Pavel Litvinov

KOMENTÁŘ / V polovině května se z Moskvy do světa rozlétla velice smutná zpráva: známá ruská obhájkyně lidských práv Nina Litvinovová spáchala sebevraždu. Důvod – válka Ruska proti Ukrajině,…

Ruská disidentka Nina Litvinovová v dopise na rozloučenou zmínila, že se zabila kvůli válce na Ukrajině a represím proti odpůrcům ruského režimu. Litvinovová v Rusku dlouhé roky pomáhala politickým vězňům.

Ve věku nedožitých jednaosmdesáti let zemřela v Moskvě vědkyně, lidskoprávní aktivistka a disidentka Nina Litvinovová. Ruské úřady oznámily, že spáchala sebevraždu. Její sestřenice, novinářka Maria Slonimová, zveřejnila část dopisu na rozloučenou. Odpovědnost připsala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu i nemožnosti dál pomáhat politickým vězňům spáchala ve věku 80 let sebevraždu ruská disidentka a vědkyně Nina Litvinovová. Vyplývá to z dopisu na rozloučenou, jehož obsah zveřejnila její příbuzná. Mořská bioložka Litvinovová byla lidskoprávní aktivistkou už v dobách Sovětského svazu. Její bratr Pavel Litvinov byl jedním z osmi lidí, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí v Moskvě protestovali proti invazi do Československa.

V srpnu 1968 se osm lidí na Rudém náměstí postavilo proti okupaci Československa. Jejich čin dnes zní silněji než kdy dřív.

Poslední z osmi statečných – sovětský disident Pavel Litvinov slavil v neděli večer 85. narozeniny. Spolu se sedmi dalšími odvážnými lidmi v srpnu roku 1968 vyšel v Moskvě protestovat proti okupaci Československa. Vyneslo mu to pět let ve vyhnanství, po kterých emigroval do Spojených států. S posledním žijícím účastníkem protestu na Rudém náměstí je v pravidelném kontaktu historik Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího Sovětského svazu, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z "osmi statečných" občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovět…

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev nepoužil slova „bratrská pomoc“, když ve středu oznámil, že požádal o účast na potlačení nepokojů v zemi členské státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), v níž hraje hlavní roli Rusko. Přesto hned v prvních reakcích v ruském veřejném prostoru termín „bratrská pomoc“ zazněl. Pamětníci a lidé se zájmem o dějiny se nemohli vyhnout srovnání se srpnem 1968 v Československu, kdy tzv. zvací dopis části vedení KSČ přivolal do země vojska Varšavské smlouvy.

Fyzik Pavel Litvinov, který se narodil 6. července 1940 v prominentní sovětské rodině, se do historie zapsal jako jeden z „osmi statečných“. Tedy skupiny disidentů, která v srpnu 1968 na moskevském Rudém náměstí protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Pár minut trvající vystoupení z 25. srpna 1968 přineslo všem účastníkům pronásledování. Litvinov skončil na pět let v zabajkalské Čitě a v roce 1974 emigroval do USA.