Peníze a vliv

Až se sledovanost televize Barrandov dostane minimálně na šest procent, tedy víc než dvojnásobek, bude připravená na prodej. Majitel vydavatelství Empresa, kam tato třetí největší komerční televize u nás spadá, Jan Čermák ji chce do té doby oživit novými pořady a celou skupinu očistit od dluhů. Ty jen ve firmě Barrandov Televizní studio a Media Master, které skončily v insolvenci, dosáhly celkově kolem 1,5 miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno zveřejnilo návrh nové hospodářské strategie Česka. Jedním ze spoluautorů je místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. „Osobně jsem s tímto dokumentem spojil posledního zhruba půl roku mého pracovního života. Dal jsem opravdu mnoho energie, mnoho času, proto tomu obsahu osobně velmi důvěřuji,“ říká Vlček v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Jeho jméno je také mezi nominacemi STAN na nového ministra průmyslu.

Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč běžné výdaje státu vzrostou skoro o 58 miliard a kolik dává státní kasa na vědu a výzkum. „Přemýšlíme i o tom, jakými nástroji podpořit i soukromé investice do vědy, výzkumu a inovací, protože důležité je, kolik stát a ekonomika vykazují jako celek,“ přibližuje.

Vláda by měla během září projednat návrh reformy přezkumu veřejných zakázek. Změnit by se tak mělo fungování Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kam dohled nad veřejnými zakázkami spadá. „Je to revoluční hazard,“ tvrdí šéf úřadu Petr Mlsna. Autorka reformy z ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová naopak v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus popisuje změny, které mají celý systém výrazně zrychlit.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je přesvědčený, že jeho návrh o povinném zálohování PET lahví a plechovek vláda schválí ještě do konce srpna. Proti jsou ale odpadářské firmy i řada obcí. Podle nich bude systém moc drahý. „Tím, kdo stojí na straně odpůrců, je odpadová lobby, která se různě převléká,“ reaguje na výhrady Hladík v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Hospodářská komora chce začít přesvědčovat politiky, aby přijali její nový návrh antibyrokratického zákona. Podle hlavního autora, prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, by měl zákon například umožnit sdružením podnikatelů navrhnout vládě, aby odstranila z legislativy konkrétní regulaci zvyšující byrokracii. Vláda by pak měla tři měsíce na analýzu a odpověď, zda je takový požadavek oprávněný.

Velké finanční a podnikatelské skupiny, které ovládají klíčové televize a vydavatelství na Slovensku, se snaží být se státem zadobře. Jinak by mohl utrpět jich další byznys, říká socioložka médií Marína Urbániková z Katedry mediálních studií Masarykovy Univerzity Brno. Přílišná koncentrace majitelů médií je i proto riziková, neměla by se posuzovat stejně, jako transakce s jogurty a hnojivy.

Nápad na zavedení sektorové daně pro banky se v debatách politiků začal znovu objevovat, teď s tímto záměrem přišlo vládní hnutí STAN a tvrdí, že by nová daň mohla – už pro státní rozpočet na příští rok – „vynést“ kolem 20 miliard korun. Jestli politici půjdou cestou zdanění majetku bank, bude to, jako kdyby zavedli komunistickou daň z obratu, říká v pořadu Peníze a vliv generální ředitel Partners Banky Marek Ditz.

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.

Německá ekonomika se potýká s vážnými problémy: jejich výčet je podobný, jaký známe i z Česka. Podle expertky německé průmyslové a obchodní komory Melanie Vogelbachové, především na průmysl dopadají vysoké ceny energií, vysoká inflace a úrokové sazby, nedostatek kvalifikovaných lidí na práci a spousta byrokracie.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce od poloviny května začít školit pracovníky stavebních úřadů k práci s novým Portálem stavebníka. Fungovat by měl už od července, a to podle nového stavebního zákona, kdy se má celé řízení digitalizovat, tvrdí v pořadu Peníze a vliv ministr Ivan Bartoš (Piráti). „Je začátek dubna a my stále nemáme prováděcí předpisy. Nevíme, jak připravit projektovou dokumentaci,“ myslí si majitel developerské a investiční firmy Trigema Marcel Soural.

Ptát se, jestli má Česko peníze, aby si postavilo čtyři nové jaderné bloky, je „úplně mimo“. Pokud chceme v zemi udržet životní úroveň a průmyslovou výrobu, musíme peníze prostě najít, říká o chystané, možná i víc než bilionové investici do jaderných reaktorů zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost při ministerstvu zahraničních věcí Václav Bartuška. V podcastu Peníze a vliv prozrazuje, že vláda vážně uvažuje i o dlouhodobém kontraktu na dovoz plynu.

Česká pošta se doposud potácela v miliardových ztrátách, zavírala pobočky a propouštěla lidi. Letos ji čekají velké změny: do konce roku musí připravit transformaci, která bude znamenat její rozdělení na dvě části. Bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. A po letech chce skončit „s černou nulou“, tedy bez ztráty.

Ačkoliv výroba tuzemských zbrojovek má v ekonomice jen malý podíl srovnatelný například se zemědělstvím, válka na Ukrajině mu přinesla nebývalý boom. Týká se i firmy, která jako jediná u nás vyrábí velkorážovou munici klíčovou v současných bojích na Ukrajině, což je společnost STV Group.

Zatímco Slovensko platí eurem už 15 let, česká vláda rozhodnutí o datu přijetí o rok odložila. Znovu. Opozice žádá, aby se o možném přijetí eura, ke kterému jsme se zavázali už v roce 2004 se vstupem do EU, uspořádalo referendum. Eurozóna se za poslední dvě dekády podle ní výrazně změnila a je jiná, než když jsme přijetí společné měny schválili.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo další dopis akcionáři hutí Liberty Ostrava, koncernu britského podnikatele Sandžíva Gupty. Žádá v něm opět informace, jak bude řešit kritickou situaci firmy. Základní provoz největší ocelárny v zemi se před koncem roku zastavil a téměř 6 tisíc zaměstnanců je od té doby za plný plat doma.

