Otázky a odpovědi

Věděli jste, že komáři mohou létat i v dešti? Ve videu se podíváme na to, jaké počasí mají komáři nejraději a jaké podmínky jsou optimální pro vývoj a aktivitu komárů.

Naše nová mapa ukazuje místa s vhodnými vláhovými podmínkami pro růst hub. Ryfchle tak zjistíte, kam vyrazit na houby ve vašem okolí a kde pravděpodobně rostou.

Voda ve zpětném proudu proudí pryč směrem od pláže zpátky do moře. Pokud jezdíte v létě k moři, znalost toho jak se správně zachovat ve zpětném proudu Vám může zachránit život.

Není fronta jako fronta. Díky atmosférickým frontám rychle zjistíte, jestli se do Evropy propadá arktický vzduch od severu nebo k nám začíná proudit tropický vzduch od jihu. Atmosférické fronty používáme pro rychlý přehled o počasí.

Počasí na Zemi nás občas dokáže pořádně potrápit. Někdy vítr strhává střechy domů, jindy vydatné deště způsobují záplavy. V pouštích panují teploty, při kterých můžeme smažit vejce na kameni, na jiných místech zase mrzne, až praští. Napadlo vás ale někdy, jaké počasí panuje na ostatních planetách?

Podrobně sledujeme úspěšnost našich předpovědí. Na dnešní a zítřejší den se úspěšnost pohybuje kolem 95 %. Pro každý další den úspěšnost klesá, takže u předpovědi na 5. a další den se dostáváme k hodnotám kolem 80 až 85 %. Z tohoto důvodu už předpověď na 3. až 8. den nenazýváme předpovědí, ale jen výhledem počasí.

Obvykle studená fronta přináší ochlazení a teplá fronta oteplení. Na světě ale není nic černobílé. Proto si dneska ukážeme příklady, kdy je to naopak a teplá fronta může být spojená s ochlazením a studená fronta s oteplením. Záznamy přechodů front přes Prahu od roku 1950: https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/prechody-front-pres-prahu

Vysvětlíme, proč se někdy na snímcích z radaru zobrazují kružnice a jak vznikají. Hned vám ale prozradíme, že kruhové artefakty jsou způsobené tím, jak radar měří.

Proč je obloha modrá a ne třeba zelená? Bílé světlo ze slunce obsahuje všechny barvy duhy. Jak paprsky procházejí atmosférou, odrážejí se od molekul vzduchu. . Modré světlo se rozptyluje víc než světlo červené a proto je víc vidět modrá. Ve videu se dozvíte, proč je nebe modré.

Jednou ze stěžejních činností naší předpovědní služby je vydávání výstražných zpráv před extrémními projevy počasí. Naši meteorologové nepřetržitě sledují možné nebezpečné jevy a v případě potřeby před nimi varují. Podíváme se trochu blíž, jak v ČHMÚ hlídáme extrémní počasí a jak funguje vydávání výstrah.

Dnes se znovu podíváme na výstražnou službu ČHMÚ, konkrétně na to, jak určujeme stupeň nebezpečí výstrahy. Naši meteorologové nepřetržitě sledují možné extrémní projevy počasí a v případě potřeby před nimi varují vydáním výstrahy. Výstražná informace může být vydána na více než 40 různých nebezpečných jevů a většině z nich je přiřazen jeden ze 3 stupňů nebezpečí.

Říká se, že když se vám nelíbí počasí, stačí chvíli počkat. Když se vám ale nelíbí podnebí, nezbyde vám, než se přestěhovat. Dneska se podíváme na rozdíl mezi počasím a podnebím.

Biopředpověď popisuje dopad počasí na naše zdraví. Za jejím vznikem stojí dlouholetá spolupráce odborníků na zdraví a na počasí. Biometeorologická předpověď ČHMÚ je dostupná v médiích jako index BIO a na webu Českého hydrometeorologického ústavu také jako podrobný text s doporučením pro meteosenzitivní jedince.

