Odemčeno

V 89. dílu podcastu Odemčeno vrcholí letní pivní speciál. Mirek Zámečník si potřetí povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát o projektu nového návštěvnického centra, které má vzniknout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským hlavním městem kultury.Debata začíná u samotného projektu. Petr Dvořák vysvětluje, proč Budvar nechce budovat klasickou expozici, ale otevřít návštěvníkům skutečný pivovar. Řeč je o nové pivovarské zahradě, lávce nad výrobním provozem, autentické prohlídkové trase, sklepích, historické sladovně i o tom, jak skloubit každodenní výrobu s rostoucím turistickým zájmem.Velká část epizody se věnuje inspiraci ze zahraničí. Mirek s Petrem Dvořákem probírají návštěvnická centra pivovarů Guinness, Estrella Damm, Kuchlbauer nebo americké NASA Kennedy Space Center a diskutují, jak spojit silný zážitek s autenticitou a vyhnout se tomu, aby se z pivovaru stala pouze atrakce bez vazby na skutečnou výrobu.Závěr patří ekonomice celého projektu. Řeč je o návratnosti investice, budování značky Budvar, rozvoji cestovního ruchu v Českých Budějovicích i o hledání nových zdrojů příjmů v době, kdy se pivní trh dlouhodobě proměňuje. Petr Dvořák vysvětluje, proč návštěvnické centrum chápe jako plnohodnotnou součást budoucího rozvoje pivovaru i města.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 88. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují evropskému automobilovému průmyslu, situaci koncernu Volkswagen a postavení Škody Auto v rychle se měnící globální konkurenci. Debata vychází z červencového jednání dozorčí rady Volkswagenu a hledá odpověď na otázku, proč se největší evropská automobilka dostala pod tak silný tlak.Řeč je o restrukturalizaci Volkswagenu, vysokých nákladech výroby v Německu, využití výrobních kapacit i o tom, jak velkou roli skutečně hraje Green Deal. Mirek s Míšou porovnávají evropské automobilky s japonskými výrobci a ukazují, že zásadní změnu přinesl především vývoj čínského trhu, kde domácí značky během několika let výrazně posílily svou konkurenceschopnost.Velká část epizody se věnuje Škodě Auto. Hosté probírají její silnou pozici na evropském trhu, úspěch nových modelů, flexibilní výrobu spalovacích i elektrických vozů na jedné lince i expanzi na zahraniční trhy. Dostane se na Indii, Vietnam, Austrálii i na otázku, proč dnes už žádný trh nedokáže nahradit význam, který měla pro evropské automobilky Čína před deseti lety.Závěr patří konkurenci ze strany Tesly a čínských výrobců, zejména společnosti BYD. Mirek s Míšou rozebírají rozdíly ve výrobní efektivitě, nákladové struktuře i organizaci výroby a diskutují, jaké podmínky budou rozhodovat o úspěchu evropských automobilek v příštích letech.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 87. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Ladislavem Janíčkem, rektorem Vysokého učení technického v Brně, o inovacích, startupech, spin-offech a roli technických univerzit v transformaci české ekonomiky.Debata začíná u toho, jak se na vysoké škole buduje prostředí, ve kterém znalosti nezůstávají jen v laboratořích a učebnách. Ladislav Janíček vysvětluje, proč je podnikání přirozeným pokračováním výzkumu a tvůrčí činnosti a proč má vedle výuky a vědy své pevné místo v akademickém životě. Řeč je o tom, jak VUT nastavilo procesy pro vznik startupů a spin-offů, jak pracuje s duševním vlastnictvím a proč je důležité zbavovat studenty i akademiky strachu z podnikání.Velká část dílu se věnuje Brnu jako inovačnímu ekosystému. Hosté probírají propojení VUT, Masarykovy univerzity, Jihomoravského inovačního centra, technologických firem a soukromého kapitálu. Dostane se na elektronovou mikroskopii, optiku, čipy, jadernou energetiku, spolupráci s Jižní Koreou, Thermo Fisher, onsemi i na to, proč může být Brno jedním z nejsilnějších technologických hubů v Česku.Mirek s hosty probírají také konkrétní příklady úspěšných firem a projektů spojených s VUT. Řeč je o