Osobnost Plus

"Bez viditelné demonstrace síly nemáme šanci ruský režim přimět, aby akceptoval logiku rozumu," říká. Jakou šanci tedy dává současným jednáním o mírové smlouvě? A jak vnímá aktuální varování Trumpova muže z Pentagonu, že Rusko chystá drtivý úder na Ukrajinu? K poslechu zve Barbora Tachecí.

Vaše stáří a umírání bude takové, jaké máte vztahy s rodinou. O tom je přesvědčená Simona Bagarová, zakladatelka neziskové organizace Mila. Výzkum ale ukázal, že 65 procent lidí starších 45 let má se svými rodiči problematické vztahy a mnozí ani nevěří, že se to zlepší. „V záplavě dnešních informací a možností si nejsme schopní uvědomit, že život je i konfrontace s věcmi, které mi nevyhovují a které musím řešit. Stáří odsouváme,“ říká v Osobnosti Plus.

Na mírové plány nevěří. "Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí. Slibuje narkózu, ze které už se neprobudí, " říká. Může tedy válka na Ukrajině skončit jinak než porážkou jednoho a vítězstvím druhého? A na jaké problémy si zaděláváme aktuálním mírovým plánem, podle kterého napadená země bude trestána a agresor odměněn? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

"Převod holdingu na dceru, ani slepý trust Babišův střet zájmů neřeší," říká. Co tedy podle něho zbývá Andreji Babišovi než prodej Agrofertu? A znepokojuje ho, že chce možná nová vláda zavést osobní zodpovědnost soudců a státní zástupců za vadná rozhodnutí? Moderuje Barbora Tachecí.

Univerzita je velmi pomalu se pohybující velká loď, která se obtížně řídí. Těm českým navíc chybí soukromé peníze a věrní dárci, tvrdí Jan Trka, vedoucí laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. I proto podle něj univerzity pomalu reagují na požadavky společnosti. „Změna se projeví po sedmi letech od okamžiku, kdy jste si ji vymysleli a naplánovali,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

Paříž se kvůli příchodu čínského giganta rychlé módy rozdělila na dva tábory. On-line prodejce Shein tam minulý týden otevřel první kamenný obchod. Na jedné straně se táhly dlouhé fronty zvědavých zákazníků, na straně druhé policejní kordony a demonstranti. „Otevřelo to zajímavou debatu, protože móda je ve Francii jeden z klíčových byznysů,“ říká novinářka Adéla Šponerová, autorka knihy On Fashion.

Na krizovou událost, jakou je například blackout, má mít každý doma nachystanou přípravu ideálně na 72 hodin. Přesně tak se jmenuje nový projekt ministerstva vnitra, které se snaží na webových stránek i pomocí letákové kampaně informovat společnost, jak postupovat při událostech jako jsou povodně, vlny mrazů, výpadek proudu a další. „Při zvládání krizových situací státu velmi pomůže, když je občan základně připraven,“ dodává v pořadu Osobnost Plus záchranář Ondřej Koudela.

Rusku hrozí podle významného představitele Kremlu občanská válka. Proč s takovým varováním Putinův sociolog Alexandr Charičev teď vyrukoval, když doposud černé scénáře Kreml tutlal? A jaké další kroky od Putina v této souvislosti očekávat? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

Novým newyorským starostou je demokratický kandidát Zohran Mamdani. „Ti, kdo ho volili a nesouhlasí se všemi jeho názory, si mysleli, že je to taková dobrá kuriozita, exotický případ, který nezpůsobí až tak velké škody,“ tvrdí ředitel Občanského institutu Roman Joch. Mamdani je kontroverzní zejména levicovými postoji, kvůli nimž jej část kritiků včetně prezidenta Donalda Trumpa označuje za komunistu. „Je to radikální socialista s důrazem na slovo radikální,“ přibližuje Joch.

