Novinky.cz: Cestování

Pro nadšence do vlaků je Japonsko zemí zaslíbenou a platí to i pro fandy videoher všeho druhu. Regionální železniční společnost na ostrově Kjúšú a gigant Nintendo, který stvořil slavného instalatéra, v sobotu vypravili rychlík ozdobený postavami z legendární videohry. Po ostrově bude jezdit minimálně do 30. června a zábavnou formou propagovat region Kjúšú, dobrodružství a hry.

KRÁTCE: Gejzíry jsou dobře známým lákadlem Islandu, Nového Zélandu či amerického národního parku Yellowstone. Méně známým sourozencem se pyšní střední Turecko, do provincie Aksaray ovšem turisté jezdí obdivovat studený gejzír. Ten nepohání teplo ze zemského nitra, ale pod povrchem se hromadící oxid uhličitý, díky němuž voda občas také vytryskne do výšin, ale především probublává. Z přírodního úkazu se stal velký tahák pro milovníky přírody a fotografy.

Výjimečné sněhové podmínky pustí natěšené lyžaře do krušnohorských areálů letos o něco dřív. První vleky je tady vyvezou na kopec už o víkendu v téměř každém středisku.

Památkáři obnoví skleníky hradu Veveří, který se majestátně tyčí nad Brněnskou přehradou. Zbyly z nich torza, jimiž se teď prohání vítr. Žluté růže ze skleníků z Veveří přitom byly za první republiky tak vyhlášené, že se letecky posílaly zákazníkům do Prahy. Opravou projde i jižní brána vedle Skleníkové terasy. Hotovo má být v listopadu 2027.

V dětství ho fascinovali dobrodruzi typu Indiany Jonese či Lary Croft. Během studia hydrobiologie začalo být evidentní, že svoji budoucnost nevidí v laboratoři, ale spíše v terénu. Výpravy ho zavedly třeba na nejhezčí ostrovy Atlantiku, do Amazonie, na expedice vyrazil také s předními českými horolezci. I proto patří Petr Jan Juračka mezi nejvýraznější tuzemské popularizátory vědy, fotografy a cestovatele. Nebojí se jít na hranu a realizovat ty nejdivočejší nápady; dobrodružná je v jeho provedení koneckonců i jízda na kole. O svých plánech i snech hovoří Juračka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Zatímco v Česku se městské vánoční stromky v naprosté většině rozzáří až o první adventní neděli 30. listopadu, v leckteré jižanské metropoli už svítí od minulé soboty. Slavnostní událost v portugalském Lisabonu byla letos obzvláště velkolepá. Vánoční strom na nejkrásnějším náměstí města v sobě tentokrát ukrýval i četné ohňostroje. A o denní teplotě krásných 17 stupňů Celsia si v mrazy sevřeném tuzemsku můžeme nechat jen zdát.

Nový zámek v Kostelci nad Orlicí nechali v 19. století vybudovat Kinští. I dnes tuto památku jeden z příslušníků rodu obývá. Je jím František Kinský, veřejnosti známý i coby moderátor televizního cyklu Modrá krev. V jeho „rodinném domku“ je možné příležitostně zažít prohlídku komentovanou jím samotným. A přesně to se poštěstilo i nám.

Podzim je v Japonsku jedním z turisticky nejexponovanějších období. Celá země se totiž rozzáří červenými a oranžovými listy japonských javorů a do dáli svítící žlutí jinanů dvoulaločných (Ginkgo biloba). Jedním z neikoničtějších míst, kde obdivovat jejich listy, je areál Meiji Jingu Gaien. Tamější silnici z obou stran lemuje staleté stromořadí. A ta nejlepší chvíle k jeho návštěvě právě nastává.

Do Londýna dorazila předvánoční atmosféra. Tisíce světýlek se rozzářily také v Královských botanických zahradách, známých rovněž jako Kew Gardens, kde se otevřela každoroční noční stezka. V areálu před svátky očekávají více než 300 tisíc návštěvníků, jde tu o jedno z nejrušnějších období roku.