NenoVision, Phonexii, Codasipu, Kamee, Flowmonu i o nových studentských startupech a spin-offech. Ladislav Janíček připomíná, že jen za poslední období vznikla na VUT necelá dvacítka nových startupů a spin-offů, které už se aktivně prezentují i na mezinárodních akcích.Důležitým tématem je podnikavost studentů. Jan Rafaj zdůrazňuje, že nestačí mít dobrý nápad, pokud zůstane v šuplíku. Univerzity mají studenty učit také týmovou práci, projektové řízení, systémové myšlení, schopnost prezentovat ideu a proměnit ji v reálný produkt nebo firmu. Debata se věnuje studentským týmům, satelitu VUT, formulím, planetárním vozítkům, týmu Chicken Wings i tomu, proč jsou podobné projekty důležité pro rozvoj technických i manažerských dovedností.Dostane se také na další vzdělávání pro průmysl, mikrocertifikáty, programy Master of Science, kyberbezpečnost, stavebnictví a environmentální inženýrství. Hosté probírají, proč už firmám často nestačí klasické dlouhé studium a proč roste význam kratších specializovaných kurzů pro lidi z praxe.Závěr míří k novelizaci vysokoškolského zákona, startupovému zákonu a podpoře angel investic. Řeč je o tom, že technické univerzity potřebují pružnější ekonomická pravidla, lepší podmínky pro podnikání, možnost pracovat s investičními fondy a prostředí, které umožní rychleji převádět výzkum do praxe.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do financování infrastruktury.Debata začíná u rozsahu majetku státu. Podle údajů zmiňovaných v epizodě dosahují státní aktiva přibližně osmi bilionů korun, dlouhodobá aktiva představují zhruba 5,8 bilionu a čistá hodnota majetku po odečtení závazků přesahuje dva biliony korun. Mirek s Martinem Hanzlíkem řeší, zda lze část tohoto majetku aktivovat tak, aby dál zůstával pod kontrolou státu a současně vytvářel kapitál pro nové investice.Velká část dílu se věnuje infrastrukturním fondům. Martin Hanzlík vysvětluje, proč jsou dálnice, železnice, energetická infrastruktura, nemocnice nebo dostupné bydlení atraktivními aktivy pro penzijní a investiční fondy. Nabízejí dlouhodobý a relativně předvídatelný výnos, který odpovídá potřebám institucí spravujících úspory obyvatel. Česko přitom svůj rozvoj stále financuje hlavně prostřednictvím státního rozpočtu, daní a dalšího zadlužování.Řeč je také o fondech kvalifikovaných investorů, PPP projektech, infrastrukturních dluhopisech a možnostech, jak propojit veřejné peníze se soukromým kapitálem. Martin Hanzlík připomíná evropský přístup, podle kterého by se prostředky určené na výnosové projekty neměly pouze jednorázově rozdělit formou dotací. Mohou vytvořit počáteční kapitál investičních struktur, které následně přitáhnou další peníze a budou financovat projekty opakovaně.Důležitým tématem je příští evropské programové období. Mirek s Martinem Hanzlíkem probírají možnost vložit část evropských prostředků do dlouhodobých finančních nástrojů spravovaných například Národní rozvojovou bankou. Taková struktura by mohla financovat dálnice, vysokorychlostní železnice, energetiku nebo sociální infrastrukturu a současně vytvořit nabídku pro české penzijní a investiční fondy.Dostane se i na aktivaci stávajícího majetku. Princip spočívá v oddělení provozu od investičního aktiva a využití budoucího peněžního toku. Stát by nemusel prodávat samotnou budovu, elektrárnu, dálnici nebo podnik. Investoři by získali podíl na příjmech, které dané aktivum vytváří, zatímco veřejný sektor by si ponechal kontrolu. Podobné struktury dnes běžně využívají soukromé fondy i jiné evropské státy.Závěr míří k českým úsporám. Pokud domácí penzijní a investiční fondy nemají dostatek vhodných českých aktiv, peníze obyvatel odcházejí do zahraničních akcií a fondů a financují rozvoj jiných ekonomik. Martin Hanzlík vysvětluje, proč by kvalitní české infrastrukturní fondy mohly udržet větší část kapitálu doma, přilákat zahraniční investory a vytvořit dlouhodobý zdroj peněz pro modernizaci země.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik