Pojďte s námi za zvířaty

I mravenci dokáží létat. Ve vzduchu se objevují při rojení v červenci a srpnu. Jde o mladé královny a samce, kteří se spáří s jedinci z jiných mravenišť. Rojení mravenců a zakládání nových kolonií popisuje v rubrice Pojďte s námi za zvířaty zoolog Roman Kössl.

V červenci pomalu končí hnízdní sezóna ptáků. Některé ale na hnízdech pořád najdete. Mezi opozdilce patří například lejsek bělokrký, budníček menší nebo pěnice černohlavá a také druhy, které místo klasických hnízd budují nory. Ty mají před sebou vždy hodně práce a navíc v přírodě stále obtížněji hledají vhodná místa, připomíná ornitolog Prácheňského muzea v Písku Jiří Šebestian.

Psouni prérioví patří k oblíbeným obyvatelům Zoo Hluboká. Jsou společenští a s návštěvníky si rádi hrají na schovávanou. V celém výběhu mají mnoho nor, ve kterých se rychle a dokonale skryjí. V současnosti ale tyto čiperné tvory v zoologické zahradě neuvidíte, i kdybyste na ně čekali delší dobu. Důvod vysvětluje v rubrice Pojďte s námi za zvířaty zooložka Markéta Jariabková.

Kukačku obecnou pozná po hlase snad každý. Někdo možná počítá, kolikrát zakuká, aby se dozvěděl, jak dlouho ještě bude žít. Můžeme vás ujistit, že jde stoprocentně o pověru. Známou pravdou ovšem je, že kukaččí samička podstrkuje svá vajíčka do hnízd jiných ptáků. Proč to vlastně dělá? V rubrice Pojďte s námi za zvířaty odpovídá ornitolog Jiří Šebestian.

Housenka, nebo také larva, je druhé vývojové stadium motýlů. Právě v červnu můžete na housenky velmi často narazit v přírodě. Některé jsou nenápadné, s dokonalými mimikry, proto je snadno přehlédnete. Jiné jsou ale pestrobarevné, nápadné až strašidelné. Nejen vzhledu housenek mluví v rubrice Pojďte s námi za zvířaty entomolog Martin Konvička.

V Česku žije zhruba 3500 druhů motýlů. Jen 150 z nich můžete obdivovat ve dne. Když v červnových dnech uvidíte v přírodě dva motýly létat ve spirále, vězte, že si nehrají na honěnou. Jde o jednu z mnoha strategií páření. V rubrice Pojďte s námi za zvířaty je přibližuje entomolog Martin Konvička.

Dokáží pohladit po duši, mají roztomilý kukuč, hebkou srst, co zahřeje, a jejich trus dokonale pohnojí zahrádku. Alpaky chová Dagmar Dvořáčková v Žabovřeskách na Českobudějovicku. Její zvířata rozdávají radost třeba v zařízeních pro seniory, ale také pomáhají vědě.

Krev z nosu tekla někdy snad každému z nás a většinou se nejednalo o nic závažného. Možná právě proto můžou lidé podcenit krvácení u zvířat. Pokud se krev spouští samovolně, veterinářka Lucie Míková rozhodně doporučuje vyhledat odbornou pomoc. Příčin může být celá řada.

Puštíkům bělavým se v květnu postupně líhnou mláďata. Díky záchranným programům se těmto kriticky ohroženým sovám dobře daří na Šumavě. Ochranáři jim od devadesátých let nabízí hnízdní budky jako náhradu za dutiny stromů, kterých je v přírodě málo.

Zvídavý, hravý, někdy hodně hlasitý a krásně zbarvený papoušek, který musí být u všeho. To je alexandr malý. Tento papoušek obveseluje i Petru Kulhánkovou a jejího muže Jiřího, kteří žijí v Černýšovicích na Táborsku. S jejich papouščí slečnou Pipy se můžete seznámit v rubrice Pojďte s námi za zvířaty.

Tři páry břehoušů černoocasých se vrátily na svá hnízdiště v Českobudějovické pánvi. Kriticky ohrožený druh velkého bahňáka je u nás na pokraji vyhynutí. O to vzácnější je návrat ptáků na jih Čech. Břehouši černoocasí hnízdí v ptačím parku Zbudovská blata u Zlivi na Českobudějovicku.

Zoologická zahrada Dvorec u Borovan na Českobudějovicku se raduje z přírůstků. V březnu přišla na svět dvojčata lemurů kata. Tento druh patří mezi nejčastěji chované v zoologických zahradách, přesto je ve volné přírodě ohrožený. Za sedmičlennou lemuří rodinou se do Zoo Dvorec vypravila redaktorka Jitka Cibulová Vokatá.