Na jedné radnici sídlí jak samospráva obce, tak i stavební úřad a další složky státní správy. Je všeobecně mylně zažito, že stavební úřad a další složky státní správy jsou považovány jako podřízené samosprávě obce, zvláště když sídlí ve stejné budově. Zákony v této věci však hovoří jasně - nejsou. Samospráva obce vykonává své pravomoci podle zákona o obcích, v Praze je výjimka a městská část se řídí zákonem o hl. m. Praze. Městskou část reprezentují zastupitelé městské části a navenek ji zastupuje starosta. Samospráva má k dispozici spolupracovníky, kteří jí pomáhají zajišťovat agendu, kterou má městská část ze zákona povinnost zajistit. Hlavně jde o zajištění chodu mateřských i základních škol. Také péči o seniory, kterou má každá městská část možnost vykonávat různými způsoby v rámci zákona. Městská část nemá vlastní nemovitý majetek, má ho všechen svěřen do správy od hl. m. Prahy. A pro jeho správu má další spolupracovníky, kteří jí pomáhají správu provádět a další spolupracovníky na ekonomiku, účetnictví a právní věci, kteří musí agendu zvládnout i za státní správu. Výkon státní správy Úřad, který má zákonné pravomoci pro výkon státní správy a spadá do něj nejen stavební úřad, ale i další části státní správy, za stát vykonávají agendu životního prostředí, dopravy, živnostenské záležitosti, vydávání dokladů i další speciální státní správu. Za chod úřadu zodpovídá jeho tajemník. Městská část V čem jsou obě tyto složky, tj. samospráva a státní správa, spojené, je hlavička instituce – Městská část Praha 15, kterou navenek zastupuje starosta. A to proto, že dvě hlavy jedna instituce zkrátka mít nemůže a zákon tak praví. Jak samospráva, tak i státní správa mají jiné zákonné rozdílné pravomoci a povinnosti a vzájemně si do nich nejen nemohou, ale ani nesmí zasahovat. Je to hlavně proto, aby lidé za státní správou nemuseli dál než na radnici, ale také proto, aby stát ušetřil. Stát totiž sice zákony státní správu řídí, ale městské části na její zaplacení jen přispívá. Stát se sice tváří, že přispívá dost, ale ve skutečnosti to stačí jen tak na polovinu nákladů, kterou městská část na udržení státní správy musí vynaložit. Městská část tak trvale nemůže část svých prostředků (letos ca 50 mil. Kč) použít na svůj rozvoj, ale do udržení chodu státní správy. Změna v této nerovnováze se stále jen diskutuje.
