Historie firmy Petrof se začala psát už roku 1864. Jen o rok později zhotovil Antonín Petrof klavír, který je dnes nejstarším exponátem nového muzea této světoznámé značky v Hradci Králové. A možná i nejstarším dochovaným klavírem Petrof vůbec. Muzeum, které historii slavného výrobce klavírů připomíná, se ve středu otevřelo v prostorách hradeckého infomačního centra na Eliščině nábřeží.

Letošní Brněnské Vánoce, které pořádá Turistické informační centrum (TIC), se zaměří na děti. Na nádvoří Nové radnice pro ně vznikne Magický les, program bude probíhat také ve sklepení, kde se uskuteční dílničky či akce s Mikulášem a čerty.

Plzeňské Západočeské muzeum otevřelo po čtvrt roce komplexně revitalizovanou unikátní zbrojnici. Tak rozsáhlou kolekci starých palných zbraní žádné jiné město v Evropě nemá.

Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. O tom, co se během dvou dekád na cestách naučila, vypráví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Baťův mrakodrap ve Zlíně, který je sídlem krajského a finančního úřadu, byl o víkendu otevřen pro veřejnost. Lidé se mohli projet historickým výtahem nebo nahlédnout do kanceláře hejtmana a ředitelky úřadu. Budova byla postavena v letech 1936–1938 a v době dokončení měla šestnáct pater a výšku 77,5 metru, díky čemuž se stala nejvyšší stavbou v Československu a jednou z nejmodernějších v Evropě. Dnes je symbolem města.

Přes 184 tisíc lidí letos proplulo po Baťově kanálu, jehož trasa se v září prodloužila na 60 kilometrů díky nové plavební komoře v Rohatci. Nyní vede z Otrokovic až do Hodonína. Rozvoj zázemí kanálu však blokuje žalobou spolek Děti země. Kvůli němu stojí práce ve Veselí nad Moravou, kde má být největší rekreační přístav v zemi.

Mohutná renesanční stavba s nádvořím obklopeným arkádami zaujme návštěvníka stejně jako rozsah místních sbírek. K jejich prohlídce slouží dva základní okruhy. Vydejte se s námi na návštěvu zámku Opočno.

Honosné názvy tesaných skalních místnůstek, které zbyly z kdysi opulentního hradu, jsou poznávacím znamením Vranova - Pantheonu, tyčícího se v Českém ráji nad údolím Jizery. A jedná se nejen o jednu z nejrozlehlejších, ale také nejpůvabnějších zřícenin skalních hradů u nás. K jeho návštěvě letos zbývá jen několik posledních příležitostí. Je však třeba vyrazit s odhodláním a aspoň základní fyzičkou. Stoupá se tu totiž téměř neustále.

Těžilo se tady zlato, pak horníky vystřídali výzkumníci. Štolu Josef nedaleko vodní nádrže Slapy od roku 2007 spravuje stavební fakulta pražského ČVUT, v podzemní laboratoři zaučuje studenty a provádí experimenty. Otevírá ji v průběhu roku i veřejnosti – na prohlídky, či dokonce koncerty. Chodby s viditelnými křemennými žilami obsahujícími zlato a čistým vzduchem nasyceným téměř stoprocentní vlhkostí si nenechala ujít ani kamera Novinek.

Zřícenina hradu Frýdštejn leží ve stejnojmenné obci a je jednou z do daleka viditelných dominant okresu Jablonec nad Nisou. Objekt s vysokou věží na skále je návštěvníkům standardně otevřen do konce října a podzimní barvy činí výhledy do okolí vůbec nejkrásnější. Na hradbách můžete zavzpomínat na boj Jíry se zloduchem Řimbuchem a v podzemí na kopku, kde čarodějnice držela princeznu Jasněnku v jedné z nejznámějších českých pohádek.