Místo vládní koalice kolchoz, místo koaličních partnerů kandidáti Agrofertu a program tekutý, očekává od vznikající vlády Andreje Babiše (ANO) s SPD a Motoristy Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika. „Od Babiše dostaneme Viktora Orbána bez boha a Gustáva Husáka bez Karla Marxe,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus komentátor, který už se seznámil s programovým prohlášením rodící se koalice.

Osudová facka, která převrátila život několika lidem. To je základ dokumentární inscenace, kterou pro Dejvické divadlo napsal a režíruje Jiří Havelka na základě podcastu Odpustit?. „V příběhu se agresor a oběti snaží setkat a pochopit celou záležitost. A justice se snaží o nápravu. Postupně příběh rozkrývá několik vrstev a zjistíme, že to celé není černobílé,“ říká herečka Lenka Krobotová, která hraje jednu z hlavních rolí, advokátku Kláru Kalibovou z organizace In IUSTITIA.

V politice se pohybuje s razancí, kterou ne všichni unesou. Nebojí se ostrých soudů ani nepopulárních pohledů a i roky po odchodu z aktivní politiky zůstává pohotovým komentátorem současného českého politického dění. „Neměl jsem žádná velká očekávání už u minulé vlády a nebyl jsem nakonec zklamán. Ještě menší očekávání mám u této vlády,“ říká v pořadu Osobnost Plus bývalý premiér Mirek Topolánek.

cz. "Být u toho tady a teď." Tím se řídí už tři desítky let v novinařině ve dne, v jeho případě i v noci. Díky tomu - spolu se silným moravským přízvukem - je na české mediální scéně nepřehlédnutelný a nepřeslechnutelný. Ptát se bude Barbora Tachecí.

„Takhle hloupí lidé už v Evropě nejsou,“ říká na adresu Donalda Trumpa bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj má ruský prezident Vladimir Putin nad tím americkým navrch. „Slyšel jsem jednoho ukrajinského kolegu přirovnávat to zamražení: Trump je bezpečně uklizený v mrazáku a vždy, když se začne ohřívat a mohl by něco dělat, tak ho Putin dostane zase do mrazáku zpátky,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus.

Seriál Monyová je pro mě osobně především o ženské síle, říká režisérka šestidílné minisérie Zuzana Kirchnerová. Na festivalu televizní tvorby Serial Killer za ni získala hlavní soutěžní cenu. Premiéra seriálu o úspěšné spisovatelce Simoně Monyové, kterou před 14 lety zavraždil její manžel, bude příští rok. „Monyová byla hvězda. Vydělávala neskutečné peníze, byla strašně silná, charismatická, krásná. Myslím, že se za to, že je týraná, hluboce styděla,“ soudí režisérka.

Koalice hnutí ANO, Motoristů sobě a Svobody a přímé demokracie bude velmi nestabilní, soudí politolog a poradce prezidenta Jiří Pehe. A to přesto, že podle aktuálních zpráv předseda nejsilnější strany Andrej Babiš (ANO) rozdává štědře svým menším vládním partnerům posty ministrů: Motoristé by měli získat čtyři a SPD tři plus křeslo předsedy Sněmovny. „Babiš si je chce zavázat, aby vládu nejen vytvořili, ale i udržovali při životě,“ vysvětluje Pehe pro Český rozhlas Plus.

Jak velký má vítěz voleb manévrovací prostor? A kam směřuje česká politika, pravice a konzervativismus? Ptá se Barbora Tachecí.

Největší mýtus pediatrie je nechat dítě bojovat s horečkou, je přesvědčený dětský lékař na nemocniční pohotovosti Cyril Matějka, který pediatrii glosuje s nadhledem a humorem na Instagramu, kde vystupuje jako Cyril Děckař a jeho účet sleduje 135 tisíc lidí. „Zvýšená teplota něčemu prospívá, ale dítě nemá takovou možnosti se s ní vypořádat jako dospělák,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

Psychopat je rozený vůdce stáda, nesmrdí potem strachu, je charismatický, přesvědčivý a prolže se vším, tvrdí nestor české psychiatrie Radkin Honzák z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Moc je pro tohoto člověka největší afrodiziakum. Dostat se výš na sociálním žebříku znamená mít menší příděl agrese, která padá shora,“ říká Honzák pro Český rozhlas Plus. „Psychopati jsou nesmírně šikovní, automaticky je to vynáší nahoru jak bublinky v sodovce.“ (Repríza)

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy.

