Petr Türkott

Bahno, kroje a konspirace. Bratislavské setkání ukázalo, že „spolu“ se dá být i v blátě – když se folklór stane kulisou pro obžaloby, plagiáty a politické divadlo.

Každou středu se u Mariánského sloupu v Praze scházejí lidé k modlitbě, zatímco kolem běží město a občas proběhne happening. Báseň o tom, co zůstává, když se vše kolem mění.

Máme potvrzeno, že všechny hledané osoby se dnes sešly v parlamentu. Fejeton o tom, jak těžké je rozeznat zločince od zákonodárce — a jak moc to vypovídá o nás.

Maršál Radecký z Radče byl klíčovou postavou evropské vojenské historie. Připomínat si jeho odkaz znamená rozumět dějinám bez zjednodušení a v širším evropském kontextu.

Když byl ještě kluk, děda říkával: „Poledne poznáš podle nejkratšího stínu.“ Dnes už poledne nenajdeš na ciferníku. Skutečný čas ukazuje slunce – a ten umělý jen matou tabulky a ručičky.

Fiala odchází, ale otázka zůstává: má v dnešní politice ještě místo klid, rozvaha a slušnost? Esej o odvaze mluvit tiše, když svět křičí.

V Punkevních jeskyních se konal 77. ročník Memoriálu T. K. Divíška. Liškova Punkva znovu spojila otužilce, kteří se nebáli vstoupit do ticha a chladu podzemní řeky.

Každých pár let se ptají, proč nejsem komunistou. Ne proto, že bych měl rád chudobu. Naopak – protože vím, jak bolí. Bída nepotřebuje ideologii, ale polévku, topení a naději.

Posledně jsem sdílel zážitek z Keců a politiky. Teď poprvé Dobrovský & Šídlo v Řeži. Humor, čísla a připomínka, že poslední rozpočtová párty skončila – účet ale zůstává na stole.

V Lesním divadle v Řevnicích ožila Fidlovačka jako živý obraz tradice. Divadlo tu není jen hra – je to místo, kde se potkávají generace, hudba a sounáležitost pod širým nebem.

Kniha, která se snaží udělat z vlády Andreje Babiše zlatý věk prosperity, je spíš katalogem marketingových triků než seriózní analýzou. Rozebrali jsme ji kapitolu po kapitole.

STAN zápasí s „Dobrou kampaní“, Piráti dýchají na záda a Šlachta recykluje staré triky. Politický cirkus vrcholí a ukazuje, že vítězí marketing, nikoli obsah.

Humor v politice není jen zábava. Je to zrcadlo i obrana: odhaluje pózu, dává nadhled v krizi a připomíná, že kdo se bojí smíchu, ten se bojí i pravdy.

Billboard v Protivíně měl slibovat změnu. Po zásahu sprejera ale začal mluvit jinak – stručně, ironicky a možná i pravdivěji než celá kampaň.

Kniha slibuje otevřenost a boj za obyčejné lidi, ale ukazuje spíš politický marketing než skutečnou analýzu událostí.

Miloš Zeman se po dvou letech vrací do médií – ne s novými myšlenkami, ale se sirkou v ruce. Otázka je, zda budeme dál sledovat divadlo pyromana, nebo mu zhasneme světla nad jevištěm.