Podané ruce

„Už jako malá holka jsem věděla, že já takhle žít nechci,“ říká terénní pracovnice Lucie Kavuloková, která pracuje s lidmi bojujícími s drogami a alkoholem. Sama pochází z rodiny, kde se takové problémy vyskytovaly. Dnes lidem se závislostmi pomáhá.

„Měl jsem podlomené zdraví. Přišel jsem o práci i o bydlení, měl jsem dluhy. Kradl jsem a za peníze jsem se nabízel staršímu muži. Padl jsem na dno,“ vzpomíná na nejtěžší období svého života Jiří, který měl přes osm let blízko k drogám i k alkoholu.

V šestnácti letech poprvé vyzkoušela drogy. „Měla jsem tehdy staršího přítele, pobízel mě, abych to zkusila. Netrvalo dlouho a propadla jsem jemu i drogám,“ vzpomíná. V sedmnácti skončila na detoxu, on šel do vězení, kde se později ocitla i ona.

Do Podaných rukou ho přivedla vášeň k breakdance. Dnes již třiatřicetiletý Adam začal chodit do Nízkoprahového centra v Olomouci právě kvůli tanci. „Lidi mimo NZDM nás odsuzovali, tam jsme se ale cítili chránění a respektovaní,“ říká.

Dušan Gajdošík je vedoucím Nízkoprahového centra v Olomouci a za své působení už pomohl mnoha dětem. „Děti ze sociálně slabších rodin jsou někdy takoví drsňáci, a ne každý je schopný to ustát, ale pod drsnou slupkou je hezké jádro,“ říká Gajdošík.

„Pervitin mi zničil život,“ shrnuje Linda svou zkušenost s drogou, kterou s přestávkami užívala dvanáct let. Divoké období utnula policie v roce 2014. Tehdy Lindě došlo, že nemá kontrolu nad tím, jak žije. Náprava bude trvat ještě několik let.

Co dělat v případě závislosti na investování? Ano, čtete správně – i na investování může vzniknout závislost. Více o tématu se dozvíte v rozhovoru s Lenkou Švachovou, psycholožkou z Centra komplexní péče ve Zlíně.

„Vyzkoušel jsem všechno, co tehdy bylo dostupné. Byl jsem v partě, která jela v pervitinu. Ten jsem ale nikdy nezkusil, včas jsem s užíváním přestal,“ vzpomíná zakladatel a zároveň ředitel Podaných rukou Jindřich Vobořil.

Ještě jako nezletilá dívka propadla Tereza pervitinu. Ze zajetí drog unikla až v osmadvaceti letech, kdy za sebou měla už několik neúspěšných pokusů o sebevraždu. Dnes působí jako kouč ve Společnosti Podané ruce.

Začalo to alkoholem a drogami, o rok později už žila na ulici. Poprvé se Anna rozhodla vyhledat pomoc krátce po potratu. „Vzbudila jsem se z narkózy, po dlouhé době jsem byla čistá. Plakala jsem. Dohnalo mě, že jsem to nechala zajít tak daleko.“

Jana začínala s marihuanou, později se přidal pervitin. „Většina peněz z výplaty šla na drogy. Bylo mi to jedno,“ říká Jana. Utíkala tak před problémy ve vztahu. Probrala se až ve chvíli, kdy ji sociální pracovníci po porodu sebrali dceru.

Sama se se závislostí nepotýkala, několik let ale podřizovala celý svůj život partnerovi, který holdoval alkoholu a trable ve vztahu na sebe nenechaly dlouho čekat. „Přítel byl agresivní, bála jsem se,“ vzpomíná. Netušila, že je situace tak vážná.

„Pro pár kapek vodky jsem byl schopen čehokoli — klidně bych ušel nespočet kilometrů, nechal si vytrhat zuby nebo lhal všem, co mám rád,“ zaznívá z úst Radka, který mi svůj příběh prozradil v jedné z brněnských kaváren.

V Terapeutickém centru v Brně pomáhají lidem řešit hazardní hraní a dluhy. „Problém je, že si lidé sami neuvědomují, že mají problém s hraním, pak řeší rozpadající se vztahy,“ říká vedoucí Centra komplexní péče a psychoterapeutka Anna Rejmanová.