Ondřej Noskievič

Blízkovýchodní krize už není jen příběh raket, tankerů a ropy. Po posledních dnech je ještě zřetelněji příběhem narušeného toku: energií, dopravy, výroby, inflace, sazeb a nakonec i české účtenky.

Výročí zahájení plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině nemá jen tragický rozměr. Mělo by se vnímat i jako připomínka ukrajinské statečnosti, evropské sounáležitosti a také jako oslava klíčových událostí, které se před čtyřmi roky odehrály.

Jmenováním motoristického poslance Igora Červeného ministrem životního prostředí místo jeho kolegy Filipa Turka končí jedna telenovela české politiky. Návod na to, jak se jí propříště vyhnout, ale nemáme.

Únor je plný smutných výročí. Například před týdnem to byly dva roky, co byl otráven Alexej Navalnyj. O víkendu pak uplynulo už osm let od nájemné vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Je třeba si je připomínat, a to i místním pojmenováním.

Desetitisíce lidí by 1. února nemrzly venku, kdyby se ministr zahraničí nezachoval jako hulvát a prezident republiky se ostře neohradil. Tuto neděli vyjdou ven naštvané davy znovu – v Česku i v zahraničí. Mobilizační potenciál se ale nesmí promarnit.