Pavel Pecháček

Malá kočkovitá šelma, která si libuje v pouštním prostředí a vyskytuje se od Sahary po střední Asii, není nikde příliš hojná a mnoho detailů z jejího života zůstává záhadou.

Poslední do češtiny přeložená kniha amerického spisovatele potěší všechny milovníky hororu. Nejde však o lacinou zábavu. I díky přesahu zanechá v duši stopu, která bude patrná ještě dlouho po dočtení.

Mnohoštětinatci většinou nevzbuzují příliš obdivu, rournatec ozdobný se však díky nezvyklému tvaru a zářivým barvám stal roztomilým symbolem Vánoc.

Žralok bělavý neboli žralok býčí sice nedosahuje rozměrů velkého bílého, tento nedostatek ovšem vynahrazuje agresivnější povahou. Jeho nebezpečnost ještě zvyšuje schopnost přežívat ve sladké vodě.

Zatímco dnes patří krevní transfuze k běžných lékařským procedurám, ještě zkraje minulého století šlo o výjimečný a nebezpečný zákrok, který měl za sebou historii plnou hrůzných a fatálních experimentů.

Neobyčejný měkkýš nezaujme jen hororovým jménem a vzhledem, nýbrž i atypickým způsobem života, potravními preferencemi, obříma očima či využíváním bioluminiscence ke zmatení predátorů.

Nejmenší z velkých koček žije skrytě, číhá ve větvích a útočí ze zálohy. Kromě lidské touhy po jejích údajně kouzelných zubech či krásné kožešině ji ohrožuje i úbytek vhodných stanovišť.

Na první pohled nejsou bojgy nijak zvlášť nápadné, patří však k nejpozoruhodnějším hadům na světě. Navzdory absenci končetin, které by mohly použít jako křídla, se naučily zdatně plachtit.

V roce 1858 Charles Darwin obdržel psaní, v němž takřka neznámý přírodovědec načrtnul skoro totožnou teorii, na které sám Darwin v ústraní pracoval už dvacet let. Šokovaný Darwin musel začít jednat.

Připomíná medúzu, ale není to medúza. Půvabná, ač nebezpečná měchýřovka patří mezi trubýše. Obvykle se vyskytuje na volném moři, občas ji ale vítr či proudy zanesou blíže k pobřeží.

Typickým znakem rypohlavců, včetně toho nejznámějšího, rypohalavce zeleného, je chobot mnohonásobně přesahující délku trupu. Miniaturní samci uvedeného druhu žijí v těle samic.

Málo známý zástupce malých koček s krásnou srstí a mohutným ocasem obývá zalesněné oblasti východní a jihovýchodní Asie a umí skvěle šplhat po stromech. Setkání s ním je však raritou.

Dvacetimetrové exempláře jsou sice jen dílem bujné fantazie, i tak ale dosahuje anakonda velká opravdu úctyhodných rozměrů. Nyní se navíc ukázalo, že skrývala jedno nečekané tajemství.

Nejslavnější případ Sherlocka Holmese se dočkal nespočtu filmových adaptací a na pozadí gotické detektivky představil jednu z nejděsivějších literárních příšer. Román přitom málem vůbec nevznikl.

Radiodont Mosura fentoni, kterého letos vědci popsali podle fosilií z proslulých burgeských břidlic, je starý 500 milionů let a překvapuje několika znaky, jež mění pohled na evoluci prvních členovců.

Margay neboli ocelot dlouhoocasý patří k nejkrásnějším i nejméně prozkoumaným americkým kočkám. Skvěle se pohybuje ve větvích stromů, avšak s ubývajícími lesy ztrácí vhodná místa k životu.

Marie Curie-Skłodowská patří k nejvýznamnějším vědcům historie a právem za své dílo získala dvě Nobelovy ceny. Osud se s ní ale nemazlil. Přesto vytrvala a dodnes je příkladem nezdolné cílevědomosti.

Příští rok uplyne devadesát let od uhynutí posledního známého vakovlka tasmánského. Proč ale tento vačnatý predátor vyhynul? A opravdu vymřel? A pokud ano, mohl by v dohledné době vstát z mrtvých?

Mnohé rostliny se při rozmnožování musí spoléhat na pomoc živočichů a v průběhu evoluce objevily řadu poctivých i podlých způsobů, jak je ke spolupráci přesvědčit.

Osmého listopadu roku 1895 se Wilhelm Conrad Röntgen pustil do pokusů, které vedly k objevu záření, který německému vědci vynesl vůbec první udělenou Nobelovu cenu za fyziku v historii.

