Pavel Kindlmann

Pozměňovací návrhy při novele o ochraně přírody a krajiny povedou k destrukci ochrany a přírodních ekosystémů, varují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). V nové výzvě poslancům a poslankyním tak žádají, aby k těmto krokům nedošlo. Dokument podepsala řada předních odborníků a vysokoškolských pedagogů. Návrhy předložili převážně tři poslanci z řad ODS. Karel Krejza pro CNN Prima NEWS sdělil, že nejde o zásah do chráněných krajinných oblastí, a zdůraznil autonomnost parků při rozhodování. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že chystaná novela situaci zlepší.

1035 vědeckých a především odborných pracovníků, z toho 69 univerzitních profesorů a 79 docentů, podepsalo výzvu k zachování ochrany naší přírody. Jakožto členové a zástupci odborné komunity jsme zásadně znepokojeni mnoha poslaneckými pozměňovacími návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, jejichž schválení by vedlo k faktické destrukci ochrany přírody v českých chráněných územích, především v národních parcích. O závažnosti ohrožení naší přírody svědčí i skutečnost, že se uvedený počet více než tisíce podpisů signatářů skládajících se v naprosto převážné většině z řad vědců a specialistů v oboru, shromáždil během jediného týdne a další podpisy stále přibývají. Výzvu byla zaslána všem poslancům a poslankyním Poslanecké sněmovny, kteří o nich budou brzy hlasovat.

Více než 360 vědců a odborníků žádá poslance a senátory, aby schválili navržené změny mysliveckého zákona, které zajistí dlouhodobé zlepšení odolnosti našich lesů, ochranu lesní půdy a biodiverzity.

Některé druhy zvířat v budoucnosti vymřou. Kvůli oteplování však přibydou nové, především ze Středomoří.

Vědci ze 13 zemí zahájili ve Svachově Lhotce na Českokrumlovsku mezinárodní konferenci, která se zaměřuje na otázku vymírání vzácných druhů orchidejí. Jde o druhově nejpočetnější ale zároveň nejohroženější skupinu rostlin. Některé významné rostou i v České republice. ČTK to řekl za organizátory přírodovědec Pavel Kindlmann.

V poslední době přitáhl velkou mediální pozornost požár v Národním parku České Švýcarsko (NPČŠ). V evropském měřítku není něco takového ničím výjimečným: jen v roce 2022 vypukly v Evropě lesní požáry na zhruba 860 tisících hektarů. Ani v Česku či bývalém Československu nebyly v minulosti požáry tohoto rozsahu žádnou výjimkou: tak třeba rozsahem totožný lesní požár vznikl v roce 1992 v Záhorské nížině nedaleko Malacek v bývalém Československu. Ani samotný Národní park (NP) České Švýcarsko se v minulosti požárům nevyhnul: podle údajů z dostupné lesnické evidence bylo mezi lety 1982–2014 zaznamenáno na území dnešního NPČŠ celkem 86 požárových událostí, které celkově zasáhly plochu 35,6 ha. Proč tedy tolik humbuku kolem požáru letošního?

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Vědci tvrdí, že jed Stutox má minimální vliv na úbytek počtu hrabošů. Poukazují na to, že pokles je způsobený populační dynamikou, kdy po silném roce stav hrabošů přirozeně klesne. ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci aktuálně žádají o povolení používat Stutox na hubení hrabošů, kteří se přemnožili ve Středočeském a Ústeckém kraji. Poukazují na to, že hlodavci jim ničí úrodu.

Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) Michal Marek označil včerejší názory prezidenta Miloše Zemana na klimatické změny za nepřijatelné a tragické. Zeman ve vánočním poselství řekl, že si není jistý, zda je rozhodujícím faktorem oteplení planety činnost člověka. Člověk stojí za klimatickou změnou a zpochybňovat to je krajně nezodpovědné, řekl Marek novinářům. Biolog a ekolog David Storch nepovažuje Zemanovy názory na klima za kontroverzní. Většina odborníků se sice shodne, že klimatické změny alespoň zčásti způsobil člověk, dokázat to ale nelze, míní.

Vědci z několika zemí vyzvali ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby přehodnotil část navržených zón šumavského národního parku. Jde o lokality Zhůřských luk a Horskokvildských slatí. Vědci požadují větší ochranu těchto území. Výzvu ministrovi poslali z mezinárodní konference v Bratislavě Wild Europe, která se konala ve středu a čtvrtek. ČTK to dnes řekl jeden ze signatářů výzvy přírodovědec Pavel Kindlmann.

Ochrana divoké přírody na Šumavě je neutuchajícím tématem sporů. Na straně jedné jsou vědci, snažící se zde zabránit současnému hrozivému vymírání druhů a ničení evropsky unikátních ekosystémů. Na straně druhé jsou politici, kteří se ve službách developerů a spekulantů s pozemky snaží „zachránit“ před ochranou přírody šumavské pozemky tak, aby z nich jejich chlebodárci mohli těžit obrovské peníze. Jsou důkazy, že jen pouhým převedením některých šumavských pozemků na pozemky zastavitelné by spekulanti s pozemky získali na hodnotě jejich pozemků přes půl miliardy. A to je jen špička ledovce, celkem zřejmě půjde o mnoho miliard.