Okolo češtiny

„Stavět vzdušné zámky“ znamená snít o nereálných plánech. Proč ale právě zámky? Vysvětlení v dalším jazykovém okénku nás zavede až ke svatému Augustinovi a do středověku.

Proč se na Moravě a ve Slezsku říká slunci Oskar? Vydejte se s naším bohemistou po stopách překvapivého výrazu i dalších lidových pojmenování, jako jsou slunko, zoncna nebo puchejř.

Proč říkáme blbec i blbka, proč blázen nemá rod a jak vznikla i kuriozní volice? Peprnému tématu a tomu, jestli mají nadávky v češtině jmenný rod, se věnuje náš bohemista v jazykovém okénku.

Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.

Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.

V dalším díle jazykového okénka se podíváme na otázku, která možná napadla i vás: Proč vlastně nemá švadlena svůj mužský protějšek? Existuje „švadlen“?

Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.

Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?

Z piva na čepu je kafe na mlýnku. Kavárenský boom přináší nové chutě, nové výrazy i nové významy slov v každodenní češtině. Více nám řekne náš bohemista.

Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.

Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.

Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.

Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.

Vliv angličtiny na češtinu je nepopiratelný, ale některé anglicismy mají v češtině upravený význam. Například boiler znamená v angličtině kotel, u nás však průtokový ohřívač vody. Podobně český tramp je milovník přírody, zatímco v angličtině je to tulák. Více nám poví náš bohemista.

Nejčerstvější hlavu má člověk zcela jistě v období, kdy je mladý a kdy poznává svět. Platí to i pro jazyk. Dobrou ilustrací mohou být dnešní české děti a mladí lidé, kteří zcela automaticky kromě češtiny chytají taky angličtinu. Random, fufu, bestie. Víte, co ta slova znamenají? Prozradí náš bohemista.

Víte, jak vzniklo slovní spojení zakázané ovoce? Pokud se vaše myšlenky stáčí ke křesťanskému pojetí vzniku světa a příběhu o Adamovi a Evě, jste na správně stopě. A náš bohemista nás možná překvapí, že ono známé jablko v původním příběhu vůbec nefigurovalo.

Je čert slabší odvar z ďábla? Nebo se jedná o synonyma? Co má zdánlivě odlišené slovo dehet společného s čertem? Prozradí náš bohemista.

Slovo diletant ve většině z nás vyvolá negativní příznak něco hanlivého, nehezkého. Je toto slovo, ale opravdu hanlivé nebo tomu bylo v minulosti jinak? Z jazykového hlediska se na to podívá náš bohemista. Připravuje Ondřej Bláha.

Každý by chtěl být stále mlád, jak zpíval Karel Gott. Jenže dřív nebo později bude každý z nás patřit do skupiny, kterou označujeme jako senioři.

Neladná směsice rozličných silných zvuků. Tak definuje „rámus“ Příruční slovník jazyka českého. Po stopách slova „rámus“ a významově stejného slova „randál“ se vydal náš bohemista.

Zájem o studium češtiny je i mezi cizinci. Před několika lety to byl jev ojedinělý, ne už tak v dnešní době. V bohemistiku například poměrně velká skupina Číňanů a velmi běžně potkávám třeba i Korejce. Co je pro ně na našem jazyce těžké a co tzv. brnkačka? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Slovní spojení na kutě zní tajemně a vlastně už nedává mimo ty vybídky typu běž na kutě žádný smysl. Slovo kutě se vyskytuje vždy jen v tomto tvaru, nikdy v žádném jiném. Kde má svůj původ?

Slovo fiasko zná určitě každý. Znamená neúspěch, nezdar či ztroskotání. Ovšem jeho české ekvivalenty nezní tak pěkně jako právě slovo fiasko. Ten šmrnc, který toto slovo má, je italského původu.

Když někdo mezi námi Čechy kápne božskou, tak to znamená, že se přizná. Že řekne, jaká je pravda. Ale dodejme, že aby mohl někdo pořádně kápnout božskou, tak musí předtím zapírat, zatloukat, mlžit, vytáčet se a kroutit se jako had.

Když někdo něco pokazí, nebo se něco nepovede, často to pojmenováváme velmi rozmanitě. Ať už peprně, nebo citlivě. Vždy s ohledem na situaci. Jednou z možností, jak to vyjádřit, jsou slova zpackat a zkonit.

Stará čeština měla pro latinské slovo advent český protějšek, a sice příštie. Slovo příštie fungovalo v kontextu značně širším, než je tomu u slova advent – vlastně bylo úplným ekvivalentem našeho slova příchod – míní se tím samozřejmě příchod Ježíše Krista na zem, jak byl poeticky popsán v evangeliu podle Lukáše.

Člověk nemusí všechny poznatky o světě nosit v hlavě. Pokud jde o věci jazykovědné a konkrétně češtinářské, zaručené zdroje nabízí Ústav pro jazyk český Akademie věd, a to Internetovou jazykovou příručku a bezplatnou telefonickou jazykovou poradnu.