pohadkozem.cz

Jednou – někdy, někde – žil byl chlapeček, který se jmenoval Frantík. Ten chlapeček měl jednu špatnou vlastnost. Každého, koho mohl a na koho dosáhl,

V jednom domě žili tři chlapci. Nejstarší Adam chodil už do třetí třídy a chlubil se tím, jak umí dobře počítat. Ve volném čase se zajímal o auta,

Byl jednou jeden les a v tom lese jeskyně. Tu obývala spokojená loupežnická rodina. Silný, statečný a široko daleko proslulý táta loupežník. Všechny

Zdenička, Milánek, Anička a Honzík byli nejen spolužáci, ale bydleli také v jedné ulici. Často si spolu hrávali, běhali a vymýšleli nejrůznější

Byl podzimní den, kdy už zubaté sluníčko nehřálo tak jako dřív, a dvojčata Péťa a Páťa se jako každý den chystala do školy. Moc se jim nechtělo, ale

V jedné zemi žily různé kouzelné bytosti a mezi nimi byli nejhlasitější kamenní obři. Jejich tělo bylo z kamene a když šli, bylo to slyšet široko daleko.

„Nech ty nehty!“ opakovala maminka už více než po sté. Ale malá Magdalenka si stále křoupala a okusovala své prsty.  Marně jí rodiče vysvětlovali, že

Byla jednou jedna maličká chaloupka, ve které bydleli dědeček s babičkou. Žili tam velmi šťastně a spokojeně. Měli před chaloupkou překrásnou zahrádku, na

V hlubokých vodách byla mořská vesnička, která byla bohatě osídlená různými mořskými tvory. Žila tam spousta barevných rybiček, chobotnic, korálů, sasanek

Na louce to vonělo právě rozkvetlým lučním kvítím a tráva se jemně vlnila ve větru. Kromě květin tu žila i veselá králičí rodinka. Maminka s tátou a

Lukášek miloval vesmír a všechno, co s ním souviselo. Jeho dětský pokoj byl plný hraček ve tvaru planet, na posteli měl dokonce povlečení s planetami a na

V jednom lese bylo obří mraveniště, které se tyčilo do výšky jednoho a půl metru. Na první pohled vypadalo klidně. Skoro tak, jako by v něm vůbec nikdo

V jednom domečku žili holčička Nikolka a chlapeček Pája. Byly to moc milé a veselé děti. Ze všeho nejradši se usmívaly, tancovaly, poskakovaly a zpívaly

Na jednom statku na jihu Čech žila kravička Karla se svými pěti telátky – Maruškou, Cecilkou, Jarmilkou, Alenkou a Anežkou. Když bylo pěkné počasí,

Uprostřed ničeho ležela jedna krásná indiánská osada. Chybět nesměl samozřejmě náčelník kmene Hrdý bizon. Kromě něj tady bylo ale také mnoho rodin,

Byla jednou jedna holčička jménem Adrianka a ta měla svoji panenku s hnědými vlásky a modrýma očima. Nosila ji všude s sebou. Hrála si s ní ve vaně, na

Bylo jednou jedno malé autíčko a mělo šedivou barvu. Vyjelo si na projížďku, ale bylo moc smutné. „Proč jen jsem šedivé, to je taková nudná barva. Já bych

V jednom malém městečku jménem Krokusov stálo malé nádraží, kterému šéfoval výpravčí pan Slaninka. Pan Slaninka byl bodrý chlapík se srdcem na pravém

Když venku sněžilo, až chumelilo, chlad nás lechtal na líčkách a světýlka na stromečcích se třpytila ​​zpoza oken, vše nasvědčovalo tomu, že čas vánoční

Adam jezdil rád o prázdninách k babičce na chalupu. Občas pomáhal babičce na zahradě sbírat maliny nebo zalévat květiny, odpoledne pak běhal po venku, po

Katka a Radka byly sestry, které každé léto trávily u své babičky na vesnici. Babička měla starý domeček obklopený zahradou plnou voňavých bylinek,

Byla jedna zebra Žanet, která si žila na savanách jižní Afriky. Měla kolem sebe přátelské stádo a v něm i svou nejbližší rodinu. Zebry si vždycky

Převyprávěno podle pověsti z údolí Doubravy Čertův stolec, upraveno pro dětské publikum. V údolí řeky Doubravy najdete jeskyni ve skále, ve které kdysi

Kdysi dávno žily vedle sebe chlapec Káj a dívka Gerda. Byli nejlepší přátelé, měli se rádi jako sourozenci a trávili spolu každý den. V létě si hráli mezi

Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal.

Nikolka byla malá culíkatá holčička se světlými vlásky. Lidé ji měli rádi a ona je taky. Líbilo se jí, když mohla dělat lidem radost a bavit je. Od

Když černá tma zahalila les, noc co noc ze svých úkrytů vylétávaly tajemné bludičky, které sváděly kolemjdoucí z cest. Jakmile se někdo ocitl kolem bažin

Tito cestovatelé nejsou jen tak nějací: jsou to totiž bacili. Cestují všude tam, kam se jim právě zachce – nejraději však do bříška dětí, které si

Kdysi dávno žil jeden švec, který šil boty. Ale nikdo je nekupoval, a tak na ševce přišla bída. Neměl na jídlo, a protože nevěděl, jak by uživil sebe,

Kdysi dávno žili tři malí motýlci – jeden sněhobílý, druhý sytě červený a třetí zářivě žlutý. Létali spolu nad rozkvetlou loukou, tančili ve slunečních

Když se mladý chlapec jménem Janek vrátil z války, jeho srdce bylo unavené, ale plné naděje, že znovu uvidí rodnou krajinu takovou, jakou si ji pamatoval