Petr Machej

Nejdřív jsme se snažili dostat do škol co nejvíce tabletů, počítačů a digitálních učebnic. Teď se po vzoru Švédska a dalších zemí chceme vracet k papíru a tužce. Problém ovšem není v samotných technologiích, ale v tom, jak je ve škole používáme.

Premiér Babiš se nechal slyšet, že podle jeho názoru osm tříd základní školy stačí. A jak známe politiku Andreje Babiše, touto jedinou větou dal najevo, že pokud bude chtít, může se to zkrátka stát bez ohledu na odborníky a zkušenosti ze škol.

Od letoška platí nová povinnost obcí zajistit za určitých podmínek péči o dítě, které nebylo přijato do spádové mateřské školy. Nárok ale nevzniká automaticky a rodiče musí jednat už během aktuálních zápisů.

Učitelé si v posledních letech ve velkém našli cestu na sociální sítě. Zpočátku to vypadalo dobře. Přibývala inspirace, nápady do výuky, sdílení zkušeností i normální lidský pohled do práce, kterou veřejnost někdy posuzuje jen zvenčí a zkratkovitě.

Častěji nemocný žák je na některých školách ve velké nevýhodě. I kdyby se snažil sebevíc, absence rozhodne o tom, zda bude nebo nebude klasifikován. Škola pro takový postup přitom nemá oporu.

Otec chlapce, kterého letos čekala velká životní událost - zápis do 1. třídy, v článku srovnává nároky zápisu dnes a dříve. Implikuje snižující se nároky a zamýšlí se, z čeho plynou.

Učitelé, kteří suplují zadarmo. I to je realita některých škol. V tomto případě se nabízí otázka, zda jde o neznalost ředitele nebo záměrnou praxi, která přilepšuje rozpočtu.

Ve školách téměř neustále musíme volit mezi tím, co je správné, a tím, co je snadné. Tuto volbu ve školství před nás staví asi většina změn v něm. A někdy je volba snadného v pořádku.

Od 1. září 2027 už na prvňáčky nebudou čekat jedničky ani trojky. Někteří z nás se děsí, že půjde o konec motivace dětí k učení. Není tomu tak.

Plošný zákaz mobilů se stal v posledních měsících opět velkým tématem. Zřejmě tomu nahrály i volby. Například staronový ministr školství Robert Plaga naznačil, že i takovou variantou se bude zabývat.

Domácí úkoly nejlépe nemají být hodnoceny vůbec. Minimálně nemají být hodnoceny ty, které žák nevypracuje. Pro takový postoj existují silné pedagogické důvody a předkládá je MŠMT i ČŠI.

Učitelé, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností, například koordinátoři ICT, mají nárok na specializační příplatek, a to i bez kvalifikace. Stále jej ale často nemají.

Ve vzduchu sice visí potenciální možnost budoucího plošného zákazu používání mobilů ve školách. To však neznamená, že bychom my, učitelé, mohli mobily zabavovat, jak se nám zamane.

„Zvoní pro mě, ne pro vás.“ nebo „Hodinu končí učitel.“ jsou hlášky, které během školní docházky slyšel snad každý z nás. Takové tvrzení však nemá oporu v zákoně, právě naopak.

V nedávné kauze, ve které škola prostřednictvím školního řádu zakázala žákům nosit konkrétní typy oblečení, se veškerá kritika snesla pouze na školu. Všichni přitom zapomněli na rodiče a zřizovatele.

Někteří z nás, učitelů, se občas ptají, jak mají dělat svou práci, když se máme současně podílet na výchově žáků. Vzdělávání a výchova však nejsou dvě oddělené činnosti a vzdělávat bez výchovy nejde.

Zápisy do 1. tříd základních škol jsou za dveřmi. S novelou školského zákona budou od roku 2026 probíhat už mezi 15. lednem a 15. únorem. Už během nich můžete poznat, zda škola stojí za to.