Petr Nagy

O své tipy na osobnosti, které by si v rámci soutěže Magnesia Litera zasloužily loni zavedenou cenu za přínos knižní kultuře, se podělili mj. ředitel Světa knihy Radovan Auer, spisovatelky Klára Vlasáková a Pavla Horáková nebo editor Jan Šulc.

Nestárnoucí román Roberta Marasca Obětiny se dnes řadí ke klasikám hororového žánru a inspirovat se jím nechal Stephen King při psaní svého Osvícení.

Co stojí za současným boomem českých autorek, co mají představitelky „nové vlny“ společného a v čem se liší od svých předchůdkyň či mužských kolegů?

Letošní ročník výročních knižních cen Magnesia Litera přinesl nejprve množství novinek a následně i nejedno překvapení. Zavedené změny ovšem ve výsledku přispěly spíše k jejich kvantitě než kvalitě.

Před padesáti lety zemřel prozaik, novinář a sportovní reportér Ota Pavel. V mnou připravené anketě odpovídají básník a dokumentarista Miloš Doležal, literární vědec Jiří Trávníček, spisovatel Michal Šanda a básník a publicista Petr Kukal.

Román Bianky Bellové Jezero v anglickém překladu Alexe Zuckera se dostal na shortlist Ceny EBRD za literaturu 2023, kde nechybí ani díla dvou nobelistů – Orhana Pamuka a Olgy Tokarczuk.

Byl zveřejněn longlist Mezinárodní Bookerovy ceny, obsahující celkem třináct titulů. Jména některých nominovaných autorů a autorek budou nejspíš povědomá i českým čtenářům.

Několika známým tuzemským spisovatelkám a spisovatelům jsem položil následující otázku: Jak válka na Ukrajině ovlivnila vaše životy a literární aktivity?

Anne Catherine Bomannová prorazila v roce 2019 prózou Agathe (česky 2021). Při psaní románu Modré tóny, který nyní vydal Host v překladu Lady Halounové, využila autorka své praxe klinické psycholožky.

Aneb co mě překvapilo – a naopak nepřekvapilo – v rámci vyhlášení letošních nominací na výroční knižní ceny Magnesia Litera.