Nájezd na Lindisfarne nebyl jen krvavou katastrofou, ale okamžikem, kdy se Evropa probudila do tří staletí strachu. Byl to den, kdy začala éra Vikingů.
Zimní sezóna láká nejen lyžaře, ale i podvodníky. Neexistující chaty, falešní instruktoři či lovci nehod dokážou během pár minut proměnit vysněnou dovolenou v drahou noční můru.
Sedm mladých válečníků vyrazilo do bitvy jako bouře. U Shizugatake dokázali nemožné - porazili armádu silnějšího protivníka a změnili osud celého Japonska.
Berserkerové byli postrachem severu – válečníci v transu, kteří necítili bolest ani strach. Nové poznatky odhalují, že jejich zuřivost nebyla jen mýtem, ale kombinací toxinů, genetiky a rituálů.
V roce 1741 vyplula největší flotila své doby s jistotou triumfu. Pamětní medaile na oslavu vítězství již byly vyrobeny. V Cartageně však narazila na admirála Blase de Lezo, který se odmítl vzdát.
Hon na Selknamy v Ohňové zemi byl cíleným vyhlazováním, které zděsilo i některé dobové pozorovatele. Masakry, odměny za mrtvá těla i systematický rozklad kultury probíhaly desítky let.
Přeživší ztroskotání otrokářské lodi byli ponecháni na písečném ostrově o velikosti stadionu bez zdroje vody. Sedm žen s jedním dítětem vydrželo neuvěřitelných 15 let čekání na záchranu.
Psycholog David Rosenhan poslal duševně zdravé lidi do psychiatrických léčeben. Všude je přijali jako schizofreniky. Ven se dostali až ve chvíli, kdy přiznali, že jsou nemocní.
Pohřeb vikinského náčelníka nebyl tichým rozloučením. Podle jediného svědka, cestovatele Ahmada ibn Fadlána, jej provázela krev, alkohol, sex — a oběť, která nevyhnutelně prožila peklo.
V tlumeném světle plynové lampy se třpytí mosazné přístroje a tichý bzukot naplňuje ordinaci. Lékař zkoumá ženu s diagnózou hysterie — ale co tu vlastně léčí: tělo, nebo touhu?
V roce 1973 zmizela v horách Kolského poloostrova skupina studentů. Jejich stan byl rozříznut zevnitř a těla ležela ve sněhu. Zrodila se další záhada, která připomněla Djatlovovu výpravu z roku 1959.
V ruinách Königsbergu se po roce 1945 ozýval jen vítr a dětský pláč. Nikdo přesně neví, kolik z těch dětí přežilo. A kolik z nich si ještě pamatovalo své jméno.
13. dubna 1919 se poklidné shromáždění v amritsarské zahradě Jallianwala Bagh proměnilo v jatka. Britské kulky dopadaly na neozbrojený dav. Zrodil se hněv, který navždy změnil dějiny Indie.
V úžině, kde se proud mění v běsnící příboj, se zrodil příběh, který se zdál nemožný. Třináct proti třem stům. Muž, který neměl co ztratit, stanul proti celé říši – a zvítězil.
Když roku 1536 vystoupila Anne Boleynová na lešení v Toweru, nečekala ji krutá smrt popravčí sekerou, ale akt milosti. Její kat měl totiž úkol navíc - zajistit, aby nepoznala okamžik své smrti.
Hřích, tělo a víra. V temných kobkách inkvizice se mučení proměňovalo v sadistickou extázi moci. Ti, kteří měli vyhánět ďábla, často probouzeli jeho podobu v sobě.
Na jaře 1920 zmizely vagóny plné zlata, které střežili českoslovenští legionáři. Bylo použito na úplatky? Ukradeno? Nebo skončilo v amerických rukou výměnou za uznání nové republiky?
Na jaře 1930 opustily desítky českých rodin svou zemi s vírou, že v brazilském pralese najdou nový domov. Místo ráje však našly peklo, které pohltilo jejich sny.
Každých 15 minut zemře v Africe jeden slon. Slonovina a nosorožčí rohy dnes na černém trhu stojí víc než zlato – a za každým kilogramem je život, který už se nevrátí.
