Nevrlý Neurovědec

Demence u psů a koček není vzácná a v mnohém připomíná Alzheimerovu nemoc. Postihuje hlavně starší mazlíčky a projevuje se změnami chování, dezorientací či poruchami spánku. Jak ji rozpoznat a co může pomoci?

Brnění ruky nebo nohy zažil asi každý z nás. Často po probuzení, delším sezení nebo opírání o loket, většinou ale rychle odezní. Pokud se však objeví bez zjevné příčiny, trvá déle nebo se vrací, může jít o varovný signál vážnějšího onemocnění.

Mnoho lidí si epilepsii představuje jako dramatický záchvat. U dospělých se ale může projevit i mnohem nenápadněji, takže člověka často ani nenapadne spojovat své příznaky s tímto onemocněním.

I několik minut potíží může znamenat zásadní varování. To, že příznaky samy odezní, ještě neznamená, že problém zmizel. Naopak může jít o poslední šanci odhalit příčinu včas a zabránit vážnému poškození mozku nebo dokonce smrti.

Parkinsonovu nemoc si mnoho lidí představuje hlavně jako třes rukou. Ve skutečnosti jde o závažné onemocnění mozku, které může roky nenápadně postupovat a později zasáhnout nejen pohyb, ale i spánek, náladu či myšlení.

Rakovina slinivky břišní často roste skrytě a bolest se objevuje až pozdě. Souvisí to i s tím, jak jsou vnitřní orgány propojené s nervovým systémem - varovné signály tak mohou připomínat běžné bolesti zad, břicha nebo zažívací potíže.

V našem mozku každou vteřinu proudí miliardy signálů, spoje mezi neurony se proměňují a vzruchy se přelévají sem a tam – na první pohled to působí jako naprostý chaos. Jak je možné, že z něj vzniká myšlení, kreativita i samotné vědomí?

Demenci neurčuje jen věk a genetika. Současné poznatky ukazují, že až 45 % případů lze ovlivnit. Co má v praxi skutečně smysl – bez mýtů, přehnaných slibů a senzačních tvrzení o zázračném elixíru?

Ependymom je nádor mozku a míchy, který se objevuje především v raném věku a patří mezi nejčastější mozkové nádory u dětí. Jak vzniká a proč je jeho léčba tak náročná?

Může obraz uklidnit mysl a hudba zmírnit stres? Neuroestetika odhaluje, jak umění působí na mozek, emoce i zdraví – a proč estetické zážitky nejsou jen potěšením, ale i součástí duševní pohody.

Alzheimerovu chorobu si většinou spojujeme s vysokým věkem. Existuje ale i genetická forma, která se může projevit už kolem čtyřicítky. V takových rodinách mají potomci 50% šanci, že nemoc zdědí, a často tak žijí v nejistotě, zda je čeká stejný osud.

Člověk neví, kde je, proč je v nemocnici ani co dělal před několika minutami. Zní možná děsivě, ale nejde o mrtvici ani jiný závažný stav. Tento fenomén se označuje jako transientní globální amnézie a patří k nejzáhadnějším poruchám lidské paměti.

Metastázy melanomu, parazitární cysty a vrozená porucha vývoje mozku ukazují, jak křehká a proměnlivá je struktura našeho mozku, a co o nemoci dokáže prozradit pouhý pohled.

Lepek si většina z nás spojuje se střevními potížemi a celiakií. U některých lidí ale spouští imunitní reakci, která může zasáhnout i mozek. Glutenová ataxie je málo známé onemocnění, jež se může objevit i bez jakýchkoli problémů s trávením.

Až do důchodu byl zdravý a netušil, že je nositelem hraniční genetické mutace. Když jeho starší syn onemocněl smrtelnou neurodegenerativní chorobou, genetické testy odhalily smutnou pravdu: u obou jeho synů mutace dosáhla rozsahu, kdy nemoc propuká.