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus. (Vysíláme v repríze.)

Hraním na klavír se uživí jen dva lidé za generaci. Kariéra pedagoga nemá být na konzervatoři plánem B nebo C, je přesvědčený klavírní virtuos Ivo Kahánek, který se v červnu stal ředitelem Pražské konzervatoře. Ve škole chce mimo jiné pracovat na tom, aby měli studenti dobrou představu o svém uplatnění: „Je třeba, abychom se neuzavírali pouze v bublině nástroje či hlavního oboru, ale aby student během studia neustále dostával zpětnou vazbu, jak jsou jeho sny uplatnitelné.“

Moskva ovládá nejen konvenční válčení, ale orientuje se i v informačním prostoru. Ruská kampaň v Česku je největší v historii. Proudí k nám desítky tisíc překladů ze sankciovaných ruských webů, zjistila investigace Voxpotu. „Bavíme se o webech, které do informačního prostoru posílají informace o tom, že by Ukrajinci měli být upalováni,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus válečný reportér, šéfredaktor serveru Voxpot a politolog Vojtěch Boháč.

Už je to skoro dva a půl roku, co byl na Vladimira Putina vydán mezinárodním trestním soudem zatykač. A tím to prozatím skončilo. „Jako prezident, který je ve funkci, je v současné době bohužel nedotknutelný,“ uznává pro Český rozhlas Plus vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro. „Když vidíte obviněného válečného zločince, jak je vítán na americkém území odsouzeným zločincem, tak je vám z toho smutno.“

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

"Ukončili jsme už šest válek. A myslím, že jsme schopni ukončit i tento konflikt," prohlásil na schůzce s Volodymyrem Zelenským Donald Trump. Zapíše se do historie jako ten, kdo ukončil ruskou agresi na Ukrajině? A je úspěch Evropanů, že Trump změnil přístup k bezpečnostním garancím Ukrajincům? Ptát se bude Barbora Tachecí.

"Trump a Putin se shodují pouze v jediném, a to v nenávisti vůči Evropě," říká. Daří se nyní evropským lídrům během jednání o míru na Ukrajině nyní ukázat tvrdost a rozhodnost? A jak jako historik vidí naději na jakoukoli dohodu s Putinem? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Čtyři režiséři, jeden film. Celovečerní loutková adaptace knihy o nepotřebných věcech a lidech s názvem Pohádky po babičce se už představila na festivalech v Berlíně, v Annecy, ve Zlíně i v Karlových Varech. „Inspiroval mě můj táta se svou sbírkou nepotřebných starých hadrů. A pak jsem zjistil, že jsou i nepotřební lidi. Nebo se tak někteří cítí,“ říká autor knižní předlohy Arnošt Goldflam.

Česko v nedávné době zasáhl blackout, v minulosti se potýkalo například s pandemií. To jsou přesně chvíle, kdy stát potřebuje s občany rychle a pravdivě komunikovat. Na ministerstvu vnitra se o to stará vedoucí krizového informačního týmu ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Vždycky je prostor být rychlejší nebo srozumitelnější. Ale zároveň si myslím, že i u blackoutu jsme prokázali, že jsme schopni dostatečně rychle zareagovat,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.

