Nevrlý Neurovědec

Zlomené srdce není jen metafora. Prudké emoce, šok nebo ztráta blízkého člověka mohou náhle vyvolat stav podobný infarktu i u jinak zdravých lidí. Jak se takzvaný syndrom zlomeného srdce projevuje, co ho způsobuje a kdo je jím nejvíce ohrožen?

Čakry, pojmy staré indické jógové tradice, popisují, jak se v těle projevují emoce, napětí a změny vědomí. Moderní medicína a neurověda dnes podobné souvislosti vysvětlují vlastním jazykem – bez mystiky, a přesto s některými zajímavými shodami.

V době neustálého hluku je ticho vzácné. Neurověda ukazuje, že ticho aktivuje mozkové sítě spojené s odpočinkem a regenerací a může pomáhat mozku lépe se soustředit a obnovovat energii. Podobný význam tichu přisuzují i buddhistické tradice.

Ještě donedávna byl střevní mikrobiom zkoumán hlavně v souvislosti s trávením. Dnes však víme, že zásadně ovlivňuje mozek i jeho zdraví – a moderní medicína překvapivě potvrzuje intuice, ke kterým ajurvéda dospěla dávno před vznikem neurovědy.

Naše myšlenky a to, čemu věnujeme pozornost, se promítá do změn samotného mozku. Tento jev, kdy mozek přetváří svou strukturu a propojení, buddhistické tradice vnímaly po staletí. Moderní medicína ho však objevila až vcelku nedávno. O jaký jev jde?

Zkušenosti blízké smrti patří mezi nejzajímavější a nejdiskutovanější fenomény lidské mysli. Věda je považuje za důmyslnou iluzi a nabízí různé teorie, přesto žádná z nich zatím nedokáže tento jev plně objasnit. Jaké tyto teorie jsou a proč nestačí?

Třetí oko patří k nejznámějším duchovním symbolům, spojeným s intuicí a vnitřním vnímáním. Za mystikou a symbolikou se však skrývají fascinující biologické souvislosti, které v mnohém až překvapivě odpovídají starodávným představám. Co tedy víme?

Asi každý z nás už slyšel slabiku Óm, používanou při meditaci a duchovních praktikách. Tento tón, opakovaný po tisíce let, však není jen tradicí – moderní medicína potvrzuje jeho účinky na náš nervový systém. Jaké mechanismy za nimi ale stojí?

Představa, že lidé páchají zločiny z vlastní vůle, je přirozená, ale realita je složitější. Poslední důkaz přinesla studie 17 pacientů, u nichž se kriminální chování objevilo následkem poškození konkrétní mozkové dráhy.

Ještě před poměrně nedávnou dobou byla představa, že naše střeva mají jakýkoli výraznější vliv na mozek a jeho zdraví, vnímána spíše jako doména alternativní medicíny.

V posledních pár letech není nic neobvyklého sledovat spory zastánců zcela odlišných názorů. Mnoho lidí se pak ptá: proč jsou tzv. „dezoláti“ většinou sprostí, agresivní a neschopní diskuse? Odpověď je mimo jiné v samotné struktuře jejich mozku.