Patricie Ant

**PSYCHO | Hollywood a zločin** Film *Psycho* z roku 1960 patří k nejzásadnějším hororům filmové historie. Alfred Hitchcock v něm podle scénáře Josepha Stefana adaptoval román Roberta Blocha z roku 1959 a vytvořil postavu Normana Batese, kterou navždy proslavil Anthony Perkins. V tomto dílu série **Hollywood a zločin** se vracím nejen k samotnému filmu, ale i k jeho literárnímu a skutečnému pozadí. Podíváme se na případ Eda Geina, který Roberta Blocha inspiroval především představou zdánlivě obyčejného člověka skrývajícího děsivé tajemství. Norman Bates však není přímým portrétem Geina a *Psycho* není rekonstrukcí jeho zločinů. Významnou část věnuji také Anthonymu Perkinsovi, jeho dětství, smrti otce, komplikovanému vztahu s matkou Janet a paralelám, které se později hledaly mezi jeho vlastním životem a Normanem Batesem. Stejně tak se vracím k Alfredovi Hitchcockovi a jeho vztahu s matkou Emmou a odděluji doložené životopisné skutečnosti od pozdějších psychoanalytických interpretací. Dozvíte se také, jak vznikala slavná sprchová scéna, jakou roli sehráli Saul Bass, střihač George Tomasini a skladatel Bernard Herrmann, proč Hitchcock trval na tom, aby diváci přicházeli do kina před začátkem filmu, a jak *Psycho* změnilo podobu moderního hororu i způsob filmového vyprávění.

Forenzní genetika změnila kriminalistiku jedním jediným případem. Vraždy dvou dospívajících dívek v anglickém Leicestershiru vedly k prvnímu využití DNA jako důkazu, který nejen usvědčil pachatele, ale zároveň očistil nevinného. Příběh Colina Pitchforka ukazuje okamžik, kdy se biologická stopa stala nositelem identity a kdy se vyšetřování definitivně opřelo o vědu. Tento díl sleduje vznik DNA profilování, první masový genetický screening v dějinách i etické otázky, které s sebou tato revoluce přinesla.

Forenzní entomologie je kriminalistický a soudnělékařský obor, který využívá poznatky o hmyzu a dalších členovcích při právním vyšetřování, především k odhadu doby smrti, ale také k posouzení, zda bylo tělo po smrti přemístěno, v jakém prostředí se rozkládalo a zda některé změny na těle vznikly zaživa, nebo až posmrtně.

Po stopách kriminalistických metod je podcast o okamžicích, kdy se z domněnky stala metoda a z intuice důkaz. V jednotlivých epizodách se vracíme k přelomovým případům, velkým průkopníkům i zrodu kriminalistických disciplín, které změnily vyšetřování navždy. Balistika, identifikační kresba, forenzní serologie, rentgenologie, rekonstrukce, entomologie i první detektivní sbory zde nevystupují jako suchá hesla z učebnice, ale jako živé příběhy lidí, zločinů a objevů, které formovaly moderní kriminalistiku. Pokud vás zajímá, jak vznikaly metody, bez nichž si dnešní vyšetřování už neumíme představit, poslouchejte podcast Po stopách kriminalistických metod.

Richard III. patří k nejvýraznějším případům evropských dějin, kdy se reálný panovník postupně proměnil v literární monstrum. V obecném povědomí je znám především jako křivý, hrbatý, jedovatě inteligentní uzurpátor, který se pro trůn nezastavil před ničím, nechal zavraždit své synovce v Toweru a nakonec padl jako poslední zlosyn starého středověku u Bosworthu. Tento obraz má několik vrstev

Vlad III. Dracula, rumunsky Vlad Drăculea, později zvaný Vlad Țepeș, tedy Vlad Naražeč či Napichovač, patří k těm historickým osobnostem, jejichž skutečný život byl překryt mimořádně silnou vrstvou politické propagandy, folkloru, romantické literatury a moderní populární kultury. Na rozdíl od hraběte Draculy z románu Brama Stokera nebyl Vlad upírem, transylvánským šlechticem v gotickém zámku ani démonickou bytostí.