Tlak režimu na běžné Rusy je velký. Co dělají a co si myslí, sleduje ruský stát přímo na jejich vlastních telefonech. Případní oponenti jsou důsledně kontrolováni. „Stavba tohoto systému je v základě hotová. Pokud si vás represivní složky vyberou, jsou schopny zjistit cokoliv,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Daniela Kolenovská, šéfka Katedry ruských a východoevropských studií na Univerzitě Karlově. Míra dohledu je přesto zatím velmi vzdálená čínskému sociálního ratingu.

"Se Spojenými státy bych se kvůli clům dohodl i za cenu ústupků," říká. Jaké kompromisy podle něj připadají v úvahu? Co čeká od dalšího vyjednávání mezi EU a USA? A v jaké ekonomické kondici převezme Česko na podzim nová vláda? Moderuje Světlana Witowská.

Je majorem v záloze a před více jak dvěma roky soudil, že Rusko je schopno válčit maximálně dva tři roky a zkolabuje. Jak nese, že jeho předpověď nevyšla? A vyzařuje podle něj ze západní společnosti směrem k Rusku síla a rozhodnost? Moderuje Barbora Tachecí.

Stal se tváří rebelů v ODS. Kritizuje, že strana v koalici Spolu sklouzává k bezideovému středovému mainstreamu a nabízí recepty typické pro levici. „Pro mě by byl nejlepší výsledek, kdyby koalice uspěla. A kdyby současně s tím Občanská demokratická strana prošla hlubokou sebereflexí,“ říká k nadcházejícím sněmovním volbám ve vysílání Českého rozhlasu Plus bývalý ministr vnitra a bývalý místopředseda ODS Ivan Langer.

Blíží se říjnové volby do Sněmovny. Při oslovování voličů je klíčová autenticita, je přesvědčený politický marketér, spisovatel a producent Jakub Horák. „Bohužel, lidem se to nemá říkat ‚profesorsky‘, ale má se jim taky trochu zalichotit, jak to ti populisté umí,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus. „Komu se daří předstírat, že je autentický, je Andrej Babiš (ANO). Včetně těch jeho výlevů,“ tvrdí. Na „inteligentnější voliče“ vládních stran by to ale podle něj nefungovalo.

Dobrého a špatného rodiče nerozlišují jednotlivosti, ale schopnost napravovat své přešlapy. Je o tom přesvědčená psycholožka a psychoterapeutka Vlaďka Bartáková, podle které je velice důležité navázat s dítětem kontakt a napojení. „Ve chvíli, kdy se s námi dítě cítí bezpečně, tak je pak mnohem ochotnější k našemu káznění, k našemu vedení,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.

„Každá diktatura se ráda prezentuje jako věčný řád, ale každá věčnost jednou skončí,“ připomíná rusista a autor knihy Ruská duše neexistuje Tomáš Glanc. Název jeho publikace odkazuje k často zmiňovanému mýtu ruského národního charakteru, který je ale podle jeho slov mylný. „Představa, že by duši mohly mít heterogenní celky, jako je obyvatelstvo určitého národa, je chybná, iluzorní a nesmyslná,“ vysvětluje. Proč jsou Rusové přesto dál loajální ke stále agresivnějšímu režimu?

Od útoku na Sergeje Skripala víme, že jsou ruští zpravodajci ochotní jít až na tu nejzazší mez, dokonce vraždit. Zastrašování je pro ně naprosto běžné, je přesvědčený Jaroslav Spurný, investigativní reportér týdeníku Reportér a autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. „Aktivních vlivových agentů Ruska je u nás několik set. Ale lidí, kteří aktivně šíří jejich narativy a plány, jsou asi čtyři procenta české populace,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.

„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.

Jak těžko se mu v těchto dnech obhajuje Trumpova politika? A co říká na doporučení někdejšího viceprezidenta Mikea Pence, aby se Trump vzdal populismu a stál při spojencích? Pořad moderuje Barbora Tachecí.

