Haulik Punk

František Koudelka z „Jáchyme, hoď ho do stroje!“: postava, která Luďka Sobotu zapsala do paměti národa. Jeho komičnost, založená na nesmělosti a nešikovném projevu, ostře kontrastovala s jeho skutečným životem plným křehkosti a tiché melancholie.

Vzpěrač světové úrovně, kaskadér, který se nebál žádného pádu i herec, který se stal legendou i s minimem textu. Drsný zevnějšek v sobě skrýval jemnou duši a hlubokou lásku ke zvířatům. Jeho tvář i hlas se nesmazatelně zapsaly do české popkultury.

Karel Fiala bývá označován za herce jediné role, ale jeho život byl mnohem barvitější. Za ikonou Limonádového Joea stál muž plný talentu, kontrastů i překvapivě pikantních momentů, které z něj dělají fascinující osobnost.

Theodor Pištěk, herec neuvěřitelného pracovního tempa, natočil během své kariéry 325 filmů a stal se jednou z nejvýraznějších osobností kinematografie. Jeho životní příběh je ale stejně dramatický jako filmy, v nichž hrál.

Charismatický herec, kterému ženy padaly k nohám a režiséři nabízeli hlavní role. Přesto si během let vysloužil pověst tvrdého, nekompromisního až arogantního kolegy. Juraj Kukura dodnes patří mezi nejvýraznější osobnosti československé kultury.

Herec malých rolí a skvělý mim neměl jednoduchý život. Proslavila ho hlavně role kouzelníka z Pelíšků, jednoho z nápadníků Evy (Evy Holubové), který tahá z rukávu gumové hady. Hybner vystřídal tři manželství, trpěl závislostí na alkoholu.

Boris Rösner patřil k těm hercům, kteří na jevišti nepůsobili jako obyčejní lidé, ale bytosti z jiného světa. Když vstoupil na scénu, měl v sobě napětí, které okamžitě strhlo pozornost. Nebyl to herec, který by se snažil zalíbit nebo přizpůsobit.

„Nezastavujeme, máme zpoždění!“ Touto jedinou hláškou se Vlasta Mészárosová nesmazatelně zapsala do paměti diváků. Usměvavá průvodčí ze Slunce, seno ale prožila velmi smutný život a zemřela předčasně, několik let před čtyřicátými narozeninami.

Šárka Vojtková byla modelkou, když si ji Věra Chytilová vybrala do role partnerky Bolka Polívky v kultovním snímku. Na své učinkování v Dědictví aneb Kurvahošigutentag nevzpomíná vyloženě ve zlém. Nakonec ale herectví opustila a utekla do Itálie.

Když se řekne Luděk Kopřiva, divákům se okamžitě vybaví farář Otík z trilogie Slunce, seno s hláškou „Panenko Maria Podsrpenská, vidíš to?“ Drobný muž s výrazným hlasem patřil k nejvýraznějším českým komikům, přestože většinou hrál jen vedlejší role.

Po skandální prohře 2:3 v prodloužení se Slovinci, měli svěřenci trenéra Rulíka o čem přemýšlet. Rázem se vyrojily předpovědi, že na čtvrtfinále to letos nevyjde. Český tým však ukázal, že v krizových situacích je schopen se semknout.

Herec František Vicena se nesmazatelně zapsal do paměti diváků jako laskavý mlynář Máchal z pohádky S čerty nejsou žerty. Za klidnou tváří charakterního herce se ale skrýval velmi bolestný a tragický životní osud.

Postavu dětského alter ega Michala Viewegha hrál Jan Zahálka, který z filmového prostředí velmi rychle odešel. Tak jako ve snímku o Vieweghově dospívání, i v reálném životě Jan Zahálka projevuje svůj intelekt. Jen v úplně jiném oboru než literatura.

Anticharta dodnes vyvolává silné emoce. Dotkla se stovek známých umělců, kteří byli veřejně spojeni s podporou režimu proti Chartě 77. Po roce 1989 byli mnozí označeni za symboly poslušnosti vůči totalitní moci. Jenže realita byla mnohem složitější.