Průmyslové sněžení je ovlivněno lidskou činností. Vzniká většinou poblíž chladících věží nebo větších zdrojů vodní páry, zpravidla kolem průmyslových podniků nebo ve městě. Pro průmyslové sněžení musí být splněny specifické meteorologické podmínky.

Dneska se podíváme na sněhové vločky. Pochopíte, proč je každá vločka jiná. V sušším vzduchu vznikají vločky většinou malé a jednodušších tvarů. Naopak při vyšší vlhkosti dorůstají vločky složitějších a větších tvarů. Více se dozvíte ve videu.

Světelné znečištění nás nejenom ochuzuje o pohled na noční oblohu, ale nepříznivě ovlivňuje také lidské zdraví a životní prostředí. Přitom v mnoha případech část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí. Dnešní video vysvětlí, co je světelný smog.

Víte, jaké počasí nás může ovlivňovat? A ovlivňuje každého? Jak poznám, jestli ovlivňuje i mě? Dnes se znovu podíváme se na biopředpověď ČHMÚ, která pomáhá zejména osobám více citlivým na změny počasí.

Sněhové vločky se při teplotě nad nulou mění na déšť. Když ale sněží vydatně nebo fouká silný vítr, tak vločky stihnou propadnout i do míst, kde je teplota nad nulou. Prací meteorologa je určit hranici sněžení co nejpřesněji a popsat ji v předpovědi počasí.

Když začne meteorolog mluvit o frontách, připravte se na změnu počasí. A je jedno, jestli je atmosférická fronta teplá, studená nebo okluzní. Slovo okluze pochází z latiny a znamená uzavření. A právě uzavření přesně popisuje, co se při meteorologické okluzi děje.

Bez velkých okolků vysvětlíme, co je studená fronta a jaké počasí od ní můžete čekat.

K pestrému vybarvení listů přispívá počasí nízkými teplotami a slunečním zářením. Zelený chlorofyl se rozkládá rychleji než ostatní pigmenty a tak do popředí vystupují další barvy.

Jestli chcete pouštět draka, tak čtěte naši předpověď od konce. Tam totiž najdete předpověď větru. Jak porozumět informacím o větru v předpovědi počasí se dozvíte v posledním dílu našeho seriálu.

Dusno je subjektivní nepříjemný pocit, který zažíváme, pokud je dosaženo určité teploty, vlhkosti vzduchu a jsou malé rychlosti větru. Dusno není jen lidový pojem, který se používá hovorově. Jde o konkrétní meteorologický termín.

Každého z nás zajímá, jak vysoké nebo nízké budou teploty, a to nejen kvůli správnému oblečení, ale i kvůli plánování různých aktivit. V dnešním dílu našeho seriálu budeme pokračovat ve vysvětlování termínů, které se objevují v předpovědi počasí. Zatím jsme se podívali na oblačnost a srážky, takže už z předpovědi poznáme, jestli si máme vzít deštníky. Bude ale potřeba i teplý svetr? Dneska se zaměříme na teplotu.

Věděli jste, že slunce dává do pohybu vzduch a tím způsobuje vznik větru? Většinou si toho nevšimneme, ale vzduch nad námi neustále víří, stoupá a sesedá k zemi.

Znovu se zaměříme na fenomén městského tepelného ostrova. Tentokrát ale v širším kontextu. Projdeme spolu několik zajímavých jevů, které tepelný ostrov způsobuje, podíváme se na klimatické předpovědi a taky na způsoby, kterými bychom mohli tyto ne úplně optimistické scénáře zvrátit - nebo alespoň zmírnit.

Výskyt tornád v Česku je velmi ojedinělý. Přesto ve čtvrtek 24. června byla jedna z bouří na jihu Moravy provázena tornádem síly F4. Tornádo takové intenzity je ve střední Evropě velkou raritou. Po této události jsme okamžitě začali reagovat na dotazy médií i vás všech, kteří jste nám psali na sociálních sítích nebo e-mailem. Nyní odstupem přinášíme souhrn častých otázek k tornádům s odpověďmi od odborníků ČHMÚ.

