tzv. Uprchlické krize z roku 2015 nám uběhlo 5 let, a Česko, Německo, ani jiný Evropský stát se zatím nehroutí. Polevila naše hysterie, nebo se uprchlíků stále k smrti bojíme? Na otázky ohledně migrace, vnitřního vysídlení a uprchlictví odpovídá ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Jak komunikovat o nejintimnějším lidském tématu? Co je v sexu normální a co nenormální? Jaký je například rozdíl mezi dvořením a sexuálním obtěžováním? Další rozhovor Nebát se s neurovědkyní a výzkumnou sexuoložkou Renátou Androvičovou odpovídá na zásadní otázky každého z nás.

"ZDÍLEJTE NEŽ TO ZMAŽOU!!!" Informační chaos, fake news, hoaxy. Sociální sítě nám přinesly do každodenního života jeden zásadní fenomén – válku názorů s pravdou. Jak vlastně dnes pravdu definujeme a co je to lež? Proč vás sociální sítě znají lépe, než se znáte vy sami? Jaké jsou nejbizarnější nesmysly na internetu? Podívejte se na rozhovor se spisovatelem, novinářem a spoluzakladatelem serveru Manipulatori.cz Petrem Nutilem.

Tereza Gafna Váňová působí na Lauderových školách a v Nadačním fondu obětem holocaustu. V současné době vedle výuky židovské výchovy vyrábí spolu se svou rodinou v odkazu svého zesnulého manžela košer víno. Jak nejmladší potomci obětí holokaustu zpracovávají přenesená traumata? Ukazuje tato generace, že i z těchto nejsilnějších traumat existuje cesta ven? A jaké hodnoty se vyzdvihují v židovské výuce?

Celosvětová virová nákaza nám nastavuje přísné zrcadlo lidské smrtelnosti. Pronásleduje vás strach ze smrti víc než dříve? A je to dobře, nebo špatně? Jak bychom měli se svými blízkými mluvit o umírání? Podívejte se na rozhovor Marianny Stránské s Martinem Loučkou, ředitelem Centra paliativní péče, psychologem a odborným asistentem, který v průběhu svého akademického života procestoval s paliativní péčí celou řadu prestižních univerzit a konferencí.

Může mít duchovní partnera a děti? A vařit pivo a mít tetování? Podoba křesťanské církve je předmětem mnoha sporů. Farářka Sandra Silná ji vidí jako otevřené společenství, které není postaveno na strachu a lidi nerozděluje. Proč je podle ní církev stále odtržená od společnosti? A je podle ní Bůh muž nebo žena?! Podívejte se na rozhovor o tom, že boření stereotypů má svůj smysl.

Jak se chováme v mezních situacích a jak jako národ reagujeme na různé totalitní režimy? Proč z nich někteří Češi vycházejí jako padouši a někteří jako hrdinové? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět se dlouhodobě zabývá tím, jak lidé reagují na strach a proč mu někteří odvážně čelí a někteří podléhají. A jak byste se v mezní situaci zachovali vy sami, co myslíte?!

Neúspěch je jako rozbitý talíř, život se s ním nehroutí. Lepší je žádat o prominutí, než o povolení. S tímto přístupem se Petr Glogar už po několikáté pouští do budování něčeho velkého prakticky od nuly. A protože NEBÁT SE ZAČÍNAT OD NULY bude v brzké budoucnosti bohužel téma pro spoustu lidí, dnešní díl patří právě tomuto knězi a terapeutovi. Rozhovor byl natáčen 19. 5. 2020 a je věnován všem, kteří od té doby od nuly začínat museli, i těm, které to bohužel ještě čeká.

S manželem a kamarády koupili a opravili barokní pivovar v Chříči a uvedli jej do provozu. To ale nestačilo: vzápětí se pustili do dalšího projektu, založení nové základní školy. Co k těmto velkorysým projektům Janu Jakubíčkovou vedlo? Čím je její škola výjimečná? A co je podle ní důležité v současnosti dětem předávat?

