Po asfaltu

Pro některé řidiče povinný odstup při předjíždění cyklistů platí už pět měsíců a třebaže před sebou stále máme letní prázdniny, zatím to nevypadá, že by byl pro plynulost provozu nějakým zásadním problémem, shodujeme se s profesionálním řidičem.

Motorkáři po zimě vytáhli své stroje a tím nám, řidičům aut, připomněli poněkud nepříjemný nešvar, kterého se někteří z nich dopouštějí - dokážou se schovat do mrtvého úhlu auta tak šikovně, že o nich nemáme šanci vědět. Nejen o tom debatujeme s Anisem Stitou v nejnovějším díle podcastu Po asfaltu.

Chtěl do mistrovství světa, tak musel sestoupit o kategorii níž, do nově vzniklého šampionátu WRC3. Jezdí na stejných tratích jako ti nejlepší z nejlepších a v prvním letošním podniku, Rallye Monte Carlo, se umistil druhý.

Všichni jsme někdy chodci a všichni musíme v provozu spolupracovat, abychom se všichni ve zdraví dostali do cíle. Někdy to ale vypadá, že někteří chodci na to trochu zapomínají. A nezáleží, jestli se na to s Anisem Stitou díváme zrovna jako řidiči, nebo také jako chodci.

Řídí Češi jako dobytek? O zlozvycích českých řidičů a házení všech do jednoho pytle a perex Leckdo odmítá nechat na způsobu jízdy českých řidičů nit suchou, přesto drtivá většina z nich každý den dojede do svého cíle v pořádku. Myslím si tedy, že to nemůže být tak hrozné. A nacházím věci, za které dokážu české řidiče skutečně pochválit.

Máme obyčejná elektrická auta, která člověka prostě vozí, pak dlouho nic a pak supersporty za mnoho milionů. Tu mezeru začínají - doufejme - plnit auta jako Škoda Enyaq Coupé RS iV, shodujeme se s motoristickým novinářem Vojtěchem Dobešem.

Povinnost řidiče dodržet určitý odstup od cyklisty by teoreticky mohl v pražské dopravě způsobit mnohem větší problémy, kdyby magistrát během loňského roku nenamaloval stovky metrů nových cyklopruhů. V nich se totiž nejedná o předjíždění.

Netřeba příliš představivosti, aby si člověk uvědomil, že práce řidiče sanitky není žádný med. Ptám se tedy, jak my, řidiči běžných aut, můžeme saniťákům tuhle práci usnadnit.

K agresivní jízdě se někdy nechá vyprovokovat spousta řidičů. Sem tam se ale objeví i případ, který by se dalo považovat za pasivní agresivitu - pokud ten člověk vůbec ví, co dělá. Nad chováním lidí na silnicích dnes i v minulosti se zamýšlíme s člověkem, který většinu dne stráví za volantem.

Na podzim přezout na zimní, na jaře na letní pneumatiky je mantra, které se drží spousta českých řidičů. Jenže klima se mění, zimy přestávají být tak krušné a taky technologie pneumatik jde rapidně dopředu, takže celoroční obutí může být zajímavé pro čím dál víc řidičů. Jak se na nich jezdí, vypráví Anis Stitou z dlouhodobých zkušeností.

Sychravé počasí a brzké stmívání vášnivého cyklistu neodradí od projížďky či od volby bicyklu místo autobusu či auta. Leckterý však zanedbá zdánlivou drobnost, která mu ale může zachránit život - být náležitě osvětlen.

Jedna skupina lidí elektromobily vítá jako zářnou a ekologickou budoucnost, druhá je odmítá jako drahý a nepraktický výmysl. V novém dílse podcastu Po asfaltu stavím proti sobě zástupce druhé skupiny a člověka, který jejich výhody vidí někde úplně jinde než v ekologii.

Aniž bych chtěl sklouzávat k frázi „Čeští řidiči neumí”, v případě jízdy v pruzích na vícepruhových komunikacích mám nezřídka dojem, že to není jen fráze. Dva případy z nedávné doby mě přiměly se zamyslet, proč tomu tak je.

S povoláním šoféra limuzíny se pojí řada nepsaných pravidel. Do tajů specifické profese jsem nahlédl během prezentace novinky od značky Rolls-Royce.