Americký prezident Donald Trump od svého nástupu do funkce proměnil přístup Spojených států k válce na Ukrajině. O příměří a případném míru jedná i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Pro Ukrajinu je obtížné principiálně přistoupit na skutečnost, že Rusko by si snad mělo podržet nějaké zisky plynoucí z jejich jednostranného přepadu Ukrajiny,” říká v Osobnosti Plus textař, básník a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček. (Repríza)

„Platit daně je čest, ne trest,“ je přesvědčený děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. „Nikdo nebude platit daně rád, ale člověk musí být srozuměn s tím, proč je platí a že to má smysl. Pro mě je to čest. Kdybych to tak necítil, tak to nemůžu studentům říkat,“ přibližuje svůj postoj pro Český rozhlas Plus. Zdůrazňuje ale, že vybírané prostředky musí být následně vynaloženy smysluplně.

Donald Trump se o víkendu poprvé ostře ohradil proti Vladimiru Putinovi. V televizi NBC řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta za jeho slova o Volodymyru Zelenském a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud se nezastaví boje na Ukrajině. „Je to dočasná změna taktiky. Trump vyřkne maximalistický cíl, ze kterého je kam slevovat. Druhá strana chvíli vzdoruje, a pak se dohodnou někde uprostřed. Tak to bylo vždy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus publicista Jefim Fištejn.

Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.

Americký prezident je přesvědčen, že jeho ruský protějšek chce uzavřít mír. Vladimir Putin zatím vzkazuje ruské tajné službě, že se musí zlepšit v boji s diverzními skupinami působícími na okupovaných územích. „Začala první mírová jednání a to, že si Donald Trump a Vladimir Putin skládají poklony, nemusí zítra platit. Jsme u prvního oťukávání obou stran,“ popisuje pro Český rozhlas Plus rusista a historik Marek Příhoda.

Politická situace je v Česku komplikovaná, řada lidí se necítí právem zastoupená a je v módě nemít rád politické strany. „Celosvětově se nacházíme v období, kdy se veřejné mínění obrací proti vládám, ať jsou jakékoliv. Mobilizovaní jsou proto hlavně voliči, kteří jsou k vládě kritičtí,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politoložka Petra Guasti. Pro podzimní parlamentní volby počítá zhruba se stejnou účastí voličů jako minule. Tentokrát by ale mohly nevolit jiné skupiny lidí.

„Západní civilizace je v krizi. V nezanedbatelných skupinách společnosti narůstá pocit osamělosti a beznaděje,“ říká v novém knižním rozhovoru bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Mám pocit, že nám chybí jakási katarze, která by znovu vytvořila mezi lidmi větší pouto, větší míru solidarity, větší míru soudržnosti a sounáležitosti,“ rozvíjí svou myšlenku pro Český rozhlas Plus.

„Naše hrdost je zpět, naše sebevědomí je zpět a americký sen je na vzestupu, silnější a lepší než kdykoliv předtím,“ prohlásil Donald Trump v úvodu svého projevu k oběma komorám amerického Kongresu před několika hodinami. „Trump není způsobilý pro takhle závažný úřad v takhle krizové době,“ hodnotí jeho dosavadní působení v čele USA ředitel Občanského institutu, překladatel a publicista Roman Joch pro Český rozhlas Plus.

Ruská válka na Ukrajině trvá už tři roky. Podle ukrajinské rozvědky právě u příležitosti tohoto výročí Rusko hodlá vyhlásit vítězství nad Ukrajinou a NATO. „Nic v tom Vladimiru Putin nebrání, protože on suverénně ovládá ruský informační prostor. To, co řekne on, je pravda. A je nepřehlédnutelné, že velká část ruské společnosti by uvítala zastavení bojů. Co by to obnášelo, ale nevíme,“ říká v pořadu Osobnost Plus analytik, diplomat a znalec Ruska Vladimír Votápek.

