Petr Kříž

Japonské úsloví: „Každý moudrý člověk vystoupí jednou za život na vrcholek Fuji. Ale jen blázen to udělá dvakrát.“ Legenda říká, že na vrcholu hory sídlí bohyně ohně, která žárlí na ženy.

Dnes bude logisticky náročný den. Směřujeme totiž k vyvrcholení naší cesty přesunem pod japonskou národní horu Fuji. Dvěma vypůjčenými auty a Shinkansenem urazíme úctyhodnou vzdálenost 925 km!

Název Daisen není vůbec specifický, geografie Japonska jich nabízí desítky, znamená to totiž „vysoká hora“. My jsme v pohoří Daisen v prefektuře Tottori a nasajeme atmosféru tamních chrámů a svatyní.

Cílem přejezdu v jižní části ostrova Honšú je masiv vyhaslé sopky Daisen. Pod horami je půvabná šťavnatá krajina a stékají z nich řeky, které jsou domovem obojživelníka - velemloka japonského.

„Můj bože, co jsme to udělali!“ zapsal do deníku druhý pilot letounu Robert Lewis, když uviděl záři a následnou zkázu za svým letadlem Enola Gay, které provedlo první atomové bombardování v historii.

Dnes se loučíme s ostrovem Okinawa. Ostrov je proslulý dlouhověkostí a patří k oblastem, kde žije nejvíce stoletých lidí na světě, což může souviset s životním stylem a zdravou japonskou stravou.

Dnes poprvé se na obloze honí mraky a vyskytují se přeháňky. Denní teploty se každý den pohybují v rozmezí 30-35 °C, v noci a při přeháňkách se ochlazuje těsně pod třicet. Zkoumáme jeskyně i pobřeží.

Dnes jsme připraveni na okinawského hada číslo jedna. Jedovatý Protobothrops flavoviridis je z důvodu nepřítomnosti velkých šelem na Okinawě vlastně na vrcholu potravinového řetězce. Budeme úspěšní?

Ostrov Okinawa tvoří dva rozdílné světy. Jih je urbanizovaná přetvořená krajina s řadou zábavních parků. Našim cílem je však sever s původními pralesními porosty národního parku Yanbaru.

Dnes se rozloučíme s ostrovem Hokkaidó a přeletíme na jižní výspu Japonska - ostrov Okinawa. Motivem pro tuto návštěvu je krásný jedovatý had Protobothrops flavoviridis.

Vzdát běžecký ultramaratonský závod je vždy zklamání a obecně vzdávat cokoliv není nic, na co by měl být člověk hrdý. Pojďme si spravit náladu krásnou přírodou na Hokkaidó.

Den D je zde. Člověk se probudí a je mu hned 55 roků. „Kdy budeš dnes vstávat?“ Odpovědí Michala bývá, jako legrační hláška: „V 0:30!“. Dnes je tento čas opravdu nutný! Uvidíme, jak jsem Fit for 55!

Ostrov Hokkaidó - to je úplně jiné Japonsko! Drsné a odlehlé, lesnaté i otevřené, horské i zemědělské krajiny, řídce osídlené, připomínající ponejvíce jižní části Skandinávie.

Dnes ráno nás čeká delší přesun, se společností JAL přeletíme na ostrov Hokkaidó, kde budeme postupně směřovat k nedělnímu běžeckému ultramaratonu Lake Saroma na 100 km.

Kjóto a Tokio se k sobě mají tak trochu analogicky jako Brno s Prahou. Rázovité kulturní centrum regionu Kansai je v létě proslulé dusným, vlhkým a horkým počasím, kterému místní říkají lepkavé dusno.

Japonští budhističtí mniši povýšili běh na vyšší úroveň, protože dobře vědí, že dosáhnout osvícení je běh na dlouhou trať. Během rituálu kaihógjó zdolávají mimo jiné tisíckrát běžecký maraton.

První dojem z megapole je jednoznačný - tady bych si rychle zvyknul! Fascinující organismus fungujícího města, extrémně čistého s precizní dopravou a infrastrukturou.

K této cestě mne inspiroval japonský spisovatel Haruki Murakami a je mou osobní poctou jemu. Vždyť bez jeho knih bych dnes byl jen těžko tím, kým jsem.

Dnes nebudou hlavním místem obdivu, modlení a rozjímání kostely, ale místa jako moderní výdobytky energetiky, průmyslu, zemědělství, dopravy a logistiky. Závěrečná etapa běhu Porto - Lisabon je tady.

Dnešní etapa nebude náročná převýšením, ale bude dlouhá, a proto vyčerpávající. Předposlední etapy musí být těžké, aby ty poslední mohly být pohodové a lehké.

Jsme natěšeni na baziliku a místo zjevení Panny Marie Fátimské, a tak se po hotelové snídani vydáváme neběžecky k chrámu. Na to, že je dnes Zelený čtvrtek, je v okolí chrámu velmi málo lidí.

Motto etapy: Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme. (Antoine de Saint-Exupéry)

V katedrále jsou podle legendy uloženy ostatky sv. Jakuba, který zemřel asi roku 44 n. l. mučednickou smrtí. Ostatky byly roku 813 znovu objeveny v Santiagu, podle legendy na ně ukázaly zářící hvězdy.