Rychlá výpověď z práce, ale s odstupným několika platů a nárokem na rekvalifikaci. Radikální snížení povolovacích lhůt pro různé druhy staveb včetně bytů, a to z deseti let na jeden rok. Povinnost obce zajistit místo v mateřské školce pro tříleté nebo i mladší dítě. A granty na živobytí pro vysokoškoláky. To jsou příklady z celkem 37 opatření na oživení české ekonomiky, které zpracovala Národní ekonomická rada vlády.

Vláda pracuje na aktualizaci energetické politiky. Jedním z cílů je nahradit v příštích letech dosud klíčové spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Počítá se proto s plynovými zdroji, které se dají postavit během několika let a mohou tak vyplnit dobu potřebnou na dostavbu dalších jaderných elektráren.

Už na začátku letošního roku by se inflace měla pohybovat kolem tří procent, což bude podle člena bankovní rady České národní banky Jana Procházky jeden z nejlepších výsledků ve střední Evropě. Mezi hlavní důvody podle něj patří to, že meziměsíční nárůsty inflace se fakticky zastavily už loni a letos by navíc nemělo přijít takové zdražení, jako bylo loni v lednu. Tehdy inflace vyskočila z měsíce na měsíc o šest procent, meziročně pak o 17 procent.

Rok 2023 se chýlí ke konci. Jaký byl očima pořadu Peníze a vliv? Co si o hlavních tématech v ekonomice mysleli naši hosté, což byli šéfové firem, ekonomové i politici. Jaké plány nebo očekávání měli a jak to nakonec dopadlo? Speciální ohlédnutí za uplynulým rokem nabízí ukázky toho nejzajímavějšího, co v pořadu zaznělo. Vybrala je a okomentovala jeho autorka Jana Klímová.

Ačkoliv ceny samotných energií klesají, od ledna si za ně většina lidí i firem opět připlatí. Důvodem je tentokrát růst regulované složky, protože vláda škrtá letošní stomiliardové dotace a zároveň energetickým firmám rostou náklady na dopravu energií a krytí ztrát v sítích.

Podniky, které mají většinu tržeb v euru, dolarech nebo librách, mají mít od ledna možnost v těchto měnách nejen vést účetnictví, ale i platit daně, a po dohodě i vyplácet svým lidem v cizí měně mzdy. Daňové přiznání ale budou muset firmy dál vyplňovat v korunách. Systémy státní správy na to totiž nejsou připraveny.

Česko jako ekonomická křižovatka Evropy, čipová velmoc, nebo centrum rozvoje jaderné energetiky. Vládní politici přišli v minulých dnech s nápady, kam by se mělo hospodářství dlouhodobě ubírat. K reformám ekonomiky vyzývají vládu podnikatelské svazy, a už před dvěma lety přišla skupina tří desítek podnikatelů a manažerů s iniciativou Druhá transformace. Jedním z organizátorů je průmyslník Martin Wichterle.

Česko musí během příštích deseti let vybudovat nové silnice, energetické sítě a postavit plynové elektrárny. K tomu je potřeba změnit zákony a v povolovacích procesech jít „na hranu“, jako to dokázali Němci, Poláci a Holanďani, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. A je potřeba do země přilákat výrobce malých modulárních reaktorů a polovodičů.

Společnost Apple kvůli jeho byznysu musela navýšit dodávky mobilů a sluchátek do Česka. Jeho obchody byly tak masivní, že podle zprávy Finančního analytického úřadu (FAÚ) dokonce nanosil během pár let do bank stovky milionů korun v hotovosti. Břetislav Janoušek, vyučený knihkupec, měl tak mimořádnou schopnost získávat důvěru obchodních partnerů, že díky ní dokázal přesvědčit ke spolupráci operátora T-Mobile a finanční skupinu J&T.

České ocelárny, železárny, ale i zpracovatelé hliníku a strojírny teď rozhodují o své budoucnosti. Jejich energeticky náročné provozy se musí vyrovnat s dražší elektřinou a plynem. Zároveň jsou pod tlakem Green dealu, který chce, aby výrazně snižovaly emise skleníkových plynů. Jinak budou muset platit obrovské sumy za povolenky CO2. (Repríza.)

Když se řekne dron, většina lidí si stále představí hlavně létající hračku s fotoaparátem. Z dronů se ale kvůli válce na Ukrajině stali klíčoví hráči jak v samotném konfliktu, tak i v obraně civilních cílů, jako je kritická infrastruktura. Výroba dronů i systémy, jak se před nimi bránit, se proto rozjíždějí i v Česku.

Hospodští i pivovarníci chtějí jednat s vládou o připravovaném zvýšení DPH na točené pivo. To má přejít od příštího roku ze sazby 10 procent na 21 procent a tím podražit o několik korun na půllitr. Považují to za nespravedlivé už proto, že zatímco s nimi se o opatření nikdo nebavil, vinařům vláda vyšla vstříc. V plánovaném úsporném balíčku, který má ozdravit zadlužené státní finance, jim ponechala spotřební daň z vína na nule.

Česko má víc než dva roky zpoždění s legislativou, která by umožnila rozvoj moderní energetiky. To znamená například sdílení elektřiny z čistých zdrojů v rámci komunit nebo stavbu velkých bateriových úložišť či výroben vodíku, které by se mohly využívat k vyrovnávání celostátní energetické soustavy.