Fosilní prvohorní organismus Spongiophyton nanum, běžně nacházený ve spodně devonských vrstvách, byl podle studie zveřejněné před pár dny jedním z prvních lišejníků a podílel se na kolonizaci souše.

Českého lékaře Jana Janského si nejčastěji spojujeme s objevem čtyř krevních skupin. O významu toho, čeho dosáhl, se však až do své předčasné smrti nedozvěděl a Nobelovu cenu získal jeho „konkurent“.

Rybenka domácí patří k běžným synantropním druhům a v koupelně, kuchyni či na chalupě někdy překvapila většinu z nás. V současné době se Evropou, včetně Česka, šíří její „obří“ příbuzná.

Málokterý horor se do dějin kinematografie zapsal tak silným písmem jako původní Halloween z roku 1978. Netěží jen z hutné atmosféry a revolučního soundtracku, ale i z dnes legendárního zabijáka.

Jedno z vrcholných děl francouzského spisovatele bere čtenáře na strhující výpravu podél sedmatřicáté rovnoběžky jižní šířky s cílem najít ztraceného kapitána. Jedinou kaňkou je nepovedená adaptace Ondřeje Neffa.

Objev fosforu, jednoho z klíčových biogenních prvků, patří k nejpozoruhodnějším v dějinách chemie. A nejen proto, že alchymista, který jej objevil původně hledal něco úplně jiného.

Mohou naši domácí mazlíčci, nebo dokonce volně žijící zvířata trpět hemoroidy? Odpověď je složitější, než se na první pohled zdá.

Nejprve nožem zavraždil matku a manželku, poté vzal pušku a usmrtil 14 lidí, včetně nenarozeného dítěte, a další desítky zranil. Anamnéza usměvavého mladíka a bývalého vojáka dodnes šokuje.

Díky své hřbetní plachtě patří dimetrodon, jeden z prvních suchozemských vrcholových predátorů, k nejpopulárnějším prvohorním tvorům. K čemu jeho nápadná plachta sloužila? A měli ji i jiní pelykosauři?

Často si stěžujeme na devastaci přírody, ale když přijde na to, pro její ochranu něco udělat, zpravidla najdeme tisíc důvodů, proč přinejlepším nedělat nic.

Thajští zoologové v souvislosti s popisem nového druhu pavouka oznámili nález jedinečného gynandromorfního exempláře, který má tělo jasně rozdělené na dvě poloviny: jednu samčí, jednu samičí.

Breivik, Straka, Bundy, Biederman, Roubal, Dahmer, Černý. Lidé, kteří bez skrupulí brali život jiným, v nás vyvolávají silnou emoční reakci a touhu po co nejpřísnějším trestu. Opravdu si ale trest „zaslouží“?

Tasemnice, jejichž definitivním hostitelem je člověkem, s námi žijí odnepaměti, ale jejich životnímu cyklu lidé porozuměli relativně nedávno. A to i díky poněkud neetickým experimentům.

Mohutný čtyřnožec patřil mezi obratlovce, kteří v poslední třetině prvohor dobývali suchozemské ekosystémy. Vyznačoval nezvykle rychlým růstem a způsobem lovu podobným dnešním krokodýlům.

Parejnoci disponují elektrickými orgány, které se kromě lovu uplatňují také při obraně před dotěrnými predátory. Nedávný výzkum dokládá, že elektrický výboj zklidní i mnohonásobně většího žraloka.

Ocas blízkovýchodní zmije připomíná pohybujícího se pavouka a terénní studie dosvědčují, že hadovi slouží jako návnada pro přilákání ptačí kořisti. Prohlédnout si tohoto hada můžete i v jedné tuzemské zoo.

Křižák skvostný, běžný osminohý obyvatel české krajiny, neupoutá pouze hezky zdobeným zadečkem, ale podle nedávné studie i složením stravy, které si s pavouky běžně nespojujeme.

Fosilie kambrického „červa“ nalezené v Grónsku patří nečekaně velké ploutvence. Loni popsaný živočich, pojmenovaný Timorebestia neboli „hrůzu nahánějící tvor“, odhaluje střípky z života v prvohorách.

Z vajíčka lumka nakladeného do těla či na tělo jiného hmyzu se vyvíjí larva, která se živí tkání hostitele a odsuzuje ho k pomalé smrti.

Dějiny astronomie nabízejí řadu fascinujících příběhů a objev Neptunu, jehož polohu nezávisle na sobě vypočítali dva matematici, patří k těm vůbec nejpozoruhodnějším.