Světoznámá umělkyně Kateřina Šedá má ve své práci jeden zásadní motiv: propojování lidí a překonávání hranic. „Vybírám věci, které lidi obecně nespojují, nejsou jim blízké, ani často příjemné,“ vysvětluje s tím, že lidé se přirozeně propojují pomocí věcí, které naopak rádi mají. Přiměla proto například 160 lidí, aby ve stejný den přelezli plot k sousedovi. Tvrdí, že se jí často stává, že lidé, kteří jsou na začátku největšími odpůrci podobných projektů, často končí jako jejich největší nadšenci. Pro lepší komunikaci mezi lidmi je podle ní důležité nebát se tolik, jak budeme vypadat před ostatními, ve společnosti: „To je větší strach, než strach z někoho jiného, líčí Kateřina. Míra zapomnění sama na sebe je podle ní věc, která nás motivuje k lepšímu porozumění ostatních: „Lidé pořád řeší sami sebe, hrozně se prožívají. Pro mě tohle je jedna z těch věcí, jak lépe komunikovat s lidmi.“

Vystoupili byste před čtvrt milionem lidí? Robert Netuka, alias Tukan, si to mohl vyzkoušet, recitoval své básně při demonstracích na Letné. Tréma je podle něj u každého normální a první krok k odvaze je přiznat si, že mám z něčeho strach. Jak bojovat se strachem z veřejného vystupování a prezentací? „Nebát se neúspěchu, většinou o nic nejde, s tím se člověk učí. Dělat chyby je naprosto v pořádku. Přiznat si, že mám z něčeho strach, je naprosto v pořádku.“ Klíčem k překonávání trémy a obav je podle něj správná motivace, je potřeba si dobře uvědomit proč a pro koho to děláte. Trocha trémy vám ale nejspíš zůstane vždy.

Jak pracují se strachem cirkusoví akrobati? Do Skautského institutu jsme si pozvali jednoho z průkopníků českého nového cirkusu Petra Horníčka. Jeho soubor Losers Cirque Company rozpracovává ve svých inscenacích akrobatickou disciplínu hand to hand. Jak musí takový soubor fungovat, když jediné, co vás chrání od vážného zranění, jsou schopnosti a soustředění ostatních akrobatů? Jak blízko hranici svých fyzických možností se herci v představeních ocitají?

Petra Procházková zažila bombardování v Čečensku, výbuch miny na vlastní kůži, smrt kolegyně novinářky, veřejné popravy. Z Ruska byla vyhoštěna kvůli svému reportování o postupu Ruska v Čečně. Co jí dala životní zkušenost válečné reportérky a jaký má názor na strach a odvahu? Podívejte se na rozhovor a dozvíte se, proč je odvaha postavit se většině, co je největší lež a jak vznikají války.

Zajímavý rozhovor s Majkou Staňkovou nejen o strachu ze smrti, ale hlavně o přirozeném porodu.

Novinářka Fatima Rahimi jako dítě prchla s rodinou před Talibanem. Útěk z Afghánistánu nebyla žádná hra, rok jim šlo o život. Fatima měla na útěku největší strach z nejistoty: „Nevěděli jsme, kde jsme a jak dopadneme.“ Život v Česku jí naopak nabídl bezpečí, vzdělání, špičkové zdravotnictví a přátele. Lék na strach mezi lidmi je podle ní empatie, měli bychom se všichni snažit si lépe představit, čím různí lidé procházejí. Podívejte se na rozhovor o tom, jakou noční můrou je opuštění domova, jaké výzvy přináší integrace do nové společnosti a jak vypadá život Afghánky v Česku.

Strach z jinakosti. Naše společnost má stále problém mezi sebe přijímat lidi odlišné a výjimečné. Poslechněte si rozhovor s filmovou režisérkou Zuzanou Kirchnerovou, která nemá strach jít tou těžší cestou.