Jaroslav Čejka: podivínský muž s trhavými pohyby a nezaměnitelným kdákáním, který rozesmál celé generace. Za komickou maskou se skrýval citlivý a komplikovaný člověk, jehož život byl plný nejistoty, finančních problémů, samoty i těžkých nemocí.

Veřejná bezpečnost patřila k největším symbolům komunistického Československa v letech 1947 až 1991. Pro jedny představovala běžnou policejní složku dohlížející na pořádek, pro druhé však byla každodenní připomínkou státní moci, kontroly a strachu.

Jan Tříska patřil k nejvýraznějším českým hercům druhé poloviny 20. století. Po návratu z emigrace v USA zažil velký návrat na jevištní a filmová prkna. Jeho tragická smrt po pádu z Karlova mostu v roce 2017 však dodnes vyvolává otázky a emoce.

Upjatá intelektuálka s hlasem vytočeným do fistule. Jednou vášnivá, podruhé chladná. Janu Synkovou si pamatujeme hlavně jako otravnou tetu Kateřinu ze Saturnina nebo magistru Kudlákovou z Byl jednou jeden polda. Sama přitom neměla vůbec lehký život.

Herecké uznání, které by si představoval, získal až v pozdějším věku. Elegán z velké filmové a umělecké rodiny nakonec slávu získal. Jiří Kodet však nejvíce proslul svým cholerickým vystupováním. V soukromí vyžadoval pevný řád a poslušnost.

Teta z cestovní kanceláře. V jedné ze svých posledních rolí ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“ ještě ukázala Věra Ferbasová glanc. Křehká blondýnka podobná M. Monroe nejvíce zářila v časech prvorepublikových, po kterých zažila krutý pád z výsluní.

„Tady u mě, u Supa“: Dnes již legendární hlášku z pohádky Tři veteráni má na svědomí temperamentní komik Ladislav Gerendáš. Zazářil jako herec, ale i člen Banjo bandu Ivana Mládka. Dnes si starý mládenec a bývalý proutník užívá svobody a důchodu.

Francouzský herec Gérard Depardieu je zosobněním talentu i skandálu. Z chudých poměrů se vypracoval mezi filmové legendy, ale jeho bouřlivý život, politické postoje i obvinění z posledních let výrazně pošramocují jeho obraz.

Stanislav Zindulka se nesmazatelně zapsal do paměti diváků jako svérázný dědek Fajst ze seriálu Bylo nás pět. Za laskavou tváří venkovského podivína se ale skrýval herec s tvrdým životem, zásadovým charakterem a obdivuhodnou vnitřní silou.

Český hokej už několikrát sahal po historickém milníku, ale pokaždé zůstal pod vrcholem. V sezoně 1995/96 měl Jaromír Jágr jasno, Petr Nedvěd skončil na 99 bodech. Podobně blízko byli i další, ale dva Češi stovku bodů současně nikdy „neudělali“.

„Inženýrka Tejfarová, to je jiná partie. Auto má z Tuzexu, peněz jako šlupek“: věta, která se vryla do paměti diváků stejně pevně jako atmosféra jihočeských Hoštic. Postava přísné a sebevědomé inženýrky z komedie Slunce, seno dodnes vyvolává úsměv.

Petr „Sid“ Hošek patřil k nejvýraznějším postavám české punkové scény. Byl symbolem vzdoru, svobody i životní nespoutanosti. Jeho příběh je plný hudby, excesů, zákazů i tragédií, které formovaly jeho drsný, ale autentický pohled na svět.

Muž, který stál v pozadí, ale přesto byl vždy viditelný. Věrný „cimrmanovec“ Jaroslav Weigel byl vynikajícím protagonistou malých rolí. Proslul také velmi suchým humorem a schopností v pravé chvíli vystřihnout hlášku, která rozesmála celé publikum.

Drzý, provokující a se suverénním výrazem ve tváři. „Já nic, pane učiteli!“ zní jeho typická obrana, zatímco za ním zůstává rozvrácená třída. Rosenheim z Obecné školy byl mladý rebel, kterého Marek Endal zahrál až znepokojivě přesvědčivě.

Fontána pro Zuzanu, Jak básníkům chutná život, Dobří holubi se vracejí, nebo kultovní seriál Chlapci a chlapi. Nejen v nich zářila oduševnělá blondýna, ze které se nejednomu muži podlamovala kolena. Eva Vejmělková ale jen u herectví nezůstala.

