Petra Fejtová

Největší luxus? Ticho.

V některých školách v Belgii, Nizozemsku nebo Velké Británii jsou školní zahrady, hmyzí domky, jezírka nebo včelí úly běžnou součástí výuky. Děti se neučí o přírodě jen z obrázků. Pozorují ji každý den.

Válka pro ně neskončila. Ukrajinští veteráni a veteránky si musí hledat novou cestu zpět do civilního života, který pro ně už nikdy nebude jako dřív.

Pokud neposkytneme vojákům pomocnou ruku pro návrat do civilního světa, ztratíme je — ne na bojišti, ale doma, v tichosti, mimo záři reflektorů a novinářských titulků.

Září 2020. Hladina Bečvy je posetá mrtvými rybami. Čas běží, důkazy mizí, vinu si přehazují jako horký brambor. Co kdyby ale v tu chvíli řeka nebyla jen ‚majetkem‘, ale právní osobou, která se může sama bránit?

Smlouva na dodávku gripenů pro Ukrajinu podepsána. Když švédský premiér Ulf Kristersson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na letecké základně v Uppsale oznámili dohodu o dodávce stíhacích letounů JAS 39 Gripen, nešlo o pouhé rozšíření seznamu západní vojenské pomoci.

Kde končí naše pohodlnost a kde začíná neviditelný vliv nanočástic na lidský metabolismus?

Když v roce 2017 americký režisér Oliver Stone uvedl svou čtyřdílnou dokumentární sérii Svět podle Putina, vyvolal tím globální politické i mediální pozdvižení.

„Nemohl jsem si dát pivo na Orange Avenue. Nemohl jsem tehdy ani volit lidi, kteří mě do toho Vietnamu poslali, protože volební právo bylo až od jednadvaceti. Co jsem si z toho za ponaučení odnesl? Aha, takže my posíláme do války děti, že jo?“

V přírodě existuje jen málo dokonalejších příkladů nesobecké spolupráce, než je včelí kolonie. Jedna včela sama o sobě nezmůže nic, ale jako společenství dokáže čelit i těm největším výzvám.

Včasný záchyt mění příběhy se špatným koncem ve šťastné. Nezapomínejte na mamograf. Ale možná to není váš příběh, protože na rakovinu nevěříte a stejně tak na cholesterol.

Co se stane, když tradici nepřepíšeme, ale propojíme ji s technologiemi, kterým dnešní děti přirozeně rozumí? Výsledkem není digitální izolace, ale pravý opak – hluboký návrat k přírodě a živé vědě.

Skutečná cesta do pravěku teprve začíná a my všichni máme lístek do první řady.

„Válka je stav, kdy spolu osobně bojují lidé, kteří se vůbec neznají, na příkaz lidí, kteří se velmi dobře znají, ale osobně spolu nikdy nebojují.“

Evanův příběh ukazuje, jak moderní technologie mohou oceánům reálně pomáhat. O to větší kontrast však zažívají živé želvy v oblíbených turistických destinacích, kde se z jejich ochrany stal pouhý marketingový štít pro byznys.

Najít ve včelách spojence ve válce zní jako absurdní představa, ale v extrémních podmínkách fronty se rodí nečekaná spojenectví.

„Válka skončila, Johne.“ – „Pro mě ne!“

Představte si klidnou hladinu Rudého moře. Pod ní se vznáší majestátní dugong, symbol Marsa Alam. Pro tenhle jediný okamžik, pro jednu rozmazanou fotku s „mořskou krávou“, jsou lidé schopni obětovat cokoli – i vlastní život.

Pro komunitu terapeutů, rodičů a dětí žijících s autismem se včelaření stává novým mostem, který pomáhá „nekontaktním“ dětem najít cestu ven z jejich vnitřní izolace.

Možná je čas přestat spoléhat na „výlety za přírodou“ a udělat to jako v Anglii nebo Belgii – mít přírodu přímo pod okny školy.

Ukrajina v únoru 2026 odpovídá novou zbraní: elitními týmy vyšetřovatelů, kteří díky podpoře EU mění chemické útoky v nezvratné důkazy pro soudy.

Představa holuba jako přenašeče ptačí chřipky je vědecky vyvrácený mýtus. Proč jim přisuzujeme rizika, která neexistují, a jak naše nevědomost zbytečně křivdí zvířatům, která jsme si sami ochočili?

Může změna školních osnov zachránit tisíce zvířat? Francie věří, že ano. Nová povinná výuka o péči a respektu k živým tvorům má za cíl vymýtit jejich opouštění a nadobro vyprázdnit útulky.

Včelí mozek o velikosti zrnka písku překonává nejmodernější procesory a proč se bionika stala klíčem k revoluci v letectví.

Proč je práce s úlem pro zloděje nejlepší školou trpělivosti a cestou k poctivému životu?

Zatímco na souši vrací uhlík k životu pravěkou džungli, pod hladinou spustil neviditelnou reverzi. Cesta do pravěku pokračuje tam, kde vše začalo – v oceánech, které se pod náporem CO2 mění v nehostinný koktejl z dob velkých planetárních krizí.

Je morální nutit miliardy včel k produkci medu jen proto, aby se pravý včelí med mohl přidávat do levných sušenek jako marketingové lákadlo?

Jsme svědky fascinujícího cyklu: lidstvo pálí fosilní paliva (pozůstatky karbonu), čímž uvolňuje uhlík, který vrací k životu právě ty rostliny, které toto palivo před 300 miliony let vytvořily.