Proč jsou sny při horečce tak podivné, jak funguje lucidní snění a proč se někdy „probudíme“, aniž bychom se skutečně probudili? Pohled na sny jako citlivý odraz fungování mozku.

Vzteklina patří k nemocem opředeným silnými představami – agrese, pěna u úst, ztráta kontroly. Ve skutečnosti ale nejde o mýtus ani šílenství, nýbrž o mimořádně přesnou virovou infekci, která cíleně narušuje fungování mozku.

Umělá inteligence se rychle posouvá od nástroje k něčemu, co začíná měnit samotný způsob našeho myšlení. Už dávno nejde jen o práci s informacemi – zasahuje do rozhodování i tvorby. Co to dělá s naší pozorností, úsudkem, důvěrou a hloubkou myšlení?

Pocit „já“ v nás vytváří dojem stability a kontinuity. Meditace i psychedelické zkušenosti ale ukazují, že nejde o nic pevného ani trvanlivého. Co se v mozku v takových chvílích odehrává?

Alzheimerova nemoc je sice častá, ale většinou se vyvíjí pomalu a trvá dlouhé roky. Oproti tomu Creutzfeldt‑Jakobova choroba je vzácná, ale děsivě rychlá - během pár měsíců vede k rozpadu osobnosti, demenci a smrti.

Určitě jste takový sen měli: snažíte se utéct, přečíst zprávu nebo někomu zavolat – a nic z toho prostě nefunguje. Tyhle drobné frustrace nejsou náhodné, a právě na nich je vidět, jak zvláštně náš mozek ve snu pracuje.

Duchovní zkušenosti mohou působit jako přímý kontakt s něčím vyšším. Jsou silné, přesvědčivé a často mění pohled na svět. Co když ale jejich autorita vychází spíš z biologie než z reality, kterou popisují?

Současná neurověda zpochybňuje představu svobodné vůle jako vědomého spouštěče našich činů. Jaké jsou důkazy a co to znamená pro odpovědnost, morálku a náboženství? A opravdu jsme méně svobodní, než si myslíme?

Buddha tvrdil, že žádné pevné a trvalé „já“ neexistuje. Moderní neurověda dnes potvrzuje, že to, co považujeme za svou identitu, je jen proud proměnlivých myšlenek, pocitů a vzpomínek – pomíjivá iluze, která se neustále mění.

Myšlenka, že psychika ovlivňuje zdraví, bývá vykládána dvěma extrémy: jedni ji považují za přeceňovanou, druzí v ní vidí zázračnou moc, kdy správné myšlení samo dokáže vyléčit nebo způsobit jakoukoli nemoc. Co dnes opravdu víme?

Zejména v USA dochází čas od času k tomu, že silně věřící rodiče místo lékařské péče spoléhají na modlitbu, a pro jejich dítě to končí tragicky. Víra tam hraje výraznou roli, a tak vznikla řada studií zkoumajících, zda modlitba funguje. Co zjistily?

Mrtvici si většina lidí spojuje se stářím a nezdravým životním stylem. Možná ale sami znáte někoho, koho nečekaně a těžce postihla už v mládí. Právě za těmito případy často stojí vrozená vada mozkových cév, kterou označuje zkratka AVM.

Ještě nedávno by se mnoha lidem zdála představa, že zdraví našich dásní souvisí se zdravím mozku, přehnaná. V posledních letech se ale ukazuje, že chronický zánět dásní může ovlivňovat celé tělo a zvyšovat riziko kognitivního poklesu.

Klíšťata jsou letos aktivní už od února. O encefalitidě jste už určitě slyšeli, ale možná nevíte, že k přenosu stačí i několik minut, následky mohou být trvalé a v ojedinělých případech nemoc končí i smrtí. Pojďme se na to podívat.

Občas stačí krátký rozhovor a cítíme, jako by z nás druhý člověk vysál veškerou energii. Takovým lidem, v jejichž společnosti se cítíme vyčerpaní a bez nálady, se obrazně říká energetičtí upíři. Co ale v našem mozku tento pocit skutečně vytváří?

