Panská sídla střední Moravy

Rozhledna u zámku je dílem parkové architektury, jíž se mimo jiné proslavil významný rod Silva-Tarouců, jehož příslušníci v Čechách pod Kosířem sídlili od 18. do 20. století. V těchto místech ve středověku bývalo centrum vesnice.

Tvrz byla rozlehlá, zabírala asi tři čtvrtiny dnešního čtyřkřídlého zámku.

Krakovec je dnes součást Laškova. Vydáváme se tedy do kopců, které se zdvíhají od Náměště na Hané směrem ke Konici. Zmínka o tvrzi pochází z roku 1397.

První zmínka o tvrzi v Laškově pochází z roku 1490, Laškov je zmíněn v roce 1350. Po renesančních úpravách v 16. století byla tvrz přestavěna na zámek ke konci 17. století.

Spekulovalo se o biskupském hrádku, který ovšem byl situován do areálu muzea na Kostelním náměstí a také o rodném domu slavného biskupa.

Hrádek stával v místě dnešního muzea u jednolodního gotického chrámu sv. Tomáše z Canterbury z poloviny 15. století, který vznikl na místě staršího kostela zmiňovaného už v roce 1247. Okolí bylo obehnáno hradbami a k obranným účelům patrně sloužila i kostelní věž.

Kde stávala ludéřovská tvrz? Po tom pátral tým na katedře historie Univerzity Palackého pod vedením profesora Davida Papajíka.

Turistickou atrakcí Náměště na Hané je zámek na návrší obklopený kruhovou zahradou. Pozůstatky hradu na skalním ostrohu jsme navštívili minule. Teď se vydáme k dolnímu zámku.

Starší zdroj uváděl jako možnou polohu tvrze ve Vilémově prostor dnešního hřbitova. To se nám ale nepozdávalo, říká vedoucí výzkumného týmu na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.