Na první pohled to byl obyčejný příběh dospívající dívky. Trochu vzdoru, trochu hledání sebe sama, pár chyb, které k mládí patří. Jenže v jejím případě se všechno zvrtlo. A systém, který ji měl ochránit, ji nakonec jen házel klacky pod nohy.

Tchyně – slovo, které dokáže rozproudit diskuzi, vyvolat úsměv, ironický povzdech i dramatické vzpomínky. V různorodé tvorbě je tchyně velkým fenoménem: dokonalým autorským terčem (v poslední době navíc tak oblíbeným i mezi autory media.cz).

John Horwood, mladík z Bristolu, byl v roce 1821 odsouzen k smrti za vraždu své bývalé přítelkyně, kterou zasáhl kamenem. Případ proslul nejen zločinem samým, ale i podivuhodným faktem: jeho tělo bylo po smrti použito pro justiční práci.

Louis de Funès (1914–1983), vášnivý herec známý svými komickými grimasami a vysokou energií, se proslavil až po čtyřicítce. Navzdory zdravotním problémům (infarkt) nadále točil legendární francouzské komedie a inspiroval diváky po celé Evropě.

Život dnešních Beduínů se pohybuje na pomezí starých tradic a modernity. Tito původně nomádští obyvatelé arabských pouští čelí tlaku globalizace, změn klimatu a státních politik. Přesto mnozí udržují odvěké zvyky i identitu.

Byla krásná, elegantní, usměvavá. Za její přítomnosti však denně umíraly nevinné ženy. Marie Mandelová, dozorkyně koncentračního tábora Osvětim-Birkenau, se zapsala do dějin jako jeden z nejkrutějších symbolů ženské zrůdnosti nacistického režimu.

Po r. 1948 se komunisté rozhodli přetvořit strukturu venkova. Selský stav, tvořící pilíř české a moravské společnosti, byl systematicky rozvracen. Kulaci (sedláci) byli perzekuováni, vystěhováváni, zavíráni, mučeni a zbavováni majetku i důstojnosti.

René Plášil, kdysi mladý recidivista a vězeň, se po desítkách let na hraně zákona snaží najít místo ve společnosti a dá se říci, že nalezl. Helena Třeštíková jej zachycuje v pokračování svého dlouholetého dokumentu: „René – vězeň svobody“.

JUDr. Josef Urválek se stal nechvalně známou postavou československé justice, symbolem vykonstruovaných politických procesů 50. let. Pro mnohé zůstává zosobněním právního cynismu a poslušnosti totalitnímu režimu.

Přestávám chápat dnešní dobu. Už i hodně malé děti ujíždí na bizarnostech pod taktovkou Tik Toku. Je to více než alarmující. Jedním z příkladů, o kterém se lehce ironickou formou zmiňuji, je fenomén zvaný Tung tung tung sahur.

Marta Gottwaldová, manželka prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, zůstává ve stínu dramatických událostí poválečného Československa. Jako první dáma totalitního režimu měla neformální vliv a zvláštní pozici v éře politických čistek.

Jižní Město, největší sídliště v Česku, je symbolem socialistické bytové výstavby. Vzniklo s cílem poskytnout nové bydlení tisícům lidí. Dodnes vzbuzuje emoce – pro někoho domov, pro jiného betonová džungle.

Nejednoho rockového fanouška zasáhla nedávna smrt legendy. Démona s ikonickým hlasem, brýlemi a hlavně jménem. I přesto, že se jeho skon do velké míry očekával, byla to pro rockový svět rána. Málokdo však znal Ozzyho rodinné zázemí.

V době, kdy byly hranice zavřené a únik z reality vzácný, se pro mnohé Čechoslováky stala chata víc než jen víkendovým útočištěm. Chataření představovalo svobodu, klid, tvořivost i tichý vzdor vůči režimu.

Hospoda, seriál, o kterém si režisér původně myslel, že bude propadák, se pomalu, ale jistě stává kultem. Nenápadný formát s velkým obsazením, jednoduchým dějem a nezapomenutelnou atmosférou si našel své místo v srdcích diváků.