Křížovou cestu mají leckde, ale takovou, kterou se nyní může pochlubit Plzeň, zřejmě jinde nenajdete. Jednotlivá zastavení jsou rozmístěná po městských hřbitovech a než je všechny obejdete, vydá to na pořádnou celodenní túru. Nejkratší variantou je to bezmála padesát kilometrů.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Dechberoucí hrou světel se mohou nechat pohltit návštěvníci historických vodojemů pod brněnským Žlutým kopcem. V unikátních prostorách, připomínajících hodovní sály králů z pohádek a legend, je až do konce tohoto týdne (9.-12. října) umístěno hned dvacet světelných instalací. Jsou součástí festivalu Prototyp a každá je unikátním uměleckým počinem.

Zatímco v Česku vytahujeme ze skříní bundy a leckdy i kulichy, na nejzápadnějším cípu pevninské Evropy si pořád užívají letních teplot přes 25 stupňů Celsia. A přestože moře už na koupání bude o něco studenější, právě teď nastává ta nejlepší doba na poznávání architektonických i přírodních krás středního Portugalska. Necháte se zlákat hřejivým slunečním svitem, památkami UNESCO a skvělým jídlem a vínem?

Rekonstrukce Dlouhé jízdy, přístupové cesty k děčínskému zámku, je dokončená. Téměř tři stovky metrů dlouhý unikátní architektonický prvek, který vznikl na přelomu 17. a 18. století, se dočkal zásadní opravy. Součástí investice je i renovace sousední Růžové zahrady, s jejímž kompletním dokončením se počítá na začátku příštího roku.

Ostrovy, skalnaté vrcholy a hluboké fjordy – to je pobřeží Helgeland. Nejjižnější část severního Norska se táhne od Trondhajmu až po Bodø a spojuje ji více než 400 kilometrů dlouhá vyhlídková silnice, šest trajektů a nespočet mostů. Jaké zajímavosti jsou tu k vidění, se můžete podívat v reportáži. Zdaleka nejde jen o „nejkrásnější záchodky světa“.

Takové sucho nebylo na Lipně už přes dvacet let. Po odkrytých březích chodí hledači cenností i znalci historie, lodě jsou desítky metrů od kraje a bronzová víla u Frymburku ční vysoko nad vodou. V ohrožení je po řadě měsíců provoz přívozu mezi Horní Planou a Bližší Lhotou.

Zvedám oči k nebi a při pohledu na husté šedivé mraky cítím, jak mi na tvář dopadají kapky. To bude chtít další zázrak, aby se večerní procesí v kouzlem opředené portugalské vesničce Reguengo do Fetal konalo v plné parádě, tedy za svitu tisíců hořících šnečích ulit, pomyslím si zachmuřeně. Zázrakem to totiž všechno před mnoha staletími začalo.

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je jeho produkcí proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Procházím cestičkou mezi rozkvetlými keři a na tváři cítím slaný vánek. Po pravé ruce mám výhled na rozeklané útesy a zlaté písečné pláže a nalevo je též moře, jen ne vody, ale pestrobarevných sukulentů. Rybářská stezka táhnoucí se podél pobřeží portugalského Alentejo a Algarve má jedinečnou poetiku. Na konci každé etapy čekají čerstvé plody moře a zasloužený odpočinek, tohle je ale jedno z míst, kdy samotná cesta je cílem.

Všechny zábavní parky nejsou stejné. V zeleni švýcarského Martigny v kantonu Valais byl na konci června znovuotevřen jediný svého druhu věnovaný národnímu psímu plemenu země - bernardýnům. Mohutné psy tu můžete pozorovat v prostředí designovaném speciálně pro ně a leckterý návštěvník by s nimi dost možná rád měnil. Jejich život se totiž točí kolem spánku, jídla a pravidelné péče.