Většina lidí s aneurysmatem o něm vůbec neví. Když ale praskne, jde o život. Co tato skrytá výduť vlastně je a proč je tak nebezpečná?

Mozek pracuje v prostředí, které mu vytváříme svým jídelníčkem. Vhodné potraviny podporují jeho vitalitu, zatímco jiné mohou urychlovat procesy stárnutí. Současný výzkum navíc ukazuje, že dlouhodobý stravovací vzorec může ovlivnit i riziko demence.

Nádory mozku u dětí jsou naštěstí poměrně vzácné. Pokud ale jde o zhoubné (maligní) typy, nejčastějším a zároveň nejagresivnějším z nich je právě meduloblastom.

Mrtvice se nemusí projevit jen pokleslým koutkem nebo slabostí ruky. Varovat mohou i méně známé příznaky jako je ztuhlá šíje, dvojité vidění, závratě, nevolnost nebo prudká bolest hlavy. I u těchto případů může rychlá reakce zachránit život.

Nenápadný, přesto však závažný signál. I tak lze označit tichou cévní příhodu, jež postihuje mozkové cévy, aniž by se zpočátku projevila ochrnutím či poruchou řeči. Jaká rizika skrývá a proč bychom o ní měli něco vědět?

Když loni vyšla studie o nálezu vysokého množství mikroplastů v lidských mozcích, vyvolala obavy po celém světě. V dalších měsících se však objevily vážné pochybnosti, zda výsledky nezkreslily chyby v měření. Jak to tedy je, a jaké důkazy máme?

Když mluvíme o nádoru na mozku, mnohým se vybaví rakovina a smutné příběhy známých osobností, které jí podlehly. Ve skutečnosti ale mnoho mozkových nádorů není zhoubných, rostou pomalu a většinou se dají dobře zvládnout.

Když v roce 2011 zařadila IARC záření z mobilních telefonů do kategorie „možná rakovinotvorné“, část veřejnosti v tom viděla potvrzení souvislosti se vznikem rakoviny. Skutečnost je ale složitější, a proto se na tehdejší i dnešní důkazy podíváme.

Glioblastom patří k nejzávažnějším diagnózám, se kterou v posledních letech bojuje také řada známých osobností u nás i ve světě. Co ale dělá tento nádor tak nebezpečným a proč si s ním medicína zatím nedokáže poradit?

Demence mají mnoho podob. Některé narušují paměť i myšlení, jiné zcela mění osobnost, chování a city. Člověk, kterého jste znali, se může stát někým úplně jiným. Porozumění těmto chorobám otevírá cestu k blízkosti a pochopení, co se s nemocným děje.

Alzheimerova nemoc v nás přirozeně probouzí nejistotu a obavy. Tento článek srozumitelně popisuje první změny a rizikové faktory, nabízí jednoduché domácí testy a vysvětluje roli genetiky i toho, co můžeme ovlivnit sami.

Roztroušená skleróza (RS) je nemoc, která dokáže měnit podobu života podle toho, kam v nervovém systému zasáhne. Vysvětlení jejího mechanismu, příznaků i moderní léčby ukazuje, proč dnes už diagnóza neznamená konec aktivního života.

Představa, že zůstaneme při plném vědomí uvězněni v nehybném těle, neschopném dýchání nebo přijímaní potravy, je pro mnohé horší než samotná smrt. Amyotrofická laterální skleróza (ALS) ale začíná nenápadně a první příznaky jsou snadno přehlédnutelné.

Alzheimerova nemoc nepřichází náhle. Nezačíná zapomínáním jmen ani blouděním po známých místech. První roky probíhá tak tiše, že pro samotného člověka zůstává prakticky nepostřehnutelná, zatímco jeho mozek se pozvolna a neúprosně proměňuje.

