Nevrlý Neurovědec

Po desetiletí byl klidový tep mezi 60 a 100 tepy za minutu považován za normální. Dnes však víme, že vyšší tep souvisí s vyšším rizikem úmrtí i některých nemocí. Proč tedy tabulkově normální tep nemusí znamenat, že je zdravý?

Chůze není jen způsob, jak spálit kalorie a zlepšit si kondici. Pravidelný pohyb totiž mění prokrvení mozku, podporuje jeho plasticitu a může pomáhat udržovat paměť. Co přesně se při obyčejné chůzi děje a jak to souvisí se zdravím našeho mozku?

Po letech pokusů u myší přišel letos první významný důkaz, že 40Hz zvuková stimulace může ovlivnit procesy spojené s Alzheimerovou chorobou i u stárnoucích primátů, což je významný krok směrem k ověření na lidech. Jak tato metoda funguje?

Smích ve chvílích, kdy by člověk čekal slzy, nebo dojetí kvůli banalitě. Nejde o psychickou poruchu, ale o neurologický syndrom, při kterém mohou být emoční projevy neovladatelné a v rozporu s tím, co člověk skutečně cítí.

Případy pacientů po kalosotomii, tedy přerušení spojení mezi oběma polovinami mozku, ukazují, že každá hemisféra může vnímat a reagovat na svět vlastním způsobem. To otevírá pro mnohé nepříjemnou otázku: je naše vědomí skutečně jednotné?

Změna rukopisu se může zdát jako maličkost. Mnozí ji přičítají věku, únavě nebo horšímu zraku. Ve skutečnosti ale může jít o jeden z prvních příznaků Parkinsonovy nemoci. Co se za touto nenápadnou změnou skrývá?

Mrtvici si většinou spojujeme s náhlým poklesem koutku, ochrnutím poloviny těla nebo poruchou řeči, kterých si pacient nebo jeho okolí ihned všimne. Jenže asi v pětině případů mrtvice vznikne během spánku a příznaky člověk zaznamená až po probuzení.

Horečka, bolest hlavy nebo zvracení většinou znamenají běžnou infekci. Ve vzácných případech ale mohou být prvním signálem meningitidy, zánětu mozkových blan, který dokáže během několika hodin ohrozit život. Jak poznat meningitidu u dětí i dospělých?

Po pádu z kola nebo na lyžích jste v pořádku, ale na samotnou nehodu si vůbec nevzpomínáte. Proč k tomu dochází, co se v takové chvíli děje v mozku a kdy může být výpadek paměti známkou vážnějšího zranění?

Po pádu z kola nebo z prolézačky bývá často vystrašenější rodič než dítě, které se mnohdy oklepe a pokračuje ve hře. Ve vzácných případech ale může úder do hlavy způsobit skryté krvácení, jehož příznaky by rodiče nikdy neměli přehlédnout.

Vidět při usínání postavu v pokoji, zvíře na posteli nebo slyšet hlas není nic výjimečného a samo o sobě to neznamená psychickou nemoc. Přesto dokážou hypnagogické halucinace vyděsit i zcela zdravého člověka.

Když se řekne demence, většina lidí si představí především zapomínání a ztrátu paměti. Jedna z nejčastějších forem demence však mění i samotné vnímání reality prostřednictvím velmi živých vizuálních halucinací. O jaký typ demence jde?

Osamělost je víc než jen nepříjemný pocit. Přibývá důkazů, že dlouhodobá osamělost zvyšuje riziko demence, mrtvice i předčasného úmrtí. Proč jsou ale mezilidské vztahy pro zdraví našeho mozku tak důležité?

Negativní vliv světla z telefonů či tabletů na spánek je známý už řadu let. Stále více studií ale naznačuje, že dlouhodobé vystavení umělému světlu v noci může souviset nejen se zhoršením spánku, ale i s vyšším rizikem některých typů rakoviny.