„Jsem člověk, který nezdravě riskuje,“ říká o sobě cestovatelka Michaela Hrdá. Naráží přitom na skutečnost, že se za svou dosavadní dráhu světoběžnice dostala do řady krajních situací; někdy jim prý šla sama tak trochu naproti. Přičítá to ADHD, kvůli němuž nepociťuje strach jako jiní lidé. V zahraničí už zažila několik loupežných přepadení, strženou lavinu, o ztracených zavazadlech nemluvě. Své často adrenalinové zážitky i přešlapy se proto rozhodla shrnout v knize Průsery na cestách a jak je přežít. Nejen na ni přišla řeč v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Na výlet s rodinou, zastávku při čundru či romantické setkání. Na to vše je zřícenina hradu z 15. století zvaná Zbořený Kostelec na Benešovsku ideální. Volně přístupné ruiny postupně pohlcované přírodou inspirovaly i básníka Karla Hynka Máchu, který si při svých toulkách Kostelec nakreslil do památníku a jedna ze zdejších dívek ho navíc inspirovala k tvorbě. Ruiny čnící nad řekou Sázavou jsme zachytili na video z ptačí perspektivy.

Na cestě po španělské provincii Cádiz jsme navštívili Královskou andaluskou školu jezdeckého umění v městečku Jerez de la Frontera. Viděli jsme tam úchvatné představení jezdeckého baletu s typickou španělskou hudbou a kostýmy ve stylu 18. století.

Pravé Benátky jsou jedny, ale mnohá místa si vysloužila tento pseudonym. Snad u žádného není podoba tak věrná, jako u zdarma přístupného zábavního komplexu Grand World Phu Quoc. Na umělých kanálech se můžete projet na gondolách a „benátské“ architektonické skvosty září kolem vás. Jen nabídka občerstvení, suvenýrů a služeb je odlišná. Restauracím dominují krabi pochodující v akváriích, každý druhý podnik nabízí masáže a zmrzlina sice nechybí, ale je restovaná.

Původně jel do Chile pracovat jen na několik měsíců. Nakonec strávil zoolog Vít Lukáš v jedné z nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky celé desetiletí. Stál u založení přírodovědecké stanice, účastnil se mezinárodních projektů v Amazonii, učil na dvou univerzitách, zažil ovšem i mnoho nečekaných situací, včetně útoku injekční stříkačkou. Pobyt si ale nenechal zkazit a na Chile a jeho obyvatele vzpomíná s láskou. O svých deseti letech na opačné straně planety vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Přesně 126 schodů musí vyšlapat každý, kdo se chce na Nový Jičín a okolí podívat z nové vyhlídky. Tou se stala 66 metrů vysoká renesanční hranolová věž z konce 16. století, která je součástí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žerotínově ulici.

Zřícenina Házmburk je půvabnou dominantou Českého středohoří. V tomto týdnu ale hrad více než turisté opanují mravenci. U Bílé věže okřídlený hmyz doslova prší z nebe. Kdo nepoleví při poněkud kousavém výstupu na její vrchol, může sledovat i poslouchat mravenčí déšť na proskleném vyhlídkovém patře. Každoroční rojení dosahuje tak obrovských rozměrů, že je v odpoledních hodinách u vrcholku věže viditelné na stovky metrů.

Příznivci železnice a vláčků v menším vydání se v sobotu už počtvrté v tomto roce sejdou ve veskrze rodinné atmosféře v Horních Chvatlinách nedaleko Zásmuk. Zahradní železnice Zásmucka bude kouzlit úsměvy na tvářích dětí i jejich rodičů od 10. hodiny ranní do 16. hodiny odpolední. Projekt, za kterým stojí dvě desítky nadšenců, je neustále rozšiřován. Vstupné do areálu bude jako vždy dobrovolné.

Procházím mezi dřevěnými domky Horního Nendaz v kantonu Valais a připadám si trochu jako v letní horské pohádce. V zimě je švýcarské letovisko zasypáno horami sněhu a lyžaři, v létě se do něj sjíždí milovníci turistiky. Horské vrcholy, zelené louky plné květin a zurčící řeky dnes nebudu objevovat sama, ale s roztomilými společníky, kteří zdejší krajinu znají jako své paznehty. Na programu je rande s kozami.

