Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která se uskutečnila 8. června 2026 na plzeňské náplavce u řeky Radbuzy, se Petr Klíma setkal s architektem Petrem Jandou a architektem Jakubem Marešem – dvěma osobnostmi, které výrazně ovlivnily podobu pražských a plzeňských náplavek. Rozhovor se neomezil jen na historii jejich vzniku, ale otevřel širší otázky role řek ve městě, občanských iniciativ, architektury veřejného prostoru i proměny vztahu lidí k městskému prostředí.Oba hosté popsali cestu od prvních kulturních aktivit k rozsáhlým revitalizacím, zkušenosti se spoluprací s městy i správci vodních toků. Zároveň poukázali na to, že se veřejný prostor rodí z dlouhodobé práce, experimentů a dialogu. Debata nabídla také kritickou reflexi gentrifikace, správy náplavek a úvah o jejich dalším rozvoji.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(02:51) kvalita a potenciál náplavek jako veřejného prostoru(06:47) proměna pražské náplavky(28:06) od myšlenky k plzeňské náplavce(30:36) hybatelé veřejného mínění(54:54) povodňové limity a opatření(1:05:04) pěšky podél řekyEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která vznikla 13. května v Semlerově rezidenci v Plzni, se Petr Klíma setkal s architektem Romanem Kouckým a architektkou Editou Lisecovou, dvojicí výrazných osobností české architektury s plzeňskými kořeny. V rozhovoru nejprve probírali proměny Plzně v posledních desetiletích – zmínili rozhodnutí, která zásadně ovlivnila podobu města i příležitosti, jež podle obou hostů zůstaly nevyužité. Pak představili urbanistické projekty kanceláře koucky-arch.cz pro Plzeň – předně soutěžní návrhy pro soutěže na řešení tzv. Jižního města (2007) a vnitřní části města (2012). Studie Kouckého týmu prosazovaly rozvoj uvnitř stávající městské struktury místo další expanze do krajiny. V rozhovoru vzápětí došlo i na návrh úpravy prostoru U Jána či na metodiku, která měla Plzni posloužit při přípravě nového územního plánu, uplatnila se však jen zčásti.Možná řešení uzlových bodů či celých území ve městě ilustrovali Koucký s Lisecovou na vybraných příkladech z několika desítek studentských projektů, které pod jejich vedením vznikly v ateliéru 1+XX na Fakultě architektury ČVUT. Koucký a Lisecová v debatě před zaplněným sálem připomněli i projekty kanceláře koucky-arch.cz týkající se místa U Zvonu a Západočeské galerie v Plzni, a to včetně soutěžního návrhu nové budovy galerie nebo realizovaných úprav interiérů historického domu s výstavní síní „13“ i budovy Masných krámů. Vedle kritické reflexe fungování českého urbanismu, plánování a politického rozhodování vyjádřili oba hosté v závěru natáčení přesvědčení, že města potřebují srozumitelnou dlouhodobou vizi a odvahu ji naplňovat.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(03:00) proměny Plzně v průběhu několika desetiletí(10:37) soutěž Plzeň – Jižní město (2007)(22:08) soutěž Plzeň – řešení vnitřní části města (2012)(32:08) studie lokality U Jána (po roce 2012)(53:19) soutěž na návrh urbanisticko-architektonického řešení prostoru U Zvonu (2008–2009)(56:00) realizace interiérů pro Západočeskou galerii (výstavní síň „13“)Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Druhý díl rozhovoru s profesorem Romanem Kouckým se soustředí na jeho dlouhodobé uvažování o urbanismu, plánování měst a kritiku současného přístupu k jejich rozvoji. Koucký vysvětluje principy tzv. elementárního urbanismu, v němž klade důraz na kompozici města namísto restriktivní regulace, a vrací se ke své práci na Metropolitním plánu Prahy, který podle něj během let ztratil své původní klíčové myšlenky. Mluví o výškové kompozici města, nedostatečně využitém potenciálu transformačních území Holešovic či Bubnů i o tom, proč podle něj česká města dlouhodobě stagnují. Kriticky komentuje délku povolovacích procesů, kompromisnost veřejného rozhodování i nedostatek odvahy přijímat odvážnější urbanistická řešení.V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také památkové péči, digitálním nástrojům v architektuře, roli developerů i postavení architektů ve veřejné debatě. Důsledně rozlišuje mezi „péčí“ a „ochranou“ historických hodnot, polemizuje s dosavadním českým přístupem k výškové regulaci a obhajuje větší otevřenost vůči současné architektuře jako přirozené součásti vývoje města. Rozhovor nabízí i osobnější rovinu — vedle frustrace z vývoje českých měst ukazuje Kouckého jako autora, který stále věří v sílu architektonické vize, tvůrčí svobody a individuální odpovědnosti, a který dnes hledá radost z bezprostřední tvorby třeba i při stavbě vlastních gramofonů.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:01) kritika územního plánování(09:29) Metropolitní plán Prahy(16:52) česká města v pasti stagnace(25:42) využití digitálních nástrojů při plánování měst(29:02) kritika památkové péče(46:38) developeři jako hybatelé rozvoje(49:36) architekti ve veřejné debatěEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