Úpal a úžeh nejsou totéž. Přestože oba stavy mohou ovlivnit mozek, vznikají jiným mechanismem a liší se i svou závažností. Zmatenost nebo porucha vědomí mohou být varováním, že je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Mrtvici si většinou spojujeme s vysokým krevním tlakem, kouřením nebo cukrovkou, případně obecně s nezdravým životním stylem. Proč ale někdy postihuje i lidi, kteří jsou mladí, aktivní a na první pohled zcela zdraví?

Máme pocit, že sami sebe známe. Jenže to, co vnímáme jako vlastní chování, rozhodování i morální hranice, není ve skutečnosti zdaleka tak pevné, jak si myslíme. Následující případ ukazuje, jak zásadně může nádor v mozku ovlivnit to, kým jsme.

Dokážete ohnout prsty, lokty nebo kolena více než ostatní? Mnohdy nejde o nic vážného, ale zvýšená ohebnost kloubů může být také projevem onemocnění pojivové tkáně, které může ohrozit i život. Jaké varovné znaky sledovat?

Když se řekne mrtvice, většina lidí si vybaví náhlý kolaps nebo výrazné neurologické potíže. Mnohdy však nemusí mít takto zřetelné projevy, a právě proto ji pacienti i jejich okolí často podcení nebo nerozpoznají včas.

Ze dne na den jí najednou začaly pronásledovat hlasy, propadala paranoie, trpěla bludy a její chování se změnilo k nepoznání. Po vyšetření u psychiatra vše nasvědčovalo závažné psychické nemoci. Skutečná příčina však byla úplně jiná.

Lze IQ zvýšit tréninkem, nebo je naše inteligence daná od narození? Většina lidí věří obojímu zároveň, a právě tenhle rozpor dělá z IQ jednu z nejvíce nepochopených otázek psychologie a neurovědy. A jak už to bývá, skutečnost je složitější.

Záškuby svalů, nebo bílé prsty v chladu patří mezi příznaky, které většina lidí přejde mávnutím ruky. Mnohdy jsou skutečně neškodné, jindy ale mohou upozorňovat velmi vážná onemocnění. Jak poznat, kdy je na místě vyhledat lékaře?

Některé nemoci si automaticky spojujeme se smrtí a s představou, že už je všechno rozhodnuto. Ve skutečnosti ale ani u těch nejvážnějších neurologických onemocnění nemusí být průběh vždy tak beznadějný, jak se zdá.

Čím více se snažíme být šťastní, tím více nám štěstí uniká. Moderní psychologie a neurověda odhalují paradoxy lidské mysli, které nápadně připomínají poznatky buddhismu staré více než 2500 let.

Pomalé zhoršování paměti, nejistá chůze a změny chování. U starších pacientů tyto příznaky často vedou k podezření na Alzheimerovu nemoc. Existuje však diagnóza, která může vypadat velmi podobně, ale její příčina je odlišná – a potenciálně léčitelná.

Když někoho považujeme za dobrého, ohleduplného a milého člověka, máme pocit, že takový prostě je. Jenže tyto vlastnosti stojí na jemné rovnováze mozku – a když se ta změní, může se změnit i samotný člověk a to, kým je.

Demence u psů a koček není vzácná a v mnohém připomíná Alzheimerovu nemoc. Postihuje hlavně starší mazlíčky a projevuje se změnami chování, dezorientací či poruchami spánku. Jak ji rozpoznat a co může pomoci?

Brnění ruky nebo nohy zažil asi každý z nás. Často po probuzení, delším sezení nebo opírání o loket, většinou ale rychle odezní. Pokud se však objeví bez zjevné příčiny, trvá déle nebo se vrací, může jít o varovný signál vážnějšího onemocnění.

Mnoho lidí si epilepsii představuje jako dramatický záchvat. U dospělých se ale může projevit i mnohem nenápadněji, takže člověka často ani nenapadne spojovat své příznaky s tímto onemocněním.

I několik minut potíží může znamenat zásadní varování. To, že příznaky samy odezní, ještě neznamená, že problém zmizel. Naopak může jít o poslední šanci odhalit příčinu včas a zabránit vážnému poškození mozku nebo dokonce smrti.