Letošním tahákem návštěvnického centra německého národního parku Falkenstein je trojice mláďat rysa. Je ovšem korektní informovat, že vidět je napoprvé rozhodně nemusíte. Je to otázka velkého štěstí, nicméně celý areál stojí za prohlídku i tak. Zejména rodiny s dětmi si Falkenstein užijí, stejně jako zájemci o šumavskou přírodu.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Brno bude o víkendu vzpomínat na 380. výročí slavné obrany města před obléhajícími Švédy. Bránilo se při ní dlouhých 112 dnů a podle historických pramenů zemřelo v těžce zkoušené metropoli 250 lidí, nepřítel však přišel o osm tisíc mužů. I tato fakta uvidí návštěvníci ve zcela nové expozici, která bude premiérově o víkendu předvedena v kostele svatého Jakuba.

Chorvatsko každoročně láká statisíce Čechů. Moře, dostupná vzdálenost autem i autobusem a příjemná atmosféra menších přímořských měst jsou pro letní dovolenou ideální kombinací. My jsme se vydali do Zadaru. Tady uslyšíte melodie mořských varhan a zažijete západy slunce, které jsou prý nejkrásnější na světě.

Bojový výjev z takzvané Zimní války mezi Finskem a Sovětským svazem, k níž došlo v průběhu druhé světové války, bude ústředním motivem letošního ročníku vojensko-historické akce Cihelna 2025. Začíná v pátek a vyvrcholí sobotním programem u srubu U Cihelny v Králíkách na Orlickoústecku.

Z kamenné pevnosti Ribat se otevírá výhled na moře, v přístavu kotví lodě ve stylu pirátů a na tržišti voní datle i místní koření. Tuniský Monastir má všechno, co od severoafrického města u moře můžete čekat: historii, památky, atmosféru i možnosti k odpočinku. Ideální cíl pro půldenní výlet i pomalejší poznávání.

Česká republika je zemí rozhleden, jejich konstrukce jsou ale často zajímavější než výhled samotný. Nespornou výhodou skalních vyhlídek je skutečnost, že na ně můžete vyrazit kdykoli a zadarmo. Stačí obout pevné boty a přibalit odhodlání. Jednou z nejkrásnějších u nás je bezesporu vyhlídka Zahrádka, která se tyčí pod zříceninou největšího skalního hradu u nás na Zlaté stezce Českého ráje. Nad Malou Skálou je nádherný výhled na údolí Jizery, Suché skály i vrch Sokol.

Vesnička Wae Rebo, ukrytá hluboko v horách indonéského ostrova Flores, nadchne svou izolovaností i kulturním bohatstvím. Obývá ji domorodý kmen Manggarajů, který si po staletí udržuje tradiční způsob života a hlubokou úctu k předkům, přírodě i duchovním silám. Do vesnice jsem zavítal během slavnosti Penti, největší události roku, a nejenom o ní si popovídal s místním obyvatelem Benyaminem Semanduem.

Český ráj je pro turisty místem zaslíbeným. V jeho srdci, údolí Jizery mezi Železným Brodem a Turnovem, návštěvníky mimo jiné láká Pantheon, známější jako zřícenina skalního hradu Vranov. A u jeho romantické přístavby, letohrádku z 19. století, čeká na dvojice prostý stolek pro zamilované. Ideální místo na rande za vstupné 140 korun pro dva dospělé či 100 pro mladistvé, studenty či důchodce. Vábí na krásný výhled i romantickou atmosféru.

Pevnostní město Terezín mohou lidé odkudkoliv prozkoumat prostřednictvím virtuální reality. Detailní 3D model historického města je zbaven aut, značek či kontejnerů a dalších věcí spojených se současností. Vytvoření modelu zaplatil Ústecký kraj, sloužit má jako atraktivní nástroj ve výuce i k propagaci regionu. Samospráva cílí na školy, turisty i širokou veřejnost, uvedl vedoucí odboru informatiky krajského úřadu Jan Jelínek.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadl odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, na Kavkazu či v Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypráví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Proslulá ostravská atrakce, prohořívající halda Ema s krásnou vyhlídkou na město, je nyní pro turisty dostupnější, ale hlavně bezpečnější. Poté, co vedení Ostravy vloni za pět milionů korun odkoupilo památkově chráněnou haldu od společnosti Asental Land, se rozjela její proměna. Za úpravy město zaplatilo 7,5 milionu korun.