První díl rozhovoru s Romanem Kouckým sleduje formování jeho architektonického myšlení i vývoj jeho profesní kariéry od studia na Fakultě architektury ČVUT v 80. letech přes aktivity spojené se skupinou Zlatí orli, Zlatou školou architektury a nakladatelstvím Zlatý řez po jeho pedagogické působení, které započalo v 90. letech. Koucký vzpomíná na atmosféru normalizační školy, generační střet s pozdním modernismem i hledání nového jazyka architektury v závěru 80. let. Popisuje význam neformálních iniciativ a mezigeneračních setkání se skupinou Středotlací, spolupráci s Martinem Kotíkem a Martinem Rajnišem i vznik paralelních vzdělávacích platforem, které podle něj pomáhaly otevírat české prostředí současnému architektonickému myšlení.V rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také svému působení na Fakultě architektury ČVUT, proměně architektonického vzdělávání a principům urbanismu, které rozvíjí od 80. let dodnes. Kriticky reflektuje současnou podobu akademického prostředí a postavení architekta ve veřejné debatě. Mluví o konceptu elementárního urbanismu a zkušenostech s přípravou regulačních plánů, zejména v Ústí nad Labem. Rozhovor zároveň ukazuje Kouckého jako výrazného pedagoga a veřejně promlouvajícího architekta, který i přes rostoucí skepsi stále hledá možnosti, jak prostřednictvím výuky či publikační činnosti ovlivňovat budoucí generace architektů i podobu tuzemských měst.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(02:00) studium na FA ČVUT (80. léta minulého století)(07:43) Zlatí orli a Zlatá škola architektury (1989–1990)(23:00) nakladatelství Zlatý řez (90. léta)(26:26) působení na FA ČVUT: reflexe proměn architektonického vzdělávání během posledních dekád(35:42) veřejná role architekta(44:16) proměny urbanismu od 80. letEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství.V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:50) divadlo Spirála(08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura(15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu(27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scényEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH. V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:08) studium strojírenství a cesta k architektuře(09:54) vztah s Karlem Pragerem(14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983)(30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury(43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum HarrachovEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

In the second part of the interview, Petr Klíma and the art and architecture historian Christopher Long return to the development of the Vienna Secession around 1900 and to the question of the social and cultural context from which Loos’s architecture emerged. Long presents Art Nouveau not as a mere decorative style, but as the response of its time to the tension between historicism and a modernizing society.Another key topic of the dialogue is Loos’s concept of the Raumplan. Christopher Long points out that it was not a self-serving architectural concept, but rather a spatial framework for the lives of bourgeois families and, at the same time, part of the development of architecture between tradition and modernism. It is precisely within this tense relationship between an evolutionary and a revolutionary approach, between continuity and discontinuity, that Professor Long situates the work of Adolf Loos. In the interview, he also touches on the question of authorship and the role of Loos’s collaborator, returning to his later years, marked by illness and by the transformations of society around 1930.The conversation is conducted in English.What you’ll hear in the interview:(00:00) intro(02:16) Vienna Secession(08:36) Raumplan as a spatial ornament?(17:33) A forerunner of modernism, or a revolutionary? (29:27) Late Loos and the Question of AuthorshipEditing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováMusic, sound design: Jan BalcarYou can send us feedback on the podcast at klima@pestujprostor.cz. Follow us on social media: Facebook and Instagram.