Elon Musk vyzval k uzavření Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. „Vypněte je. Evropa je nyní svobodná. Nikdo je už neposlouchá. Jsou to jen blázni z radikální levice, kteří si povídají sami se sebou, zatímco propalují jednu miliardu dolarů ročně z peněz amerických daňových poplatníků,“ napsal Elon Musk na X na konto pracovníků obou stanic. „Otázka zní, jestli si Amerika může dovolit nepropagovat myšlenky svobody,“ ptá se v pořadu Osobnost Plus Jakub Železný z České televize.

Společnost si zvykla, že lídři jsou hřmotní hulváti, kteří ukřičí ostatní. Proto letošní volby pro ODS nejspíše nedopadnou dobře. „Přijít před voliče a říct jim, že lépe už bylo, nemůže vyhrát volby. Takže přijde nějaký bourák, který říká, že bude líp,“ říká pro Český rozhlas Plus spoluzakladatel ODS Petr Havlík. Podle něj občanským demokratům chybí lídr, který by přesvědčil voliče a dokázal konkurovat nabídce ostatních stran.

Má dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás své vítěze a poražené? A využije Írán dočasného klidu zbraní, aby Hamás a libanonský Hizballáh znovu vyzbrojil? Moderuje Barbora Tachecí.

Donald Trump začal své druhé prezidentství několika silnými výroky a slibem, že udělá Ameriku silnější. To ale může být na úkor jejích západních spojenců. Například Dánska, na které nyní Trump tlačí, aby se vzdalo Grónska. „Rétoricky tím ale nahrává autoritářům, jako je například Vladimir Putin. Protože tím říká, že je v pořádku používat sílu,“ upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.

Dvanáct let pracovala v Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie věd ve skupině profesora Antonína Holého. Z licenčních poplatků, které získala za výzkum látek účinných při léčbě HIV AIDS, věnovala nadaci, kterou založila se svým manželem, už více než 200 milionů korun. „V našich podmínkách se dá dělat kvalitní věda,“ je přesvědčená vědkyně a filantropka Hana Dvořáková.

Ruský prezident Vladimir Putin zatím všechny návrhy míru odmítl a denně včetně Vánoc na Ukrajinu útočí. Teprve pár dní před koncem roku 2024 vyjádřil ochotu jednat s Ukrajinou a souhlasil s možností, aby se tato jednání konala na Slovensku. „Byl to dáreček k návštěvě premiéra Roberta Fica v Rusku. Ale vůbec nic to neznamená,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.

Řeholní sestra Lamiya Jalilová se kvůli své víře přestěhovala z hlavního města Ázerbájdžánu Baku na Slovensko. Nyní působí na sociálních sítích a snaží se bořit stereotypy o řeholních sestrách. „Pro mě je důležité, aby se lidé respektovali. Neočekávám, že každý pochopí, že jsem řeholní sestra, ale myslím, že se můžeme navzájem respektovat a přijímat životy druhých,” říká v pořadu Osobnost Plus influencerka Jalilová.

Jeho tvář nevídáme, zato hlas slýcháme často. Zpravodaj Českého rozhlasu z Ukrajiny Martin Dorazín se stal hlavní postavou nového dokumentu Válečný zpravodaj. Film už vyhrál cenu pro nejlepší dokument na mezinárodním festivalu ve Varšavě a míří dál. Dorazín věří, že ho práce na Ukrajině změnila k lepšímu, a to i díky poznání českých dobrovolníků. „Strašně mě obohatili o svoje přesvědčení a díky tomu jsem se stal lepším,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus. (Repríza).

Dříve neznámá, dnes je o její fotografie, filmy a výstavy obrovský zájem. „Zažít atmosféru ve velkém sále v Thermalu, kde je 1500 lidí a je do posledního místečka obsazený, to jsem měla mrazení a husí kůži,“ vzpomíná fotografka a pedagožka Libuše Jarcovjáková v pořadu Osobnost Plus. Fotografie je pro ni autoterapeutickým procesem. „Komerční fotku jsem dělat nedokázala,“ podotýká. (Repríza, v premiéře jste mohli rozhovor slyšet v červenci 2024.)