V Českém ráji na okraji Prachovských skal už zhruba 600 let stojí obří pařez, který je z kamene. Zřícenina skalního hradu, který se plné kráse těšil jen krátkou dobu na přelomu 14. a 15. století, je oblíbeným cílem turistů, zejména romantiků a rodin s dětmi. Jeho historie je doložena jen několika zmínkami a hrad je tak do značné míry opředen tajemstvím. Kolují o něm legendy o loupežnících, nadpřirozených silách i pokladu, který po nalezení zmizel neznámo kam.

Vrcholí letní sezona a do Chorvatska zamířily jako každý rok na dovolenou tisíce Čechů. Štáb Novinek vyzpovídal místního číšníka, který pracuje ve službách už několik let. Jak hodnotí letošní sezonu a co říká o českých turistech?

Někdo míří do zahraničí kvůli významným památkám, jiného láká divoká příroda. Tomáše Šapovalova a Jaroslava Bouzka spojila láska k jídlu, a to natolik, že se rozhodli společně mapovat národní pokrmy cizích zemí. Na vybraných specialitách už hodovali třeba v Estonsku, Nizozemsku, Polsku či Japonsku, své poznatky pak zájemcům zprostředkovávají skrze vlastní pořad i knihy, a to pod výmluvnou přezdívkou Jedlíci na cestách. O tom, která kuchyně je nejvíc překvapila a jak v porovnání se zahraničím obstojí česká gastronomie, hovoří kamarádi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už nejen procházku mezi korunami stromů, ale i jízdu na kole nad zemí a mezi větvemi mohou absolvovat odvážní návštěvníci Stezky Valaška na Pustevnách v Beskydech. Ti, co tamní nejnovější atrakci nazývanou SkyBike vyzkoušejí, absolvují v sedle kola, jedoucího po ocelovém laně, 150 metrů v patnáctimetrové výšce.

Druhá nejvyšší hora Šumavy a Bavorského lesa Velký Roklan se nachází v první zóně národního parku. Dostanete se na ni pouze z Německa, turistická trasa od nás měla existovat naposledy před druhou světovou válkou.

Energetická a těžařská společnost Sev.en Česká energie v sobotu pro veřejnost trvale zpřístupnila okrajové části hnědouhelného lomu ČSA (Lom Československé armády) na Mostecku, kde teprve v loňském roce skončila těžba uhlí. Do nově zpřístupněných míst se dosud nedalo běžně dostat. Lze odtud dohlédnout na dno těžební jámy, kde už přibývá voda v budoucím jezeře.

Ačkoli vzduchem jsou od sebe vzdáleny jen asi tři a půl kilometru a osudově si jsou ještě blíž, budoucnost má každý jinou. Řeč je o dvou chrámech na okraji Karviné. Zatímco kostel sv. Petra z Alkantary v Dolech je tváří Karvinska a turisticky atraktivním místem, kostel sv. Barbory v Loukách upadl v zapomnění a mizí z povrchu zemského.

Historickou mléčnici objevili a kompletně zrestaurovali lidé ze Spolku pro obnovu Katzelsdorfského zámečku. Mléčnice, tedy místo, kam se kdysi ukládalo mléko a mléčné výrobky, se nachází jen pár metrů od torza Katzelsdorfského loveckého zámečku nedaleko Valtic, který se snaží místní nadšenci obnovit.

Podle pověsti zde za časů Velké Moravy měli kázat Cyril a Metoděj a po cestě do emigrace odtud měl pozdravit krajany shromážděné pod skálou i Jan Amos Komenský. Jedno je jisté, slovanští věrozvěsti i učitel národů by museli být ve slušné formě. Cesta ke skalnímu útvaru Kazatelně, která je přírodní památkou skrytou v chřibských lesích, sice od civilizace není vzdálená, ale je pořádně intenzivní.