V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou sdílí architektka Tereza Vojtěšková své zkušenosti s dlouhodobým projektem přeměny bývalého pivovaru Světovar na technologický park TechTower. Vzpomíná na první průzkumy objektu bez oken, kdy společně s kolegy a kolegyněmi objevovali možnosti konverze budovy. Tereza popisuje proměny zadání, specifika památkové ochrany i konkrétní rozhodnutí, která umožnila přivést do vnitřních prostorů přirozené světlo. Co všechno se během let změnilo oproti původnímu plánu? A proč je u podobných projektů tak zásadní kvalitně zpracovaná studie?V závěru rozhovoru společně s Terezou procházíme areálem někdejšího pivovaru. Architektka komentuje nejen proměnu budov, ale i úpravu veřejného prostoru, urbanistické souvislosti nebo plány na další rozvoj čtvrti. Jaká budoucnost čeká celý areál? Co vše dnes TechTower nabízí veřejnosti a firmám? A proč bylo pro ni překvapením, že projekt získal nominaci na Českou cenu za architekturuCo v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(00:30) proměna Světovaru (33:05) prohlídka TechTowerEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Zdeněk Fránek začal působit jako vysokoškolský pedagog již třiceti lety; jeho zkušenosti sahají od Ostravy přes Liberec až po Plzeň. Na Sutnarku přišel s vizí ateliéru environmentálního designu pro architekturu, v níž položil důraz na samostatnost a odpovědnost studujících. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že pouhý talent nestačí – důležitá je především pracovitost a schopnost učit se. Studujícím dává prostor pro experimenty, ale zároveň je vede k pochopení kontextu a udržitelnosti v architektuře. Jaké výzvy čekají studenty a studentky v jeho ateliéru? A co Zdeněk Fránek považuje za největší problém současné architektonické výuky?Vedle pedagogické činnosti má zkušený architekt za sebou řadu vlastních návrhů a realizací v Česku i ve světě, včetně staveb v Číně nebo projektů školících center v Africe. V rozhovoru popisuje, jak se liší práce architekta v různých částech světa – od materiálových omezení v Africe až po striktní pravidla a mimořádné měřítko v Číně. Každá země podle něj vyžaduje jiný přístup a cit pro místní kontext. Právě zkušenosti ze zahraničí Fránka utvrdily v tom, že architektura nesmí být univerzální, ale musí vycházet z prostředí, kde vzniká. Jaké specifické výzvy přináší navrhování v těchto destinacích? A co si z mezinárodních projektů odnáší Zdeněk Fránek pro svou práci v Česku?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) Ostrava a Liberec(10:00) zahraniční projekty(20:20) Plzeň – se studenty(39:30) Plzeň – budova SutnarkyEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Navrhli řadu výrazných a také oceněných bytových domů. Dvě nominace na Českou cenu za architekturu jim přinesly realizace bytového domu na Sylvánu v Plzni a rodinného domu „Věž“ v Čižicích. O své práci, svých začátcích i aktuálních a budoucích projektech mluvili s Petrem Klímou ve druhém díle podcastu Od Západu nefouká? architekti Jiří Zábran a Tereza Nová z ateliéru Pro-story. Projekční a architektonické studio založil v roce 2014 Jiří Zábran se svým kolegou stavařem Josefem Houškou. V tandemu s Terezou Novou ale tvoří již od roku 2011. Co každého z nich přivedlo k architektuře, a co je pak svedlo dohromady? Velikost ateliéru jim umožnila věnovat se i větším projektům. Na které své realizace jsou nejvíce hrdí? Kolik zakázek mají právě na stole? A mají ambice vyrazit i za hranice regionu nebo dokonce republiky? Aktuálně se podle jejich návrhů realizuje celá obytná čtvrť Nová Papírna a staví výškový bytový dům u Borského parku. Jaká je spolupráce s developerem-architektem? A jakou zakázku by si přáli teď získat?    Co v rozhovoru uslyšíte: 00:50 – Tandem Zábran Nová 03:25 – Ateliér PRO-STORY 06:15 – V dobách studia 10:35 – Vlastní dům 12:48 – Kamarád a kolega developer 29:20 – Plzeňský region 37:10 – Ohlédnutí za realizacemi 43:05 – Plzeňské biskupství v roli investora  47:50 – Vize do budoucna  Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠ozn.plzne.cz⁠ [http://ozn.plzne.cz/] a ⁠Seznam Médium⁠ [https://medium.seznam.cz/autor/pestuj-prostor-7608]. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠klima@pestujprostor.cz⁠ [klima@pestujprostor.cz]. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠Facebook⁠ [https://www.facebook.com/pestujprostor] a ⁠Instagram⁠ [https://www.instagram.com/pestuj_prostor/].