Podíváme se na fenomén městského tepelného ostrova. Vysvětlíme vám, o co se jedná, a jaké má tepelný ostrov důsledky.

V dnešním dílu seriálu o předpovědi počasí se podíváme na to, co všechno může z oblaků padat a jak podle předpovědi poznáme, jestli zmokneme – a případně jak moc.

V dnešním dílu vysvětlíme pojmy pro množství oblačnosti, kterým v předpovědi počasí vždycky patří první místo. Meteorologové měří pokrytí oblohy oblačností v osminách, ale v předpovědi pak používají známá slůvka. Svítí při oblačnu slunce? To vám ve videu názorně ukážeme!

Ve druhém dílu vám ukážeme, co si představit pod spojením „místy bouřky“. Budete překvapeni, jak často se tyto pojmy v předpovědi objevují. Budeme rádi, pokud vám naše video pomůže porozumět slovníku meteorologů a lépe tak využít předpovědi počasí. Nenechte si ujít i další díly krátkého seriálu, kde se dozvíte spoustu užitečných informací.

Je léto, často vyrážíme ven, ale každá mobilní aplikace ukazuje jiné počasí. Co asi dneska předpovídají meteorologové? V krátkém seriálu se podíváme na textovou předpověď počasí. Dozvíte se, co všechno text meteorologů ČHMÚ obsahuje a jak se v něm můžete lépe vyznat. V prvním dílu si ukážeme, že předpověď meteorologů ČHMÚ má vždycky stejnou strukturu a popisuje stejné prvky charakterizující počasí.

Když vás venku překvapí bouřka, nelehejte si na zem. Ve videu vám ukážeme proč a představíme lepší způsob, jak snížit riziko zásahu bleskem.

Pojďme si společně připomenout jak se chovat, když nás v přírodě zastihne bouřka. V České republice každý rok na jednom místě průměrně zaznamenáme až 35 bouřkových dní. Samozřejmě většina z nich připadne na letní měsíce, kdy všichni chodíme na výlety.

Když venku prší a zároveň svítí slunce, můžeme na obloze spatřit duhu. Kde se tam ale bere? Jak vzniká? A proč se říká, že na jejím konci nalezneme poklad? Možná se dozvíte i něco, co o duze nevíte.

Dneska si ukážeme, k čemu potřebujeme meteorologické družice, když pro sledování srážek máme radary.

Teplota, tlak, rosný bod. Zejména poslední pojem vyvolává řadu otázek. K čemu meteorologové potřebují rosný bod, proč souvisí s počasím a můžeme ho nějak prakticky využít i v běžném životě? Dnešní díl je o teplotě rosného bodu.

Chtěli bychom vám ukázat pár nástrojů, které můžete používat pro sledování deště, přeháněk nebo bouřek. Budeme rádi, pokud vám video pomůže objevit něco nového.

Teplé počasí bez deště může znamenat i řadu problémů. Dneska se zaměříme na sucho. Pokud budete chtít, tak stav sucha můžete sledovat na webu ČHMÚ v sekci Monitoring sucha.

Mlha je romantická, fotogenická, ale taky velmi nebezpečná. Na několika příkladech se podíváme, proč se tvoří mlha. Pochopíte, jakou roli při tom hraje rosný bod a vysvětlíme vám také vznik advekčních a radiačních mlh.

Podíváme se, jak počasí a další faktory otužilcům hýbou s teplotou vody. Reagujeme tak na dotaz našeho diváka, který vyráží do chladných vod Vltavy v pražské Chuchli.

Unikátní exkurze na místo, kde vzniká předpověď počasí. Podíváme se na předpovědní sál v pražské centrále Českého hydrometeorologického ústavu. Přiblížíme vám, co obnáší práce profesionálních meteorologů v nepřetržité službě a dotkneme se i toho, jak předpovědi ČHMÚ vznikají.