Jak zabránit třetí světové válce? Málokterý Čech nesl na svých bedrech tolik odpovědnosti, jako generál Petr Pavel. Velel vojákům ve válce, v NATO zažil tažení mezinárodní koalice proti tzv. Islámskému státu, vyjednával s Ruskem ohledně Ukrajiny. Jak těžké je přijímat tak velkou odpovědnost? Petr Pavel věří, že odvaha se na první pohled poznat nedá, člověk ji musí dokázat až svými činy. Podívejte se na rozhovor o tom, jak a proč by měl člověk umět převzít odpovědnost za druhé.

Pěšky na severní pól, v oceánech se žraloky, jako první po tisících let v egyptských hrobkách. Petr Horký toho zažil tolik, že dobře ví, že nemá cenu snažit se mít život absolutně pod kontrolou. Podívejte se na rozhovor nejen o nebezpečích, která skýtá cestování po celém světě, ale i o tom, proč setkání s vlastní smrtelností dává člověku svobodu.

Vít Hrdoušek je etnobiolog a autor projektu Milion stromů, který si klade za cíl propagovat ovocnářství a pěstitelství napříč republikou. Povídali jsme si o klimatické krizi, o tom, jak bojovat za zdravou českou krajinu (a že úplně každý může v tom boji přispět)... a taky třeba o oskeruších.

Jeho knihy a zážitky z cest jsou nakažlivé svým optimismem, bezstarostností a snahou hledat ve světě to dobré. Daří se mu tyto věci naplňovat i v současné situaci? Jak se vypořádává s tím, že cestování je aktuálně zcela passé? Z čeho má strach a kde hledá odvahu? Rozhovor byl natočen 14.dubna 2020.

Měsíce v karanténě nás dostaly do nebývalé situace. Jak jste to zvládali vy? Lezlo vám vaše okolí na nervy, nebo blízkým soužitím vaše vztahy spíše posilují? Myslíte si, že nás čeká spíš baby boom, nebo vlna rozvodů? S odborníkem na výchovu a mezilidské vztahy Vráťou Hláskem si Marianna Stránská nadvakrát povídala právě o tom. A taky o zakládání rodiny, mezigeneračním dialogu a vystupování z komfortní zóny. Rozhovor byl natočen 5.5.2020.

Užíváte si léto? Dejte si dobrý pozor kam a jak skáčete. Zlomeniny páteře po skoku do vody jsou nejnebezpečnější letní úraz. Dobře to ví i Jirka Čeloud, který si před lety na školním výletě zlomil páteř. Jak se s tím vyrovnal? Pochopil, že i přes to, že nemůže hýbat nohama a pořádně rukama, musí se o sebe postarat a pořádně se do života opřel. Jirka mimo jiné s kamarády procestoval na handbiku země jako je Izrael, Irán, Maroko nebo Island. Podívejte se na nový rozhovor ze série NEBÁT SE. Tentokrát o tom, jak se nebát bojovat za vlastní důstojnost.

Jak ovlivnila pandemie vaši náladu? Jste v pohodě, ve stresu, v depce? Pečujete o své duševní zdraví, nebo jenom o namožené svaly? Pozvali jsme si zakladatelku Nevypusť duši Marii Salomonovou, aby zhodnotila, jak jsme si poradili s izolací, ponorkou a obavami. O tom, jak rozlišit krizi a nemoc, jak poznat, že potřebuju pomoc, a kde ji pak najít. Podívejte se na další NEBÁT SE a napište nám, koho byste třeba rádi viděli příště. Rozhovor byl natočen 27.5.2020.