Parkinsonovu nemoc si mnoho lidí představuje hlavně jako třes rukou. Ve skutečnosti jde o závažné onemocnění mozku, které může roky nenápadně postupovat a později zasáhnout nejen pohyb, ale i spánek, náladu či myšlení.

Rakovina slinivky břišní často roste skrytě a bolest se objevuje až pozdě. Souvisí to i s tím, jak jsou vnitřní orgány propojené s nervovým systémem - varovné signály tak mohou připomínat běžné bolesti zad, břicha nebo zažívací potíže.

V našem mozku každou vteřinu proudí miliardy signálů, spoje mezi neurony se proměňují a vzruchy se přelévají sem a tam – na první pohled to působí jako naprostý chaos. Jak je možné, že z něj vzniká myšlení, kreativita i samotné vědomí?

Demenci neurčuje jen věk a genetika. Současné poznatky ukazují, že až 45 % případů lze ovlivnit. Co má v praxi skutečně smysl – bez mýtů, přehnaných slibů a senzačních tvrzení o zázračném elixíru?

Ependymom je nádor mozku a míchy, který se objevuje především v raném věku a patří mezi nejčastější mozkové nádory u dětí. Jak vzniká a proč je jeho léčba tak náročná?

Může obraz uklidnit mysl a hudba zmírnit stres? Neuroestetika odhaluje, jak umění působí na mozek, emoce i zdraví – a proč estetické zážitky nejsou jen potěšením, ale i součástí duševní pohody.

Alzheimerovu chorobu si většinou spojujeme s vysokým věkem. Existuje ale i genetická forma, která se může projevit už kolem čtyřicítky. V takových rodinách mají potomci 50% šanci, že nemoc zdědí, a často tak žijí v nejistotě, zda je čeká stejný osud.

Člověk neví, kde je, proč je v nemocnici ani co dělal před několika minutami. Zní možná děsivě, ale nejde o mrtvici ani jiný závažný stav. Tento fenomén se označuje jako transientní globální amnézie a patří k nejzáhadnějším poruchám lidské paměti.

Metastázy melanomu, parazitární cysty a vrozená porucha vývoje mozku ukazují, jak křehká a proměnlivá je struktura našeho mozku, a co o nemoci dokáže prozradit pouhý pohled.

Lepek si většina z nás spojuje se střevními potížemi a celiakií. U některých lidí ale spouští imunitní reakci, která může zasáhnout i mozek. Glutenová ataxie je málo známé onemocnění, jež se může objevit i bez jakýchkoli problémů s trávením.

Až do důchodu byl zdravý a netušil, že je nositelem hraniční genetické mutace. Když jeho starší syn onemocněl smrtelnou neurodegenerativní chorobou, genetické testy odhalily smutnou pravdu: u obou jeho synů mutace dosáhla rozsahu, kdy nemoc propuká.

Proč jsou sny při horečce tak podivné, jak funguje lucidní snění a proč se někdy „probudíme“, aniž bychom se skutečně probudili? Pohled na sny jako citlivý odraz fungování mozku.

Vzteklina patří k nemocem opředeným silnými představami – agrese, pěna u úst, ztráta kontroly. Ve skutečnosti ale nejde o mýtus ani šílenství, nýbrž o mimořádně přesnou virovou infekci, která cíleně narušuje fungování mozku.

Umělá inteligence se rychle posouvá od nástroje k něčemu, co začíná měnit samotný způsob našeho myšlení. Už dávno nejde jen o práci s informacemi – zasahuje do rozhodování i tvorby. Co to dělá s naší pozorností, úsudkem, důvěrou a hloubkou myšlení?

Pocit „já“ v nás vytváří dojem stability a kontinuity. Meditace i psychedelické zkušenosti ale ukazují, že nejde o nic pevného ani trvanlivého. Co se v mozku v takových chvílích odehrává?

