Představa holuba jako přenašeče ptačí chřipky je vědecky vyvrácený mýtus. Proč jim přisuzujeme rizika, která neexistují, a jak naše nevědomost zbytečně křivdí zvířatům, která jsme si sami ochočili?
Může změna školních osnov zachránit tisíce zvířat? Francie věří, že ano. Nová povinná výuka o péči a respektu k živým tvorům má za cíl vymýtit jejich opouštění a nadobro vyprázdnit útulky.
Zatímco na souši vrací uhlík k životu pravěkou džungli, pod hladinou spustil neviditelnou reverzi. Cesta do pravěku pokračuje tam, kde vše začalo – v oceánech, které se pod náporem CO2 mění v nehostinný koktejl z dob velkých planetárních krizí.
Jsme svědky fascinujícího cyklu: lidstvo pálí fosilní paliva (pozůstatky karbonu), čímž uvolňuje uhlík, který vrací k životu právě ty rostliny, které toto palivo před 300 miliony let vytvořily.
Falšování medu se stalo jedním z nejpalčivějších témat evropské potravinové bezpečnosti. Poté, co rozsáhlé vyšetřování Evropské komise s názvem „From the Hives“ (Z úlů) odhalilo šokující míru podvodů, reagují unijní orgány zásadní změnou legislativy.
Je revoluční technologie RNA interference zázračným lékem, který zachrání včely i naši potravinovou bezpečnost, nebo jde o nebezpečnou hru s genetickým kódem planety, která skončí podobným fiaskem jako pokusy s modifikovanými komáry?
Státy se vrací k ochraně svých zájmů v rámci uzavřených spojenectví, protože zjistily, že technologická závislost na rivalech je v 21. století nepřípustným rizikem.
Sova Hedvika se stala nesmrtelnou díky sérii knih o Harrym Potterovi. Pro miliony dětí zosobňuje svět kouzel a naděje, v drsné realitě Skandinávie se však její příběh definitivně uzavírá.
Morče patřilo k dětství celé jedné generace. Tiché pískání z klece, seno na podlaze a pocit prvního vlastního zvířete. Jak se role morčat u nás i ve světě změnila – a proč dnes už nejde jen o „nenáročného mazlíčka“?
Čína dnes nečeká, až se svět shodne. Buduje energetické projekty doma i v zahraničí, financuje infrastrukturu v rozvojových zemích a nastavuje technologické standardy, ke kterým se ostatní musí přizpůsobit.
Evropská unie chce urychlit výstavbu elektrických sítí, bez nichž se přechod k čisté energii neobejde. Nová pravidla ale otevírají spor: má mít přednost rychlost a levnější elektřina, nebo důsledná ochrana krajiny a přírody?
Když někdo řekne, že na Moravě chovají pštrosy, nevěřte mu okamžitě, ale ani to nevyvracejte. Ve skutečnosti tam opravdu žijí – jen jsou velikosti holuba a mají jedno z nejpůsobivějších zbarvení mezi evropskými plemeny.
Čistší energie, nižší náklady a větší bezpečnost. Nejnovější analýzy potvrzují, že evropská energetika založená na obnovitelných zdrojích může přinést bilionové úspory.
Jedno z nejsympatičtějších a nejelegantnějších plemen, které si získalo chovatele po celém světě díky své výrazné kresbě, milé povaze a překvapivé učenlivosti.
Chovatelé si ho cení pro nenáročnost, pevné zdraví a široké možnosti využití – od mazlíčka až po výstavního králíka. Právě tato univerzálnost dělá z malého berana ideálního společníka do domácnosti i drobnochovu.
Nevznikl v Japonsku, ale v Evropě. Dnes však díky svému neobvyklému vzhledu okouzluje chovatele po celém světě, včetně samotného Japonska, kde má i své malé „celebrity“ a věrné obdivovatele.
Český strakáč je králík, kterého poznáte na deset kroků – bílý kožíšek, tmavý pruh po hřbetě a hravé skvrny po bocích. Elegantní výstavní fešák, spolehlivý „králík na pekáč“, ale taky sportovec, který skáče přes překážky.
Na Jubilejní zemské výstavě o lovu vyder roku 1891 bylo prezentováno heslo „smrt vydrám“ jako součást naší kultury. Jak to máme s vydrami dnes a jak může nález mrtvé vydry prospět oběma stranám, o tom je tento článek.
Opravdu může procházka s lamou pomoci člověku s úzkostí, autismem nebo samotou? Když stojíte vedle lamy, svět se na chvíli zpomalí. A někdy je to první krok k tomu, aby se váš svět zase dal do pořádku.
Sport, který na první pohled může působit jako roztomilá kuriozita, se v Česku proměnil v dynamicky rostoucí disciplínu s vlastními závody, rekordy a nadšenou dětskou základnou.
Gepard je ikonou rychlosti, ale jeho hlas může překvapit. Neřve jako lev ani nemručí jako tygr — místo toho vrká, cvrliká a přede jako přerostlá domácí kočka.
Rozhovor s gen. Laurou J. Richardson (CSIS, 4. srpna 2023) odkrývá, proč je Jižní Amerika pro USA strategicky „rozhodující“ – od čínských investic do kritické infrastruktury přes kosmický program až po migraci a změnu klimatu.
Na Sibiři se sobi někdy promění v tanečníky, co zdánlivě porušují gravitaci. Za vším stojí muchomůrka červená, šamané a prastaré rituály, které možná inspirovaly i legendu o Santovi a jeho létajících sobech.