Nevrlý Neurovědec

Nenápadný, přesto však závažný signál. I tak lze označit tichou cévní příhodu, jež postihuje mozkové cévy, aniž by se zpočátku projevila ochrnutím či poruchou řeči. Jaká rizika skrývá a proč bychom o ní měli něco vědět?

Když loni vyšla studie o nálezu vysokého množství mikroplastů v lidských mozcích, vyvolala obavy po celém světě. V dalších měsících se však objevily vážné pochybnosti, zda výsledky nezkreslily chyby v měření. Jak to tedy je, a jaké důkazy máme?

Když mluvíme o nádoru na mozku, mnohým se vybaví rakovina a smutné příběhy známých osobností, které jí podlehly. Ve skutečnosti ale mnoho mozkových nádorů není zhoubných, rostou pomalu a většinou se dají dobře zvládnout.

Když v roce 2011 zařadila IARC záření z mobilních telefonů do kategorie „možná rakovinotvorné“, část veřejnosti v tom viděla potvrzení souvislosti se vznikem rakoviny. Skutečnost je ale složitější, a proto se na tehdejší i dnešní důkazy podíváme.

Glioblastom patří k nejzávažnějším diagnózám, se kterou v posledních letech bojuje také řada známých osobností u nás i ve světě. Co ale dělá tento nádor tak nebezpečným a proč si s ním medicína zatím nedokáže poradit?

Demence mají mnoho podob. Některé narušují paměť i myšlení, jiné zcela mění osobnost, chování a city. Člověk, kterého jste znali, se může stát někým úplně jiným. Porozumění těmto chorobám otevírá cestu k blízkosti a pochopení, co se s nemocným děje.

Alzheimerova nemoc v nás přirozeně probouzí nejistotu a obavy. Tento článek srozumitelně popisuje první změny a rizikové faktory, nabízí jednoduché domácí testy a vysvětluje roli genetiky i toho, co můžeme ovlivnit sami.

Roztroušená skleróza (RS) je nemoc, která dokáže měnit podobu života podle toho, kam v nervovém systému zasáhne. Vysvětlení jejího mechanismu, příznaků i moderní léčby ukazuje, proč dnes už diagnóza neznamená konec aktivního života.

Představa, že zůstaneme při plném vědomí uvězněni v nehybném těle, neschopném dýchání nebo přijímaní potravy, je pro mnohé horší než samotná smrt. Amyotrofická laterální skleróza (ALS) ale začíná nenápadně a první příznaky jsou snadno přehlédnutelné.

Alzheimerova nemoc nepřichází náhle. Nezačíná zapomínáním jmen ani blouděním po známých místech. První roky probíhá tak tiše, že pro samotného člověka zůstává prakticky nepostřehnutelná, zatímco jeho mozek se pozvolna a neúprosně proměňuje.

Možná to znáte: otevřete zpravodajský web a chcete se podívat, co je nového, ale později si z celého proudu informací pamatujete hlavně jednu nebo dvě negativní zprávy – nehodu, konflikt, zločin nebo skandál.

Oproti mým předchozím textům je tento založen na osobní zkušenosti z cest do Číny, které mi ukázaly, jak prostředí formuje naše vnímání. Mezi chaosem ulic a tichem chrámů jsem si poprvé naplno uvědomil, jak se může prolínat neurověda a duchovno.

Po dlouhou dobu převládal názor, že potlačování emocí má negativní dopad na naše zdraví. Moderní výzkumy však ukazují, že vztah mezi potlačenými emocemi a tělem je složitější, než se zdálo, a jejich vliv nemusí být vždy jednoznačně negativní.

Zlomené srdce není jen metafora. Prudké emoce, šok nebo ztráta blízkého člověka mohou náhle vyvolat stav podobný infarktu i u jinak zdravých lidí. Jak se takzvaný syndrom zlomeného srdce projevuje, co ho způsobuje a kdo je jím nejvíce ohrožen?

Čakry, pojmy staré indické jógové tradice, popisují, jak se v těle projevují emoce, napětí a změny vědomí. Moderní medicína a neurověda dnes podobné souvislosti vysvětlují vlastním jazykem – bez mystiky, a přesto s některými zajímavými shodami.

V době neustálého hluku je ticho vzácné. Neurověda ukazuje, že ticho aktivuje mozkové sítě spojené s odpočinkem a regenerací a může pomáhat mozku lépe se soustředit a obnovovat energii. Podobný význam tichu přisuzují i buddhistické tradice.

Ještě donedávna byl střevní mikrobiom zkoumán hlavně v souvislosti s trávením. Dnes však víme, že zásadně ovlivňuje mozek i jeho zdraví – a moderní medicína překvapivě potvrzuje intuice, ke kterým ajurvéda dospěla dávno před vznikem neurovědy.

Naše myšlenky a to, čemu věnujeme pozornost, se promítá do změn samotného mozku. Tento jev, kdy mozek přetváří svou strukturu a propojení, buddhistické tradice vnímaly po staletí. Moderní medicína ho však objevila až vcelku nedávno. O jaký jev jde?

Zkušenosti blízké smrti patří mezi nejzajímavější a nejdiskutovanější fenomény lidské mysli. Věda je považuje za důmyslnou iluzi a nabízí různé teorie, přesto žádná z nich zatím nedokáže tento jev plně objasnit. Jaké tyto teorie jsou a proč nestačí?

Třetí oko patří k nejznámějším duchovním symbolům, spojeným s intuicí a vnitřním vnímáním. Za mystikou a symbolikou se však skrývají fascinující biologické souvislosti, které v mnohém až překvapivě odpovídají starodávným představám. Co tedy víme?

Asi každý z nás už slyšel slabiku Óm, používanou při meditaci a duchovních praktikách. Tento tón, opakovaný po tisíce let, však není jen tradicí – moderní medicína potvrzuje jeho účinky na náš nervový systém. Jaké mechanismy za nimi ale stojí?

Představa, že lidé páchají zločiny z vlastní vůle, je přirozená, ale realita je složitější. Poslední důkaz přinesla studie 17 pacientů, u nichž se kriminální chování objevilo následkem poškození konkrétní mozkové dráhy.

Ještě před poměrně nedávnou dobou byla představa, že naše střeva mají jakýkoli výraznější vliv na mozek a jeho zdraví, vnímána spíše jako doména alternativní medicíny.

V posledních pár letech není nic neobvyklého sledovat spory zastánců zcela odlišných názorů. Mnoho lidí se pak ptá: proč jsou tzv. „dezoláti“ většinou sprostí, agresivní a neschopní diskuse? Odpověď je mimo jiné v samotné struktuře jejich mozku.