Česká soda, Šumná města či divadlo Sklep; všechno tyto fenomény mají jednoho společného jmenovatele: legendárního herce, architekta a skauta Davida Vávru. Ten si nedávno prožil noční můru v podobě boreliózy, kvůli které částečně ochrnul. Jak se mu podařilo vyrovnat s velkou výzvou? „I ty nejkrušnější chvilky vedou k naději a k něčemu, kvůli čemu má smysl žít a dožít se druhého dne," říká David a dodává: „Život v každé situaci ale přináší radost, takže si člověk i v této situaci najde nějaké radosti." Podívejte se na rozhovor nejen o hodnotě zdraví, ale i tom, z čeho má strach architekt a z čeho herec, proč se Češi bojí moderní architektury a proč už nejde natočit „nová" Česká soda.

Novinářka Renata Kalenská, která nedávno obdržela cenu za nejlepší rozhovor roku 2019, má od svých 13ti let diagnostikovaný diabetes. Proč chtěla být jako ostatní a do všeho se pouštěla po hlavě? Jak strach slyšet pravdu o svém zdravotním stavu může člověka stát hodně peněz? Jak ji vášeň pro dobrý rozhovor držela při životě během transplantací? A jak je důležité se občas nechat nakazit životním nadhledem? Ve Skautském institutu jsme společně zavzpomínaly i na skauta Jíru Stránského. Přátelský rozhovor pořadu Nebát se, který jsme natočili dávno před koronavirovou krizí, je k dispozici ke čtení, sledování či k poslechu!

Martha Issová má za sebou kromě pestrého hereckého působení i řadu let ve skautingu - a v jejím domovském oddíle se nyní otrkává i její dcera. Stejně jako řada dalších herců je přesvědčená, že si máme pomáhat. A nezůstává u slov, na natáčení nám do Skautského institutu přinesla i hromadu roušek pro bezdomovce a uprchlíky. Potýká se jako herečka v životě se strachem, obavami? Co bychom měli dělat, abychom současnou krizi zvládli? Jak se dá bránit polarizaci společnosti? A co jí dal do života skauting?

Do opět otevřených kin se vrátil i šokující dokumentární film V síti. My jsme už před začátkem pandemie natočili tento rozhovor s jednou z jeho ústředních postav, herečkou Terezou Těžkou. Proto - čestné skautské, že v tomhle rozhovoru nepadne o koroně ani slovo! Zato bude řeč o jiných příšerných věcech. O panenské moči. O zneužívání. O nedůvěře. O rodičích a dětech, predátorech a obětích. ______________________________________ Stavíme mosty mezi zkušeností a tradicí skautského hnutí a životním stylem a potřebami současné společnosti. Pojďte stavět mosty s námi. -- https://podporte.skautskyinstitut.cz --

Skaut Eduard Marek nemohl kvůli koroně veřejně oslavit své 103 narozeniny, slaví je proto až nyní. Jednomu z největší frajerů mezi námi tak i dnes dodatečně přejeme co nejvíce zdraví, přátel a mailů, které tak rád dostává z celého světa. Před nedávnem jsme s ním natočili tento rozhovor o odvaze. A že měl o čem povídat: zažil mimo jiné nacistické i komunistické vězení. A jen tak mimochodem loni skočil s padákem ze tří kilometrů. Jaký je jeho recept proti strachu? Musíte se pořád na něco těšit, třeba na to až vás z toho vězení pustí. „Strachem člověk přichází o svobodu. Když má strach, není svobodný. Svoboda je vlastně spokojenost,“ vysvětluje.

Zůstane ČT svobodná? Kvůli aktuálnímu tématu jsme pozvali moderátorku Noru Fridrichovou. Pořad 168 hodin začala moderovat už před 13 lety. Poslechněte si, jak od té doby čelí tlakům mocných i hejtům odpůrců. A také jak se vyrovnává s mimořádně těžkými situacemi ve svém osobním životě a jak své zkušenosti přetavuje v pomoc ostatním: „Zajímám se o samoživitelky a samoživitele, protože jde o mimořádně velkou skupinu, odhaduje se to na 200 tisíc rodin. Žijí v nich malé děti, které neudělaly nic špatného pro to, aby třeba žili ve špatných podmínkách."