Teprve letos popsaná mimetická strašilka, jejíž tělo připomíná větev, měří přes 40 centimetrů a váží více než 40 gramů. Patří tak k nejdelším i nejtěžším šestinožcům Austrálie.

Kobra indická neboli brejlovec patří k nejznámějším hadům na světě. A to nejen kvůli nebezpečí, jež představuje její uštknutí, ale i díky charakteristické brejlovité kresbě na zadní straně její kápě.

Napínavá verneovka čtenáře bere na dobrodružnou cestu po Amazonce, nabídne souboj s lítými plazy i nebezpečnou rybou a vylíčí střet člověka se slepou spravedlností. Třešničkou je pocta E. A. Poeovi.

Originální kniha Sexuální poradna Dr. Tatiany se s humorem zabývá bizarními sexuálními praktikami nejrůznějších tvorů od plžů a korýšů po hyeny a i po pětadvaceti letech od prvního vydání nemá konkurenci.

Zatímco o hadech se říká, že slizce jen vypadají, sliznatky si ve slizu doslova libují. Tito mořští masožravci, dříve považováni za parazity, jsou však zajímaví i z jiných důvodů, třeba využitím v textilním průmyslu.

Vynález dalekohledu patří k největším milníkům v dějinách vědy a techniky. Jedním z prvních, kdo jej namířil na noční oblohu, byl Galileo Galilei, jehož objevy zasadily tvrdý úder církevní představě o vesmíru.

Schopnost zkrotit a využívat elektřinu je nepochybně jedním z největších úspěchů lidstva. Ale přílišná sebestřednost není na místě. Příroda nás o hezkých pár miliónů let předběhla.

Sledování loveckých schopností křižáka čtyřskvrnného, jenž je běžným obyvatelem české krajiny, skýtá sice krutou, avšak úchvatnou podívanou, která si nezadá se záběry afrických šelem.

Samoživitelky si navzdory plamenným diskuzím naši úctu a pomoc zaslouží. Jejich děti jsou naší budoucností.

Přestože jsou medúzy tvořeny hlavně vodou, jejich dotek může pálit jako oheň. S tou vůbec největší, byť pro člověka nepříliš nebezpečnou, se lze setkat i u evropských břehů, jak zjistil i Sherlock Holmes.

Klam a přetvářka jsou pro mnohé živočichy denním chlebem. Pozoruhodným příkladem jsou přírodním výběrem vypiplané falešné oči zdobící nejrůznější tvory od křehkých motýlů a kudlanek po ryby.

Šestnáct strašidelných příběhů o upírech a jiných zlovolných bytostech krmících se životní silou svých obětí ukazuje dlouhou historii i rozmanitost upírského žánru.

Zatímco v našich končinách se kontaktu se sršněmi raději vyhýbáme, v jiných částech světa jsou i ty největší a nejnebezpečnější druhy vyhledávaným pokrmem.

Někdo se s odchodem blízkých vyrovná lépe, jiný hůře. Někdy už toho je ale příliš a ve spalující letní výhni, bez přátel a skutečné opory se může duše člověka zlomit jako obilné stéblo.

Nejdelším živočichem na Zemi není žádný z dobře známých kytovců či hlavonožců, ale tenoučká pásmovka, jejíž tělo může údajně dosáhnout délky hokejového hřiště.

Různonožci jsou poměrně přehlíženou skupinou korýšů. S těmi menšími se lze setkat i u nás, s tím největším, přezdívaným „superobří“, pouze v mořských hlubinách. A podle nového výzkumu je nečekaně hojný.

Vyprahlá pustina, krvavý tábor či vraždící ryby. Tipy na horory, které naženou husí kůži i v nejparnějším létě. A i na Kinga dojde.

Fantastický příběh, jenž se zrodil v hlavě Angličana Lewise Carrolla, je oslavou dětské fantazie a svou hloubkou, hravostí i záměrnou absurdností si získal srdce milionů čtenářů.

Obří sršeň mandarínská neohrožuje jen včely a jiné živočichy, ale na svědomí má každoročně desítky lidských životů. Ze své asijské domoviny se jí už podařilo proniknout do Ameriky, Evropa zatím čeká.

U kutilek se vyvinula pozoruhodná, ačkoli trochu hororová péče o potomstvo. To si totiž po vylíhnutí pochutnává na paralyzované housence, kterou jim samička doslova nasouká až pod nos.