Petr Šimáček

Kdo pamatuje, ví, že „neměli jména“ – byli to prostě „Vietnamci“. Někdy i hanlivě označovaní jako „Rákosníci“, „Větve“, „Číňani“ či „Čongové“. Dnes si po sedmdesáti letech zaslouží víc než nálepky. Zaslouží si respekt k příběhu, který pomáhali psát.

Minus pět, jedna stolička a kuřák na balkoně. Přesně tak se dozvíte víc o svých sousedech, než jste kdy čekali.

Zeptala se mě vnučka Eliška: „Dědo, pojedeme k babičce do Žatce. Mohl bys mě tam vzít na židovský hřbitov?“ O židovské komunitě a holocaustu Eliška téměř nic nevěděla, protože se to ve škole dnes moc neučí. Souhlasil jsem a začal vyprávět příběh.

Na českém venkově zhasínají hospody jedna po druhé. Přesto ještě existují místa, kde se nezhaslo – často jen díky obcím, starostům a lidem, kteří je odmítají nechat padnout. Malá sonda o tom, proč dnes už nejde jen o pivo, ale o život v obci.

Říkat, že dechovka a lidovka patří do minulosti, je dnes skoro povinnost. Realita je ale jiná – stačí zajít do moravských či jihočeských měst a obcí nebo poslouchat mladé, když se vracejí z diskoték.

Šviháci nejsou film, který by posunul českou kinematografii. Jsou ale důkazem, že i v době, kdy české komedie spíš dráždí, než těší, se dá z kina odejít s úsměvem.

Od 20. ledna 2026 se Galerie PRE (Na Hroudě 4, Praha 10) proměnila v prostor plný barev, tvarů a energie. Výstava představuje aktuální tvorbu členů Spolku pražských výtvarných umělců.

Tichý dům, říkala jsem si vždycky. Lidé se tu navzájem respektují, nikomu se nikdo neplete do života, maximálně si na chodbě zdvořile popřejeme „dobrý den“. Uzavření, ale slušní sousedé. Klid. Jak se člověk může mýlit.

Plive se na zastávkách MHD, v metru, na chodnících. A bohužel i v místech, kde by to člověk opravdu nečekal – v obchodních centrech, na trávnících, na dětských hřištích nebo pod lavičkami v parcích. Veřejný prostor však není anonymní plivátko.

Velvyslanec uctil v Žatci oběti holocaustu u Pamětní desky na židovském hřbitově a v synagoze připomínku 87. výročí Křišťálové noci. Při neformální návštěvě města chmele neodmítl pozvání na pivo.

Rodinná výprava do vesnice Pole ukazuje, že i malé místo skrývá velký příběh. Připomíná, jak důležité je nezapomínat na kořeny, objevovat rodinnou historii a čerpat z ní inspiraci pro další generace.

Vzpomínková pieta na Křišťálovou noc a její oběti se uskutečňuje z iniciativy českých a německých spolků žateckých rodáků každoročně ve spolupráci s městem Žatec, Židovskou obcí Teplice a synagogou Žatec. Ani letošní rok nebyl výjimkou.