Pavel Valek

V moderní době, kdy se i naše játra cítí být pod neustálým tlakem na výkon a regeneraci, je klíčové umět rozlišovat mezi skutečnou, biologickou hrozbou a pouhou irskou destilovanou hrozbou.

Vážení přátelé, kamarádi a vy všichni, kteří jste mě před třemi měsíci obdivovali za mou pevnou vůli.

Bylo krásné, slunečné jarní ráno, ideální pro mou svatbu. Všechno bylo perfektní. Šaty na ramínku, prstýnky nachystané, hosté už se sjížděli. Jenže pak se to stalo.

Kalamajka: Pseudo-vědecký rozbor fonetického chaosu a socio-manželské anomálie.

Žlutá a černá. Bzučení. Bodnutí. Pro mnohé je to jedno a to samé – hmyz, který vzbuzuje paniku. Ale co když se za tou povrchní podobou skrývá svět protikladů?

Máme jich plné šuplíky, ale paradoxně toužíme po menším množství. Přitom utrácíme tisíce za to, abychom je pak „uklidili“. Konzum? Nebo jenom další mentální past, kterou nám nastražila digitální doba?

Toužíte po exotice, odpočinku a autentické kultuře? Zapomeňte. Egyptský resort vám nabídne něco mnohem lepšího: klimatizovanou bublinu, kde je Faraon jen značka na pivu a Nil je modrá voda v bazénu.

Pamatujete dobu, kdy lidé cestovali, aby něco viděli? Dnes se cestuje, aby se to vyfotilo a nasdílelo.

Tokio není jen metropole. Je to živý organismus, kde se mísí klid svatyň, šum čajových obřadů a neonový chaos největšího města na světě. Moderní, staré i nadčasové zároveň.

Slunce svítilo, pivo teklo a Braník sázel gól za gólem. Krč odešla potichu. Výsledek? 7:0 a diváci se ptají, jestli to nebyl přátelák… pro jednoho.

Všichni chtějí návody, postupy a metodiky. Tak tady je jedna – přesně pro ty, co si umí dělat legraci ze všeho, včetně sebe. Vážně nevážně. Systematicky chaoticky.

Dnes večer se uzavře další kapitola mistrovství světa v ledním hokeji.

Pěstování letniček je pro někoho koníček. Pro jiné diagnóza.