Od Pradědu na Hanou

Petrovy kameny patří mezi mnohá skaliska, která vystupují z jesenických vrcholů. Díky procesům s údajnými čarodějnicemi získala právě tato skála špatnou pověst. Přitom patří mezi přírodně nejzajímavější lokality, které lze v Jeseníkách objevit.

Skalní útvar s vyhlídkou na temeni pod názvem Čertovy kameny patří k nejnavštěvovanějším skalním bradlům v Jeseníkách. Může za to nejen příhodná poloha nedaleko Jeseníku, ale stejnojmenná horská chata, která zde nabízí odpočinek a občerstvení.

Malá vesnička Svinov na Mohelnicku nemá s vepři nic společného. Nese patrně jméno svého zakladatele jménem Svin. Přesto se její jméno stávalo často terčem posměchu. K přejmenování obce na Hochfeld, o které místní usilovali na přelomu 19. a 20. století však nedošlo a obci jméno zůstalo až doposud.

Území kolem Chropyně je odpradávna zasvěceno vodě, nachází se v oblasti nivy řeky Moravy, v oblasti ramene, kterému se říká Divoká Bečva. Je to jeden z posledních neregulovaných toků v této lokalitě.

Rybníček nedaleko Uničova zdaleka není jen těch pár domů s hostincem a benzínovou pumpou, které protíná silnice mířící z Uničova na Šternberk, ale malebná vesnice, která překvapí půvabnou návsí i zajímavou historii.

Laškov se nachází na ostrohu nad říčkou Šumicí. Odborníci se domnívají, že právě kolem ní procházela jedna z důležitých středověkých a možná i pravěkých cest mířících od Olomouce do Čech. Důkazem by mohlo být nedaleké hradiště Rmíz, které je datováno do období přibližně 3800 až 3100 před naším letopočtem.

Nový Malín patří i díky rozvoji v nedávných letech k největším obcím na Šumpersku. Historie této obce, do roku 1947 nazývané Frankštát, je však poměrně málo známá a to platí i o zdejší farnosti a kostele.

Údolí Podolského potoka na Rýmařovsku je poměrně hustě osídlenou krajinou. Samotná ves Rýmařov vznikala nad potokem a nejinak tomu bylo i v případě místní části města, kdysi samostatné osady Jamartice.

Nádraží bývalo zejména v první polovině 20. století brannou do města. Proto se u železniční trati budovaly mnohdy honosné budovy v historizujících stylech, které měly poukázat na bohatství města i jeho obyvatel. To platí i o nádraží v Šumperku, které však nabízí i několik zajímavých tajemství.

Moravská Sázava není žádný veletok, přestože je druhou největší řekou šumperského okresu a odvodňuje území o rozloze větší než 500 kilometrů čtverečných. Přesto je její pramen pro mnoho obyvatel jejího údolí místem naprosto neznámým.

Osada Nýznerov je dnes známá zejména díky nedalekým vodopádům na Stříbrném potoce, kterým dala své jméno. Je to však i historicky pozoruhodné místo, které si zaslouží pozornost nejen milovníků dějin kraje pod Rychlebskými horami, ale i turistů, kteří sem přicházejí.

Postřelmov patří mezi největší vesnice Zábřežska. V některých směrech se už dnes spíše podobá menšímu městu, přesto i zde najdeme stopy dávné vesnické struktury obce, ke které patří hlavně zdejší, původně velmi rozlehlá, náves.

Žalkovice najdeme v úrodném kraji Hané mezi Přerovem a Kroměříží. Archeologické nálezy prokazují, že zde lidé žili již od prehistorického věku a trvalé osídlení zde přetrvalo dodnes přes veškeré útrapy, které zdejší kraj v minulosti postihly.

Pavlovice u Kojetína najdeme na úpatí Litenčické pahorkatiny jižně od Němčic nad Hanou. Nevelká obec s necelými třemi stovkami obyvatel láká návštěvníky zejména na zajímavé památky.

Čehovice na Prostějovsku dnes stojí při hlavní silnici propojující Prostějov s Kojetínem v zákrutu říčky Vřesůvky. Kdysi ovšem tato vesnice stávala o kus dále. Osudnou se jí stala třicetiletá válka.