Možná to znáte: otevřete zpravodajský web a chcete se podívat, co je nového, ale později si z celého proudu informací pamatujete hlavně jednu nebo dvě negativní zprávy – nehodu, konflikt, zločin nebo skandál.

Oproti mým předchozím textům je tento založen na osobní zkušenosti z cest do Číny, které mi ukázaly, jak prostředí formuje naše vnímání. Mezi chaosem ulic a tichem chrámů jsem si poprvé naplno uvědomil, jak se může prolínat neurověda a duchovno.

Po dlouhou dobu převládal názor, že potlačování emocí má negativní dopad na naše zdraví. Moderní výzkumy však ukazují, že vztah mezi potlačenými emocemi a tělem je složitější, než se zdálo, a jejich vliv nemusí být vždy jednoznačně negativní.

Zlomené srdce není jen metafora. Prudké emoce, šok nebo ztráta blízkého člověka mohou náhle vyvolat stav podobný infarktu i u jinak zdravých lidí. Jak se takzvaný syndrom zlomeného srdce projevuje, co ho způsobuje a kdo je jím nejvíce ohrožen?

Čakry, pojmy staré indické jógové tradice, popisují, jak se v těle projevují emoce, napětí a změny vědomí. Moderní medicína a neurověda dnes podobné souvislosti vysvětlují vlastním jazykem – bez mystiky, a přesto s některými zajímavými shodami.

V době neustálého hluku je ticho vzácné. Neurověda ukazuje, že ticho aktivuje mozkové sítě spojené s odpočinkem a regenerací a může pomáhat mozku lépe se soustředit a obnovovat energii. Podobný význam tichu přisuzují i buddhistické tradice.

Ještě donedávna byl střevní mikrobiom zkoumán hlavně v souvislosti s trávením. Dnes však víme, že zásadně ovlivňuje mozek i jeho zdraví – a moderní medicína překvapivě potvrzuje intuice, ke kterým ajurvéda dospěla dávno před vznikem neurovědy.

Naše myšlenky a to, čemu věnujeme pozornost, se promítá do změn samotného mozku. Tento jev, kdy mozek přetváří svou strukturu a propojení, buddhistické tradice vnímaly po staletí. Moderní medicína ho však objevila až vcelku nedávno. O jaký jev jde?

Zkušenosti blízké smrti patří mezi nejzajímavější a nejdiskutovanější fenomény lidské mysli. Věda je považuje za důmyslnou iluzi a nabízí různé teorie, přesto žádná z nich zatím nedokáže tento jev plně objasnit. Jaké tyto teorie jsou a proč nestačí?

Třetí oko patří k nejznámějším duchovním symbolům, spojeným s intuicí a vnitřním vnímáním. Za mystikou a symbolikou se však skrývají fascinující biologické souvislosti, které v mnohém až překvapivě odpovídají starodávným představám. Co tedy víme?

Asi každý z nás už slyšel slabiku Óm, používanou při meditaci a duchovních praktikách. Tento tón, opakovaný po tisíce let, však není jen tradicí – moderní medicína potvrzuje jeho účinky na náš nervový systém. Jaké mechanismy za nimi ale stojí?

Představa, že lidé páchají zločiny z vlastní vůle, je přirozená, ale realita je složitější. Poslední důkaz přinesla studie 17 pacientů, u nichž se kriminální chování objevilo následkem poškození konkrétní mozkové dráhy.

Ještě před poměrně nedávnou dobou byla představa, že naše střeva mají jakýkoli výraznější vliv na mozek a jeho zdraví, vnímána spíše jako doména alternativní medicíny.

V posledních pár letech není nic neobvyklého sledovat spory zastánců zcela odlišných názorů. Mnoho lidí se pak ptá: proč jsou tzv. „dezoláti“ většinou sprostí, agresivní a neschopní diskuse? Odpověď je mimo jiné v samotné struktuře jejich mozku.