Rony Mach

Hasiči mají oheň a PTSD, policie má střelce a PTSD .. ale kdo má záchranku? Krvavé ruce, mrtvé děti, tichý byt po návratu domů a nulový prostor se zhroutit. A přesto se tváříme, že zdravotnický záchranář je ze železa.

Srážka s kamionem ho nezabila. Zaklíněný v autě, masivně krvácející ale neměl čas čekat. Tak začal řídit vlastní záchranu – proto, že uměl první pomoc. Tenhle příběh není senzace. Je to připomínka: jednou nebude čas přemýšlet, ale čas jednat.

Jedna plechovka dietního nápoje se sladidly a nápisem ZERO denně. Nula kalorií, nula cukru. Jenže… výzkumy ukazují, že mozek a cévy si tenhle účet počítají jinak – v podobě rychlejšího stárnutí paměti a vyššího rizika krevních sraženin.

Pes mezi dveřmi. Nekompromisní strážce, připravený chránit svou rodinu do posledního dechu. Jenže za těmi dveřmi je někdo, kdo právě teď potřebuje naši pomoc. V jeho očích jsme vetřelci – a stačí vteřina, aby se situace dramaticky vyhrotila.

Některé služby v záchrance jsou o krvi, potu a slzách a smutné práci. A některé – o smíchu.

Dvouleté batole, horečka 39 °C, plané neštovice. Pro rodiče děsivý stav, pro záchranku běžný výjezd. Jenže místo rychlého předání na pediatrii začíná absurdní hra: nemocnice se přes bezdrátový systém dohadují, kdo si dítě NEVEZME.

Spal mi u hlavy, když mi bylo nejhůř. Dnes spí jinde – protože už nemusí. Přenechal místo mladému psovi. A já jsem to pochopila … tichý, chlupatý důkaz uzdravení.

Mluvili jsme spolu mezi výjezdy. Počty výjezdů s psychologickým až psychiatrickým kontextem narůstají… Lékař, zkušený, ostřílený. Žádný nováček s idealismem v očích.

Kolapsy z letních vln veder jsou denním chlebem. Klimatizace v sanitních vozech jedou na hraně a při rychlé jízdě s akutními pacienty vypadávají úplně. Vaří se voda, olej i záchranáři…

Jsou setkání s lidmi a jejich životními příběhy, které sice kolem nás proletí, ale zůstanou v našich pamětích na dlouho.

Čteme hlavně o pacientech a jejich obtížích - zde se můžeme seznámit i s atmosférou našich zásahů. Navštěvujeme různá zvláštní místa a setkáváme se s různými lidmi mnohdy v banálních situacích, které jsou umocněny právě celkovou atmosférou.