V srpnu roku 216 př. n. l. se na jihu Itálie odehrál den, kdy se římská republika ocitla na hraně zániku. Pole u Kann se od té chvíle stalo symbolem nejdrtivější porážky Říma.
Po celé 20. století výsledky testů inteligence rostly. V posledních desetiletích se však v části vyspělého světa zastavily. A někde dokonce klesají. Co se změnilo?
Český důchod kolem 21 tisíc korun je v Praze na hraně. V Moldávii je to dvojnásobek průměrné mzdy. Rozdíl, který mění život. Průměrná čistá mzda v Moldávii se pohybuje přibližně mezi 10 až 12 tisíci korun.
7. října 1571 se na moři střetlo přes 500 lodí a více než 80 000 mužů. Bitva u Lepanta nebyla jen válkou flotil, ale okamžikem, kdy Evropa přestala ustupovat.
Březen 1943. Led praská pod pásy tanků, domy hoří a tisíc československých vojáků poprvé čelí Wehrmachtu tváří v tvář. U Sokolova se rodí legenda i bolestná pravda války.
V mlze severoněmeckých bažin se před více než 3000 lety střetly tisíce mužů. Bitva, jejíž smysl neznáme, ale jejíž brutalitu dnes čteme z rozbitých lebek a šípů uvězněných v kostech.
Zmizeli beze stopy a byli považováni za mrtvé. Skutečný příběh z Tichomoří, v němž se z útěku ze školy stala patnáctiměsíční zkouška lidskosti a přežití.
Na řece Jang-c’-ťiang se roku 208 n. l. rozhodovalo o osudu celé říše. Proti sobě stála drtivá severní armáda a menší aliance jihu. Výsledek změnil čínské dějiny na desítky let.
Odešel z Prahy jako sběratel rostlin. Vrátil se jako svědek mizejících světů. Příběh Alberta Vojtěcha Friče je dlouhý, bolestný a nepohodlný. Právě proto je důležitý.
Říjen 69 př. n. l. Deset tisíc římských legionářů stojí pod hradbami arménské metropole proti šedesáti tisícům Arménů. Jeden den rozhodne o osudu říše i pověsti Říma na Východě.
Pohraničí po válce nebylo jen krajinou vítězství. Bylo krajinou opuštěných domů, studených kamen, neosetých polí a zimy, která se zakusovala do lidí i do půdy.
Měla to být skromná odpověď na potřeby socialistické společnosti. Místo toho vznikl automobil, který narušil zavedené představy o technické úrovni Východu.
Jedno riskantní rozhodnutí a několik hodin boje změnilo běh války Genpei. U Ichi-no-Tani se zrodil pád klanu Taira i legenda o odvaze hraničící se šílenstvím.
V roce 1930 povstal v horách Taiwanu domorodý národ Seediqů proti japonské říši. Věděli, že nemohou vyhrát. Přesto šli do boje, aby nezmizeli beze jména.
Dobrodruh, vypravěč, legenda. Jan Welzl prožil život, který Česko miluje, ale málokdo zná jeho stinnou stránku – roky samoty, nedůvěru okolí a svět, jenž mu přestal rozumět.
Na jedné straně 25 000 vojáků impéria a jejich moderní zbraně. Na druhé straně přes 50 000 mužů vyzbrojených vírou. Jeden den, který ukázal, že válka už nemá svědomí.
Roku 1542 byla francouzská šlechtična vysazena na pustém ostrově u břehů dnešní Kanady. Vyhnanství, které mělo být konečné. Z tří lidí přežila jen ona.
Z továrních hal u Prahy vzlétly stroje, které změnily výcvik pilotů po celém světě. L-29 a L-39 nebyly jen letouny – byly důkazem, že i malá země může udávat tempo.
Jeho objevy měly lidstvu usnadnit život. Místo toho pomohly vytvořit dvě největší ekologické katastrofy moderní éry. Příběh Thomase Midgleyho Jr. je varováním před pokrokem bez hranic.
Poprava nebyla jen smrt. Byla chvílí, kdy Paříž ztratila stud a tělo reagovalo dřív než morálka. Krev, pohledy a dech cizích lidí se mísily v nečekaném vzrušení.
Jeruzalém padl a Evropa odpověděla válkou. Tři králové, desetitisíce mužů a výprava, která měla spasit svět – ale místo toho ukázala, kde končí víra a začíná realita.
Na konci druhé světové války se v Evropě odehrál čin, který by obstál i v indiánských legendách. Americký voják Joe Medicine Crow splnil prastarý válečný slib.
V normandském bocage se v létě roku 1944 odehrál boj, který se vymyká běžným válečným měřítkům. Jeden tank, několik desítek mužů a zničený celý americký prapor.
Lékaři si mysleli, že je mrtvá. Jean Hilliardová byla nalezena zcela zmrzlá po šesti hodinách v mrazu −30 °C. Přesto se stalo něco, co medicína dodnes považuje za zázrak.
U peřejí Long Sault se v květnu 1660 zastavil čas. Hrstka mužů čelila stovkám nepřátel – a svými životy koupili přežití kolonie, která se teprve rodila.
Na dvoře Rudolfa II. nevznikaly jenom chiméry o zlatu, ale i kyseliny, léky a technické směsi. To, co později označili za šarlatánství, bylo ve své době funkční experimentální vědou.
Desetitisíce mužů opustily Evropu ve jménu Boha. O tři roky později se vrátily jen trosky armád, zlomení králové a poznání, že i svatá válka může skončit hanbou.
Upálila vyslance, pohřbila šlechtu zaživa a spálila celé město. O několik let později byla prohlášena za svatou. Příběh Olgy Kyjevské je jedním z nejtemnějších paradoxů dějin.
V senegalské savaně se neodehrává experiment. Nikdo tu nic neučí, nikdo nezasahuje. Přesto se tu znovu rodí něco, co považujeme za základ lidské historie: zbraň.
Bitva u Svolderu z roku 1000 nepatří k největším střetům vikinské éry, ale k nejzáhadnějším. Nevíme ani přesně, kde se odehrála. Víme jen to, že po ní už nic nebylo stejné.
Když jí válka vzala manžela, nechtěla už jen přežít. Marija Okťabrskaja prodala všechno co měla, koupila tank a vyjela na frontu, aby se pomstila nacistům osobně.
Na severním okraji Svaté říše římské ležel kraj, který se vymykal všem pravidlům. Když proti němu v roce 1500 vytáhla královská armáda, očekával se rychlý konec vzdoru.
Za krásnými fasádami evropských měst existuje jiná mapa cestování. Mapa, kde se neprodávají zážitky, ale těla – a kde historie nikdy opravdu neskončila.
V létě roku 1570 se řeka Ane proměnila v hromadný hrob. Samurajové bojovali po kolena ve vodě, dokud proud nezastavila těla mrtvých. Taková byla bitva u Anegawy – jedna z nejkrvavějších epizod japonského období Sengoku.
Hořící bombardér, noc nad nacistickým Německem a rozhodnutí mezi ohněm a prázdnotou. Příběh Nicholase Alkemadeho patří k nejneuvěřitelnějším okamžikům druhé světové války.
Chudý mladík, hostinský a neviditelný „zločin“. V Edo se rozhořel spor o něco, co nelze chytit do ruky – o samotnou vůni jídla. A soudce Óoka ukázal, co je skutečná spravedlnost.