Kmen Mursi z Etiopie je známý bizarními rituály: ženy nosí talířky v rtech, muži bojují holí o čest a ženu. Krása je tu bolestivá a dospělost se měří jizvami. Kultura na hraně přežití stále statečně vzdoruje modernímu světu.

Onemocnění demence postihuje až 25 procent lidí nad 80 let. Podle odborných odhadů jí trpí až 150 tisíc lidí v česku, převážně seniorů. Tato nemoc postupně ovlivňuje od základů každodenní život nejen nemocného, ale i jeho blízkého okolí.

Jinak označované jako „ozbrojená pěst dělnické třídy“. Tyto bojůvky využili komunisté během „vítězného února“ jako nástroj puče a podmanění obyvatelstva silou. Lidové milice se staly jedním ze symbolů krutosti bolševického aparátu.

Marty Pohl alias Řezník se opět vytasil s těžkým kalibrem. Svou další brutalitu, kde o explicitně předváděnou krev, zvratky a další tělní tekutiny není sebemenší nouze, maskuje za podtitul „Rodinná komedie“.

Co jiného si na úvod šampionátu přát: Repríza loňského finále aneb souboj těžkých vah mezi Českem a po odplatě prahnoucím Švýcarskem. Předpoklady vyrovnané, stejně tak podpora v hledišti haly v Herningu.

Hokejovou reprezentaci čeká za zhruba měsíc a půl mise s názvem: „Vzhůru za obhajobou vymodleného pražského zlata“. Asi všichni pohybující se ve světě kolem černého gumového nesmyslu tuší, že to bude setsakramentsky těžký úkol.

Vysoký, kreativní a hlavně bleskurychlý centr s vynikající střelou i přihrávkou a celkovým hokejovým myšlením. Martinu Nečasovi dres Colorada Avalanche sedí. Zdá se, že v Denveru sportovně ještě více rozkvetl.

25. března 1945 zaútočili američtí letci na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště Kbely a Letňany. Vzpomínky pamětníků na tuto tragickou událost z konce 2. světové války jsou stále živé. Bombardování zažila i má tehdy devítiletá babička.

Nejedna mysl byla možná v posledních letech obtěžkána myšlenkami na nukleární katastrofu či jiný druh armagedonu. Prohlášení světových vůdců v posledních měsících dávají čím dál větší odůvodnění potřeby všemožných příprav pro přežití.

Již dlouhé roky je touto záhadnou oblastí lidstvo fascinováno. Fascinující oblast v Atlantickém oceánu mezi Floridou, Portorikem a Bermudským souostrovím je jakousi „černou dírou“ planety Země, ve které zmizely již desítky lodí a letadel.

Politické procesy z konce 40. a počátku 50. let mívaly většinou dvojí vyústění. Končily buď smrtí zadrženého, v lepším případě vězením či přesunem do některého z táborů nucených prací a nápravně pracovních táborů. Jejich krutost byla přitom nezměrná.

Tzv. Stachanovci, dle ukrajinského horníka A. G. Stachanova, který v roce 1935 překročil stanovenou normu více než čtrnáctkrát. Sovětská propaganda slavila a napodobovatelé se objevili okamžitě.

V několika svých článcích jsem popisoval důchodce jako nebohé starce, které nenavštěvují jejich příbuzní, nebo ty v domovech pro seniory, kteří jsou vystaveni téměř nelidskému zacházení. Nemálo je však i těch, kteří si svou osamělost zcela zaslouží.

Je rok 1988. Věrka se už zase vrací z třídních schůzek. Zpropadená soudružka učitelka Karanová je snad na Lidušku zasedlá. Rok před maturitou. Myslí si, že se jí Liduška vysmívá, ona má však jen nulové sebevědomí.

Osvobozování východní Evropy Rudou armádou bylo poměrně dosti kontroverzní. Sověti na osvobozených (chápáno dobytých) územích páchali četné zločiny, jako jsou krádeže, vraždy či znásilňování.

Rok 1986. Ponurý socialismus stále ještě přežívá a v jeho šedi se zmítají chladné postavy bez života a úsměvů. Soňa je však i přes tento strnulý čas milující a veselá maminka dvou malých dětí. I jí však osud přichystá náročnou zkoušku.