Alzheimerova nemoc je sice častá, ale většinou se vyvíjí pomalu a trvá dlouhé roky. Oproti tomu Creutzfeldt‑Jakobova choroba je vzácná, ale děsivě rychlá - během pár měsíců vede k rozpadu osobnosti, demenci a smrti.

Určitě jste takový sen měli: snažíte se utéct, přečíst zprávu nebo někomu zavolat – a nic z toho prostě nefunguje. Tyhle drobné frustrace nejsou náhodné, a právě na nich je vidět, jak zvláštně náš mozek ve snu pracuje.

Duchovní zkušenosti mohou působit jako přímý kontakt s něčím vyšším. Jsou silné, přesvědčivé a často mění pohled na svět. Co když ale jejich autorita vychází spíš z biologie než z reality, kterou popisují?

Současná neurověda zpochybňuje představu svobodné vůle jako vědomého spouštěče našich činů. Jaké jsou důkazy a co to znamená pro odpovědnost, morálku a náboženství? A opravdu jsme méně svobodní, než si myslíme?

Buddha tvrdil, že žádné pevné a trvalé „já“ neexistuje. Moderní neurověda dnes potvrzuje, že to, co považujeme za svou identitu, je jen proud proměnlivých myšlenek, pocitů a vzpomínek – pomíjivá iluze, která se neustále mění.

Myšlenka, že psychika ovlivňuje zdraví, bývá vykládána dvěma extrémy: jedni ji považují za přeceňovanou, druzí v ní vidí zázračnou moc, kdy správné myšlení samo dokáže vyléčit nebo způsobit jakoukoli nemoc. Co dnes opravdu víme?

Zejména v USA dochází čas od času k tomu, že silně věřící rodiče místo lékařské péče spoléhají na modlitbu, a pro jejich dítě to končí tragicky. Víra tam hraje výraznou roli, a tak vznikla řada studií zkoumajících, zda modlitba funguje. Co zjistily?

Mrtvici si většina lidí spojuje se stářím a nezdravým životním stylem. Možná ale sami znáte někoho, koho nečekaně a těžce postihla už v mládí. Právě za těmito případy často stojí vrozená vada mozkových cév, kterou označuje zkratka AVM.

Ještě nedávno by se mnoha lidem zdála představa, že zdraví našich dásní souvisí se zdravím mozku, přehnaná. V posledních letech se ale ukazuje, že chronický zánět dásní může ovlivňovat celé tělo a zvyšovat riziko kognitivního poklesu.

Klíšťata jsou letos aktivní už od února. O encefalitidě jste už určitě slyšeli, ale možná nevíte, že k přenosu stačí i několik minut, následky mohou být trvalé a v ojedinělých případech nemoc končí i smrtí. Pojďme se na to podívat.

Občas stačí krátký rozhovor a cítíme, jako by z nás druhý člověk vysál veškerou energii. Takovým lidem, v jejichž společnosti se cítíme vyčerpaní a bez nálady, se obrazně říká energetičtí upíři. Co ale v našem mozku tento pocit skutečně vytváří?

Většina lidí s aneurysmatem o něm vůbec neví. Když ale praskne, jde o život. Co tato skrytá výduť vlastně je a proč je tak nebezpečná?

Mozek pracuje v prostředí, které mu vytváříme svým jídelníčkem. Vhodné potraviny podporují jeho vitalitu, zatímco jiné mohou urychlovat procesy stárnutí. Současný výzkum navíc ukazuje, že dlouhodobý stravovací vzorec může ovlivnit i riziko demence.

Nádory mozku u dětí jsou naštěstí poměrně vzácné. Pokud ale jde o zhoubné (maligní) typy, nejčastějším a zároveň nejagresivnějším z nich je právě meduloblastom.

Mrtvice se nemusí projevit jen pokleslým koutkem nebo slabostí ruky. Varovat mohou i méně známé příznaky jako je ztuhlá šíje, dvojité vidění, závratě, nevolnost nebo prudká bolest hlavy. I u těchto případů může rychlá reakce zachránit život.