Pavel Kindlmann

V poslední době přitáhl velkou mediální pozornost požár v Národním parku České Švýcarsko (NPČŠ). V evropském měřítku není něco takového ničím výjimečným: jen v roce 2022 vypukly v Evropě lesní požáry na zhruba 860 tisících hektarů. Ani v Česku či bývalém Československu nebyly v minulosti požáry tohoto rozsahu žádnou výjimkou: tak třeba rozsahem totožný lesní požár vznikl v roce 1992 v Záhorské nížině nedaleko Malacek v bývalém Československu. Ani samotný Národní park (NP) České Švýcarsko se v minulosti požárům nevyhnul: podle údajů z dostupné lesnické evidence bylo mezi lety 1982–2014 zaznamenáno na území dnešního NPČŠ celkem 86 požárových událostí, které celkově zasáhly plochu 35,6 ha. Proč tedy tolik humbuku kolem požáru letošního?

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) Michal Marek označil včerejší názory prezidenta Miloše Zemana na klimatické změny za nepřijatelné a tragické. Zeman ve vánočním poselství řekl, že si není jistý, zda je rozhodujícím faktorem oteplení planety činnost člověka. Člověk stojí za klimatickou změnou a zpochybňovat to je krajně nezodpovědné, řekl Marek novinářům. Biolog a ekolog David Storch nepovažuje Zemanovy názory na klima za kontroverzní. Většina odborníků se sice shodne, že klimatické změny alespoň zčásti způsobil člověk, dokázat to ale nelze, míní.

Vědci z několika zemí vyzvali ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby přehodnotil část navržených zón šumavského národního parku. Jde o lokality Zhůřských luk a Horskokvildských slatí. Vědci požadují větší ochranu těchto území. Výzvu ministrovi poslali z mezinárodní konference v Bratislavě Wild Europe, která se konala ve středu a čtvrtek. ČTK to dnes řekl jeden ze signatářů výzvy přírodovědec Pavel Kindlmann.

Se spoluautorem nové globální studie o biodiverzitě Pavlem Kindlmannem jsme mluvili o procesu vymírání druhů a o tom, zda je možné ho zpomalit.

Ochrana divoké přírody na Šumavě je neutuchajícím tématem sporů. Na straně jedné jsou vědci, snažící se zde zabránit současnému hrozivému vymírání druhů a ničení evropsky unikátních ekosystémů. Na straně druhé jsou politici, kteří se ve službách developerů a spekulantů s pozemky snaží „zachránit“ před ochranou přírody šumavské pozemky tak, aby z nich jejich chlebodárci mohli těžit obrovské peníze. Jsou důkazy, že jen pouhým převedením některých šumavských pozemků na pozemky zastavitelné by spekulanti s pozemky získali na hodnotě jejich pozemků přes půl miliardy. A to je jen špička ledovce, celkem zřejmě půjde o mnoho miliard.