Podcast Akademie věd

Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimovi Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanickéhoh ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci ochrany přírody a zdůrazňuje význam tradičních forem lesnictví pro udržení druhové bohatosti. Koordinuje nový program Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.00:35 Lesy Radima Hédla02:16 Co je zdravý les a patří do něj člověk? 03:26 Biodiverzita a její hodnota04:40 Proč světlé lesy mizí07:31 Velcí kopytníci a disturbance10:16 Jak lze světlé lesy obnovit12:27 Pralesy a přírodní stav13:48 Klimatická změna a její dopad na lesy 15:12 Dusík a ztráta stability20:56 Retrospektivní výzkum lesa23:56 Komunikace krize biodiverzity24:44 Program rad AV21 26:24 Věda a malba krajiny29:49 Závěr a rozloučeníModerace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkistán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady čínských snad o vytvoření jediné, homogenní národní identity. Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč čínský stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání i zda je v této situaci možné spatřovat naději na dialog.

Co všechno dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen strategickou surovinou určující prestiž i přežití. Kdo ji těžil a opracovával? Jak vypadaly pravěké dílny a kam kamenné artefakty putovaly Evropou? Poslechněte si, proč je brněnská Stránská skála unikátní lokalitou, která lákala lidi od paleolitu až po dobu bronzovou. Vedoucí nového Centra multidisciplinárních výzkumů popisuje synergii oborů, ve které se propojuje archeologie s geologií, archeobotanikou i strojovým učením. V rozhovoru se odkazujeme na publikaci Prehistoric exploitation and workshop area at Brno - Stránská skála, která je volně ke stažení. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.