Když se řeklo husar, nešlo o uniformu, ale o životní styl. Muži, kteří ničili vesnice i srdce žen, pili víno a tančili se smrtí. Jejich „husarské kousky“ měnily dějiny – i ženy, kterých se dotkly.
V 17. století britské lodě převážely do kolonií sirotky, kteří měli budovat říši. Místo nového života našli smrt, otroctví a zapomnění. Tisíce dětí se už nikdy nevrátily do vlasti.
Když v Evropě padá sníh, němečtí senioři sedí na terasách v Hurghadě, popíjejí kávu a platí méně než doma za topení. Mohlo by to fungovat i pro české důchodce?
Na Chathamských ostrovech žil národ, který zapomněl bojovat. Jeho mír trval šest století — dokud z obzoru nevystoupily dvě lodě plné mužů s mušketami a hladem po krvi.
Autor Deklarace nezávislosti hlásal svobodu, ale v Monticellu žil s otrokyní a vlastní příbuznou. Jejich děti byly důkazem, že i ideály mohou mít své démony.
V trezorech pod alpskými vrcholy leželo zlato, které nepatřilo těm, kdo je drželi. Po roce 1945 se odhalil příběh mlčení, morálky a neutrální země s pokladem potřísněným krví.
V létě 1959 se švédský dokumentarista Friedrich Jürgenson vydal nahrávat ptáky. Když si večer pustil pásku, zaslechl hlas své mrtvé matky. Zrodil se fenomén EVP – „hlasů ze záhrobí“.
V noci přicházel, když svět spal. Ženy se probouzely s křikem, tělem pokrytým potem a s děsem v očích. Církev věděla, kdo za tím stojí – démon jménem inkubus.
V Babylónu musela každá žena jednou za život usednout v chrámu bohyně Mylitty a odevzdat se cizinci, který jí hodil stříbrnou minci do klína. Byl to zákon bohyně, ne hanba.
Autentické svědectví o trosečnících francouzské fregaty Méduse z roku 1816 – podle skutečných zápisků přeživších, chirurga Jeana-Baptista Savignyho a inženýra Alexandra Corréarda.
Zamilování není jen cit, ale biochemický trip. Mozek zaplavuje dopamin jako po kokainu, serotonin padá, logika mizí a vzniká závislost. Vědci ukazují, že láska je nejdostupnější tvrdá droga na světě.
Léto roku 1696 proměnilo čtvrť Jóšivara v noční můru. Samuraj Sano Džirózaemon vzal do ruky novou katanu – a rozhodl se ověřit její dokonalost na náhodných lidech.
Hřiště plná krve, zlomených kostí a mrtvých těl. Zapomenuté sporty minulosti nebyly hrou, ale bojištěm, kde vítězství často znamenalo přežít o den déle než soupeř.
V létě roku 1846 vyšlo najevo, že chudí v pracovním domě v Andoveru hladověli tak krutě, že se vrhali na hnilobné kosti, vysávali z nich morek a ženy byly pod hrozbou trestu sexuálně zneužívány.
Moderní technologie odhalily v ardennských lesích tisíc stop po bitvě z roku 1944. Zákopy, krátery i obranné linie znovu vyprávějí příběh poslední zoufalé ofenzívy nacistů.
Vypráví se, že v srdci Amazonie roste strom, který se umí přemístit. Turisté o něm píší s úžasem, místní jej obestírají legendami. Co na to říkají vědci?
Žloutenka A už není „dětská nemoc“. Šíří se na festivalech, v luxusních restauracích i z mořských plodů. Překvapí svou odolností i nečekanými cestami nákazy.
LiDARové skenování odhalilo desítky dosud neznámých příkopů, linií a shluků nálezů u Kalkriese. Díky moderní technologii se krajina dávné bitvy ukazuje v novém světle.
Smích na chodbách paneláků, dupot po schodech a srdce bušící až v krku. Hra na zvonění na zvonky byla pro generaci vyrůstající na sídlištích symbolem svobody i odvahy.
V Německu padl návrh, aby senioři po odchodu do důchodu odpracovali rok v sociálních službách. V Česku by to mohlo znít absurdně – ale čísla mluví jasně.