V tichosti, systematicky a za řízeného souhlasu státu, jsme z české krajiny prakticky vymazali původní včelu medonosnou tmavou.

Falšování medu se stalo jedním z nejpalčivějších témat evropské potravinové bezpečnosti. Poté, co rozsáhlé vyšetřování Evropské komise s názvem „From the Hives“ (Z úlů) odhalilo šokující míru podvodů, reagují unijní orgány zásadní změnou legislativy.

Projekt Española: Jak se z patnácti kusů podařilo obnovit populaci želv sloních.

Hlad v koridorech smrti: Tragédie v Džhárkhandu jako zrcadlo ekologické krize Indie.

Je revoluční technologie RNA interference zázračným lékem, který zachrání včely i naši potravinovou bezpečnost, nebo jde o nebezpečnou hru s genetickým kódem planety, která skončí podobným fiaskem jako pokusy s modifikovanými komáry?

Proč „psí zvratky“ fascinují vědce a odhalují tajemství lidské mysli?

V českém kontextu tuto debatu v roce 2022 symbolicky otevřela předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová svým výrokem o „dalším svetru.“

Návrat ke kořenům pod moderní značkou.

Státy se vrací k ochraně svých zájmů v rámci uzavřených spojenectví, protože zjistily, že technologická závislost na rivalech je v 21. století nepřípustným rizikem.

Sůl, kterou v zimě bereme jako samozřejmost, nezmizí s tajícím sněhem – zůstává v půdě, vodě i krajině.

Sova Hedvika se stala nesmrtelnou díky sérii knih o Harrym Potterovi. Pro miliony dětí zosobňuje svět kouzel a naděje, v drsné realitě Skandinávie se však její příběh definitivně uzavírá.

To nejdůležitější v životě bývá obyčejné, neokázalé a snadno přehlédnutelné – dokud o to nepřijdeme.

Jak se z bydlení stalo největší téma mladé generace v Česku.

Tohle je vizuální připomínka českých Vánoc ve své nejupřímnější podobě – bez studu, bez diet a s extra lžící majonézy navrch.

Krmení labutí patří k oblíbeným zimním zvykům. Jenže ne všechno, co ptáci s chutí snědí, je pro ně dobré.

Podle veřejně citovaných odhadů se nová pravidla mohou týkat řádově tisíců subjektů, často se uvádí přibližně 6 až 10 tisíc organizací.

Jak porážka halal souvisí s českými tradicemi a proč nemáme kolektivní pocit viny jako u vánočních kaprů z kádí?

Morče patřilo k dětství celé jedné generace. Tiché pískání z klece, seno na podlaze a pocit prvního vlastního zvířete. Jak se role morčat u nás i ve světě změnila – a proč dnes už nejde jen o „nenáročného mazlíčka“?

Čína dnes nečeká, až se svět shodne. Buduje energetické projekty doma i v zahraničí, financuje infrastrukturu v rozvojových zemích a nastavuje technologické standardy, ke kterým se ostatní musí přizpůsobit.

Příběh zoologických zahrad na Ukrajině je i příběhem o nás – o tom, co považujeme za důležité, když se svět jak jej známe rozpadá.

Český luštič je králík s názvem, který mate laiky, baví chovatele a skrývá v sobě překvapivě chytrý příběh.

Největším nepřítelem pro zvěř není mráz ani sníh, ale lidská bezohlednost. Nebo jen nevědomost?

Evropská unie chce urychlit výstavbu elektrických sítí, bez nichž se přechod k čisté energii neobejde. Nová pravidla ale otevírají spor: má mít přednost rychlost a levnější elektřina, nebo důsledná ochrana krajiny a přírody?

Robustní, zrzavý a překvapivě přátelský. Burgundský králík patří k nejpopulárnějším plemenům u nás.

Když někdo řekne, že na Moravě chovají pštrosy, nevěřte mu okamžitě, ale ani to nevyvracejte. Ve skutečnosti tam opravdu žijí – jen jsou velikosti holuba a mají jedno z nejpůsobivějších zbarvení mezi evropskými plemeny.

Čistší energie, nižší náklady a větší bezpečnost. Nejnovější analýzy potvrzují, že evropská energetika založená na obnovitelných zdrojích může přinést bilionové úspory.

Jeho dlouhá, hebká srst dala vzniknout luxusní angorové vlně, ale také otevřela debatu o tom, jak se k tomuto výjimečnému zvířeti chováme.

Jedno z nejsympatičtějších a nejelegantnějších plemen, které si získalo chovatele po celém světě díky své výrazné kresbě, milé povaze a překvapivé učenlivosti.

Chovatelé si ho cení pro nenáročnost, pevné zdraví a široké možnosti využití – od mazlíčka až po výstavního králíka. Právě tato univerzálnost dělá z malého berana ideálního společníka do domácnosti i drobnochovu.

Nevznikl v Japonsku, ale v Evropě. Dnes však díky svému neobvyklému vzhledu okouzluje chovatele po celém světě, včetně samotného Japonska, kde má i své malé „celebrity“ a věrné obdivovatele.

Český strakáč je králík, kterého poznáte na deset kroků – bílý kožíšek, tmavý pruh po hřbetě a hravé skvrny po bocích. Elegantní výstavní fešák, spolehlivý „králík na pekáč“, ale taky sportovec, který skáče přes překážky.

Na Jubilejní zemské výstavě o lovu vyder roku 1891 bylo prezentováno heslo „smrt vydrám“ jako součást naší kultury. Jak to máme s vydrami dnes a jak může nález mrtvé vydry prospět oběma stranám, o tom je tento článek.