Podívejte se na názorné vysvětlení termínů s naším profesionálním meteorologem.

Pojďme se s meteoroložkou ČHMÚ podívat proč při vysokém tlaku nemusíme pokaždé zažívat slunečné počasí.

Pocitová teplota není o tom, jestli je dvěma lidem stejná zima. U pocitové teploty ani nezáleží na tom, jestli jste otužilí. Ukážeme vám 3 příklady pocitové teploty ze života.

Při silné mlze, jak se lidově říká, i vrány chodí pěšky. Meteorologové označují daný jev jako mlhu, když že se dohlednost sníží pod 1 km. O velmi silné mlze mluvíme, když nedohlédneme ani na 50 m.

Věříte, že při dešti místo kapek padají houby, deštníky a hamburgery? Ale ne doslova, mluvíme o tvaru dešťových kapek. V dnešním videu si s naší meteoroložkou posvítíme na kapku deště.

Jednou ze stěžejních činností naší předpovědní služby je vydávání výstražných zpráv před nebezpečnými hydrometeorologickými jevy. Naši meteorologové nepřetržitě sledují možné extrémní projevy počasí a v případě potřeby před nimi varují. Podíváme se trochu blíž, jak vydávání výstrah funguje.

Čím doma topíme, není to jediné, co má vliv na kvalitu ovzduší. Nepomůže nám ani novější kotel, pokud zanedbáváme jeho údržbu. Jisté je, že kvalita vzduchu, který dlouhodobě dýcháme, má významný vliv na naše zdraví.

Existuje model, který dokáže předpovídat počasí dostatečně přesně za každé situace? Ukážeme vám, jakou optikou se dívat na ikony počasí v mobilních aplikacích a jaké limity má předpovídání počasí.

Začne pod vámi praskat led, co dělat dál? Existuje několik obecných doporučení, které přinášíme v tomto krátkém přehledu.

Podíváme se, proč větrné elektrárny nemají vliv na srážky a nasměrujeme vás i na relevantní studie k tomuto tématu.

Všechny mobilní aplikace pro předpověď počasí mají své limity. Jsme v nich odkázáni na neupravené výpočty z modelů, v horším případě se asi nedopátráme původu těchto dat. Podíváme se, jak s modely pracovat a jakou optikou na ikony počasí počasí koukat.

Jaké na meteorology čekají nástrahy při předpovídání počasí a proč současná úroveň poznání meteorologie neumožňuje vytvářet 100% přesné předpovědi počasí. Vyjádření nejistoty je důležitou součástí předpovědi počasí.

Podíváme se, jak fungují mělké zvodně. To je voda, kterou čerpáte ze studny. Zásoba vody v mělkých zvodních se během roku docela mění. Nejvíc vody je v nich zpravidla na jaře, kdy se do země vsakuje tající sníh.

Meteorologický radar nevidí jen kapky vody, ale i ledové krystalky nebo kroupy. Meteorologické družice sledují počasí z mnohem větší vzdálenosti. Z oběžné dráhy fotografují zemský povrch pomocí sofistikovaného fotoaparátu. Družice dokáže fotit i v noci, protože zachytává vyzařování země ve více vlnových délkách.

Modely pro předpověď počasí se ve své podstatě snaží pochopit a co nejpřesněji zachytit chování přírody. Je jasné, že modelování něčeho tak komplexního, jako je počasí, se neobejde bez zjednodušování.

V chladné části roku se budeme častěji potkávat se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ve videu si ukážeme pár tipů, jak se v kvalitě ovzduší vyznat.

Ne všechen déšť, který vidíme na radaru, spadne až k zemi. Vysvětlíme, jak lépe číst obrázky z meteorologických radarů ĆHMÚ.

V Českém hydrometeorologickém ústavu sledujeme kvalitu ovzduší nepřetržitě. Přiblížíme vám celý proces měření pomocí sítě stanic imisního monitoringu.